- 820e93ade7593759a85dcd0e63fb985c_resize=240,135_.jpg (8.56 KiB) Zobrazeno 1606 x
Covidové ZOMBIE se valí!
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Martin s Danielou vyrazili pro Radimka až třetí den. Po prudkém chumelení a sněhové kalamitě dva dny trvalo než se podařilo sníh odklidit. Vzhledem k nedostatku nafty bylo použití motorových sněhových pluhů minimální. Místo toho nastoupili lidé s lopatami, případně koně s dřevěnými pluhy určenými na prohrnování sněhu.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Martin s Danielou přišli ráno před půl pátou na nádraží do Města. S sebou si vzali běžky, náhradní oblečení, jídlo a výbavu pro Radimka, pro kterého Martin vzal sáňky. Koupili si lístky do Zastávky Bláhová. Byly dost drahé, vlak ve 4:37 odjel směr Žár. Zastavil v každé zastávce a stanici, do Žáru tak přijeli v 5:25. Na vedlejší koleji stál Vlak od Křížova.Vlak se skoro vyprázdnil, ve vagónů zůstali pouze Martin s Danielou a čtveřice mladých mužů s krosnami a lyžemi. Martin se díval z okna vagonu na kdysi pyšný strojírenský podnik dříve se věnující metalurgii. Areál byl opuštěný, vyrabovaný a částečně zničený. Podnik, který kdysi dával obživu několika tisícům lidí a jeho výrobky byly světově proslulé doplatil na likvidaci těžby černého koksovatelného uhlí na území republiky. Poté, co byl podnik vysán pomocí emisních povolenek a dalších poplatků jdoucím ruku v ruce se zdražením energií dostal poslední ránu po Martinské katastrofě. Po ní došlo ke zhroucení obchodních vztahů a dovoz uhlí z Austrálie se tak stal prakticky nemožný. To nejen kvůli tomu co se dělo v Evropě, ale i na moři kde různé pirátské a paravojenské skupiny začaly jako na povel napadat obchodní lodě. V podstatě se tak naplno rozhořel problém který započal už v roce 23 kdy byla na podzim u Afriky napadena americká vojenská loď spolu s několika loděmi obchodními. Útoky na obchodní lodě byly prováděny jak "klasicky", to jest abordáží a následným obsazením, tak i s pomocí různých dronů majících za úkol lodě potopit. A to včetně lodí vojenských, kde kvůli chybějícímu pancéřování mohl i jeden zásah loď vážně poškodit.
Podnik tak přišel přišel o palivo a skončil. Jediné co pak fungovalo byla teplárna zásobující město teplem. Ale i ta pak začala mít problémy.
Vlak stál na nádraží do 6:45. Během stání přišli lidé z nočních směn. Nastoupili spolu s žáky a studenty do obou vlaků a ty se rozjely. Jeden na Křížov, druhý na Město. Do Křížova vlak dorazil před osmou hodinou, Martin s Danielou a čtveřice mužů vystoupili. Vlak pokračoval dál po trati.
Všichni se odebrali do čekárny. Vlak od Studní přijel po poledni, po chvíli přijel vlak jedoucí na Žár a lidé si přestoupili. Martin s Danielou a čtveřice mužů nastoupili do vlaku na Studny, kam dorazili před půl druhou. Zde opět proběhlo vykřižování s vlakem jedoucím od Odbočky. Za osobák byly během stání ve Studních přivěšeny dva dvounápravové nákladní vagóny. Vlak že Studní vyrazil v 15:10. Cestou během pobytu ve stanici odstavili oba nákladní vagóny do továrny, jeden z továrny privesili a takto dojedli do Odbočky. V 17:30. Jelikož noční cesta do Bláhové nepřipadala do úvahy se Martin s Danielou ubytovali v hostinci. Pokoj byl celkem malý, ale bylo tam teplo. Objednali si večeři, řízek s bramborovou kaší a na ráno snídani. Též i balíček na cestu.
Noc proběhla v klidu, ráno po snídani pokračovali do Bláhové. Zde vystoupili a nasadili si běžky. Martin za sebou táhl sáňky na které dali své věci. Cestou do Kozína si Martin všiml početných stád ovcí bečících v salaších a rozvíjejího se zpracování dřeva. Šlo o důsledek konce dotační politiky, kdy lidé začali dělat to, co mělo v dané oblasti smysl, fungovalo to a vyplatilo se to. Tak skončila i bioplynka polykající organickou hmotu z širokého okolí kvůli které traktory a náklaďáky ničily silnice a pálily spousty nafty. Místo obra tak nastoupilo využití bioplynu přímo v místě produkce dané organické hmoty. V podstatně menším měřítku, za to však na místě bez nutnosti dopravy organické hmoty, hlavně však kejdy a tekutých fekálií. Někdo z plynu vyráběl elektřinu, ale většinou na něm lidé vařili.
Do Kozína Martin s Danielou dorazili odpoledne. Zeptali se paní u cesty kde je obecní úřad. Paní je na úřad dovedla, načež zde Martin paní účetní sedící v kanceláři a přijímající lidi oznámil že jsou rodiče uneseného dítěte. Paní okamžitě zavolala starostu.
Podnik tak přišel přišel o palivo a skončil. Jediné co pak fungovalo byla teplárna zásobující město teplem. Ale i ta pak začala mít problémy.
Vlak stál na nádraží do 6:45. Během stání přišli lidé z nočních směn. Nastoupili spolu s žáky a studenty do obou vlaků a ty se rozjely. Jeden na Křížov, druhý na Město. Do Křížova vlak dorazil před osmou hodinou, Martin s Danielou a čtveřice mužů vystoupili. Vlak pokračoval dál po trati.
Všichni se odebrali do čekárny. Vlak od Studní přijel po poledni, po chvíli přijel vlak jedoucí na Žár a lidé si přestoupili. Martin s Danielou a čtveřice mužů nastoupili do vlaku na Studny, kam dorazili před půl druhou. Zde opět proběhlo vykřižování s vlakem jedoucím od Odbočky. Za osobák byly během stání ve Studních přivěšeny dva dvounápravové nákladní vagóny. Vlak že Studní vyrazil v 15:10. Cestou během pobytu ve stanici odstavili oba nákladní vagóny do továrny, jeden z továrny privesili a takto dojedli do Odbočky. V 17:30. Jelikož noční cesta do Bláhové nepřipadala do úvahy se Martin s Danielou ubytovali v hostinci. Pokoj byl celkem malý, ale bylo tam teplo. Objednali si večeři, řízek s bramborovou kaší a na ráno snídani. Též i balíček na cestu.
Noc proběhla v klidu, ráno po snídani pokračovali do Bláhové. Zde vystoupili a nasadili si běžky. Martin za sebou táhl sáňky na které dali své věci. Cestou do Kozína si Martin všiml početných stád ovcí bečících v salaších a rozvíjejího se zpracování dřeva. Šlo o důsledek konce dotační politiky, kdy lidé začali dělat to, co mělo v dané oblasti smysl, fungovalo to a vyplatilo se to. Tak skončila i bioplynka polykající organickou hmotu z širokého okolí kvůli které traktory a náklaďáky ničily silnice a pálily spousty nafty. Místo obra tak nastoupilo využití bioplynu přímo v místě produkce dané organické hmoty. V podstatně menším měřítku, za to však na místě bez nutnosti dopravy organické hmoty, hlavně však kejdy a tekutých fekálií. Někdo z plynu vyráběl elektřinu, ale většinou na něm lidé vařili.
Do Kozína Martin s Danielou dorazili odpoledne. Zeptali se paní u cesty kde je obecní úřad. Paní je na úřad dovedla, načež zde Martin paní účetní sedící v kanceláři a přijímající lidi oznámil že jsou rodiče uneseného dítěte. Paní okamžitě zavolala starostu.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
"Tak pane kolego myslím, že jste se vrátil na poslední chvíli. Teď byste to v tom sněhu už určitě nezvládnul. A i ta bába, kdyby se ji to nějak doneslo, se tady nemůže dostat. Ale jedna věc mi nejde na rozum. Vůbec bych to do vás neřekl, že byste byl něčeho takového schopen", řekl p. Krauz ing. Chemikovi.
- "Sám se tomu divím kde se to ve mně vzalo. A víte co mě mrzí nejvíc? Že jsem to tehdy nevzal z jedné vody na čisto. Že jsem neumlátil, nerozpustil a nevypustil obě najednou. Mnoho problémů bych si tak ušetřil. Co by se mi tehdy mohlo stát? Rozpuštěné a vypuštěné a tam kde se nenajdou obětí nemůže být odhalen ani vrah!"
- "To máte pravdu. Ale musím připustit, že z vás začínám dostávat trochu strach".
- "Úplně zbytečně. I když pravdou je, že celou dobu jak jsem byl pryč jsem usilovně přemýšlel jak to mé tehdejší zaváhání napravit. Pořád ty vražedné myšlenky ve mně jsou. Ta čarodějnice musí zemřít jinak nebudu mít klid!"
- "A proč se ji tak bojíte jestli se můžu zeptat".
-"Zeptat se můžete, ale nerad bych o tom teď mluvil. Snad někdy později. Jen vám řeknu, že strach z nějakého trestního stíhání v tom rozhodně není. Ostatně v dnešní době? Kdo by to řešil?"
- "Inženýre snad se nedopustíte nějaké nepředloženosti! Snad nemáte v úmyslu, až to počasí dovolí, vypravit se do Města a dokončit to co jste kdysi zanedbal. Bez uražky, ale myslím si, že na něco takového nemáte ani náhodou. Víte co bych vám poradil když na tom tak trváte? Najmout si na tu špinavou práci nějakého nájemného vraha. Ostatně to není z mé hlavy. Je to stará a osvědčená praktika. To už kdysi v komplikovaných rozvodových případech radili právníci. Nepouštět se do věci které neumíme, ale pověřit tím profesionála!"
- "Ale u mě o žádný majetek ani rozvod přece nejde. Já se jen té Harpyje bojím. Ale nápad to je dobrý. Moc dobrý. Víte o někom takovém? Mě napadl Fero. Víte jak kdysi sbíral ty mrtvoly a vařil je psům... Že ten by s takovou práci snad neměl mít problém".
