Šetření elektřiny u PC, notebooků a spotřebičů obecně

[urbanwarrior]

cipis: lepší jsou asi kačky, protože záleží na režimu užívání objektu a snad žádný šílenec nebude topit elektřinou v základním tarifu za nějakých 5káblí (proti nějaké kačce v topném režimu). Add změna dodavatele, tak k této libůstce jsem hodně rezervovaný, zvlášť když vidím státní toleranci k různým lumpárnám monopolistů a jejich nahaněčů ,a jak se umí občana zastat (viz populární výrok "není to zrovna morální, ale trestné taky ne").

[Foxy]

Elektrický boiler... ono záleží jak teplá voda do něj přichází a na jakou teplotu ji doohřívá.
V topné sezoně ústřední topení (plyn plus dřevo) zahřívá neizolovaný 500l výměník (který holt ve sklepě byl, tak proč jej nevyužít...), takže tam vzniká voda cca 35°C teplá. Ta se v elektrickém boileru doohřívá na 45°C. Znamená to doohřev o pouhých 10°C. Nízká teplota vody v boileru znamená malé tepelné ztráty, dlouhou životnost boileru - a také není třeba k teplé vodě při koupání/mytí přimíchávat vodu studenou. Navíc se takovou "horkou vodou" děcka neopaří ani náhodou.
V létě je v kotelně po celý den průvan, dveře se zavírají až na noc. Neizolovaný výměník se přirozeným prouděním vzduchu ohřívá až ke 20°C, zbytek opět doohřívá v boileru elektřina.
Pracuji li s takhle nízkou teplotou vody, mohla by se v ní, i když je to málo pravděpodobné, namnožit legionela či něco podobného. Protože výměník je železný, bez jakékoliv korozní ochrany, je do něj zavedena pomocná elektroda s vnuceným kladným potenciálem, čímž je železo výměníkové nádoby katodicky chráněno proti korozi...už 40 let. Pomocná elektroda je měděná a velmi velmi zvolna se rozpouští... takže ve vodě s ionty mědi se žádná potvůrka nemá šanci uchytit.

Zkusím někdy do přívodu k boileru připojit elektroměr, abych věděl, kolik vlastně tahle kombinace baští... ale zas tak moc to nebude.
Nevím, zda je mé řešení optimální, ale holt vařím z toho, co mám .

[urbanwarrior]

foxy: popsané řešení je super, mně by to akorát nedalo a někde ve speciálce bych koupil roli izolační vaty na al folii a tu bandasku bych zaizoloval - ten letní příhřev bude podle mně zanedbatelný, proti zimním ztrátám. S tou legionelou je to zajímavý, se zájmem jsem sledoval, jak s ní bojovali v motolské nemocnici. Nicméně myslím, že občasným nahřátím systému někam na horní mez ohřevu a propláchnutí trubek horkou vodou by ji mělo zničit.

[Wagoneer]

Tak tady mám nějaký přehled spotřeb, co jsem slíbil. Třeba nékomu pomůže se rozhlédnout po domácnosti.
Podotýkm, že nejde jen o odečet, ale půlroční sledovaní, vytvořeny model všedni den/víkend, léto/zima.
Celkové roční spotřeby:
Lednice A++ 270kwh/r
Mražák A++ 220kwh/r
Pračka. 65kwh/r
Myčka. 60kwh/r
El. trouba. 280kwh/r
Mikrowelle. 40kwh/r
Presostroj. 70kwh/r
Kotel. 580kwh/r ( i připrava TUV léto )
Digestoř. 330kwh/r
Video sestava.320kwh/r
Plasma. 230kwh/r
HiFi. 130kwh/r
Odstrašujcí přiklady:
Bezdrát. zvonek. 180kwh/r. (!)
Staré dig. hodiny. 190kwh/r. (!)
Adaptéry, bezdrát. ovl. svítidel, stby ostatních spotřebičů 360kwh/r. (!)

