Covidové ZOMBIE se valí!

[Ivana]

Přede mnou se rozvíjí podivná scéna. Štaflík s Damiánem a nějakou další podivnou existencí stojí na louce u činžáků. Jsou do půlky těla nazí a na těla mají jakési klikyháky. To tam má ta odvážná společnost piknik u cesty? Ten neznámý otrhanec v ušmudlaném lékařském plášti vytáhne cosi ze špinavé tašky a něco jako strakatý provázek na to přiváže. Pak to roztočí a hodí směrem k lesu. Připlížím se blíž, abych na ty zapomenuté ztracence líp viděla a vytáhnu dalekohled. Jsou to velké matky, asi ukradené z nádraží z pražců. Vytáhne další, zase něco jako špagát uváže, roztočí a hodí. Pak všichni na chvíli ztuhnou, popojdou dva kroky k lesu a celé se to opakuje.
Ale co se to tam proboha leskne pod stromem u lesa? Vidím dobře? To je ruční mlýnek na maso! Tak nedostatková věc v naší době. Musím jim to šlohnout, jim to k ničemu není a nám se to bude skvěle hodit. Mám plán.
Budeme ho muset sice nechat týden v karanténě a pak ještě důkladně vydezinfikovat a bude mě to stát poslední rukavice, ale jdu na to.

[Oberstrimpfen]

A jak jste krucinal mohli dopustit ze Ivana se sem dostala ze zenskeho oddeleni ?! Ji hned do calouneneho pokoje !!

[Ivana]

Ale můj plán je nakonec úplně k ničemu, vůbec jsem ho nepotřebovala.
Otočili se třikrát dokolečka, svalili se na zem a začali příšerně chrápat a prdět. Asi byli zase pěkně sjetý.
Mlýnek je můj. Obětuju jednu z posledních rukavic a jednu z posledních igelitek a valím domů. Tam to celé skončí v mé soukromé karanténě a vydávám se sehnat dezinfekci.

[Rafael]

Vypadá to, že přijela nová parta. Asi sympatizanti místních covidiotů ze zahraničí. Podle jména jejích údajného vůdce který se vydává za psychiatra a podle šeptandy, že byla obsazena místní nemocnice v které se prý děly a dějí zvláštní věci. Původní pacienti jsou nahrazování členy odboje a nemocnice se zřejmě mění na vězení či nějaký sběrný tábor.
Celý areál i okolí je hlídán ozbrojenci v podivných uniformách, Navíc za ploty a zátarasy volně pobíhá větší množství velmi nebezpečně vypadajících psů.

Oberstrimpfen mi zní trochu švédsky, čemuž nasvědčuje i to, že tato země je už zpočátku pandemie líhni covidiotů.
*
Že by se nechali zkušení rozpadlici pochytat a někde internovat tomu nevěřím.
Zvlášť když v okolí se objevily tyto bilbordy.
Jaký by měly smysl, když už jsou údajně ve svěracích kazajkách, léčeni skotskými střiky a pod přísným dohledem?

[Ivana]

Začala jsem se zajímat o to individuum, které provádělo ty podivné rituály na louce se Štaflíkem a Damiánem. Hodila jsem řeč s pár lidma a někteří mi o něm povykládali. Z těch střípků se mi začal před očima odvíjet další tragický příběh.
Před deseti lety dělal primáře v léčebně duševně chorých ve Lhotě kousek za městem. Míval docela drsné metody, rozhodně žádné lege artis. Pak prý začal trpět bludy, že musí pozavírat všechny vysoce postavené činitele které má v dosahu na samotku. No a když nechal jednoho krásného dně odvézt sanitkama skoro celou radnici tak se do toho vložil šéf policajtů. Říká se, že ho odvedli přímo z pracovny primáře na uzavřené oddělení. V průběhu covidové krize, když jim nezbyl v ústavu už žádný personál tak pacienti zdrhli a od té doby se courají po širokém okolí.