Z Kroniky Mlýna
- "Sám se tomu divím kde se to ve mně vzalo. A víte co mě mrzí nejvíc? Že jsem to tehdy nevzal z jedné vody na čisto. Že jsem neumlátil, nerozpustil a nevypustil obě najednou. Mnoho problémů bych si tak ušetřil. Co by se mi tehdy mohlo stát? Rozpuštěné a vypuštěné a tam kde se nenajdou obětí nemůže být odhalen ani vrah!"
- "To máte pravdu. Ale musím připustit, že z vás začínám dostávat trochu strach".
- "Úplně zbytečně. I když pravdou je, že celou dobu jak jsem byl pryč jsem usilovně přemýšlel jak to mé tehdejší zaváhání napravit. Pořád ty vražedné myšlenky ve mně jsou. Ta čarodějnice musí zemřít jinak nebudu mít klid!"
- "A proč se ji tak bojíte jestli se můžu zeptat".
-"Zeptat se můžete, ale nerad bych o tom teď mluvil. Snad někdy později. Jen vám řeknu, že strach z nějakého trestního stíhání v tom rozhodně není. Ostatně v dnešní době? Kdo by to řešil?"
- "Inženýre snad se nedopustíte nějaké nepředloženosti! Snad nemáte v úmyslu, až to počasí dovolí, vypravit se do Města a dokončit to co jste kdysi zanedbal. Bez uražky, ale myslím si, že na něco takového nemáte ani náhodou. Víte co bych vám poradil když na tom tak trváte? Najmout si na tu špinavou práci nějakého nájemného vraha. Ostatně to není z mé hlavy. Je to stará a osvědčená praktika. To už kdysi v komplikovaných rozvodových případech radili právníci. Nepouštět se do věci které neumíme, ale pověřit tím profesionála!"
- "Ale u mě o žádný majetek ani rozvod přece nejde. Já se jen té Harpyje bojím. Ale nápad to je dobrý. Moc dobrý. Víte o někom takovém? Mě napadl Fero. Víte jak kdysi sbíral ty mrtvoly a vařil je psům... Že ten by s takovou práci snad neměl mít problém".
Z Kroniky Mlýna
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Radimek který byl v rodině zdravotníka na pozorování se utišil až po několika hodinách. Posléze jeho pozornost upoutalo velké kotě, které bylo v pelíšku v dřevěné krabici. Šlo o poslední ze čtyř koťat která na podzim porodila Micka a tři z nich už měla nové majitele. Radimek přešel ke kotěti, začal si s ním hrát a nakonec si ho vzal do postele. Zdravotník chtěl kotě chlapci vzít, ale jeho žena ho přesvědčila ať Radimkovi kotě nechá. Jak řekla: radši ať si hraje s kotětem, než aby tady na celé kolo řval a volal mámu.
Žena zdravotníka se o Radimka starala po celou dobu než Martin s Danielou dorazili. Jejich rozhovor se starostou a velitelem tamní skupiny trval skoro dvě hodiny, než je odvedli k Radimkovi. Ten jak zaslechl v chodbě hlasy svých rodičů vystartoval z postele jako raketa a za křiku "máma táta" se hrnul ke dveřím. Vyběhl na chodbu a okamžitě se vrhnul mámě do náruče.
"Tak vidíte, že je náš." Řekl Martin poté, co se otočil na starostu a velitele tamní skupiny, který stál ve dveřích.
A velitel Martinovi řekl: předevčírem tady byla žena s mužem že si pro chlapce jdou. Ale nezdáli se nám. Přišlo nám divné jak by se sem mohli tak rychle dostat po té vánici když nic nejezdilo a navíc nevěděli o mateřském znaménku na rameni chlapce.
Žena zdravotníka se o Radimka starala po celou dobu než Martin s Danielou dorazili. Jejich rozhovor se starostou a velitelem tamní skupiny trval skoro dvě hodiny, než je odvedli k Radimkovi. Ten jak zaslechl v chodbě hlasy svých rodičů vystartoval z postele jako raketa a za křiku "máma táta" se hrnul ke dveřím. Vyběhl na chodbu a okamžitě se vrhnul mámě do náruče.
"Tak vidíte, že je náš." Řekl Martin poté, co se otočil na starostu a velitele tamní skupiny, který stál ve dveřích.
A velitel Martinovi řekl: předevčírem tady byla žena s mužem že si pro chlapce jdou. Ale nezdáli se nám. Přišlo nám divné jak by se sem mohli tak rychle dostat po té vánici když nic nejezdilo a navíc nevěděli o mateřském znaménku na rameni chlapce.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Martin se starosty zeptal: a jak ti dva vypadali?
Starosta: chlap byl vysoký, ramenatý, holohlavý, potetovaný a v obličeji měl velkou jizvu Na sobě měl modrou péřovou bundu a lyžařské kalhoty. Mluvil dost hrubě a oháněl se právy. Žena byla plnoštíhlé postavy, kulatého obličeje a havraních vlasů. Pořád na nás zkoušela: snad nám kluka dáte a dost vyčítala. Ale když jsme se jich zeptali na podrobnosti o dítěti se snažili odvádět hovor jinam.
Zdravotník: já se jich zeptal jestli má kluk nějaké mateřské znaménko. Oni mi řekli že ne. To nám začalo být jasné že je to nějaká levota a řekli jsme jim že jim kluka nedáme. Oni spustili hrozný cirkus, nakonec je museli chlapi vyhodit.
Martin: a podařilo se vám zjistit o koho šlo?
Starosta: ne. Potom co je chlapi vyhodili nás už dál nezajímali.
Daniela: budeme tady moci přespat? Noční vlak do Odbočky nemáme šanci stihnout.
Starosta: kdy se chcete vydat na cestu ?
Martin: zítra ráno. Jen potřebujeme někde přespat a ráno pojedeme domů.
Žena zdravotníka: ať přespí tady. Dáme jim do pokoje lehátka.
Martin s Danielou tak večer ulehli vedle Radimka. Všichni tři pohromadě, u Radimka v posteli spalo kotě schoulené do klubíčka.
Martin se s pomocí komunikátoru spojil s velitelem doprovodné party A družiny HASA, jejíž členové se zamaskovali na kraji lesa majíce perfektní výhled na Kozín. V krátkém rozhovoru ho Martin upozornil na možnost útoku ER, protože podle popisu muže majícího zájem o Radimka nabyl podezření že se jedná o Oldu.
Též se o podezření zmínil Daniele, která řekla že si to myslí taky. Martin si vedle lehátka připravil samopal SA58 se sklopnou opěrkou, pod polštář putoval revolver a Daniela si připravila Berettu.
Martin se poté zvedl z lehátka a z batohu vyndal blokační poplašný klín který zasunul pode dveře. A na horní rám okna položil nahoru několik rolniček a na parapet dal indikátor pohybu a rozbití skla.
Starosta: chlap byl vysoký, ramenatý, holohlavý, potetovaný a v obličeji měl velkou jizvu Na sobě měl modrou péřovou bundu a lyžařské kalhoty. Mluvil dost hrubě a oháněl se právy. Žena byla plnoštíhlé postavy, kulatého obličeje a havraních vlasů. Pořád na nás zkoušela: snad nám kluka dáte a dost vyčítala. Ale když jsme se jich zeptali na podrobnosti o dítěti se snažili odvádět hovor jinam.
Zdravotník: já se jich zeptal jestli má kluk nějaké mateřské znaménko. Oni mi řekli že ne. To nám začalo být jasné že je to nějaká levota a řekli jsme jim že jim kluka nedáme. Oni spustili hrozný cirkus, nakonec je museli chlapi vyhodit.
Martin: a podařilo se vám zjistit o koho šlo?
Starosta: ne. Potom co je chlapi vyhodili nás už dál nezajímali.
Daniela: budeme tady moci přespat? Noční vlak do Odbočky nemáme šanci stihnout.
Starosta: kdy se chcete vydat na cestu ?
Martin: zítra ráno. Jen potřebujeme někde přespat a ráno pojedeme domů.
Žena zdravotníka: ať přespí tady. Dáme jim do pokoje lehátka.
Martin s Danielou tak večer ulehli vedle Radimka. Všichni tři pohromadě, u Radimka v posteli spalo kotě schoulené do klubíčka.
Martin se s pomocí komunikátoru spojil s velitelem doprovodné party A družiny HASA, jejíž členové se zamaskovali na kraji lesa majíce perfektní výhled na Kozín. V krátkém rozhovoru ho Martin upozornil na možnost útoku ER, protože podle popisu muže majícího zájem o Radimka nabyl podezření že se jedná o Oldu.
Též se o podezření zmínil Daniele, která řekla že si to myslí taky. Martin si vedle lehátka připravil samopal SA58 se sklopnou opěrkou, pod polštář putoval revolver a Daniela si připravila Berettu.
Martin se poté zvedl z lehátka a z batohu vyndal blokační poplašný klín který zasunul pode dveře. A na horní rám okna položil nahoru několik rolniček a na parapet dal indikátor pohybu a rozbití skla.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Noc proběhla v klidu. Nad ránem se v lese ozvaly dvě rány z kulovnice. To vlk, který minulý týden zlikvidoval část ovčího stáda právě zakončil svoji kariéru. Zvíře, které bylo před rozpadem chráněné a někteří ochranáři se snažili přesvědčit lidi o jeho neškodnosti a prospěšnosti pro přírodu doplatilo na svoji chuť na hospodářská zvířata poskytující lidem leckdy jediný zdroj obživy. Nehledě na to, že náhrady za zabitá zvířata, leckdy směšné už nikdo nevyplácel. Lidé si tak začali chránit své živobytí a škodlivá zvířata byla likvidována bez milosti. Což platilo i o myších, kdysi podporovaných bezorebnými technologiemi a povinným úhorem.
