Rozne kovy - staticka elektrina.

[Baca]

Nasadili mi chrobaka do hlavy. Mozu spolu niektore kovy v spojeni (pohyblivom, pevnom, zvarene ci spajane cinom) vytvorit kondenzator samovolne sa nabijajuci statickou lektrinou.

Konkretne ma zaujima spojenie hliniku a mosadze ci medi. Premysla, totiz ze ak si vyrobim napriklad prachovnicu z tychto dvoch kovo, ci mi neporeskoci za istych okolnosti iskra a nezapali prach

[pracintl]

Různé kovy při kontaktním spojení vyrobí elektrický článek - většinou pak dojde k eletrochemické korozi jednoho z kovů. Aby vznikl kondenzátor, potřebuješ kovy oddělit dielektrikem.

Co já vím, tak se uživatelé při skladování a ládování prachu snaží vyhnout ocelovým věcem, které při křísnutí mohou vyrobit jiskru. Měkčí kovy to neudělají.

[sigmark]

mám kombinovanou měď/mosaz/dřevo a funguje zatím bez ztráty končetiny.

[Baca]

Potrebujem v jednom pripade zkombinovat ocel a mosadz. ocel nepride do styku s dalsou ocelou ci zelezom, bude fungovat ako vnutorny trn redukcie z mosadze a ta bude zasrobovana v hlinikovom nabijaku. A druhy pripad je mosadzna trubka zacinovana v medenom ci mosadznom plechu. Ak niektore kovy vytvoria elektricky clanok je to rovnako o hubu, ako pri kondenzacii statickej elektriny.

[kregan]

My sme chtěli na baráku měděný okapy, ale tam, kam by mohli indiáni dosáhnout dát pozink. A klempíři to nedoporučili právě z důvodu vznikajícího náboje.

[Baca]

No ale to je zinok s zelezom + med To je rovno leydenska flasa keby si si to napojil do baraku mas cast elektriny zadarmo

[Baca]

Chvilu som hladal na nete. Nabijak - koncovku si radsej vyrobim z tvrdej gumy (puku) na hlinikovej tyci

[sigmark]

kregan: na indiány je náboj ideální, ne? nabijáky se dělaly běžně železné, nebál bych se toho. Na historických prachovnicích se taky najde lecjaká kombinace kovů ( měď+ocelové pružinky+mosaz běžně)
viz třeba zde - nádoba měď, kování mosaz, pružinky ocel
http://media.liveauctiongroup.net/i/405 ... A3D9433060

[Baca]

Ja sa skor obavam toho cinu s nezeleznymi kovmi. Predsa len cin ma blizssie k zinku (podla mendelejeva), takze aj elektricka aktivita by mohla byt nejaka.

[sigmark]

Delalo se to tak leta... Ale muzes to zalakovat treba selakem, pokud mas extra hrachy

[Baca]

selak je krehky

[sigmark]

chlape, tak to natri asfaltem letovalo se to stovky let

[Baca]

[Hohepa]

Pánové motáte dvě věci dohromady .
Kombinací dvou kovů (a elektrolytu) vzniká elektrický článek s napětím cca 1 až 2 Voltů
a při tomto napětí jiskra rozhodně nepřeskočí VZNIKÁ JEN CITOVANÁ KOROZE

" leydenska flasa" je skleněná láhev z venku a zevnitř potažena kovem, ale oba "potahy" NEJSOU VODIVĚ SPOJENÉ !
Chová se jako kondenzátor a nabíjí se externím zdrojem "statickou elektřinou" na tisíce Voltů !!
to dává jiskry alá svíčka v autě, ale ! pokud jsou oba kovy vodivě spojené tak jiskra rozhodně nehrozí
Jako kluk jsem leidenskou láhev vyráběl ze sklenice od jogurtu a alobalu.

[Baca]

Hohepa, diky Takze sa kombinacii viacerych kovov pri BP obavat nemusim. Teda pokial sa k nim neprimota nejaky ten elektrolyt

[Josef]

Nežádoucí koroze:
Koroze při spojení dvou kovů vzniká pouze je-li přítomna vlhkost. Orosená kapka tvoří s kovy galvanický článek. Každý z kovů tvoří jednu elektrodu článku. Pokud se kovy nedotýkají, nic se neděje. Jakmile jsou kovy spojeny, byl článek zapojen do zkratu a tímto zkratem protéká proud. Proud je energie a uhrazuje se z chemického procesu. Jeden z kovů, ten méně ušlechtilý, tvoří zápornou elektrodu článku, rozrušuje se a mění na soli, které označujeme jako "korozi". Korozní soli absorbují vzdušnou vlhkost a tím neustále udržují místo vlhké (pokud je nepotřete něčím mastným). Stačí zabránit tvorbě vlhkosti, která by zastupovala v článku elektrolyt nebo alespoň jeden z kovů pokrýt elektricky nevodivým lakem, aby vlhkost (elektrolyt článku) nemohl smáčet jednu nebo obě "elektrody". Článek nebude vyrábět proud a koroze nenastane. Je to základní trik veškeré antikorozní ochrany plechů, konstrukcí aj.

koroze-pri-styku-dvou-ruznych-kovu.gif (19.23 KiB) Zobrazeno 18485 x

Využití korozního článku:
Korozní článek, ale tentokrát ve prospěch člověka, je použitý na povrchu běžného pozinkovaného plechu, když náhodná rýha na pozinkovaném plechu obnaží pod vrstvou zinku holé železo. Pokud se do poškozeného místa dostane voda, vznikne galvanický článek mezi zinkem a ocelí. Zinek je spojený s železem, takže začne protékat proud a nastane boj. V tomto boji je železo ušlechtilejší kov než zinek, takže i když je železo v přímém styku s vodou, nekoroduje a začíná korodovat zinek (šedne a bělá). Dokud se v okolí poškozeného místa veškerý zinek nespotřebuje, je obnažená ocel protékajícím proudem stále chráněná před rezivěním. Jakmile se zinková vrstva vyčerpá a svůj boj prohraje, pak již železo velmi rychle prorezaví. Zinek tedy nechrání ocelový plech pouze tím, že ho celý obaluje a zabraňuje přístupu vody k oceli, ale chrání ho po určitou dobu i tehdy, když je jeho souvislá vrstva poškozená.

Elektret:
Pokud jde o statickou elektřinu, existuje kondenzátor na kterém může samočinně vzniknout elektrostatický náboj. Využívá se k tomu účelu dielektrika zvaného "elektret". Jako elektret fungují některé plasty (polystyrén aj.) a také včelí vosk. Ale jedná se jen o statický náboj, tedy jen o napětí. Využívá se to např. pro polarizaci mikrofonu (elektretový mikrofon v každém mobilu), ale není to schopné dodávat proud. Výkon je P = U x I Bohužel I=0 a kde není proud, nelze získat reálný výkon, kterým by se např. podařilo rozsvítit žárovku. Takže smůla...

[Baca]

Jozef SUper zasa na jednicku DAKUJEM