[drigon]

Palba zcela ustala. Kamarádi na lokomotivě se opatrně dívají ven. Uvidí, jak se k vlaku vrací ochranka nesoucí bezvládná těla. Poté, co vlezou do pátého vagónu je odtamtud slyšet hrozný řev. Vzteky vypálí do ležících těl několik dávek a několik se jich vydá na cestu k lokomotivě. Pokud se do ní dostanou a najdou tam oba kamarády s mrtvým důstojníkem ví, že je čeká mučení a smrt. Na odpojení lokomotivy je už pozdě.
Horečně přemýšlejí. Strojvedoucí urychleně odbrzduje vlak vysokotlakým švihem (technická poznámka: vysokotlaký švih slouží k rychlému natlakování brzdového potrubí - normálně se do brzdového potrubí pouští tlak 5 barů, při vysokotlakém švihu plný tlak z hlavního vzduchojemu lokomotivy, což může být až necelých 10 barů. Vt švih je nutné ukončit dříve, než tlak v hlavním potrubí překročí 5 barů, při překročení dojde k tzv přebití brzdy a brzdy vlaku se zablokují. Pak je nutné celý vlak obejít a brzdy všech vagónů i lokomotivy tzv odcucat - odbrzdit použitím táhla ručního odbrzdovace).
Odbrzdění vlaku se strojvedoucímu povede a vlak se rozjíždí. Vyjíždí z tunelu ven. Těsně za tunelem je výhybka k osobnímu nádraží. Vlak míří tam. Podle postavení výhybek strojvedoucí vidí, že pojednou podle staré topirny, kde se trať stáčí vlevo. Uvědomují si, že v tomto místě je nebudou ochrankari z vagónů vidět. Zpomalí a u rohu topirny přidají plyn a seskakuji. Strojvedoucí v pohodě, jeho kamarád s poraněnou nohou upadne. Zůstane ležet těsně vedle koleje a dělá "mrtvého brouka" . Vlak jede dál, neboť strojvedoucí před seskočením přepnul VZ (vlakový zabezpečovač) do polohy pro posun, kdy se nemusí mačkat tlačítko "mrtvého muže". Zaběhne do dveří topirny a schovává se. Jeho kamarád leží na zemi, těsně nad ním se míhají schůdky vagónů a pátý vagón s otevřenými velkými dveřmi se blíží... .

[drigon]

Odbojář, který se sousedem odvysílal zprávu se bez dalších příkazů vrací domů. Ve dveřích ho obejme jeho žena a hned na něj spustí: " Prosimtě, kde jsi byl? Víš jaký tady máme strach? U tunelu se střílí jako u Verdunu a ty jsi pryč. Kde jsi byl? Před chvílí tady jelo okolo nás nějaké auto a řidič se sem nějak podezřele díval... ".
Odbojář odpovídá: "No co, byl jsem u včel. Jak se dole začalo střílet tak jsem zalezl do boudy u včelína. A když tam něco bouchlo tak jsem radši naskočil na kolo a jel jsem za sousedem co má vysílačku, jestli něco nezjistí".
A zjistil něco?
Zatím ne, na frekvencích na které má povolení není vůbec nic.

Mezitím u domu zastavuje auto. Řidič vystoupí a zaklepe na dveře. Odbojář s ženou se na sebe podívají. Doufají že to nebude EVB (evropská veřejná bezpečnost). Po druhém zaklepání jde odbojář otevřít. Venku stojí pán a ptá se ho?
P: Máte ve skleníku papriky?
O: Ne, jen okurky a rajčata.
P: A co kočky?
O: Serou do záhonu jako vždycky.

Odbojář se podívá do dálky a ví, že dnešek je jen začátek. Nastal čas probuzení.