Do zemědělství, kde před rozpadem řádily velké traktory, chemie, korporace, dotace a regulace se tak vrátil zdravý selský rozum. Došlo k návratu velké části lidí do zemědělství, protože vzhledem k nedostatku chemie bylo nutné plodiny ošetřovat ručně. Například řepu bylo potřeba okopával. Na podzim se začalo opět orat, z čehož měly velkou "radost" myši, které skončily vyorané na povrchu pole kde se staly kořistí velkého množství ptáků. Jejich nory a zásobní komory plné zrní na zimu byly zničené pod ornicí. Na polích se pěstovalo to, co tam "šlo" a vyplatilo se to. Totéž platilo i o chovu hospodářských zvířat a jejich ochraně před predátory.
...
Martin s Danielou se probudili brzo ráno. Ještě za tmy začali řešit svůj návrat s Radimkem domů do Města. Naskytly se jim následující možnosti: první je návrat do zastávky Bláhová. Druhou možností je přechod přes území spravované jinou skupinu. U této možnosti se Martin a Daniela začali bavit.
Martin: můžeme tamtudy jít. Ale o povolení k průchodu se žádá dopředu a podle zkušeností trvá tři až sedm dní než ho vyřídí. Nehledě na to, že člověk musí uvést přesnou cestu kudy půjde a místo vstupu i výstupu na jejich území. Takto se Olda a spol mohou dozvědět kudy půjdeme a počkat si na nás.
Daniela: z toho mám taky obavy. A co mi tady říkali se přes jejich území musí chodit naprosto beze zbraní.
Martin: to je druhý problém. My, jelikož se nebudeme chtít dostat do problémů to budeme muset dodržet. Ale Olda a jeho kriminálníci? Ti na to budou kašlat a mohou si nás krásně podat.
Daniela: napadla mne třetí možnost.
Martin: jaká?
Daniela: zažádat o průchod územím oné skupiny a vydat se do Bláhové. To by je mohlo zmást.
Martin: to by šlo. I když bychom mohli po našem území území oné skupiny obejít a vrátit se z druhé strany.
Daniela: ale to bude skoro 60 kilometrů zimní krajinou k vlaku. Pro nás to problém nebude. Sněhový záhrab, nebo nějaký jiný úkryt nám stačit bude. Ale co Radimek? Když nám cestou nastydne budeme mít velký problém.
Martin: to máš pravdu. Musíme se rozhodnout. A rychle. Venku už svítá.
Do zemědělství, kde před rozpadem řádily velké traktory, chemie, korporace, dotace a regulace se tak vrátil zdravý selský rozum. Došlo k návratu velké části lidí do zemědělství, protože vzhledem k nedostatku chemie bylo nutné plodiny ošetřovat ručně. Například řepu bylo potřeba okopával. Na podzim se začalo opět orat, z čehož měly velkou "radost" myši, které skončily vyorané na povrchu pole kde se staly kořistí velkého množství ptáků. Jejich nory a zásobní komory plné zrní na zimu byly zničené pod ornicí. Na polích se pěstovalo to, co tam "šlo" a vyplatilo se to. Totéž platilo i o chovu hospodářských zvířat a jejich ochraně před predátory.
...
Martin s Danielou se probudili brzo ráno. Ještě za tmy začali řešit svůj návrat s Radimkem domů do Města. Naskytly se jim následující možnosti: první je návrat do zastávky Bláhová. Druhou možností je přechod přes území spravované jinou skupinu. U této možnosti se Martin a Daniela začali bavit.
Martin: můžeme tamtudy jít. Ale o povolení k průchodu se žádá dopředu a podle zkušeností trvá tři až sedm dní než ho vyřídí. Nehledě na to, že člověk musí uvést přesnou cestu kudy půjde a místo vstupu i výstupu na jejich území. Takto se Olda a spol mohou dozvědět kudy půjdeme a počkat si na nás.
Daniela: z toho mám taky obavy. A co mi tady říkali se přes jejich území musí chodit naprosto beze zbraní.
Martin: to je druhý problém. My, jelikož se nebudeme chtít dostat do problémů to budeme muset dodržet. Ale Olda a jeho kriminálníci? Ti na to budou kašlat a mohou si nás krásně podat.
Daniela: napadla mne třetí možnost.
Martin: jaká?
Daniela: zažádat o průchod územím oné skupiny a vydat se do Bláhové. To by je mohlo zmást.
Martin: to by šlo. I když bychom mohli po našem území území oné skupiny obejít a vrátit se z druhé strany.
Daniela: ale to bude skoro 60 kilometrů zimní krajinou k vlaku. Pro nás to problém nebude. Sněhový záhrab, nebo nějaký jiný úkryt nám stačit bude. Ale co Radimek? Když nám cestou nastydne budeme mít velký problém.
Martin: to máš pravdu. Musíme se rozhodnout. A rychle. Venku už svítá.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Martin s Danielou probrali všechny možnosti. Martin pomocí komunikátoru své rozhodnutí ohlásil veliteli party A družiny HASA a poté se zvedl z postele. Poté sebral poplašný klín položený za dveřmi a vyjmul z něj pomocí speciálního klíčku baterie.
Poplašný klín bylo zařízení ve tvaru klínu zakončeného botou tvořící doraz proti otevření dveří. V botě byly též baterie které napájely sirénku umístěnou v botě klínu. Klín měl Martin vyrobený ve dvou variantách, vysoké a nízké. Vysoká varianta měla kontaktní "pedál" na šikmé ploše klínu, nízká na botě klínu. Spodní část klínu byla opatřena nalepeným hrubým smirkem bránícím posunutí klínu po podlaze. Klín fungoval tak, že pokud někdo otevřel nedovoleně dveře došlo při naběhnutí dveří na "pedál" klínu k sepnutí kontaktu a podle nastavení se buď rozezněla sirénka, nebo klín vyslal bezdrátový signál do "hodinek" na ruku. "Hodinky" na ruce poté začaly vibrovat. Pokud došlo k sepnutí kontaktu klínu nešlo sirénku, nebo signál vypnout zavřením dveří či utržením pedálu. Došlo totiž k sepnutí samodržícího relátka a klín se dal vypnout až vyjmutím baterií, na což byl potřeba klíček. Pokud byla vzdálenost mezi pedálem klínu a dveřmi velká a hrozilo že se dveře o klín dřív zastaví než naběhnou na pedál šlo mezeru vymezit špalíčkem dřeva či nějakým jiným materiálem.
Bota klínu sloužila nejen jako pouzdro na baterie a sirénku s vysílačem, ale i jako doraz bránící otevření dveří jejich přetlačením přes klín.
Po oblečení se Martin s Danielou a Radimkem odebrali na snídani. Po ní se rozloučili s hostiteli a Daniela posadila pořádně oblečeného Radimka na sáňky zapřežené za Martinem. Poté se vydali k hranici se Skupinou vzdálené tři kilometry.
Poplašný klín bylo zařízení ve tvaru klínu zakončeného botou tvořící doraz proti otevření dveří. V botě byly též baterie které napájely sirénku umístěnou v botě klínu. Klín měl Martin vyrobený ve dvou variantách, vysoké a nízké. Vysoká varianta měla kontaktní "pedál" na šikmé ploše klínu, nízká na botě klínu. Spodní část klínu byla opatřena nalepeným hrubým smirkem bránícím posunutí klínu po podlaze. Klín fungoval tak, že pokud někdo otevřel nedovoleně dveře došlo při naběhnutí dveří na "pedál" klínu k sepnutí kontaktu a podle nastavení se buď rozezněla sirénka, nebo klín vyslal bezdrátový signál do "hodinek" na ruku. "Hodinky" na ruce poté začaly vibrovat. Pokud došlo k sepnutí kontaktu klínu nešlo sirénku, nebo signál vypnout zavřením dveří či utržením pedálu. Došlo totiž k sepnutí samodržícího relátka a klín se dal vypnout až vyjmutím baterií, na což byl potřeba klíček. Pokud byla vzdálenost mezi pedálem klínu a dveřmi velká a hrozilo že se dveře o klín dřív zastaví než naběhnou na pedál šlo mezeru vymezit špalíčkem dřeva či nějakým jiným materiálem.
Bota klínu sloužila nejen jako pouzdro na baterie a sirénku s vysílačem, ale i jako doraz bránící otevření dveří jejich přetlačením přes klín.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Martin táhl Radimka na saních, ke kterým ho připásal popruhem. Kotě, kterého se Radimek odmítl vzdát bylo řádně zabalené v krabici s hadry opatřené dýchacími otvory. Martin si o tom myslel svoje, ale byl zticha.
Po necelé hodině dorazili všichni tři k hranici. Zde Martin vyzvedl papíry, s Danielou je vyplnil, do kolonky "zvířata" napsal kotě a do kolonky "věci s sebou" saňky, lyže, hůlky, oblečení a sportovní potřeby. Poté papíry odnesl úředníkovi, který ho upozornil že vstup je povolen naprosto beze zbraní a nůž smí mít čepel maximálně 7,5 centimetrů dlouhou. Při spatření "kotě" úředník řekl: kotě musí mít úřední veterinární prohlídku, která smí být maximálně tři dny stará.
Martin: a jak dlouho bude trvat než nám povolení k průchodu vydáte?
Úředník: máme na to sedm dní.
Martin: a víte to alespoň přibližně? Kvůli ubytování a prohlídce kotěte?
Úředník: máme na to sedm dní. Pak se na Martina podíval a podotkl: teď to trvá tak 3-4 dny.
Martin: a jak se dozvíme kdy můžeme jít?
Úředník: vaše žádost má číslo 3112/656, přičemž odtrhl z žádosti lístek s číslem žádosti a podal ho Martinovi. Každý den odpoledne po 14 hodině se támhle na té tabuli objevují čísla schválených žádostí. Pokud bude vaše žádost zamítnuta bude vaše číslo červeně škrtnuté. Pokud projdete schválením se průchoděnky vydávají na hranici následující den ráno proti lístku s číslem žádosti a po kontrole dokladů a přenášených či převážených věcí. Upozorňuji vás dopředu, že hraniční stráž může cokoliv z vašich věcí zabavit. Proti zabavení není žádný opravný prostředek, pokud vznesete protest budete okamžitě vráceni zpět.
