Opustili byste svoji zemi?

[kennyjirkoff]

ANO - pokud by tu nebyla možnost kvalitního svobodného života pro mé děti - perzekuce, policejní stát (něco jako Bělorusko např.)
ANO - v situaci jako je Ukraina - útěk z válečné zóny do bezpečí
ANO - v situaci jako je Rusko - útěk před státním aparátem (to už ale dávno)

NE, NIKDY - pokud by šlo čistě o ekonomické důvody (v Anglii, Německu mají lepší platy, lepší auta atd.)

jinak Česko jako zemi mám rád ale vadí mi Česká sobecká nátura a nesoudržnost.

někdo tu ještě psal že by neopustil rodiče ale děti by poslal pryč - přesně naopak - děti bych nikdy neopustil a odjel s nimy, rodiče se musí rozhodnout sami jako dospělí lidé ...

[Grunt]

ANO,
pokud by šlo o společensky bezvýchodnou, život a rodinu silně ohrožující situaci neválečného charakteru, spojenou s málo pravděpodobnou nápravou stavu v řádu 10 a více let. Případně v případě hrozící politické perzekuce.

Dodám, že při opouštění domova při Bug-outu je víceméně člověk postaven před ten stejný problém. Akorát teda počítá s tím, že až se situace změní (třeba při nějaké přírodní katastrofě, krizi) tak bude mít stále domov ke kterému se bude moct vrátit. Což ale vždy nemusí platit.

Proto taky spousta lidí při záplavách i když pro ně hasiči přijeli v loďkách odmítalo opustit svoje bydlení do doby než se začalo rozpadat. Prostě psychicky nebyli schopni opustit svoje bydlo s tím, že se báli že už ho nikdy neuvidí když se evakuují a i přes to že měli v obyváku vody po strop.

Zároveň ale naopak vím o lidech co to udělali přesně naopak. Po tornádu spousta lidí srovnalo svůj staticky narušený domek se zemí a pustili se znova do práce od základu (resp. základové desky). Ale jsou taky lidé (shodou okolností moje velmi vzdálená rodina) co přetrpěli takový psychický šok, že když přijeli bagry jim srovnat barák se zemi, tak museli do Bohnic a po absolvování Bohnic byli v takové depresi, že se sbalili a odstěhovali pryč, daleko a co nejdál už to tady do smrti nechcou vidět. I když na tom daném místě třeba vyrůstali a žili celý svůj život (v podstatě do tornáda).

Jelikož je ta poslední možnost v anketě oproti tomu, již tak dost plytkému, zbytku ještě navíc dost zavádějící, tak nehodlám hlasovat, ale odpověď dám.

No to ona taky měla být. Spíš jako absurdní doplnění. Díky všech těm vláknům o emigraci a nouzovým zavazadlům jsem nabyl dojmu, že se ve valné většině zde budou nacházet „Zemi jsem dávno opustil“ či „Chystám se na to“. A ono je to spíš naopak. Nepočítal jsem s tím, že tu bude tolik patriotů. Ať už těch domnělých, tak dokonce profesionálních obránců co by se k takovému kromu neměli odhodlat. Za mě je anketa překvapení.

někdo tu ještě psal že by neopustil rodiče ale děti by poslal pryč - přesně naopak - děti bych nikdy neopustil a odjel s nimy, rodiče se musí rozhodnout sami jako dospělí lidé ...

Doporučuju poslechnout toho Konstantina či třeba i nějakého jiného rusa. Pokuď člověk utíká v takové situaci, rodinu sebou nemůže vzít. Všechny po cestě je potřeba podpácet až po hranici a obzvláště pak na ní. V případě cestování s rodinou se tacoví jedinci vystavují nebezpečí. Jednak že zemi neopustí (nevím jak by ten úplatek na hranici musel vypadat, když by se tam nastěhovala celá rodina) no a druhak také prostě že se s celou rodinou na tu hranici ani nedostane. Dělá se to tak, že člověk odcestuje sám a pokud se přes tu hranici dostane, pak svoji rodinu vytáhne do ciziny.
Co vím, dělalo se to i u nás takhle když se přelézali dráty přes hranici ČSSR. Teda samozřejě s tím, že člověk nikdy nemá jistotu že se mu podaří celou rodinu pryč do exilu bez problémů vytáhnout. Co v takové situaci? Jak by takové rozhodnutí vypadalo? Resp. jak by se zkompilokovalo?
Doporučuju sednout, popřemýšlet a kdo si troufne může napsat upřímnou odpoveď.

[GreenhornVelky]

"Těžké je opustit Zemi" , řekl dělník Kuzmin, míchajíc paličkou suřik ve vědru. "I s domem je těžké se loučit. Země - to jsou pole vlnící se ve větru. To jou prašné cesty. To je chalupa pokrytá slámou. Opustíš li Zemi - vydáš se do pustiny." Alexej Tolstoj, Aelita.