[dracekvo]

Tady je krásně vidět co jsem psal o těch nenápadných spotřebičích ala zvonek, nebo budík. Že jejich vyhození může přinést úsporu v řádu tisiců a někdo mi na to psal, že to není možné.

[urbanwarrior]

To mi vrtá hlavou, že by ty digitálky nebo zvonek měly třetinovou spotřebu proti kotli ? - elektronika, jiskra, čerpadlo... je to hodně... možný to je.

[Wagoneer]

Jj, je to tak. Nějak moc chytrej kotel Junkers a toto je důsledek. Taky mě s..., co spolkne plynu.
Pro letošek jsem mu zatrhl tipec. Když jsem doma, topím záložním kotlem na dřevo, el. krmím z malé FV.
Uvidím po topné sezoně.
Vyroba tepla a teplé vody je bohužel věc, kterou nemohu rodině moc omezit. Ovšem na likvidaci zbytečných žroutků
elektřiny si zvykli. Uspořil jsem zhruba 800kwh/r.
Teď jsem zprovoznil malou FV, v zimě nic moc, na ten kotel to stačí. Ale v létě na to pojede mražák a lednice plus
nějaké LEDky. Kromě toho, že je to malá záloha v případě blackoutu, něco málo to ušetří. Návratnost to ale moc nemá.
Podotýkám - neprodávám, malý ostrov.

[Kolapsnik jr.]

Tak ta digestor za czk1.6k rocne je docela drsna a to jeste dost casto ani spravne nefungujou - kretensky navrzene uhly v odvodu vzduchu (byt) apod. Castecne jsem ji omezil prirozenym podtlakem v rohu domu pres ventilaci oknem.

[Wagoneer]

Jj. Jen abych upřesnil - jako kuřák ji použivám častěji, nez ostatní.. Já vím, stydím se..
U nás se jinak docela dost vaří (plynová deska), tak je hodně v činnosti.

[hanpari]

Ohledně té teplé vody a vlastně vody obecně, doporučuji pořešit vodní kámen. Nemám sice zkušenosti s magnetickými odlučovači, ale pokud fungují tak, jak tvrdí, pak bych si to určitě na barák nainstaloval. Akorát v případě, že nemáte plastové trubky, riskujete, že vám praskne potrubí. Alespoň otci se to stalo.

Kdysi mi myslím prezentoval jakýsi zástupce tenhle výrobek:
http://www.ekomag.cz/magnet.htm
Musím se přiznat, že ten princip nějak nechápu, takže shrnu to, co mi chlapík povídal. Tvrdil, že zařízení nejenže likviduje tvrdost vody, ale postupně i čistí staré nánosy vodního kamene v potrubí. Základní verze stála cca 7000, což se myslím vrátí velmi brzy. Jak na úspoře, tak i na opravách


Do práce pořídili průtokové ohřívače nad umyvadlo (mimochodem, myslím, že dost dobrá věc, která ohřívá vodu jen v okamžiku, kdy a kde ji potřebujete), ovšem jejich účinnost se díky tvrdé vodě do měsíce opravdu znatelně snížila. U počátku tekla voda horká, pak už jen teplá.

A to obecně platí u všech průtokových ohřívačů (a samozřejmě i spotřebičů jako pračky a myčky), vodní kámen je prevít. Silně doporučuji se na kvalitu vody zaměřit, ať už používáte elektřinu či plyn.

Co se týče bojlerů, měl jsem příležitost vidět rozkuchaný zásobník tam, kde je tvrdá voda, a ten humus z vodního kamene je opravdu síla. I když u bojlerů si nejsem jistý, zda izolace na spirále něco změní. To teplo se nakonec do vody přenese tak či tak.

Vypadá to asi takto:
http://instalaterblog.txt.cz/clanky/572 ... analizace/

[urbanwarrior]

Vodní kámen v bojleru funguje nadvakrát - jednak rozežere topnici (zpravidla dřív než plášť kvůli mechanickému namáhání) nebo čidlo termostatu, a jednak se ve formě kalu usazuje na dně. Tloušťka toho bordelu může být natolik vydatná, že topnici dokonale zasype, čímž se jednak zhoršuje sdílení tepla do vody, jednak se může topnice přepálit a taky se v tím kalem zhoršuje kvalita vody. Jsou lokality, kde vlivem chemického složení vody už za několik měsíců kal v nádobě naplní několik kýblů.