A teď už běžte, za vámi jsou další.
Martin se vrátil za Danielou, vše jí řekl a poté si zamluvili pokoj v ubytovně.
Ubytovna byla postavena z dřevěných kontejnerů o velikosti 5x2,5 metru. Kontejnery byly nastaveny boky k sobě ve dvou řadách s tím, že mezi řadami byla asi metr a půl široká chodba. Koupelna a záchody byly naproti vchodu na konci chodby. V kontejnerech byl osvětlovací rozvod na 24V, topení bylo provedeno z malých radiátorků propojených hadicemi. Kotel na dřevo umístili u vchodu u recepce do zděného přístavku. V kontejneru se nacházely dvě postele, stůl, dvě židle a menší skříň. Daniela se domluvila na recepci s recepční na přistýlce pro Radimka. Dostala malé skládací lehátko, které Martin složil a umístili ho mezi postele. Den proběhl v klidu, nastala noc. Během které Martina přepadly "chutě". Přitulil se k Daniele, ta ho však odbyla slovy: máš tady kazišuka, nech to na doma. A bylo ... .
Druhý den se šli všichni tři projít. Během procházky Martin s Danielou probrali plán. Spolu ho prodiskutovali, trochu upravili a Martin do textového komunikátoru zadal text zprávy a odeslal ho veliteli doprovodné party A družiny HASA.
Večer, když se Martin bavil s několika chlapy venku před ubytovnou jeho pozornost upoutal podivný hluk. Jako by z dáli přicházející z nebe. A jeden z chlapů, asi čtyřicetiletý na Martinovu poznámku:"asi blbě slyším, ale zní mi to jako nějaké divné letadlo" zareagoval slovy: to oni tady takhle občas v noci lítají. A před necelým týdnem jim jedno kousek odsud spadlo.
Martinovi se málem podlomila kolena... .
Po necelé hodině dorazili všichni tři k hranici. Zde Martin vyzvedl papíry, s Danielou je vyplnil, do kolonky "zvířata" napsal kotě a do kolonky "věci s sebou" saňky, lyže, hůlky, oblečení a sportovní potřeby. Poté papíry odnesl úředníkovi, který ho upozornil že vstup je povolen naprosto beze zbraní a nůž smí mít čepel maximálně 7,5 centimetrů dlouhou. Při spatření "kotě" úředník řekl: kotě musí mít úřední veterinární prohlídku, která smí být maximálně tři dny stará.
Martin: a jak dlouho bude trvat než nám povolení k průchodu vydáte?
Úředník: máme na to sedm dní.
Martin: a víte to alespoň přibližně? Kvůli ubytování a prohlídce kotěte?
Úředník: máme na to sedm dní. Pak se na Martina podíval a podotkl: teď to trvá tak 3-4 dny.
Martin: a jak se dozvíme kdy můžeme jít?
Úředník: vaše žádost má číslo 3112/656, přičemž odtrhl z žádosti lístek s číslem žádosti a podal ho Martinovi. Každý den odpoledne po 14 hodině se támhle na té tabuli objevují čísla schválených žádostí. Pokud bude vaše žádost zamítnuta bude vaše číslo červeně škrtnuté. Pokud projdete schválením se průchoděnky vydávají na hranici následující den ráno proti lístku s číslem žádosti a po kontrole dokladů a přenášených či převážených věcí. Upozorňuji vás dopředu, že hraniční stráž může cokoliv z vašich věcí zabavit. Proti zabavení není žádný opravný prostředek, pokud vznesete protest budete okamžitě vráceni zpět.
A teď už běžte, za vámi jsou další.
Martin se vrátil za Danielou, vše jí řekl a poté si zamluvili pokoj v ubytovně.
Ubytovna byla postavena z dřevěných kontejnerů o velikosti 5x2,5 metru. Kontejnery byly nastaveny boky k sobě ve dvou řadách s tím, že mezi řadami byla asi metr a půl široká chodba. Koupelna a záchody byly naproti vchodu na konci chodby. V kontejnerech byl osvětlovací rozvod na 24V, topení bylo provedeno z malých radiátorků propojených hadicemi. Kotel na dřevo umístili u vchodu u recepce do zděného přístavku. V kontejneru se nacházely dvě postele, stůl, dvě židle a menší skříň. Daniela se domluvila na recepci s recepční na přistýlce pro Radimka. Dostala malé skládací lehátko, které Martin složil a umístili ho mezi postele. Den proběhl v klidu, nastala noc. Během které Martina přepadly "chutě". Přitulil se k Daniele, ta ho však odbyla slovy: máš tady kazišuka, nech to na doma. A bylo ... .
Druhý den se šli všichni tři projít. Během procházky Martin s Danielou probrali plán. Spolu ho prodiskutovali, trochu upravili a Martin do textového komunikátoru zadal text zprávy a odeslal ho veliteli doprovodné party A družiny HASA.
Večer, když se Martin bavil s několika chlapy venku před ubytovnou jeho pozornost upoutal podivný hluk. Jako by z dáli přicházející z nebe. A jeden z chlapů, asi čtyřicetiletý na Martinovu poznámku:"asi blbě slyším, ale zní mi to jako nějaké divné letadlo" zareagoval slovy: to oni tady takhle občas v noci lítají. A před necelým týdnem jim jedno kousek odsud spadlo.
Martinovi se málem podlomila kolena... .
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
- "Cikáni a nějaká šlechtitelská práce? Nenechte se vysmát. Ne že bych proti ním něco měl, nějak je podceňoval, ale na něco takového nemají".
- "A co povíte na to? Fero přinesl fotku z jejich slepičince. Kuře, slepice, obrostlé místo peřím nějakou zeleninou. Však koukněte na tu Ferovou fotku. No, není to úžasné?
- "Úžasná je pane vaše blbost a naivita. Copak si nevzpomínáte na tamní aféru s těmi plivníky a podivnými vejci od ještě podivnějšího potulného prodejce bůhví odkud!"
A pak se ozval Fero:
"Já jsem toho ptáka na vlastní oči viděl a pofotil".
- "A už jedli to jeho maso, nebo aspoň sklízelí z něho tu zeleninu nebo čím to je ten tvor obrostlý?"
- "Tvrdili, že ještě ne. Prý čekají až se možná rozmnoží, až snese nějaká vejce a tak".
Z Kroniky Mlýna
- "A co povíte na to? Fero přinesl fotku z jejich slepičince. Kuře, slepice, obrostlé místo peřím nějakou zeleninou. Však koukněte na tu Ferovou fotku. No, není to úžasné?
- Zeleninový kur.jpg (109.48 KiB) Zobrazeno 1330 x
A pak se ozval Fero:
"Já jsem toho ptáka na vlastní oči viděl a pofotil".
- "A už jedli to jeho maso, nebo aspoň sklízelí z něho tu zeleninu nebo čím to je ten tvor obrostlý?"
- "Tvrdili, že ještě ne. Prý čekají až se možná rozmnoží, až snese nějaká vejce a tak".
Z Kroniky Mlýna
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Může to být nějaká mutace která nastala před Martinskou katastrofou po několika použitích jaderných zbraní v různých částech světa při lokálních konfliktech.
Ale stávají se všelijaké a velmi těžko vysvětlitelné věci.
*
Anebo třeba chlapeček se šesti prsty.
Ale toho spáchala tehdejší AI ve službách Hamásu a bylo to rychle odhaleno.
Z Kroniky Mlýna
Ale stávají se všelijaké a velmi těžko vysvětlitelné věci.
- Mutace.jpg (81.64 KiB) Zobrazeno 1323 x
Anebo třeba chlapeček se šesti prsty.
Ale toho spáchala tehdejší AI ve službách Hamásu a bylo to rychle odhaleno.
- AI.jpg (112.43 KiB) Zobrazeno 1323 x
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Martinovi se málem podlomila kolena, ale velmi rychle se ovládl. A dotyčného se zeptal: a to oni odtamtud létají?
Muž: někdy je v noci slyšíme jak odtamtud letí. Nebo se tam vracejí. Ale nevíme jestli tam mají letiště, nebo jestli tam jenom přelétají.
Martin: to on je tam nikdo neviděl? Vždyť přes hranici chodí docela dost lidí.
Muž: byl jste tam někdy?
Martin: ne. My si tamtudy jen chceme zkrátit cestu
Muž: je to poznat. Jinak by jste se takhle hloupě neptal.
Martin:???
Muž: tam smíte jít jen po vyznačené trase. Tu jste konec konců musel uvést do žádosti o průchod.
Martin: my jsme psali místo vstupu a výstupu. Podle úředníka to stačilo.
Muž: tak to vám trasu určí. A musíte se jí držet. Protože jak vás chytnou někde jinde vás okamžitě seberou a půjdete na výslech. A není jisté že vás pustí.
Martin: ještě nám říkal něco o zákazu nošení zbraní a kontrolách. Že prý nám můžou sebrat co se jim zlíbí.
Muž: to vám řekl dobře. Žádné zbraně a ani nic co se dá jako zbraň použít.
Kamarád měl s sebou několik sichrhajcek, našli je u něj a platil šílenou pokutu a navíc mu zakázali další vstup.
Martin: to je hustý. A jestli se můžu zeptat: vy taky jenom procházíte?
Muž: ne. My tam máme příbuzné, na což máme roční povolení ke vstupu.A zavolal na ženu s dvěma dětmi. Poté se rozloučil s Martinem a se svojí rodinou se odebral k hranici.
Martin osaměl. Přemýšlel co dál. Nakonec se rozhodl použít původní plán. Byť s mírnou úpravou.
Muž: někdy je v noci slyšíme jak odtamtud letí. Nebo se tam vracejí. Ale nevíme jestli tam mají letiště, nebo jestli tam jenom přelétají.
Martin: to on je tam nikdo neviděl? Vždyť přes hranici chodí docela dost lidí.
Muž: byl jste tam někdy?
Martin: ne. My si tamtudy jen chceme zkrátit cestu
Muž: je to poznat. Jinak by jste se takhle hloupě neptal.
Martin:???
