Rozpad.cz

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... .seznam.cz

Zajímavá oblast, kterou jsme moc za ty roky nerozebírali. Osobně se snažím moc nesoudit excesy jednotlivců v extrémních podmínkách, protože nevíme, jak by jsme se každý z nás zachoval, pokud by byl postaven před situaci, která je až na samém okraji úvah - násilná smrt nejbližší rodiny, mučení, etc.

Neměl jsem sílu ten článek dočíst celý a natož ho sem dát. O klikání na odkazy v něm ani nemluvě.
*
Dnes to nějak nejde, možná později...

Je to hnus. Ale je dobré to vědět a počítat s tím.
Zvlášť, když jsem někde zaznamenal něco o "nevděčnosti" Čechů za osvobození v pětačtyřicátém. Jen už nevím, kde to bylo a kdo to na rozpad dával.

O hrůzách zažitých za totálního nasazení mi vyprávěl děda, který byl za Ww2 totálně nasazen. Největší obavy měli z některých vojáků SS, protože nikdy nevěděli co je napadne. Byli pro ně v podstatě na úrovni zvířat.

Tak jsem si vzpomněl na Puč v Chile v roce 1973. Jako dítě jsem z toho tehdy moc rozumu neměl, ale vzpomínky jak tehdy děda sledoval to dění a jak to komentoval zapomenout nejde.
Taky se tam děly nelidské surovosti.

Videozáznamů a fotografií z Ukrajiny jsem viděl hodně, osobně bych neváhal ani sekundu, jestli bych chtěl být zajatý raději Ruskou anebo Ukrajinskou armádou. Nebo okupovaný.

Dřív jsem neměl problém se zapojit do rvačky a jít do toho "dost natvrdo" - zde musím upozornit, že jsem nikdy násilí nevyhledával a snažil se vše řešit v klidu. Vždy jsem se stavěl na stranu spravedlnosti, bezpráví mi vždy silně vadilo a pokud to bylo nevyhnutelné (nebo se to zdál "dobrý nápad") tak se to šlo řešit ručně.. Ale nikdy to nebyla rvačka "přes čáru" zatmění a soupeře ukopat. To ne, vždy pokud možné fér.
S přibývajícím věkem se ve mně objevuje víc umírněnosti a chladnější hlavy. (ale nespravedlnost stále netoleruji)
Ta mladická prudkost a vznětlivost se zklidnila, ale na druhou stranu mnou o to prudčeji cloumá odpornost činů proti lidskosti a zvláště pak u dětí - je to určitě tím, že jsem otec a s dětmi přišel i rodičovský pud ochranářství. Tady si troufnu říct, že nedej Bože, aby mi někdo hrábl na dítě...pak dotyčného chraň přede mnou ruka Páně...

V knihovně mám knihu sepsanou na základě odposlechů německých zajatců umístěných ve Velké Británii za druhé války. Hodně zajímavé čtení, čím se mezi sebou chlubili a co považovali za "normální".

Co je to za knihu?

ANO Maxime, lidska bestie je v kazdem z nas. Mozna nejake male zanedbatelne procento, ale fakt zanedbatelne 1 - 2 % v populaci tu lidskou bestii v sobe nema. Prakticky kazdy je schopen vrazdit, znasilnovat a pachat ukrutnosti o kterych je ted hluboce presvedcen ze by to v zivote nikdy neudelal. To ze to ted nedelame je jen a jen shoda okolnosti a rada zabran co nam blokuje to delat. Zakony, svym zpusobem moralka, okoli, atd..Maxime prakticky z kazdeho lze udelat vrazdici monstrum pachajiciho prisernosti. Z kazdeho.... a kdo si mysli ze ne lze jen sam sobe ..

Robinson:
https://www.databazeknih.cz/recenze/voj ... ani-200691