[Foxy]

Nemám sice zkušenosti s magnetickými odlučovači, ale pokud fungují tak, jak tvrdí, pak bych si to určitě na barák nainstaloval.

K magnetické úpravě vody:

- - -

Wiki:
Magnetizovaná voda (též magnetická voda, správně magneticky upravená voda) je pseudovědecký pojem označující vodu, která prošla magnetickým polem. Podle zastánců má mít magneticky zpracovaná voda blahodárné účinky na zdraví prakticky po všech stránkách.[2] Po chemické a fyzikální stránce ale při takovéto úpravě vody dochází jen k mírnému změkčení, což je významné jen u velmi tvrdé vody za použití extrémně silných magnetických polí.[1]
Propagátoři magnetizace vody ve svých prezentacích používají typických pseudovědeckých triků: například používají známé a jasně definované pojmy ve zcela nových a nelogických souvislostech nebo tvrdí, že určitá studie potvrdila prospěšnost využívání magnetizované vody, ačkoli ta se magnetizované vody vůbec netýkala, nebo její metody nebo závěry byly značně neurčité nebo pochybné.[5]
Zaštiťují se také atesty státních orgánů, které vydávají za potvrzení toho, že jejich výrobek má uváděné účinky;[6] ve skutečnosti tyto atesty pouze potvrzují, že výrobek odpovídá požadavkům technických předpisů (zákony, vyhlášky, státní normy apod.).

Odkazy:
1.) PETRÁSEK, Martin. Magnetické úpravy vody [online]. 2004-07-13, [cit. 2009-09-05]. Dostupné online. (česky)
2.) Magnetoterapie - další produkty - upravená magnetizovaná voda [online]. [cit. 2007-11-12]. Dostupné online. (česky)
3.) KOŽÍŠEK, František. Stanovisko Národního referenčního centra (NRC) pro pitnou vodu k přístrojům na úpravu vody na bázi magnetické úpravy [online]. Centrum hygieny zdravotního prostředí, 2002-03-29, [cit. 2009-05-26]. Dostupné online. (česky)
4.) Voda která léčí [online]. Vitamins Cosmetics s.r.o., 2000-03-01, [cit. 2007-11-12]. Uvedený zdroj „Alberg Ignatenko - Schola Vitae“ v době přístupu nenalezen. Dostupné online. (česky)
5.) LOWER, Stephen. Magnetic water treatment and pseudoscience [online]. [cit. 2007-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
6.) PETRÁSEK, Martin. Magnetické úpravy vody [online]. 2004-07-13, [cit. 2009-09-05]. Kapitola To mi žádnou radost nedělá (komentář). Dostupné online. (česky)

- - -

Stanovisko Národního referenčního centra (NRC) pro pitnou vodu k přístrojům na úpravu vody na bázi magnetické úpravy (PDF 95,54 KB) :

Výňatek:
V poslední době se množí dotazy ohledně zdravotní nezávadnosti a legálnosti prodeje přístrojů na tzv. fyzikální úpravu vody, které jsou založeny na principu působení magnetického pole (pomocí permanentních magnetů, elektromagnetů, elektrostatických nebo elektrických střídavých polí). Účinky vyvolané ve vodě pomocí jmenovaných technologií jsou obdobné a proto je možné hodnotit souhrnně – pro zjednodušení jsou zde nadále označovány jako ”magnetická úprava vody”.