Muž: tam smíte jít jen po vyznačené trase. Tu jste konec konců musel uvést do žádosti o průchod.
Martin: my jsme psali místo vstupu a výstupu. Podle úředníka to stačilo.
Muž: tak to vám trasu určí. A musíte se jí držet. Protože jak vás chytnou někde jinde vás okamžitě seberou a půjdete na výslech. A není jisté že vás pustí.
Martin: ještě nám říkal něco o zákazu nošení zbraní a kontrolách. Že prý nám můžou sebrat co se jim zlíbí.
Muž: to vám řekl dobře. Žádné zbraně a ani nic co se dá jako zbraň použít.
Kamarád měl s sebou několik sichrhajcek, našli je u něj a platil šílenou pokutu a navíc mu zakázali další vstup.
Martin: to je hustý. A jestli se můžu zeptat: vy taky jenom procházíte?
Muž: ne. My tam máme příbuzné, na což máme roční povolení ke vstupu.A zavolal na ženu s dvěma dětmi. Poté se rozloučil s Martinem a se svojí rodinou se odebral k hranici.
Martin osaměl. Přemýšlel co dál. Nakonec se rozhodl použít původní plán. Byť s mírnou úpravou.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Motorové rogalo, které zůstalo na louce za Martinovým domem se stalo předmětem zkoumání techniků Kocourů. Posléze přijelo i několik techniků z vedení Spřátelených územích a nastalo zkoumání vlastností a využitelnosti motorového rogala.
Na cvičišti byl odklizen sníh z louky a po provedení zkoušek zkonstatovali nosnost stroje cca 300 kg.
Následně se rozproudila debata ohledně využití takovýchto strojů. Nakonec zvítězili zastánci poukazující na to, že je lze využít k bojovým a zásobovacím akcím. Proto byla v dílnách bývalého ČSAD zahájena výroba několika kopií motorového rogala a zahájen výcvik jejich osádek. Byla též testována varianta kdy byl pilot přesunut na zadní sedadlo a střelec vepředu dostal malorážový kulomet na otočném držáku.
Během výcviku došlo k nehodě kdy pilotovi vysadil motor a on už nedokázal doplachtit na uklizenou přistávací dráhu na cvičišti a přistál na louku kde byl sníh. Během přistání se utrhl zadní podvozek, stroj dostal smyk a převrátil se na bok. Pilot s vážným zraněním skončil v Sanitárním psinci a střelec taktéž. Na pozorovaní kvůli otřesu mozku.
Po několika dnech začalo být zkoušeno přistávání na silnici na cvičišti. Nejprve s motorem, pak klouzavým letem. Následně v noci, nejprve podle přistávacích světel a nakonec podle nového nápadu který byl vymyšlen s úkolem omezit možnost zpozorování stroje při přistání v noci.
...
Poté, co Martin pomocí komunikátoru podal zprávu o letech "malých letadel" z a na území oné skupiny začala být připravována průzkumná akce.
...
Daniela nechala třetí den prohlédnout kotě. Zároveň upozornila Martina, že toto zdržení je stojí dost peněz a další velké výdaje si nebudou moci dovolit pokud chtějí mít peníze na zpáteční cestu vlakem. Večer při večeři v jídelně, kdy Martin a Daniela seděli naproti sobě si Daniela všimla muže který seděl naproti v rohu. Upozornila na něj Martina s podezřením že je sleduje.
Čtvrtého dne se žádost číslo 3112/656 objevila na tabuli mezi schválenými. Martin poté odešla zprávu komunikátorem a s Danielou se věnoval přípravě. Přitom si všiml jak se záclona v okně protější ubytovny pohnula. A přišlo mu jako by tam zahlédl objektiv.
A po večeři si šli všichni tři lehnout.
Kotě vrnělo na lehátku vedle Radimka.
Záclona naproti se opět pohnula, venku chumelilo.
Na cvičišti byl odklizen sníh z louky a po provedení zkoušek zkonstatovali nosnost stroje cca 300 kg.
Následně se rozproudila debata ohledně využití takovýchto strojů. Nakonec zvítězili zastánci poukazující na to, že je lze využít k bojovým a zásobovacím akcím. Proto byla v dílnách bývalého ČSAD zahájena výroba několika kopií motorového rogala a zahájen výcvik jejich osádek. Byla též testována varianta kdy byl pilot přesunut na zadní sedadlo a střelec vepředu dostal malorážový kulomet na otočném držáku.
Během výcviku došlo k nehodě kdy pilotovi vysadil motor a on už nedokázal doplachtit na uklizenou přistávací dráhu na cvičišti a přistál na louku kde byl sníh. Během přistání se utrhl zadní podvozek, stroj dostal smyk a převrátil se na bok. Pilot s vážným zraněním skončil v Sanitárním psinci a střelec taktéž. Na pozorovaní kvůli otřesu mozku.
Po několika dnech začalo být zkoušeno přistávání na silnici na cvičišti. Nejprve s motorem, pak klouzavým letem. Následně v noci, nejprve podle přistávacích světel a nakonec podle nového nápadu který byl vymyšlen s úkolem omezit možnost zpozorování stroje při přistání v noci.
...
Poté, co Martin pomocí komunikátoru podal zprávu o letech "malých letadel" z a na území oné skupiny začala být připravována průzkumná akce.
...
Daniela nechala třetí den prohlédnout kotě. Zároveň upozornila Martina, že toto zdržení je stojí dost peněz a další velké výdaje si nebudou moci dovolit pokud chtějí mít peníze na zpáteční cestu vlakem. Večer při večeři v jídelně, kdy Martin a Daniela seděli naproti sobě si Daniela všimla muže který seděl naproti v rohu. Upozornila na něj Martina s podezřením že je sleduje.
Čtvrtého dne se žádost číslo 3112/656 objevila na tabuli mezi schválenými. Martin poté odešla zprávu komunikátorem a s Danielou se věnoval přípravě. Přitom si všiml jak se záclona v okně protější ubytovny pohnula. A přišlo mu jako by tam zahlédl objektiv.
A po večeři si šli všichni tři lehnout.
Kotě vrnělo na lehátku vedle Radimka.
Záclona naproti se opět pohnula, venku chumelilo.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Okolo desáté hodiny večerní se Martin probudil. Vzbudil Danielu která zatáhla závěs. Martin poté vyšel na chodbu, přešel do koupelny kde zkontroloval okno vedoucí ven. Šlo otevřít. Poté se vrátil zpět do pokoje, přičemž cestou přelepil čidla ve dvou světlech na chodbě náplastí.
V pokoji Daniela mezitím připravila igelitové sáčky a nastříhala provázek. Martin poté, ci se vrátil do pokoje povolil na radiátoru odvzdušňovací ventil a teplou vodou z radiátoru naplnil pytlíky které Daniela zavázala, načež pytlíky s teplou vodou dali do postelí i lehátka a přikryli je peřinou, čímž napodobili teplo lidských těl v postelích.
Poté co bylo hotovo Martin vyšel na temnou chodbu. Z koupelny byla slyšet tekoucí voda a zpěv. Někdo se koupal. Asi za deset minut voda přestala téct, po chvíli se ozvalo dvojí bouchnutí dveřmi a pak se po ubytovně rozhostil klid.
Bylo po 23 hodině, když Martin s Danielou přenesli své věci do koupelny. Včetně lyží, sáněk a nakonec spícího Radimka kterého se jim podařilo dostat do kombinézy bez toho že by začal brečet.
Martin chtěl kotě nechat na ubytovně, ale Daniela ho přesvědčila ať ho vezme. Kvůli Radimkovi.
Martin otevřel okno. Venku hustě chumelilo. Martin si pomyslel: to je dobré, chumelenice ochromí sledovací přístroje nepřátel. Jak optické, tak i termo.
Martin vylezl oknem ven. Daniela mu vše podala, načež vylezla ven. Ihned připásali Radimka který měl rukavičky připevněné na rukou pomocí šňůrek na sáňky, oba si vzali batohy na záda a nazuli si lyže.
Za čtvrt hodiny dorazili na rozcestí. Martin vyťukal do komunikátoru kód. Za dvě minuty se na rozcestí objevil lyžař.
Kampak tak na těžko? Ptal se.
Martin: do Sobovic. Je tam nádherná krajina.
Muž: To je pravda. I když Vrchlík kompletně vytěžili dřevorubci.
Martin: Vrchlíku je škoda. Alespoň že se kůrovec nedostal dál.
Lyžař dvakrát hvízdl a objevili se další tři lyžaři. Ten, který se bavil s Martinem řekl: vlak ze Sobovic vzdálených 22 kilometrů odjíždí v 4:17. Máme na to čtyři a půl hodiny. Vy dva běžte dopředu, dělejte stopu. Šéfe, vy se držte stopy a my dva pojedeme za vámi. Střídání ve stopě vždy po půl hodině.
Dva lyžaři vyrazili. Martin se sáňkami chviličku za nimi, Daniela hned za sáňkami. Poslední dva lyžaři hned za ní. Chumelenice slábla, mraky se začaly trhat. Objevily se první hvězdy, mezi mraky vystrkoval měsíc své stříbrné paprsky. Okolo druhé hodiny v noci mraky zmizely docela. Krajina byla zalitá stříbrným světlem měsíce, ochlazovalo se. Martin si během střídání lyžařů nasadil šálu a narazil si kulicha co nejhlouběji. Zbývaly dvě hodiny a necelých deset kilometrů. Teplota dosáhla -12°C a dál klesala.
V pokoji Daniela mezitím připravila igelitové sáčky a nastříhala provázek. Martin poté, ci se vrátil do pokoje povolil na radiátoru odvzdušňovací ventil a teplou vodou z radiátoru naplnil pytlíky které Daniela zavázala, načež pytlíky s teplou vodou dali do postelí i lehátka a přikryli je peřinou, čímž napodobili teplo lidských těl v postelích.
Poté co bylo hotovo Martin vyšel na temnou chodbu. Z koupelny byla slyšet tekoucí voda a zpěv. Někdo se koupal. Asi za deset minut voda přestala téct, po chvíli se ozvalo dvojí bouchnutí dveřmi a pak se po ubytovně rozhostil klid.
