Jsme "Ti co vidí dál" nebo "Banda paranoidních"?

[xmenm05]

Vím, že napsat tohle zde, je tak trochu hloupost ... ale přesto. Máte někdo nějaký mechanismus, zpětnou vazbu ... jak poznat, jestli už člověk není rozpadlíkem "příliš? Jak poznat, dokdy jsme zdravě realističtí a odkdy začíná duševní porucha?

[Kedr]

Nejspíš do té míry dokud tvá "obsese" něčím podobným nepřerůstá zdravé hranice. Ubírat si nějak markantněji kvalitu života na úkor něčeho co může a nemusí nastat není zrovna 2x smysluplné. Rozhodně netvrdím, že člověk by neměl šetřit a snažit se nějakým způsobem myslet dopředu - to absolutně ne. Myslím tím spíš naučit se užívat si maličkosti a všednosti dnešního světa.

Občas kolují po internetu názory, které se nesou ruku v ruce s aktuálníma novinkama ve světě, kdy lidé reagují ve stylu:"konečně je to tady - ještě, že všechno mám a vy idioti co jste žili dobře ted budete trpět" a podobně naladěný duch. Aneb idea těch duševně nízkých, že pokud v nynějším světě relativně "zdravé" konkurence nedosáhli ničeho, tak se zbraní v ruce si případný úspěch zaručeně vynutí ve světě, který si vysnili. Upínat se k představě, že člověk konečně dá dohromady svůj zpackaný život a konečně bude někdo/k něčemu je taky pitomost.

Chce to rozumný cíl a životní styl - nic se nemá přehánět. Někomu stačí jistota toho, že když padnou zažité tepny dnešní infrastruktury, tak bude schopen uživit sebe, popř. svou rodinu či blízké v dlouhodobém horizontu. Jiný chce být soběstačný a samostatný v širších ohledech - at už potraviny, tak schopnost vykonávat určité, třeba i trochu specifičtější činnosti nebo i výrobu - obecně věci, které už se dnes berou jako úzce profilované pro uzký okruh lidí. Taky schopnost bránit se, popřípadě někomu účinně a efektivně pomoci z lékařského hlediska není k zahození - není větší "ostudy" než nebýt schopen pomoci někomu na kom ti záleží. Určitá vize univerzálního/šikovného člověka. Samo, že se jedná o jistý druh individualismu(což samo o sobě vyvolává v určitých lidech odpor), kdy na sebe klade jedinec vyšší nároky ale pořád v jistých "zdravých ohledech". Ono odlišovat a profilovat se tím, co člověk umí - čili jak je šikovný, nebo tím, že se "osamostatnuje" až takřka radikalizuje vůči okolnímu světu a lidem je sakra velký rozdíl.

[Terminated Account]

Kedr - dost dobrý Myslím, že jsi svým skvělým příspěvkem téma vyčerpal.

[Kolapsnik jr.]

Kedr, prispevek pekny, nicmene lehce naivni.
V nynejsim "svete relativne zdrave konkurence" si lebedi predevsim 12z10 banksteru a 11z10 bumazniku.., je urcite fajn se tez motat nekde kolem pater stredni tridy ci nizsi servisni elity, ale vzdy je takovy uspech urcity mix osobniho nasazeni-schopnosti, nacasovani a stesti. Kdo vidi a spoleha jen na to prvni neni zkratka soudny.

Ale k podstatnejsimu, nepodcenoval bych hlavne spodni baheni proudy, ktere kazda vetsi sokezni spol. zmena vyplavi zcela spolehlive na hladinu, viz. ten zprofanovany opravar kopirek, vybory pro verejne blaho atd. V urcitem bode resetu si chatra (a jeji samozvani pastyri) vynuti krev a budeto brat pausalne..

xmenm05> no par pomucek existuje, staci vzit napr. papir a tuzku, na preskacku vyndat osobu z rodinne genealogie, soustredit se na jeden lidsky zivot a vypsat si co ho vsecko potkalo za udaloste, jen poslednich 200let celkem o zabavu postarano a ted to nejspis vygraduje.. snazit se byt lehce pripraven bude vzdy ok, ale prozit zivot preventivne v bunkru s konzervama od tricatel-babiska asi mene..

[Maximus]

Trochu navážu na Kedra, který to napsal opravdu pěkně .
Idea "Rozpadlictví" je jen jedna z cest k přirozenému - zdravému pohledu na svět. Cesta k určité soběstačnosti potravinové, materiální, bezpečtnostní, ... je určitou formou pojistky pro situace, kdy vám žádná pojišťovna už nic neproplatí. Rovněž přenesení určité ideje soběstačnosti a zároveň i toho zdravého komunitního ducha na děti je jedním z důležitých střípků mozaiky hodnot, které by se měl rodič snažit předat svým dětem.