Tyto přístroje jsou výrobci určené k ochraně vodovodního potrubí proti usazování vápenatých usazenin (vodního kamene), popřípadě proti korozi (působení proti korozi se však dosud nepodařilo objektivně prokázat). Někteří výrobci deklarují také schopnost odstranit pomocí magnetické úpravy rovněž již vytvořené inkrusty vodního kamene. Nejčastěji se jedná o přístroje na bázi permanentních magnetů (které se buď vsazují do potrubí a jsou tak v přímém kontaktu s vodou nebo se osazují zevně potrubí, takže nepřichází svodou do styku) nebo elektromagnetů, které se osazují zevně vodovodní trubky. Zvláštním případem jsou přístroje sestavené z různých kovových slitin, které vytvářejí elektrický článek a mají tak obdobnou funkci.
Po technické stránce se magnetizovaná voda připravuje vložením magnetu do vody, navléknutím magnetického kroužku na kohoutek nebo připevněním magnetu na přívodní trubku, kterou voda přitéká, nebo speciálními přístroji.[4]

Výrobci (prodejci) doporučují montovat tyto přístroje na vodní potrubí na vstupu do objektu (poblíž vodoměru), kde mají sloužit k trvalé úpravě vody (bez obsluhy). Podle výrobců (prodejců) se jedná o výrobek naprosto ekologický a zdravotně nezávadný, protože prý při něm nedochází ke změně chemického složení vody.

Přestože tato technologie je známa již přes půl století, princip účinku nebyl dosud uspokojivě objasněn, stejně jako všechny uplatňující se faktory, ovlivňující případnou účinnost. Při magnetické úpravě nedochází k bezprostřednímu ovlivnění chemického složení vody (po určité době od působení však lze pozorovat snížení tvrdosti vody v důsledku tvorby a vypadávání nerozpustných forem vápníku). Při magnetické úpravě vody dochází ke změně fyzikálních vlastností vody (např. polarizace molekul) a ke změně fyzikálně-chemických forem obsažených látek. Molekuly uhličitanu vápenatého (pravděpodobně) mění svou strukturu, neusazují se na stěnách potrubí, ale vypadávají ve formě jemné suspenze (kalu). Účinek závisí na mnoha faktorech; co se vody týče hlavně na obsahu minerálních látek, dále na intenzitě a orientaci magnetického pole, rychlosti průtoku vody atd. Zatímco některé přístroje vykazují u některých typů vod dobrou účinnost (v zábraně tvorby vodního kamene), u jiných jsou prakticky neúčinné.

- - -

Moje zkušenost:
Poté, co vodovodní středně tvrdá voda, v německých stupních tvrdosti (dGH) 15–20°, protékala zařízením MUV T1, výrobek ČKD Dukla, n.p. r. výr. 1970, se charakter úsad v potrubí i boilerech skutečně změnil. Namísto dřívějších tvrdých plátů vodního kamene začaly vznikat usazeniny v podobě hrubého písku.
Vylučovaný uhličitan vápenatý se nyní usazoval ve formě aragonitu, namísto dřívější formy kalcitu.
Aragonit, uhličitan vápenatý, má stejné chemické složení jako běžnější kalcit. Oba minerály se liší uspořádáním stavebních částic (molekul), tedy uspořádáním krystalové struktury. Aragonit krystalizuje v kosočtverečné (rhombické) krystalové soustavě (má rhombickou souměrnost), zatímco kalcit krystalizuje v klencové (trigonální) krystalové soustavě. Aragonit má v přírodě tendenci tvořit křehké "fousy" namísto běžných "krasových" povlaků.
Tento efekt se ovšem projevoval pouze při stálém, vyrovnaném průtoku vody - delším stáním (den) se voda vracela ke svým původním vlastnostem. Stejně se projevoval nepravidelný (nárazový) odběr vody - účinnost magnetické úpravy se snižovala. Bohužel odběr domácnosti má spíš právě nepravidelný charakter.
Protože v současnosti mám vodovodní vodu velmi měkkou (cca 5°dGH), magnetickou úpravu jsem přestal používat. Zhruba po 10 letech provozu se totiž magnetický obvod ucpe (zaroste) magnetickými železitými usazeninami natolik, že se stane téměř neprůchodný.