[Rafael]

Situace začíná být vážná!
Rozpadu dochází střelivo, cisterna s PHM nedorazila, někteří jeho členové začínají propadat špatné náladě a někteří dokonce začinají uvažovat, že další boj a odpor už nemá smysl a že by snad bylo lepší přidat se buď naoko anebo úplně k covidiotům.
*
O Fabovi, obrněné sanitce a jeho konvoji nejsou žádné zprávy.
Snad se stáhli jen z důvodu nedostatku injekčních stříkaček a hlavně vakcín.
Které se snad někde v ústraní snaží svépomocně vyrobit nebo jinak získat.
Doopravdy nevěřím, že jsou v tom podivném sanatoriu Dr. Oberstrimpfena internováni.
*
Já žádný bojovník nejsem a pro přímý boj už vůbec nepoužitelný.
Ale i tak se snažím, budu se snažit být pro komunitu nějak použitelný aby se mě nezbavila a nevyhodila mě na pospas covidiotům.

Začínám pracovat na dezinfekci která by měla covidioty když už ne přímo zlikvidovat, tak aspoň oslabit.

Škoda, že už nemáme benzín a nemůžeme použit tzv. rosiče které jsou schopné aerosolem zasáhnout i objekty na 10-15 metrů.
(Zkušenost z doby kdy svět byl ještě normální a ze sadařské praxe)

No nic, budeme muset použít primitivní mechanické postřikovače s mechanickou pumpičkou.
Na druhou stranu jsou některé velmi malé, nenápadné a proto velmi vhodné pro osobní obranu a denní nošení.

Některé zkušenosti a znalosti se můžou vždy hodit.

[drigon]

Odbojář se poté podívá na příchozího a zeptá se pána: kdo Vás poslal?
Odpověď: velký N., máte prý důležité informace.
O: ale v domě si o tom nemůžeme povídat, před měsícem jsme měli doma kontrolu ze Zeleného úderu. Prověřovali naší ekologickou stopu a v baráku vlezli úplně všude.
Vzápětí dostane nápad. Zjara mu covidiot na stodole rozbil dva solární panely. Zinscenují tedy jejich výměnu a na střeše věc proberou. Přeci jenom na střechu úderka nelezla a šance že by tam byl odposlech je nulová. V kuchyni u náhražkového kafe před rodinou probírají výměnu solárních panelů. Poté donesou ke stodole dva žebříky, lana a nářadí.
Po vylezení na střechu začnou odmontovávat oba rozbité panely a potichu hovoří.
P: máme informace, že ve městě je sběrný tábor pro lidi nesouhlasící s čtvrtou říší.
O: to je pravda, několik lidí tam skončilo. Od nás z naší skupiny odboje zatím nikdo. Ale z tovární skupiny tam skončilo dost lidí. Jeden se nakazil, zblbnul a pak si pustil hubu na špacír.
Přemýšleli jsme, jak je dostat ven, ale je to moc dobře hlídané. Zároveň máme málo zbraní a munice..
Dále probírají nařízení, že rodina smí mít jen jedno dítě. Pokud mají další, je jim po půl roce odebráno. Odbojář se slzou v oku vzpomene na svého syna, kterého mu v zimě odebrali. Ještě se pánovi stihne svěřit s tím, že kolegyně v práci, která bydlela za blázincem prý za noci, kdy bylo před deštěm a zvuk se nesl daleko slabě slyšela dětský pláč a volání dětí. Pak náhle zmizela a okolo blázince se rozšířilo hlídané pásmo.
Výměna panelů se chýlí ke konci, plánují probrat ještě dnešní útok na vlak když tu náhle přiběhne odbojářova dcera a volá: Tati, tati, na nádraží se stalo něco hrozného. Něco tam vybuchlo a nádraží začalo hořet. Podívají se za kopec a skutečně. Je tam vidět mrak černého kouře. A nad lesem litá vrtulník.

[Martysedlak]

Byla to divoká noc, ale dopadlo to dobře.

Ti kreténi co si říkají JZD, ale patří do holdingu, šli za starým Vavrou pro rady a nějaké ty postroje. Šli na něho zhurta, jménem Holdingu. A tak se jim Vávra vysmál. "Jen berte soudruzi, berte, stejně je Vám to na prd když vám chybí to základní, pořádné koně zvyklé na tah. Ty mají jen na statku, mají holport z Lojzíkem co dělal s nimi dělalv lesích, pěkné dva páry. Slezské Noriky."