[mhi]

O tomhle tematu jsem hodne premyslel, kdyz zacala fullscale invaze na UA. Musim rict, ze nemam zadnou vojenskou odbornost, moje misto ve valce je (slovy pana Foltyna) "vpijet se do klavesnice" . V kyberprostoru budu mnohem uzitecnejsi, nez nekde s puskou.

Proc neodchazet - na tohle koukam z pohledu teorie her, casto u ruznych druhu chovani si rikam "co by se stalo kdyby to tak delali vsichni, vetsina, polovina, ... nikdo". Tohle je spatna strategie, protoze zeme neni nafukovaci a jednou nebude kam utikat. Tedy mit "vlast" a branit ji je urcite hodnotne.

Do toho prichazi otazka, zustanu-li a mam-li treba 40% sanci na preziti, je asi asi vyhodnejsi uteci, hlavne pokud si to muzu dovolit (ano, mam to stesti, ze muzu pracovat asi odkudkoliv ve svete; kolize je s blizkymi a predchozim odstavcem). Druha vec, ktera to u mne hodne ovlivnuje je pocit NEsounalezitosti. Nemam pocit, ze mam stejne hodnoty, jako vetsina lidi okolo mne, takze vlastne ani nemam tu vlast, a moc duvod bojovat "i za nekoho kdo nema moje hodnoty".

[Grunt]

O tomhle tematu jsem hodne premyslel, kdyz zacala fullscale invaze na UA. Musim rict, ze nemam zadnou vojenskou odbornost, moje misto ve valce je (slovy pana Foltyna) "vpijet se do klavesnice" . V kyberprostoru budu mnohem uzitecnejsi, nez nekde s puskou.

Pokud nemáš nějakou specializaci, většinou budeš použit jako kanónenfutr (dodám že specializace může být i šikovný technik pro opravu a údržbu vozového a zbraňového parku, znalosti medicíny a nebo i blbý kuchař). Či obsluha třeba nějaké zbraně. Těžko říct jak by na tebe bylo nahlíženo pokud by si opravdu využil možnost nenastoupit z důvodu praktikování pacifismu či z nějakého náboženského důvodu. Ale nejspíš by se na to nebral ohled.

Mírně jiné je to asi z pozice Ukrajinců, tedy obránců. Ti dostanou výstroj, výzbroj, bude u nich fungovat nějaká rotace na frontě a bude u nich odlišná morálka jakožto obránců třeba od okupantů (aspoň teda v to doufám). Rusové na druhou stranu, ti jsou ve speciální vojenské operaci (aspoň ti draftovaní) použiti doslova jen jako pohyblivé terče. Špatná výzbroj, co si kdo přinese to má. Viděl jsem nějaká videa kde se Ukrajinci divili, že se zelení mužici chovají jak nějaká NPCčka a naprosto to chování nechápou (fakt se chovají jak chodící terče). Bohužel tak to chodí v případě odvedení do války. Ti co to znali moc dobře věděli proč radši riskovat útěk na hranice. Těm co se utéct nepodařilo, těch je mi i docela líto.

Proc neodchazet - na tohle koukam z pohledu teorie her, casto u ruznych druhu chovani si rikam "co by se stalo kdyby to tak delali vsichni, vetsina, polovina, ... nikdo". Tohle je spatna strategie, protoze zeme neni nafukovaci a jednou nebude kam utikat. Tedy mit "vlast" a branit ji je urcite hodnotne.

Je to tak. Bez toho by asi dnes už neexistovala ani Ukrajina, ale třeba ani Izrael. Zase na druhou stranu třeba Palestinec při obraně bych být nechtěl. Nezapomínal bych, že spousta lidí třeba i za okupace Československa zdrhlo do zahraničí a tam byli mnohem užitečnější v odboji než tady. Tak nějak to beru i já.

Druha vec, ktera to u mne hodne ovlivnuje je pocit NEsounalezitosti. Nemam pocit, ze mam stejne hodnoty, jako vetsina lidi okolo mne, takze vlastne ani nemam tu vlast, a moc duvod bojovat "i za nekoho kdo nema moje hodnoty".

Mám to podobně. Proto jsem taky do ankety umístil možnost „Neváhal bych ani vteřinu“. Nicméně přiznám barvu, že s tím jak se dozvídám jaký je to psychologický problém asi bych podobně jako většina lidí „vytuhnul na místě“. Muselo by mě k tomu solitérnímu útěku dokopat okolí.

[bivoj]

Ona ta otázka v té anketě je položena dost blbě.

Když něco nějaká situace VYŽADUJE, tak jen hlupák by se choval jinak, než snažit se naplnit to, co situace vyžaduje. To jen technická...