Tím samozřejmě nemyslím to, aby moje děti celý život okopávali brambory, chovali králíky či domácí drůbež. Jde o to jim předat tyto znalosti a alespoň elementární praktickou dovednost. Součástí tohoto je totiž předání respektu k půdě, stromům, zvířatům a přírodě obecně - nikoliv naivně "ekoteroristicky", ale reálně - citově a zároveň dostatečně pragmaticky.

[SaraH]

Kedr a Maximus

Otázka "Jak na sobě poznám, jestli už člověk není rozpadlíkem "příliš?" je onou zpětnou vazbou, kterou poskytujeme sami sobě. Lidé, kteří o sobě nepochybují, si tuto otázku nekladou a tak nemají mantinely.

[Maximus]

Na otázku míry dobře fungují přátelé a rodina - zpětná vazba rozumných lidí je vždy žádoucí. Rovněž schopnost užívat si hezkých dní či zážitků bez vazby či myšlenek na rozpadlictví je rovněž dobrým indikátorem zdravého přístupu k této problematice.

[Fjord]

Kde jsou hranice paranoie? A kdo je ten, který by to měl určit? Každý vycházíme z jiných znalostí, zkušeností, osobních programů a strachů, výše uvědomění sebe sama a taky nás ovládá pud sebezáchovy.

Pohybuji se mezi dvěma mlýnskými kameny, kdy jedna skupina tvrdí, že vše zařídí Bůh, prostě se má vše odevzdat a kráčet v lásce a pokoji. A pak je tu druhá čistě materialistická skupina, která přemýšlí o osobním zabezpečení a přežití, a jak si co nejlépe zajistit výhodné místo na slunci. Obě skupiny se vyznačují určitými znaky netolerance, ačkoli ti "sluníčkoví" tvrdí že nééé.

Mě osobně vyhovuje zlatá střední cesta, kde beru v potaz obě strany a beru si z nich to nejdůležitější - tedy vím, že jsou věci na které nedosáhnu, ale které jsou možné. Je to neviditelný svět duchovna, který má svá pravidla, která "fungují".

Je to jako s tím ftípkem, kdy si dlouho přeje vyhrát mládenec ve sportce. Pak mu už ten "Bůh" poradí, aby si tedy konečně taky koupil los
Takže pokud budu ignorovat svět duchovní, vymstí se mi to, protože jsou věci, které obejít nejde. A pokud budu ignorovat svět materie, tak je to totéž, protože hmota je jen nižší levl ducha. Nic víc, nic míň. Nechci to tu rozpitvávat, to je téma na jiné forum.

Takže jak píše skvěle i Sarah, kdo nepochybuje, je na cestě do pekel, protože zpětná vazba a pochybnosti jsou znakem vyššího uvědomění. Je pak rozdíl mezi falešným sebevědomím a zdravým sebevědomím, které je podpořeno právě tou pochybností ale zároveň je to spojeno s intuicí. Snad to není moc složité.

[MRAK]

já jsem paranoidní a proto vidím dál ...

[MRAK]

anebo vidím dál a proto jsem paranoidní ....

teď nevím ...

[Fjord]

[Foxy]

Nepočítám s "rozpadem", ať už si pod tím představuji množství průserových variant... Ale stát se to může.

Nedělám speciální přípravy. Nemám nachystán BOB a nejsem vyzbrojen palnou zbraní s patřičnou zásobou munice.
Jako podstatné považuji schopnost improvizace. Nemá IMHO smysl připravovat se na konkrétní průšvih, protože mrcha osud si s potměšilým šklebem vybere přesně opak toho, na co se tak pečlivě chystám.

Za všech okolností nejspíš nejlíp zafunguje schopnost nezmatkovat a improvizovat. Bylo by kontraproduktivní nějak hluboce se specializovat, spíš mít povšechný přehled od chemie a zdravovědy přes elektriku atd. Pokud se spolu budou bavit geologové, archiváři, fyzici, pekaři, stavaři, mykologové, botanici, zbrojíři, zemědělci atd atd, tak mít aspoň povšechný ánung; vědomostní základ, o který se lze opřít a umožňující od znalých něco pochytit.
Umět použít to, co zrovna bude po ruce. Nebýt nemehlo, nemrcouch a nemotora. A honem se v potřebných dovednostech zdokonalit. Beztak se říká, že lidi jsou jak vinný hrozny. To nejlepší z nich prýští až pod tlakem.