A bylo zle, za chvilku před vraty delegace:
Hej jménem zákona o ochraně strategických zásob, bylo schváleno Svěřenským fondem Protektoratu ČR, přičlenění Vašeho statku k Holdingu, TOHO HOLDINGU, aby bylo jasné. Takže tímto Vám odebereme dva páry koní holdingu.
Ze statku se ozve:
hovno, došla vám nafta a tu vlastní holdingovou nechcete co. Nějak se zjistilo, že povinnost přimíchávat 80% bioložky, má za následek, že to nejede, co chlapci. Takže tímto vám radíme zařadit zpátečku. Jediný kdo se dále bude ochoten bavit je tady pan Winchester a to nechcete, je poměrně ostrý, dalo by se říci kousavý.

No, a začala mela, zprvu to zkusili rychlým přepadem. Na to jsme byli celkem připraveni. Výměna olova se obešla bez ztrát, teda až na Malinu, ta to chytla škaredě. Chudák Jalůvka, příští týden jsme ji chtěli připustit.

Po půlnoci, šlo do tuhého. Ti kokotki z holdingu , sehnali Covidioty z celého okolí. A teď je ženou před sebou jak stádo. Je jich odhadem pět stovek. Je to v řiti to nemáme šanci. Už se blíží 200 metrů, 100. Když v tom:

I takový Romel, či Paton by se za takový taktický manévr zapsal do dějin. FAB jak bájný rek, Ódin, Herkules a Perun v jednom za svitu reflektorů na své bájemi opředené sanitce se žene skrz tlupu covidiotů. Jde vidět jen záblesky jehel a hlasité mlaskání vakcinátorů. Covidioty začínají výt a otáčejí se na útěk. Při tom převálcují, rozsápou své "honáky". Zhruba za hodinu vše utichá. FAB přijíždí na svém válečném voze k nám. A spustil oslavnou řeč:

Co tu stojíte bando! Hybaj natankovat kombajn, tam je cistena. Tu krávu stáhnout, rozbourat ze svíčkové chci krásný stejk aspoň půl kila. Pronto ať to lítá, ostatní maso do klobás, nebo do konzerv. Ať se neskazí, dneska má být horko. Ostatní kdo nemá co dělat šupky pobírat stříkačky, vyvařit! Jehly zvlášť! Jedu jedu! Admin má vždy pravdu.

[Ivana]

Přátelé všem vám velmi děkuji.
V posledních dnech neznám lepší antidepresivum proti dnešní extrablbé náladě.

[Oberstrimpfen]

No vidis, a mne to pripada spise takove psychedelicke, znevazujici toto vazene odborne gremium.

[Ivana]

Byl bys nejzábavnější - nebýt té tvé zvrácené nechutnosti se zabíjením skutečných lidí.

[drigon]

Taky si u toho perfektně čistím hlavu. Ono, vymyslet fantasarnu tak, aby to dávalo smysl je docela fuška. Teď nechám odbojáře chvíli makat na statku, kde má práce po tom, co musel skončit v depu až nad hlavu... . Situace se tam po předchozí epizodě velmi zlepšila. Avšak přemýšlí, co se stalo s jeho spolubojovníky... .
...
Část odbojové skupiny spolu se zachráněným vědcem vylezla větracím komínem do lesa. Jejich kolegové zatím dole položili své životy aby oni zachránili vědce.
Co nejrychleji utíkají k včelínu, kde mají od svého kolegy signál znamenající že sem dorazil v pořádku. Pokračují do města, kde se ukrývají v bytovce asi dva bloky od Chcíplého psa. Jejich vedoucí je tam zavedl s úmyslem, že ve čtvrti, kde se vyskytují covidioti asi nikdo odboj hledat nebude. Zároveň využívá situace, kdy byli covidioti ráno nájezdem očkovacího komanda zdecimováni a nemají tak čas čumákovat okolo.
Prohlíží zbytek své skupiny. Ze skoro 40 lidí jich je v baráku jen 17 spolu s vědcem. Ještě potřebuje zjistit, jestli jejich kolega splnil svůj úkol a podal hlášení vysílačkou. . Jsou domluvení, že pokud se mu úkol povede, tak jejich kolega dá před dům jen plechovou popelnici (normálně tam měli umělou a plechovou dávali k umělé když byla plná).
Řeší kdo půjde na výzvědy, když tu náhle je z diskuze vytrhne silný rachot a následný požár na nádraží. Po chvíli uvidí lítat nad lesem u tunelu vrtulník.

