Rozpad.cz

Ja viem že sa dá kúpiť, ale dá sa aj spraviť resp. skompletizovať.
Teplomer je jednoduchá záležitosť, to kúpim.
zrážkomer tak isto.
barometer, no niečo by sa zohnalo.
Nad čím dumám, tak to je anemometer.
Máte niekto nejaký dobrý typ? - teraz nemyslím vreckový, ale taký čo dám na strechu, a v teple domova pozerám na displeji rýchlosť vetra...

Zdravím, já už se dělší dobu odhodlávám že si postavím toto zařízení. V podstatě se jedná o takovou malou meteostaici která ukazuje teplotu, rychlost a směr větru.
http://pokusy.chytrak.cz/schemata/vetromer.htm

ty hajzltrubky jsou epesní

ale jinak pěkný

jestli to postavíš, tak to nafoť a něco o tom napiš, je to zajímavý

Už jsem na tom začal pozvolna pracovat ,takže až budu mít nějeké výsledky tak sem hodím nějaký report a až bude stanice kompetní tak můžu napsat nějaký ten "článek" a zhodnotit ji

Je mnoho návodů na anemometry, ale nikdo ti pořádně neporadí, jak takový anemometr doma ocejchovat. Chceš-li se dobrat snadnou cestou k úspěchu, postav si anemometr z cyklocomputeru. A i když by to bez ocejchování v aerodynamickém tunelu dávalo mírně nepřesné výsledky, přeci jen to bude lepší, než pouhé odhadování síly větru podle přírodních úkazů a Beaufortovy stupnice. Tahle "šufánková" hračka, umístěná na desetimetrovém stožáru (normalizovaná výška pro oficiání měření rychlosti větru), dá kvalitnější údaje, než měření ručním anemometrem ve výšce 2 metry nad zemí, byť by to byl přístroj profesionální, protože členitost terénu u země výsledky hodně ovlivní.

Aby se do měření nevnášela chyba, je vhodné, aby byly tyčky co spojují misky se středovou osou delší, než je vlastní průměr misek. Nesnaž se miniaturizovat! Velký anemometr snáze překoná tření, které se pak dá při praktickém měření zanedbat. Běží pomaleji a neutrápí ho celonoční vichřice. Je pevnější, nepokroutí ho námraza. Jeho větší misky se méně zanášejí sněhem.
Na klasický třímiskový Robinsonův kříž (tři hliníkové naběračky o průměru 40 až 60mm upevněné na konci hliníkových tyček o průměru 8 až 10mm a délce 60 až 100mm, rozmístěné po 120 stupních) uložený na hřídelce s kuličkovými ložisky připevni magnet a na držáček vedle něj čidlo (nejlevnějšího) cyklocomputeru.
Osa anemometru stojí, plášť jeho vřeteníku i s křížem obíhá okolo osy. To dává menší šanci, aby se voda dostala do ložisek než opačné uspořádání. Magnet přelepený na povrchu vřeteníku obíhá a těsně vedle něj umístěné čidlo započítává jednotlivé impulzy. Robinsonův kříž, pokud má dobrá ložiska (kuličková, co nejmenší), s magnetickým snímáním otáček velmi citlivý a musí se ti točit, už když přístroj poneseš volnou chůzí po místnosti. Po instalaci na stožár sveď dráty od čidla (nejlépe dvoužilové, se stíněným a řádně uzemněným pláštěm) ke skříňce dole u stožáru (nebo až do domu) k displeji.

Základní pravidlo říká: Vítr uběhne třikrát větší vzdálenost, než kolik činí dráha opsaná miskami anemometru.
Do paměti cyklocomputeru do položky "obvod kola" proto ulož třikrát větší hodnotu, než kolik je skutečný obvod kružnice, kterou misky (jejich středy) opisují. Výsledná hodnota na displeji pak bude přímo rychlost větru v kilometrech za hodinu.
Cyklocomputer má některé další užitečné funkce:
- uloží do paměti maximální náraz větru od posledního vynulování
- po vyčkání 2 minut (na vestavěných stopkách) lze odečíst "průměrnou dvouminutovou rychlost větru" - veličinu, kterou meteorologové v rádiu hlásí jako to, co my laici označujeme jako běžnou rychlost větru.
- samotné stopky ukáží, kolik hodin od posledního nulování foukalo a snadno si dopočítáš, jak dlouho trvalo bezvětří. Ale to už jsou údaje spíš pro ty, co uvažují o "energetickém" využití síly větru...

Josefe,
tak jsem si dnes přečetl tvůj příspěvek s nápadem o sestavení anemometru za pomocí cyklocomputeru.
Musím říct, že je to super nápad a v podstatě pro průměrně manuálně zručného člověka asi nejsnadnější cesta k domácí výrobě. Díky

Jo a ještě jedna maličkost... Ať vás nikdy nenapadne (jak se v mnoha návodech doporučuje) ocejchovat anemometr tak, že jej umístíte na auto a při jízdě za bezvětří ho ocejchujete podle údajů tachometru na palubní desce (nebo dnes podle údajů z GPS navigace). Pravda, sice ho ocejchujete, ale naprosto blbě, protože vzduch při jízdě auto i s anemometrem na střeše obtéká, pohybuje se nad střechou vozu mnohem rychleji, než jakou ve skutečnosti jedete směrem vpřed. Údaje, které takto umístěným anemometrem zaznamenáte budou mylné. Misky anemometru se budou otáčet rychleji, než odpovídá vaší skutečné rychlosti jízdy. Pokud byste přeci jen chtěli anemometr cejchovat nebo zkoušet při jízdě autem, museli byste ho umístit na vodorovnou tyč, která by čněla dopředu, nejméně dva metry před chladič auta. To aby se měřidlo pohybovalo v klidném vzduchu ještě dříve, než ho začně ovlivňovat karoserie auta. Ale to je dost nebezpečný experiment, který nedoporučuji.

Proč nedoporučovat? Je to stejné jako když převážíš třeba tyčku na autě na střeše. Pokud to přesahuje v předu nebo vzadu víc jak 1m musíš mít na tom praporek (z boku auta už od 40cm). Když to budeš "cejchovat" na nějaké účelové silnici, kterou si lépe ohlídaš tak ani nepotřebuješ ten praporek.

To není o praporku ale o aerodynamice... Aneb na základě čeho funguje vztlak na křídle..

Co to?

Křídlo se pohybuje vpřed danou rychlostí.
Ale vzduch obtéká horní část křídla rychleji, protože to má "dál". (A rozdíl tlaků mezi horní a spodní částí křídla dává vztlak.)
S autem to bude podobně.
Na to IMHO Josef poukazoval.

No dobře, ovšem jakou to má souvislost s mou poznámkou?