- - -

Závěr: Magnetická úprava vody zjevně funguje, vypadá to ale, že ne vždy zcela spolehlivě a účinně. Dobrý ionexový filtr u kritických zařízení je asi spolehlivější.

- - -

Pokusím se časem doplnit toto své povídání fotodokumentací nových versus použitých magnetisačních zařízení MUV firmy ČKD a železného pozink potrubí s usazeným kalcitem vs. aragonitem.

Edit:
Tak, nafoceno.
Pohled na ten magnetisační bazmek; nepoužitý a po nějakých 10 letech provozu:

a ještě z druhé strany:

Teď jednopalcové pozink trubky, demontované po 30 letech provozu, zanesené neupravenou a upravenou vodou:
Usazeniny kalcitového typu:

a usazeniny aragonitového charakteru:

Jsou to potrubí ze stejného vodovodu, jen demontované na různých místech domovního rozvodu.

Hezký večer!

[Foxy]

To Admin:
Nejsem si jist, zda diskuze o úpravě vody zde již není OT, zda by si nezasloužila jiné (vlastní) vlákno.
Hodně zdaru, Foxy.

[Soptik]

fabulous: obávám se, že průtokáč je ta nejmíň hospodárná varianta - funguje s obrovským příkonem a mizernou účinností. Bojler vždy vychází lépe a jsem přesvědčený, že ten na dvě média je ideální kompromis, máš-li přitápění třeba dřevem nebo jiným alternativním zdrojem třeba přes akumulační nádrž. U topení elektřinou je to buřt.

- Ano, funguje s velkym prikonem, ale jen po potrebnou dobu. Zato bojler ma neustale ztraty plastem do okoli, tudiz musi dohrivat, aby udrzel teplotu vody.
- Jak muze mit mensi ucinnost? Odebira napr. 10kW a ty predava hned vode, nema je kam jinam odevzdat, ta energie se nema kam ztratit, to by jsi popiral zakon o zachovani energie. Chapu trebaze se casem zanese topna spirala, ale to znamena za bude termostat odpojovat tu spiralu, protoze se bude ta spirala prehrivat a bude pomaleji predavat tu energii vode, na vystupu bude voda o nizsi teplote, tudiz mu klesne odber. Ale spirala se ti tak samo zanese i na bojleru.

Prutokovy ohrivac, se musis naucit vyuzivat hlavne v dobe levnejsi energie, aby jsi usetril proti elektrickemu bojleru. Myslen napr. tarif primotop, kdy je 20h levnejsi tarif. Trochu nevyhoda je v tom spickovem odberu protoze musis mit vse dobre rozfazovano at nepretezujes nekterou z fazi.

-Rozhodne bojler na dve media je asi nej. varianta. (solarni kolektor, tuha paliva)

[Soptik]

tak. a když bojler, tak ten největší... zásoby vody se vždycky hodí

Nevim jestli je to to prave "cim vetsi obsah tim lip", tim totiz aji vetsi povrch a tim vetsi ztraty do okoli prez izolaci (vetsi spotreba na udrzovani teploty). Navic mensi vymena obsahu, nejsem si jisty zda by to nezhorsilo usazovani necistot, popripade mnozeni bakterii. Predimenzovat napriklad o tretinu muze byt jeste rozumne, ale mi treba misto 200l 2.000l by asi nebylo to prave.

[sigmark]

nase rezerva cita nekolik m3 vody pro pripad nouze...

mám pro sebe 120 litrovy bojler, a voda v nem vydrzi prijemne tepla nekolik dni i pri odpojeni od proudu. kdyz vypnes prutokac, za 10 sekund tece studena. bojler sice ma nominalne velky prikon, ale pouze kdyz nahriva cely objem studene vody. ve chvili kdy uz jen dohriva prirozenou ztratu nebo pritok studene(tu prihriva i samotna tepla voda v bojleru jiz obsazena), je spotreba daleko mene vyrazna. prutokac pali porad na plne pecky

[Kocour]