[Rafael]

Vy máte, podle údajů z pozemkového úřadu a leteckých map, zahradu, nějaké polnosti a dokonce jak vidíme i vlastní studnu.

"S okamžitou platností se zabavuje" řekl velitel toho podivného inspekčního zásahu.
"Strážmistře, zapečetit, ohradit páskou a vy rotný odřízněte sací potrubí"

- "Proč soudruhu, vždyť vody je dost a studna je má a na mém pozemku. Předci ji zbudovali už před více než sto léty.

Po silném úderu pažbou do obličeje následovala slova:

"Ty šmejde, nic není tvoje! Vše je už naše a společné. Pokud budeš potřebovat vodu, tak si pro ni se džberem přijď v pondělí nebo ve čtvrtek na náměsti. Za mírný poplatek se tam bude potřebným rozdávat v sudé týdny v dopoledních hodinách. A ta voda bude kvalitní. Dovoz z EU, hlavně z Francie.
Žádná sračka jako ta tvá která nemá žádný EU bezpečnostní certifikát a která je proto potencionálně nebezpečná a zdraví škodlivá.
Může být, že tvůj tupý rozum to nechápe, ale my to děláme pro blaho všech. I pro takové jako jsi ty.
A ani se ty hovado neodvaž pomyslet, že by sis mohl nějakou nezákonně nabrat z tamtoho potůčku. Na to jsou teď vysoké tresty. Možná víš, že stará Blažková byla předevčírem kvůli něčemu podobnému na náměsti zbičovaná a následně i novou městskou radou i ukamenována.

Co se týká té zahrady a polnosti bude to řešit samotný starosta Ibrahim Sulejmán. Ale můžu ti říct, jako starému kamarádovi z dětství, seděli jsme spolu v jedné lavici pár let, že tě už dopředu lituji.

Budou ti zvýšeny místní daně nebo předepsány takové dodávky do fondu státních hmotných rezerv, že se z toho s prominutím posereš. A ještě rád se toho všeho vzdáš a 'nakonec s radosti podpoříš na těch místech i vybudování toho černošského gheta".

[drigon]

Vidím, že odbojáři budou mít o nové členy postaráno

[drigon]