Takže nic. Žádné hluboké rozpadlictví.
Až Něco - a nevím kdy, co a jestli vůbec přijde, nějak se to holt musí ojebat jak jen to půjde.
Jak pravil ten chlap co padal z mrakodrapu, vzdycky to nakonec nějak dopadne.

[Karlos]

To je jednoduchý, já vidím dál a vy všichni ostatní jste banda paranoidních individuí...

[achopsalista]

iste že sme paranoidní, ale vďaka tomu prežijeme!

[cooper]

citoval bych klasickou hlášku:
"no to že jsme paranoidní ještě neznamená, že po nás nejdou"

každopádně připravovat se na situace kdy "nevím co a jak bude" trénováním dovedností, získáváním znalostí, hromaděním vybavení rozhodně pomůžeme k většímu sebevědomí sobě i ostatním kolem, kdyby už jenom tím vědomím, že máme/víme/umíme víc než okolí.. to se hodí i v situaci, kdy se nic extra neděje, i v tomhle světě jak ho známe takový člověk bude profitovat i ři běžných denních činnostech. třeba jen blbým rozděláním ohně uvede lidi namejdanu v úžas ) (osobní zkušennost, nevěřil bych že je pro dospělého člověka neřešitelný problém zapálit oheň i když má k dispozici sirky)

[Jason]

Ja to beru osobne tak ze me rozpadlicka pripravenost bavi - jednak abych se zdokonalil v nekterych vecech - vedet ktere veci z prirody muzu snist atd.. Nejde mi to abych se doma cpal vsim a myslel si ze je to bio a ze je to to nejlepsi pro me a pro rodinu (pak si dam svoji krabicku cigaret a vse o tom co jsem udelal pro svoje zdravi kdyz jsem si neco vypestoval na zahrade muzu lehce vypustit).

Jediny co chci abych byl pripraven na bezne situace v zivote a byl trosku nezavislej na okoli - po pravde nepocitam s tim ze se dozijem nejakyho silenyho PA scenare kde vyhyne vetsina civilizace (pri smule clovek kterej bude pripraven s krytem na 50 let zivota pod zemi to koupi u dveri do krytu) ale proste aby clovek "prezil" v dnesnim svete - staci ze v zime nepujde par dni elektrika s elektrickym topeni je stracen.

V rozpadlictvy hledam tak trosku romantiku - preci jenom posedet vecer v zime u krbovek a petrolejky s knizkou je daleko lepsi nez televize, sahnout si na zahradu pro cerstvou zeleninu je taky bomba - hlavne chut je jina a ve finale i cenove, v zime si otevrit vlastni nakladany houby nebo zeleninu je taky k nezaplaceni. Ja se snazim jim co nejvice timto smerem, budovani zasob ne na scenar ze neco nekde rachne ale spise aby clovek mohl davat penize do neceho jinyho nez si zrovna nakupovat nakladany okurky atd.

A ve veci co se tyce vybaveni jako jsou balisticky vesty, zbrane atd - to spise sbiram z duvodu zabavy a mam to doma pro to ze se to muze jednou hodit..

A na otazku jak moc clovek "magori" si odpovidam sam - ve chvilce kdy bych s tema vecma zacal vadit rodine nebo neco porizoval na ukor rodiny tak je to uz trosku moc.. Mam v okoli jednoho cloveka kterej letos misto toho aby vzal rdinu nekam na dovcu tak nakoupil takticke vybaveni do krytu.. To vazne zena s detma hodne "oceni"

A co se tyce nejakeho sileneho budovani krytu tak si vzdy vzpomenu na jednu zpravu kterou jsem pred lety cetl - clovek nekde ve statech 40 let budoval kryt, vse tomu obetoval, rodinu, kamarady, veskery penize, proste vsechno a kdyz ho dokoncil tak nesli posledni krabici s vecma a hodil smyka na schodech a rachnul si hlavu o beton a konec..

[alive]

jason: vidim to stejne...a diky tomu, ze lety nasbirane zkusenosti lze vyuzit v realnem zivote (napr. natahovali nove draty el. vedeni a nekolik mesicu sla elektrika jen ve stredu a o vikendu...a nas se to prilis nedotklo...)tak me "uchylnosti" naprosto v pohode toleruji i doma. S kazdou kravinou nemusime jezdit k doktorovi, s kazdou nefunkcni vec nemusime volat opravare, porad je tu neco k jidlu...Vyhodou je i podpora malych synu, ktere neskutecne bavi taboreni, prezivani apod...(ted zrovna spi ve stanu, kterej maj postavejen v pokojicku:-) Takze kdyz sikovne zapojis rodinu, neberou to tak "uchylne" Ale samozrejme, nic se nesmi prehanet, a ne o vsech kramech co se vali doma musi zena vedet... Vseobecne myslim: pouzivat zdravej rozum...

