Mám hodně rád tištěné knihy, takže jsem měl dlouho předsudky vůči elekronickým čtečkám, ale to se změnilo v minulém roce, kdy jsem měl shodou okolností možnost otestovat si jednu z nich. Obrátil jsem o 180°. Napíšu sem pár svých poznámek, přičemž však berte laskavě v potaz to, že jsem, pokud jde o elektroniku, jaksi pologramotný, takže se můžu v ledasčem vyjadřovat nepřesně, nebo se i mýlit.
Mé představy o vlastnostech ideální čtečky (řadím sestupně zhruba dle důležitosti):
1) Svižná a rychlá při listování v textu i při pohybu v menu.
Kromě Kindlu 4 (toho s tlačítkama) jsem měl možnost vyzkoušet si PocketBook 902, což je postarší typ 10″, poněkud už těžkotonážní čtečky. Půl kila váhy bych ji vzhledem k velkému displeji a lepší čitelnosti některých textů odpustil, ale to, že mé prsty a mozek pracovaly daleko rychleji než přístroj, na který jsem musel někdy dokonce i přes desítku vteřin počkat, už nikoli. Oproti tomu se "zastaralým" dnes už Kindlem 3 i 4 se pracuje nepoměrně lépe. Zpomaluje se pouze u pdf s několika desítkami MB - citelněji při načítání takového souboru, při listování se lehce zasekává až po určitých dávkách projetých stránek. K drobným vadám zmíněných dvou typů Kindlu počítám i absenci tzv. nekončeného rolování v menu, kdy se nelze z poslední položky dostat zpět k první jedním kliknutím, ale musí se prostě zpět nahoru přes všechny, což zabere nejen vteřinku času, ale hlavně to vcelku zbytečně opotřebovává tlačítka.
2) Možnost čtečku co nesnadněji kuchnout a vyměnit její případné vadné či opotřebované díly.
Dostávám se na dost tenký led, protože sám bych to nejspíš nezvládl. Domnívám se, že prakticky všechny známé čtečky jsou dnes koncipovány jako řada jiných výrobků, které se v případě závad zpravidla neopravují, nýbrž rovnou vyhazují. Byla by to však škoda zejména v případě, kdyby všechny součástky přežily a čtečka se stala dále nepoužitelnou třeba jen kvůli životnosti baterie. U různých typů Kindlů vyměnit baterii podomácku vcelku snadno lze
http://www.pina.cz/2010/09/08/amazon-ki ... a-baterie/, videonávody k tomu jsou dohledatelné na netu. Netuším, jak je tomu u jiných čteček. Stejná procedura může být obtížnější, ne-li nemožná. S tímto bodem souvisí i dostupnost šrotu vhodného na náhradní díly, čili rozšířenost té které čtečky. Na domácím trhu, tuším, převažují hlavně Kindly a Pocketbooky.
3) Výdrž baterie.
V této kategorii je Amazon dlouhodobě na špici. Z konkurence je třeba uvést NOOK Simple Touch a Nook GlowLight, KOBO čtečky a Sony PRS-T2. Všechny uvedené, stejně tak jako Kindle Paperwhite, vydrží prý maximálně až dva měsíce bez nabíjení v závislosti na uživatelském nastavení a při vypnuté WiFi. Uživatelé radí v rámci úspory baterie vypínat čtečky úplně (normálně se po několika minutách nečinnosti přepínají do režimu spánku se statickým spořičem na displeji), víte-li předem víte, že s ní nebudete pracovat v nejbližších osmi hodinách, čili např. na noc. Výrobci uváděná doba výdrže baterie je však poněkud vycucaná z prstu, respektive předpokládá se, že se čtečkou pracujete průměrně pouze 30 minut denně. Někdy se paralelně uvádí i počet otočení stránek na jedno nabití, které dává veskrze lepší měřítko a představu.
4) Bytelná, odolná
Tuhle kategorii osobně příliš nepřeceňuju. Obávám se, že nějaká superodolná čtečka (taková obdoba Dellu v počítačích) neexistuje. I kdyby ano, dost možná by šlo jen o reklamní trik, tak jako v případě nejmenovaných odolných externích disků atp. Kamarád si jeden takový s přidanými "supervlastnostmi" pořídil a byť je třeba daný výrobek i měl, normálně mu po dvou letech užívání odešel do věčných lovišť. Ono asi často závisí na štěstí na konkrétní výrobek, potažmo na (ne)šikovnosti toho kterého asijského dělníka. Můj Kindle upadl na zem z cca metrové výšky několikrát (poprvé dokonce bez obalu) a zatím vždy přežil bez úhony, až mne to překvapilo. Určitě bych na čtečku doporučil ochranou samonalepovací fólii i vhodný (klidně nějak podomácku vytuněný) obal. Svou nosím v koženém pouzdře, které navíc ukládám do kapsy z lehké celtoviny, takže ji mám v dvouobalu.
5) Landscape mode, neboli čtení na šířku
Tenhle bod bych vlastně předřadil hned na druhé místo. Bavíme-li se totiž o 6″ čtečkách a chci-li mít možnost si v ní prohlížet i naskenované dokumenty, je landscape mode nezbytností. Dodatečně jsem zjistil, že výrobci některých čteček toto neumožňují. V tom případě by byl jedinou záchranou alternativní firmware, pokud tedy existuje.
6) Čitelnost co největšího množství textových, případně i obrazových formátů
V tomhle jinak dle mého výborný Kindle prohrává na celé čáře, což se dobře ví. Je tomu tak schválně, neb tahle hračka slouží hlavně k tomu, aby její uživatelé co nejvíc mastili kapsu Amazonu za nákupy el. knih. Avšak vzhledem k její rozšířenosti není až takový problém si čtečku hacknout a upravit po svém řadou dalších utilit. Existují minimálně dva alternativní firmwary, které Kindlu přidávají i několik dalších zajímavých funkcí, např. mnohem lepší způsob zoomovaní atd. O tom třeba až někdy příště, ale ty podstatné informace jsem čerpal hlavně odsud:
http://www.mobileread.com/forums/forumdisplay.php?f=140
7) Tlačítka
Z nějakého důvodu mám odpor ke čtečkám čistě jen s dotykovými displeji. Prostě preferuju to, když můžu něco mačkat a ono to reaguje na tlak mých prstů.
Obrovskou výhodu a využitelnost čtečky spatřuju obzvláště při jakémkoli delším cestováni. Skladnost a váhová úspora jsou nasnadě. Protože zrovna dvakrát neoblibuju jakákoli GPS udělátka, čtečka mi slouží i jako turistický atlas ČR. Sice pravda jen černobílý, ale ono to stačí. Kdybych se chtěl někdy seriózně pohádat s nějakým myslivcem, můžu si případně do čtečky uložit příslušné paragrafy. To podotýkám jen tak na okraj, jako že se v praktickém využití čtečky fantazii meze nekladou.