Jenom taková drobná zkušenost. Počítač provozovaný v režimu HTPC (periférií je velká obrazovka, je tam DVB-T karta a patřičný SW, větráky jsou volené s ohledem na tichý provoz). Obrazovka se samozřejmě vypíná, když na to nikdo nekouká, ale základní jednotka běží 24/7 a nahrává pořady. Původně v podstatě tuctové, nepříliš výkonné PC (větší výkon = víc větrání = víc rámusu), ale loni se začal hřát zdroj, protože větrák v něm začal tuhnout. Než se s tím nějak opravovat, opatřil jsem nový zdroj za asi 800 korun, výrobce "méně značková větev značkové firmy na zdroje". No a původní spotřeba bedny spadla z 50 asi na 30 W. Ten zdroj se za 1 rok zaplatil sám. Máloco má takovou návratnost.

[Kocour]

A ještě obecně k efektivitě spotřebičů - když se bojler zanese, znamená to a) že trvá déle, než se teplo dostane do vody, b) že se ničí, protože na topných tělesech je pod vrstvou kamene vyšší teplota, ale v principu to nic neznamená pro šetření elektřinou ty děje se odehrávají uvnitř. Další věc je, že teplo uniklé z libovolného spotřebiče přispívá k otopu v místnosti, takže o tolik míň se protopí řádným topením. Čili plná ztráta z toho je pouze mimo topnou sezónu. Největší ztráta by samozřejmě byla, pokud by někdo v létě zároveň klimatizoval a odváděl teplo z nízkoúčinných spotřebičů. Ale předpokládám, že na webu o rozpadu moc lidí závislých na klimošce není.

[vlk972]

Urban: ano, pochopil jsi mně správně, nemám to ještě ověřeno praxí, ale mám představu, že pořídím bojler o kterém píšu a v první řadě připojím ke kotli. To představuje jen pár stokorun nákladů. Do připojení ke kotli chci nechat zabudovat T kusy a ventily, aby bylo možné v létě uzavřít oběh do kotle a prohánět vodu solárním ohřívačem vody. Dokonce prý existují i bojlery s dvěma průtokovými spirálami. To musím ještě ověřit. V takové montáži by pak spotřeba elektřiny mohla klesnout i výrazněji , než na 25%, samozřejmě teoreticky. S tím, že při nedostatku paprsků lze přitopit kotlem, nebo pustit elektřinu.
No a při úspoře 25% elektřiny, by se investice vrátila pravděpodobně maximálně za rok a půl - v mém případě. Navíc je tu jedna nesporná výhoda, je nás doma 5, bohužel nemohu využít víc, než 100l bojler. Takže při provozu jen na nízký tarif koupel ženy a dcery (sprcha), spotřebuje veškerou teplou vodu a na další se čeká i několik hodin - to by při mno uvažovaném provozu bojleru mělo odpadnout.
FVE "pohon" bojleru mně láká, ale řada lidí mi tvrdí, že tomu moc nevěří, ostatně to zaznělo i tady ve vlákně.

K úsporám odstranění standby režimů mám podobné výsledky, jako jsou tu vypsány. opravdu jsem se zhrozil, kolik elektřiny se spotřebuje za nic a taky zaplatí.
Teď zrovna měřím spotřebu oběžného čerpadla ÚT, které bych chtěl pohánět solárem, tak uvidím, jestli bude nějaká návratnost.
Edit: když jsem v původním bojleruměnil spirálu, byl bojler asi do čtvrtiny zanešený kalem, takže velká část energie se ztrácela v kalu, navíc se snížilo množství využitelné teplé vody.

[Fabulous]

Svítidla:
Pro zajímavost - důsledným nahrazením žárovek za LED a místy za trubicové zářivky jsem snížil celkovou watáž z cca 1400 W na zhruba 350 - 400 W. V některých případech poklesl světelný komfort (WC, předsíň), v některých naopak došlo ke zlepšení, ale na úkor spotřeby (dětský pokoj ze 160W pouze na 48W, ale výrazně přibylo světla).