[Heike]

Já se dostal od bojových umění ke studiu přežití v přírodě-od maskování a přesunů byl krůček k znalosti rostlin, zvířat, a díky tomu jsem se začal zajímat o spousty oborů o kterých jsem neměl ani tušení...Rozpadlictvím se dozvídám spoustu historických dovedností, v téhle komunitě funguje určita solidarita co se sdílení znalostí týká a nebojím se ptát na témata co s oficiální představou konce světa nesouvisí-od pěstování kytiček přes opravy auta po dětské nemoci...Na každou myšlenku se samozřejmě nalepí pár frustrovaných jedinců co kazí jméno všemu. Asi jako kdysi, když začínal airsoft-nebyl s ničím problém, s myslivci, policií-než nějaká paka běhala po náměstí v hejkalech a po lese trousili obaly od stravy na přežití. Obyčejný život je cesta. A kdo se vydá tímhle směrem, bude vždy pro diváka a hltače tv informací blázen a paranoik. Tak jako já jsem pro pár lidí cvok co trpí stihomamem, jsou ti samí lidé pro mě zabedněnci, když nechápu proč v zimě nemají v autě ani baterku a lopatku s pískem, oni se diví mé taštičce kde nosím vše, a já zase nechápu že nemají u sebe ani blbou náplast a sirky...A naopak-nechápu kluky co chodí po městě v maskáči, s mačetou na zadku, v kanadě dýku, v kapsách kuklu a šurikeny, co kdyby se něco dělo...

[erzgebirge]

můj praděda přišel do čech těsně po 2.ww z rumunska,vydržel tu 4 roky a pak se vrátil zpět a děti nechal tady,prostě se nemohl smířit stím že nemá vlastní hospodářství,především zásobu jídla na zimu a že v těchto životně důležitých věech má spoléhat na někoho jiného,v tomto případě dodavatele potravin,a to je pro mě určujcí,není normální nehromadit věci to je záležitost max posledních 50ti let,prostě být připraven by měl být každý a žádný strop co se týče výdajů atd pro mě neexistuje protože kdyby moji předci před 100 lety měli tu možnost tak by si potraviny na klidně 15let dopředu pořídili(ačkoliv já jsem zásoben max na měsíc )

[Jirka]

Hmmm. Těžká otázka. Zodpověděl jsem si ji pro sebe už dřive asi takto:

Podobně jako i ostatní živočichové rozvíjíme během svého života různé strategie přežití, každý svou. Rozdíl je v tom, že žijeme v sociokulturní sféře, kterou jsme si vytvořili a která nám dává zcela jiné možnosti, ale je tu (nejen jedna) velká podobnost...

... tedy pro přežití celého druhu (už ne jedince) je důležité, aby se vyskytoval velký soubor různých strategií. V důsledku nahodilostí v přírodě (lokální, regionální nebo nadregionální katastrofa, krátkodobá x dlouhodobá ...) může ten či onen jednotlivec svou strategií přežití (adaptace na určitý zdroj potravy, strategie při vyhledávání úkrytů aj.) sehrát klíčovou roli pro přežití celého druhu v dané oblasti.

Důležité je to slovo "může", protože k využití jeho strategie nemusí během jeho života vůbec dojít, ale pro existenci druhu jako celku je důležité, že taková strategie existuje a je případně předávána dále (v genech).

Podobně se vidím i já. Je zajímavé, že už od dětství jsem míval různé představy (sny) o tom, že jsem zachránil nějakou skupinu lidí, vždy jsem se snažil být připravený (od KPZ a kudly u pasu až po dnešní způsob života s rodinou, např. vlastní zdroj vody aj.), vedu odlišný způsob života od většinové společnosti a šířím informace podobného typu ve svém okolí.

Myslím si tedy, že moje strategie a samozřejmě rovněž strategie vás všech tady na fóru jsou důležité pro lidstvo jako celek už jenom tím, že jsou a v blízké budoucnosti může, ale taky nemusí nikdy dojít k jejich naplnění.

S tím, jak se rychle vyvíjí společnost určitým směrem (úzká specializace, vysoká míra závislosti ...), jsme o to více tlačeni opačným směrem (jistá míra univerzálnosti, soběstačnost ...). Je to naše vrozená/přirozená reakce a nikdo z nás nemůže předem vědět nejen kdy a kde, ale také kdo ... .