Bylo po 23 hodině, když Martin s Danielou přenesli své věci do koupelny. Včetně lyží, sáněk a nakonec spícího Radimka kterého se jim podařilo dostat do kombinézy bez toho že by začal brečet.
Martin chtěl kotě nechat na ubytovně, ale Daniela ho přesvědčila ať ho vezme. Kvůli Radimkovi.
Martin otevřel okno. Venku hustě chumelilo. Martin si pomyslel: to je dobré, chumelenice ochromí sledovací přístroje nepřátel. Jak optické, tak i termo.
Martin vylezl oknem ven. Daniela mu vše podala, načež vylezla ven. Ihned připásali Radimka který měl rukavičky připevněné na rukou pomocí šňůrek na sáňky, oba si vzali batohy na záda a nazuli si lyže.
Za čtvrt hodiny dorazili na rozcestí. Martin vyťukal do komunikátoru kód. Za dvě minuty se na rozcestí objevil lyžař.
Kampak tak na těžko? Ptal se.
Martin: do Sobovic. Je tam nádherná krajina.
Muž: To je pravda. I když Vrchlík kompletně vytěžili dřevorubci.
Martin: Vrchlíku je škoda. Alespoň že se kůrovec nedostal dál.
Lyžař dvakrát hvízdl a objevili se další tři lyžaři. Ten, který se bavil s Martinem řekl: vlak ze Sobovic vzdálených 22 kilometrů odjíždí v 4:17. Máme na to čtyři a půl hodiny. Vy dva běžte dopředu, dělejte stopu. Šéfe, vy se držte stopy a my dva pojedeme za vámi. Střídání ve stopě vždy po půl hodině.
Dva lyžaři vyrazili. Martin se sáňkami chviličku za nimi, Daniela hned za sáňkami. Poslední dva lyžaři hned za ní. Chumelenice slábla, mraky se začaly trhat. Objevily se první hvězdy, mezi mraky vystrkoval měsíc své stříbrné paprsky. Okolo druhé hodiny v noci mraky zmizely docela. Krajina byla zalitá stříbrným světlem měsíce, ochlazovalo se. Martin si během střídání lyžařů nasadil šálu a narazil si kulicha co nejhlouběji. Zbývaly dvě hodiny a necelých deset kilometrů. Teplota dosáhla -12°C a dál klesala.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Během dalšího střídání lyžařů v dělání stopy řekl Martin Daniele: ještě že je cesta převážně z kopce. Mít to do kopce by jsme vlak nestihli.
Daniela: i takhle to máme jen tak tak.
Martin: mrzne čím dál tím víc. Doufám že vlak nebude mít velké zpoždění. A sklonil se k Radimkovi, který byl řádně zabalen v sáňkách a spal. Jen obláček páry vycházející z kapuce zvěstoval že žije. Kotě v krabici v hadrech nikdo neřešil.
Cesta pokračovala dál. Martin již začal pociťovat únavu, ale držel tempo dál. Ani nevěděl proč, ale napadl ho starý slogan " Řempo zrychlí vaše tempo".
Na obzoru se objevily Sobovice. Celá naše skupina zamířila na zastávku kde stáli lidé. Bylo jich asi deset. Bylo 4:14.
V 4:23 se objevil motorák. Trojitá Regionova. Martin s Danielou a Radimkem šli do střední části motoráku, dva lyžaři s nimi a zbylí dva po jednom dopředu a dozadu. Po rozjezdu si od průvodčího koupili lístky do Odbočky.
Když se motorák blížil k Bláhové Martin drcl do Daniely. Naklonil se nad Radimka a polohlasně řekl: musíme s ním na záchod. Daniela přikývla, Martin vzal svého syna do náruče a všichni tři se zavřeli na WC kde Radimka převlékli. Motorák dojel do Bláhové kde nastoupili dva lidé. Ani si nevšimli kamerky umístěné na sloupu kdysi fungujícího osvětlení perónu a snímající vnitřek soupravy při odjezdu vlaků z Bláhové.
...
Centrála ER
Technik si prohlédl záznam z kamery z perónu snímající motorák v Bláhové. Ve vlaku viděl skoro padesát lidí. Ale ti, které měl hlásit tam vidět nebyli. Natáhl se v křesle, napil se kafe a zapálil si cigaretu.
...
Kola motoráku vyťukávala na spojích kolejnic svůj rytmicky signál. Martin se s Danielou a synem vrátil zpět na sedadlo. Radimek usnul hned jak ho položili na sedadlo. V krabici položené na nosiči zavazadel bylo ticho. Rytmické ťukání kol Martina i s Danielou začalo uspávat. Bylo mu příjemně, únava z noční cesty prostoupila celé jeho tělo. Usnul. Zdálo se mu jak kdysi vezl těžký vlak. Přes 2500 tun. Najednou ho vzbudilo cuknutí provázené skřípavým kvílením. To motorák vjel do výhybek na zhlaví Žst Odbočka a z rozhlasu se ozvalo. Stanice Odbočka. Konečná. Vystupovat.
Na perónu vedlejšího nástupiště nervózně podupávala žena s vlasy nedávno přebarvenými na zrzavo.
Daniela: i takhle to máme jen tak tak.
Martin: mrzne čím dál tím víc. Doufám že vlak nebude mít velké zpoždění. A sklonil se k Radimkovi, který byl řádně zabalen v sáňkách a spal. Jen obláček páry vycházející z kapuce zvěstoval že žije. Kotě v krabici v hadrech nikdo neřešil.
Cesta pokračovala dál. Martin již začal pociťovat únavu, ale držel tempo dál. Ani nevěděl proč, ale napadl ho starý slogan " Řempo zrychlí vaše tempo".
Na obzoru se objevily Sobovice. Celá naše skupina zamířila na zastávku kde stáli lidé. Bylo jich asi deset. Bylo 4:14.
V 4:23 se objevil motorák. Trojitá Regionova. Martin s Danielou a Radimkem šli do střední části motoráku, dva lyžaři s nimi a zbylí dva po jednom dopředu a dozadu. Po rozjezdu si od průvodčího koupili lístky do Odbočky.
Když se motorák blížil k Bláhové Martin drcl do Daniely. Naklonil se nad Radimka a polohlasně řekl: musíme s ním na záchod. Daniela přikývla, Martin vzal svého syna do náruče a všichni tři se zavřeli na WC kde Radimka převlékli. Motorák dojel do Bláhové kde nastoupili dva lidé. Ani si nevšimli kamerky umístěné na sloupu kdysi fungujícího osvětlení perónu a snímající vnitřek soupravy při odjezdu vlaků z Bláhové.
...
Centrála ER
Technik si prohlédl záznam z kamery z perónu snímající motorák v Bláhové. Ve vlaku viděl skoro padesát lidí. Ale ti, které měl hlásit tam vidět nebyli. Natáhl se v křesle, napil se kafe a zapálil si cigaretu.
...
Kola motoráku vyťukávala na spojích kolejnic svůj rytmicky signál. Martin se s Danielou a synem vrátil zpět na sedadlo. Radimek usnul hned jak ho položili na sedadlo. V krabici položené na nosiči zavazadel bylo ticho. Rytmické ťukání kol Martina i s Danielou začalo uspávat. Bylo mu příjemně, únava z noční cesty prostoupila celé jeho tělo. Usnul. Zdálo se mu jak kdysi vezl těžký vlak. Přes 2500 tun. Najednou ho vzbudilo cuknutí provázené skřípavým kvílením. To motorák vjel do výhybek na zhlaví Žst Odbočka a z rozhlasu se ozvalo. Stanice Odbočka. Konečná. Vystupovat.
Na perónu vedlejšího nástupiště nervózně podupávala žena s vlasy nedávno přebarvenými na zrzavo.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Po přestávce Velký Petr pokračoval:drigon píše: ↑25.11.2023 12:04 Poté co mladí došli do klubovny zapnul Olda přehrávač a pustil část Branné přípravy. Kde Velký Petr přednášel o migraci z Afriky a o tom co následovalo.
... Migranti z Afriky a podobných oblastí se nám nepřizpůsobí. Protože jejich náboženství hlásající jejich nadřazenost nad ostatními a jejich zvyky zamrzlé kdesi ve středověku jim to v podstatě zakazují. A jelikož se dodnes drží klanové struktury je hodně omezená možnost že by se někdo z nich "polepšil. To bylo vidět už před lety ve Francii a v Německu, kde si i třetí, či čtvrtá generace přistěhovalců z Alžíru stále držela svůj jazyk i své zvyky. Mnozí se divili proč se neintegrují. Dívali se na to našim viděním světa, kdy je lepší se přizpůsobit a domluvit se než si jít po krku. Avšak migranti držící se klanové struktury a svých dávných zvyků se nepřizpůsobí, protože tím poruší pravidla klanu a náboženství. A tam u nich je vyloučení "provinilce" z klanu či rodiny tím nejhorším trestem, protoze ti znamená ztrátu ochrany rodiny či klanu a vystavení "provinilce všem nebezpečím. To zhusta znamená smrt či zotročení.
Tito lidé si s sebou přivezou své zvyky a svůj způsob života, jehož součástí jsou mimo jiné i klanové války, což nejdříve poznali na severu Evropy a pak i jinde. Zde uvedu hlavně Francii a pak Nemecko. Holt tisíce let určitého způsobu života nejde jen tak změnit a myslet si že se nám přizpůsobí. Nepřizpůsobí, budou si nás chtít porobit a vyžrat nás. A až to tady vyžerou se servou mezi sebou a zbytky domorodců. Proč to tak dopadne nám ukazuje jejich způsob života v jejich domovině. Hojnost měla u nich vždy za následek růst populace, což časem způsobilo vyčerpání zdrojů. A když přišla léta hubená propukly klanové války které zredukovaly populaci. Přežili ti nejagresivnější, kteří poté poslali svoje geny dál. V podstatě tak proběhl Darwinův výběr ve stylu "větší pes mrdá". A pokud nechceme skončit v pozici malého psa v koutě na to musíme jít jinak. Tak, jak jsme to už v minulosti mnohokrát dokázali. Svojí chytrostí, umem a vynalézavostí. Vždyť i pro nás platí, že okno do minulosti je kukátkem do budoucnosti.