Do bytu přišli další dva odbojáři. Už jich je devatenáct. U včelína se skupina rozdělila na několik menších, aby nebyla tak nápadná.
U nádraží je pěkný srumec, část nádražní budovy, kde měla sídlo ESTAPO (euro state polizei) se zhroutila. Včetně archívu.
Členové odboje dál řeší jak se dostat k domu svého kolegy aby zjistili jestli splnil svůj úkol. Přihlásil se Jirka, starší bratr Karla. Ve třídě byl nejrychlejší běžec, navrhuje že půjde on. Ale někteří členové skupiny mají obavy, že by ho mohla sebrat ESTAPO a odvést na nucené práce (takto dopadlo větší množství mladých mužů mezi 18 a 30lety. Ale Jirka má nápad. Vzpomene si na mladého Damiana, co s ním udělala nákaza. A povídá: mladej Damián, když se nakazil tak dočista zblbnul a začal se pochcávat do kalhot. Když jde po ulici, tak se tlemí jak budulínek a na kalhotech má mokrej flek. Uvidí-li ho estapaci, jen se potutelne usmějou a jedou dál. Zkusím to zrovna tak. Ve skříni je tady nějaké oblečení. Něco si oblíknu, naleju si vodu do kalhot a roztlemenej půjdu okouknout signál.
Vedoucí se nad tím podivuje, ale nakonec plán schválí. Jirka se převlékne, Karel nabere z kohoutku ve sklepě vodu a naleje ji Jirkovi do kalhot. Ten jen zaskučí. Vole, měls mi natočit teplou, takhle mi zalezl do břicha a jen tak nevyleze... ! I když je situace vážná, někteří členové odboje se mohou potrhat smíchy.
Zchlazený a roztlemeny Jirka jde okouknout signál. Před domem je plechová popelnice. Když v tu chvíli ho uvidí odbojářova žena a už po něm chce vystřelit vakcínu z foukačky. Naštěstí ho její dcera pozná a zastaví ji. Chodí s ním na schůzky. Když vidí, že se přestal tlemit a chová se normálně tak ho pozve dovnitř. Jirka jí poví, proč přišel takhle zřízený. Matka s dcerou se teprve teď dozvídají kde byl jejich manžel a otec. V první chvíli se zděsí, ale pak dvojhlasně řeknou:"Jdeme do toho taky".
Pak se jich Jirka zeptá, jestli neví něco o doktorovi. Zachránili vědce, který prý před lety vymyslel lék na nemoc a pak se po něm slehla zem. Když jim doktor pomáhá, mohli by to dát dohromady. Ženské neví, ale zkusí se zeptat známé, bylinkářky.

Odbojář zatím maká u sedláka a neví, co se doma děje. Až přijde domů, bude velmi překvapen.

[drigon]

Po horkém dni nastává chladná noc. Na obloze září miliardy hvězd. Vzhledem k prakticky nefunkční rozvodné síti jejich světlo neruší veřejné osvětlení. Jirka s Katkou leží na dece na zahrádce za domem a přemýšlí jaký byl svět dříve krásný. Kéž by se to vrátilo. Cítí, jak jejich vzájemné pouto zesiluje. Začínají se objímat... .
Matka v domě se usmívá. Ví své...
...
Dole ve městě dohořívají zbytky úřadovny ESTAPa. Zbývající estapaci odjeli z města pryč.
...
Odbojář zatím maká u sedláka. Konečně přivezli naftu, práce je nad hlavu. Je už velmi unavený, už více než 24 hodin nespal. Svoji práci dokončí až dopoledne, poté jde domů. Sotva se drží nad nohou, cestu kterou jde normálně půl hodiny, jde o čtvrt hodiny déle. Přijde domů a přivítá ho manželka.
Políbí se a manželka se ho zeptá:" Co včely, nelitaly ti včera takhle náhodou po tunelu?
Udiveně se na ni podívá, myslí si že únavou blbě slyší.
Vstoupí do domu a uvidí Jirku s Katkou. To ho zcela probere.
A manželka mu řekne: Miláčku, všechno víme. Katka nějakou dobu chodí s Jirkou. Včera k nám přišel v převlečení za pochcaneho covidiota. Už jsem ho chtěla naočkovat, když ho Katka poznala a pozvala ho dovnitř. Řekl nám, co se v tunelu dělo a co jsi tam dělal.
Překvapeně zírá: neví co si má myslet. Nakonec se Jirky zeptá, co se dole dělo po jeho odchodu k vysílačce. Jirka mu vše řekne a oznámí mu, že v pátém vagónu byl vědec, který před lety tvrdil, že vymyslel lék na nemoc a pak se po něm slehla zem. Ženské mu řeknou, že jejich známá bylinkářka ví o doktorovi, který má doma ve vile laboratoř a je velmi šikovný a schopný. Manželka řekne, že za ní dojde a zkusí se s ní domluvit.
Jirka je tou dobou zamyšlený, přemýšlí nad tím jak kolegům sdělí že odbojář svůj úkol splnil. Je s kolegy domluvený na signálu. Na stěnu protějšího domu má namalovat písmeno U- úspěch, nebo N- neúspěch. Poté musí v případě úspěchu nechat ve schránce lístek s kódovaným vzkazem. Říká rodině: tak si zase vezmu ty rozdrbane hadry, poleju si rozkrok vodou a půjdu zpět. Katka mu řekne: neblbni, to zvládnu na elektrokole. Jirka jí vysvětlí co, jak a kde a Katka vyrazí na cestu. Svůj úkol splní dokonale.
Otec jde spát, Jirka zůstává v domě a matka se vydává na cestu. Bere si černou igelitku, tmavé oblečení a jde přes park k jednomu domu. Zde zaklepe na dveře signál .. . .. .
Po minutě .. .. .. .
Ven vychází žena. Dává ruku přes rameno.