V minulé hodině jsme si řekli proč se nám migranti z Afriky nepřizpůsobí. Toto je ve své podstatě dáno selekcí jedinců s nejvhodnějšími geny do daného prostředí a podmínek. Jenže to platí nejen pro ně, ale i pro celé lidstvo.
V první polovině minulého století vládla vědeckým kruhům eugenika. Věda hlásající že změnou podmínek lze změnit genovou výbavu organismu. Tento předpoklad se ukázal jako mylný, neboť se ukázalo že změnou podmínek se geny nemění (ty máme dané okamžikem početí), ale dochází k selekcí organismů s nejvhodnější genovou výbavou do daných podmínek.
Tudíž když si vezmeme národ jehož vládnoucí elita je přesvědčena a přesvědčována že ona je ta neomylná mající patent na to vládnout všem se do funkcí začnou dostávat lidé disponující takovýmito vlastnostmi. V podstatě tak dojde k naplnění přísloví "vrána k vráně sedá, stejný stejného si hledá". A pokud jsou běžní občané tohoto národa vychováváni v tuhé disciplíně a v tom že vůdce/vůdci jsou neomylní máte masu lidí kteří své vůdce jsou schopní bezmezně následovat. A to leckdy až do úplného konce.
A pokud si vezmete příslušníky druhého národa kde panuje přesvědčení že nejlepším předpokladem je kariéře je "oddaná služba u knížete Fürstnberga" jsou lokajové a služky s nejlepším hodnocenín vybíráni do funkcí v daném národě a mají tak zajištěn kariérní postup.
Takovýmto výběrem pak dochází k výběru lidí s nejvhodnějšími vlastnostmi do daného prostředí.
Ptáte se jak je to možné? Celkem jednoduše. V podstatě dochází k výběru pozitivní i negativní motivací. Kdy pozitivní motivací je možnost výběru lepšího partnera, možnost lepšího zabezpečení, kariérní postup, dále lepší možnosti vzdělávání dětí, jejich uplatnění (podívejte se, jeho táta dělal xy a jakou má školu).
A pro jedince kteří nevyhovují, mají svoji hlavu nastupují negativní motivace: to může být například vyčlenění ze společnosti, ztráta práce, zhoršená dostupnost vzdělávání pro děti a při nejhorším i vyhnanství nebo i vězení. Geny "nevyhovujícího jedince jsou tak omezeny, nebo rovnou vyřazeny z rozmnožovacího cyklu. A děti? Ty to mají těžké. Ostatní se jim vyhýbají a trpí"stigmatem rodiče". Aneb: je to rebel!
V podstatě jde o to, že si většina žen vybírá své životní partnery podle toho jak dokáží zabezpečit své rodiny.
Pokud bude v kurzu lokajství si nejlepší služky vyberou nejlepší lokaje a tyto geny postoupí dál. Pokud bude v kurzu"disciplína" budou mít přednost disciplinovaní jedinci. Je to v podstatě využití lidské přirozenosti zabezpečit své potomky ve prospěch vyvolených.
Ale pokud se ptáte jestli je z lokajství cesta ven vám musím říct že ano. Ano, cesta ven je. A to změnou podmínek. Jak je to možné? Tak, že se využije jedná vlastnost kterou takovýto národ má. A tou vlastností je přizpůsobivost. Protože pánové se mění a lokajové a služky zůstávají se tito lidé musí umět přizpůsobit změněným nárokům nového pána. Jinak budou nahrazení lepšími.
Tudíž se takovýto národ dokáže velmi dobře přizpůsobit a hodně toho "snese". To, co by jinde vedlo k ohni v ulicích skončí tak brbláním v hospodě. Tito lidé makají a moc toho nechtějí. Jsou zvyklí na dřinu i odříkání. Ale jsou oddaní svým rodinám a jejich zabezpečení, neboť je přirozeností že člověk dělá vše pro své děti - pokračovatele rodu. Pokud tento lidem jejich "páni" nechají alespoň trochu slušné podmínky na výchovu dětí a na zaopatření svých rodin bude klid. Ale pokud jim bude na toto sáhnuto se národ dokáže vzepřít a své pány smést. Přehnaný útlak a "nevidění budoucnosti" stálo nejen za lidovými bouřemi středověku a raného novověku, ale do jisté míry i za listopadem 89 kdy lidé "neviděli budoucnost".
Avšak každá mince má dvě strany a chleba kůrku na obou stranách. Aby totiž tato "ochrana národního genového fondu" fungovala musí tito lidé, nebo alespoň jejich podstatná většina fungovat jako jedna masa. Nesmí se nechat rozbít na masu jednotlivců a proti sobě bojujících skupin a následně se nechat smísit s nekompatibilním etnikem. Protože pak se přizpůsobivost stane příčinou zániku národa. Přizpůsobiví lidé se přizpůsobí těm nepřizpůsobivým a stanou se nepřizpůsobivými. Budou asimilováni a jejich otázka dostane konečné řešení.
Toto je i důvod proč si Spřátelená území velmi silně hlídají své hranice a vybíráme si komu umožníme na našem území žít. Protože naše výhoda je zároveň i naší slabinou. Jsme si toho vědomi, žijeme s tím a počítáme s tím
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Velký Petr pokračoval: u této problematiky a národa s těmito vlastnostmi vyvstávají do popředí ještě následující problémy.
V dávných dobách nebyli jen lokajové a služky (a běžní pracovníci, řemeslníci, zemědělci atd), ale i dozorci, purkrabí a různý úřední aparát dohlížející na to aby běžní lidé správně plnili své povinnosti. Někteří lidé z donucovacího aparátu byli iniciativní a příkazy svého pána dokázali "vylepšit". Snažili se svému pánovi zalíbit a dostat se v kariéře dál. Proč to dělali nám před časem vysvětlil pan Balzagette v přednášce o zmrdech. Toto je dle názoru pana Balzagetteho příčinou proč u nás byli úředníci leckdy "papežtější než papež". Někdy se též říká "poturčenec horší turka", nebo "aktivní blbec horší jak třídní nepřítel". No, názvů to má hodně... .
S tím, že u běžných lidí je ještě jedno riziko. Lidé mající v sobě geny dávných lokajů a služek vychovaných staletími područí pokory a oddané služby si do svého čela zvolí - sluhy. Avšak je pak otázka jestli budou tito zvolení reprezentanti sloužit těm kteří je zvolili, nebo jinému pánovi. To je veliká otázka a je třeba si hlídat co člověk který se uchází o křeslo ve volbách v minulosti dělal, odkud má zdroje na kampaň (koho chleba jíš, toho píseň zpívej) a na to jestli dodržuje své sliby a jestli je schopen případnou změnu vysvětlit. Pokud bude mlčet jako hrob a odpovědi se vyhýbat pryč od něj. Ten něco skrývá.
V dávných dobách nebyli jen lokajové a služky (a běžní pracovníci, řemeslníci, zemědělci atd), ale i dozorci, purkrabí a různý úřední aparát dohlížející na to aby běžní lidé správně plnili své povinnosti. Někteří lidé z donucovacího aparátu byli iniciativní a příkazy svého pána dokázali "vylepšit". Snažili se svému pánovi zalíbit a dostat se v kariéře dál. Proč to dělali nám před časem vysvětlil pan Balzagette v přednášce o zmrdech. Toto je dle názoru pana Balzagetteho příčinou proč u nás byli úředníci leckdy "papežtější než papež". Někdy se též říká "poturčenec horší turka", nebo "aktivní blbec horší jak třídní nepřítel". No, názvů to má hodně... .
S tím, že u běžných lidí je ještě jedno riziko. Lidé mající v sobě geny dávných lokajů a služek vychovaných staletími područí pokory a oddané služby si do svého čela zvolí - sluhy. Avšak je pak otázka jestli budou tito zvolení reprezentanti sloužit těm kteří je zvolili, nebo jinému pánovi. To je veliká otázka a je třeba si hlídat co člověk který se uchází o křeslo ve volbách v minulosti dělal, odkud má zdroje na kampaň (koho chleba jíš, toho píseň zpívej) a na to jestli dodržuje své sliby a jestli je schopen případnou změnu vysvětlit. Pokud bude mlčet jako hrob a odpovědi se vyhýbat pryč od něj. Ten něco skrývá.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Na Mlýně. Baví se několik lidí u stolu u oběda.
Představte si, co zase vymyslela Raketa v Zakázané čtvrti.
Co prosím tě?
Nařídila že prý každý kdo bude chtít použít sněhový (CO2) hasicí přístroj bude muset před jeho použitím zaplatit emisní povolenku.
To je nějaká blbost. Vůbec mi to nejde do hlavy. Vždyť když chytne barák, nebo cokoliv jiného je potřeba požár zdolat hned v zárodku. A ne se zdržovat nějakým nesmyslem.
Prý to tak nařídila. A dokonce už prý chodí po Zakázané čtvrti kontroly a kontrolují plomby na hasicích přístrojích.
Představte si, co zase vymyslela Raketa v Zakázané čtvrti.
Co prosím tě?
Nařídila že prý každý kdo bude chtít použít sněhový (CO2) hasicí přístroj bude muset před jeho použitím zaplatit emisní povolenku.
To je nějaká blbost. Vůbec mi to nejde do hlavy. Vždyť když chytne barák, nebo cokoliv jiného je potřeba požár zdolat hned v zárodku. A ne se zdržovat nějakým nesmyslem.
Prý to tak nařídila. A dokonce už prý chodí po Zakázané čtvrti kontroly a kontrolují plomby na hasicích přístrojích.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Co to je sněhový CO2 hasicí přístroj? K čemu je dobrý? A proč u nás nic takového nemáme když ve Městě je to podle předchozího skoro norma?