[Ivana]

Dneska jsem měla tajnou návštěvu. Domluvily jsme další konspiraci. To bude překvápko pro doktora! Poslední dobou se mi zdál nějaký depresivní, ale komu z nás už tahle doba neleze na mozek. Dostaneme parťáka nejen do intelektuálních debat.

Petr si našel relativně čistý opuštěný domek a zatím relativně zapadl. Dostal prověření na stupeň tři a zapojil se dobře. Budu s ním muset někdy hodit řeč.

A taky jsem si přivedla z lesa děti. No vážně, doteď jsem chodila do lesa jen na houby a na kytky, ale dneska se dá najít v lese spousta nejrůznějších věcí od miny přes covidiota až k dětem. I když covidioti do lesa moc nechodí. Děti jsou schopné, dokázaly utéct a přežít v lese. Byl na ně pěkný pohled, když blbli na dvorku s lopatou. Samozřejmě nejdřív dostali perníček z kopřivové mouky. Jmenujou se Jeníček a Mařenka.

[drigon]

V bytě, kde je 19 odbojářů s vědcem začíná být těsno. Přemýšlí co dál. Po akci v tunelu jim zbylo jen několik zbraní - dva samopaly se sklopnou pažbou, pět pistolí a několik revolverů. Zbytek zůstal v tunelu, kde je odhodili když jim došla munice. Do zbraní, které jim zbyly mají jen několik desítek nábojů. Pak už jen několik perkusaku a jeden granát.
Před obědem si dva odbojáři všímají, že na protějším domě je křídou namalované písmeno U. Jdou do schránky, kde je lístek. Po rozkodovani zjistí, že odbojář zprávu odeslal. Též tam je, že je třeba vědce přemístit. Rokují co dál. Nakonec dospějí k závěru, že bude nejlepší do doby doplnění stavu a zbraní omezit akce. Část odbojářů začne městským kanálem, který má poklop ve sklepě opouštět objekt. Z kanálu vystupují dole u řeky a za stálého skrývání jdou do svých domovů. Předtím si domluví kódy pro případnou aktivaci.
S vědcem zůstane sedm odbojářů. Vědec považuje za nejlepší nápad ten, který navrhuje převlečení za covidioty. V bytě je několik skříní se starým oblečením, použijí ho na převlek. Chystají se vyrazit, nastává večer a covidioti mají karanténu. Vyrazí až ráno. Jdou do lovecké chaty za městem. Po cestě uvidí, jak se na vzdáleném horizontu objevuje obrněná sanitka s doprovodem jedoucí že statku. Bleskově se schovají do křoví. Do chaty dorazí před obědem. V tajné schránce umístěné ve svodu okapu je vzkaz od odbojáře, který tam donesla Mařenka. Bude- li před jeho domem v pátek večer plechová popelnice se zeleně napsaným číslem domu mají v sobotu v 10 hodin přijít s vědcem na schůzku do jeho domu.
Edit: tentokrát se převlečení odbojáři s vědcem obrněné sanitce i jiným problémům vyhli. Co myslíte, povede se jim to i v sobotu?