- "Odpověď je vcelku jednoduchá. Protože to nepotřebujeme. Ale ve Městě je vlastnictví takového přístroje skoro povinné. Člověk si ho přímo koupit nemůže ani nikdy nemůže přejít do jeho vlastnictví. Musí si ho nechat několikrát ročně zrevidovat, odborně zkontrolovat a to skutečně není levné".
- "Ale proč to dělají?"
- "Protože musí! A do městského rozpočtu z toho jdou pěkné prachy".
- "Ale proč proti tomu, takovým praktikách lidé nějak neprotestují?"
- "Nemůžou, bojí se. A taky ty přístroje celkem dost často potřebují. Často tam dochází k požárům a tamní lidé nechtějí přijít o střechu nad hlavou anebo o zbytky toho co jim po Martinské katastrofě zůstalo. Jistě všichni víte jak tam řádí ti všelijací arabští a afričtí přistěhovalci? Tak proto! Ti velmi rádi a s nadšením řádí v ulicích když se jim něco nelíbí a snaží se zapálit vše co hoří".
Z Kroniky Mlýna
- "Odpověď je vcelku jednoduchá. Protože to nepotřebujeme. Ale ve Městě je vlastnictví takového přístroje skoro povinné. Člověk si ho přímo koupit nemůže ani nikdy nemůže přejít do jeho vlastnictví. Musí si ho nechat několikrát ročně zrevidovat, odborně zkontrolovat a to skutečně není levné".
- "Ale proč to dělají?"
- "Protože musí! A do městského rozpočtu z toho jdou pěkné prachy".
- "Ale proč proti tomu, takovým praktikách lidé nějak neprotestují?"
- "Nemůžou, bojí se. A taky ty přístroje celkem dost často potřebují. Často tam dochází k požárům a tamní lidé nechtějí přijít o střechu nad hlavou anebo o zbytky toho co jim po Martinské katastrofě zůstalo. Jistě všichni víte jak tam řádí ti všelijací arabští a afričtí přistěhovalci? Tak proto! Ti velmi rádi a s nadšením řádí v ulicích když se jim něco nelíbí a snaží se zapálit vše co hoří".
Z Kroniky Mlýna
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Na nástupišti v Odbočce nervózně podupávala žena s vlasy nedávno přebarvenými na zrzavo, čehož si všimla dvojice mužů v modrých stejnokrojích s emblémem OSŽ - ozbrojený sbor železnic. Oběma mužům se žena zdála nějaká povědomá. Jako by před časem viděli její obraz. Ale s hnědými vlasy. Podívali se do tabletu do seznamu hledaných osob a u fotografie ženy hledané kvůli zpronevěře se zastavili.
Podívej se, já si myslím že je to ona. Pronesl jeden.
Ale tahle má zrzavé vlasy. Kontroval druhý.
To si je mohla přebarvit. A taky je nějaká nervózní.
Máš pravdu. Mohla se přebarvit. Radši si ji prověříme.
Oba příslušníci OSŽ přešli po přechodu na nástupiště a zastavili vedle ženy se slovy: OSŽ kontrola dokladů. Předložte své doklady ke kontrole.
Žena viditelně zbledla a začala se vykrucovat. Oba příslušníci OSŽ toho měli za chvíli dost a paní řekli: jelikož nám nejste schopna hodnověrným způsobem prokázat svoji totožnost jdete s námi. Žena se pokusila utéct, ale bylo to marné. Byla odchycena a odvedená na služební místnosti. Přivolaná hlídka vnitřní bezpečnosti si ženu převzala a na místě prohlédla její zavazadlo. A osožáci jen koukali. V kufru byly poukázky v hodnotě přes sto tisíc bodů, což by odpovídalo částce v přepočtu přes 2,5 milionů korun. Když si hlídka vnitřní bezpečnosti ženu i s kufrem odvezla na to menší osožák podotkl: ta byla v pěkným balíku. Co jsem si to tak v hlavě přepočítal by to byly průměrné platy úplně všech za čtyři roky. A druhý se pousmál: a teď bude mít tak akorát pěkné tepláky. Ale Adidas to asi nebudou.
...
Koncepce bezpečnostních složek na území Spřátelených území se probírala v branné přípravě na začátku druhého stupně ZŠ a toto téma bylo i součástí přípravy na vstup na území Spřátelených území po prověření v záchytných táborech.
Struktura byla udělaná takto:
Vnitřní bezpečnost: měla na starosti kriminalitu, udržování pořádku a působila na území celých Spřátelených území. V podstatě se jednalo o nástupce policie.
Rangers byly místní bezpečnostní sbory spravované jednotlivými skupinami. Asi nejlépe by se to dalo přiblížit k principu okresní policie. Tito řešili hlavně veřejný pořádek, drobnou kriminalitu a polní a lesní stráž. Někteří lidé si mysleli že jde o nástupce městské policie, ale to nebyla tak úplně pravda. Jelikož před rozpadem některá města zneužívala městskou policii k plnění obecní kasy byl tento model nahrazen systémem podobným okresní policii z Ameriky.
A nejníže stála Občanská hlídka. Dobrovolné sdružení lidí majících zájem o bezpečnost v místě svého bydliště. Tito lidé hlídkovali v okolí svého bydliště, mohli působit jen ne katastru své obce, případně obcí sousedních pokud měli uzavřenou partnerskou dohodu. Chodili na výcviky a zpravidla byly využíváni pro svou místní znalost jako posila či namnožení počtu hlídek Rangers nebo vnitřní bezpečnosti. Tudíž bylo v případě problémů celkem běžné vidět jednoho člena Rangers s jedním či dvěma členy Občanské hlídky. Leckdy hlídkovali sami, to když se v obci začalo například v noci krást, vandalizovat a tak podobně. To pak hlídkovali a měli právo provinilce či podezřelého zadržet do příjezdu hlídky Rangers či vnitřní bezpečnosti. Až přivolaná hlídka rozhodla o případném dalším zadržení či jiném potrestání provinilce (například pokutou). To občanská hlídka jako dobrovolné obecní sdružení nesměla. Také jim lidé někdy říkali "ozbrojení dobráci" . To po vzoru dobrovolných hasičů, kterým se říkalo "dobráci". To byli samozřejmě v každé obci a leckdy lidé byli v obou sborech. To mělo výhodu v tom, že při požáru si mohli sami udržovat pořádek a hlídat zachráněný materiál či majetek.
Pak se vyskytovaly podnikové ozbrojené složky založené za účelem hlídání firemního majetku či udržení pořádku tam. Ty měly též právo provinilce zadržet, ale o potrestání či dalším zadržení rozhodli Rangers či vnitřní bezpečnost.
A u všech těchto složek platilo že pokud začne podezřelý utíkat a po výzvě se nezastaví mohou na jeho zastavení použít zbraň. A to i bez varovného výstřelu.
...
Spolu s tím šla ruku v ruce i úprava trestní a občanské odpovědnosti. K původním hodnotám 15 a 18 let přibyla hranice třetí. A to 10 let. Toto bylo zdůvodněno tím, že pokud může člověk v 10 letech vyjet bez dozoru na kole na silnici musí být za své jednání odpovědný (no ta bene když ve Spřátelených územích bylo dovoleno od 10 let nosit malorážové zbraně pro vlastní ochranu). Trestní odpovědnost byla ve věkovém rozpětí 10-15 let čtvrtinová, ale většinou provinilec dostal jako trest účast na různých kurzech. Dalším důvodem pro zavedení této hranice bylo to, že mladiství do 15 let byli v některých organizovaných zločineckých skupinách zneužíváni k páchání drobné kriminality za kterou nemohli být potrestáni (např kapesní krádeže). Zavedením toho "prvního stupně" trestní odpovědnost se tento problém do značné míry vyřešil protože už i na ně došlo.
Podívej se, já si myslím že je to ona. Pronesl jeden.
Ale tahle má zrzavé vlasy. Kontroval druhý.
To si je mohla přebarvit. A taky je nějaká nervózní.
Máš pravdu. Mohla se přebarvit. Radši si ji prověříme.
Oba příslušníci OSŽ přešli po přechodu na nástupiště a zastavili vedle ženy se slovy: OSŽ kontrola dokladů. Předložte své doklady ke kontrole.
Žena viditelně zbledla a začala se vykrucovat. Oba příslušníci OSŽ toho měli za chvíli dost a paní řekli: jelikož nám nejste schopna hodnověrným způsobem prokázat svoji totožnost jdete s námi. Žena se pokusila utéct, ale bylo to marné. Byla odchycena a odvedená na služební místnosti. Přivolaná hlídka vnitřní bezpečnosti si ženu převzala a na místě prohlédla její zavazadlo. A osožáci jen koukali. V kufru byly poukázky v hodnotě přes sto tisíc bodů, což by odpovídalo částce v přepočtu přes 2,5 milionů korun. Když si hlídka vnitřní bezpečnosti ženu i s kufrem odvezla na to menší osožák podotkl: ta byla v pěkným balíku. Co jsem si to tak v hlavě přepočítal by to byly průměrné platy úplně všech za čtyři roky. A druhý se pousmál: a teď bude mít tak akorát pěkné tepláky. Ale Adidas to asi nebudou.
...
Koncepce bezpečnostních složek na území Spřátelených území se probírala v branné přípravě na začátku druhého stupně ZŠ a toto téma bylo i součástí přípravy na vstup na území Spřátelených území po prověření v záchytných táborech.
Struktura byla udělaná takto:
Vnitřní bezpečnost: měla na starosti kriminalitu, udržování pořádku a působila na území celých Spřátelených území. V podstatě se jednalo o nástupce policie.
Rangers byly místní bezpečnostní sbory spravované jednotlivými skupinami. Asi nejlépe by se to dalo přiblížit k principu okresní policie. Tito řešili hlavně veřejný pořádek, drobnou kriminalitu a polní a lesní stráž. Někteří lidé si mysleli že jde o nástupce městské policie, ale to nebyla tak úplně pravda. Jelikož před rozpadem některá města zneužívala městskou policii k plnění obecní kasy byl tento model nahrazen systémem podobným okresní policii z Ameriky.
A nejníže stála Občanská hlídka. Dobrovolné sdružení lidí majících zájem o bezpečnost v místě svého bydliště. Tito lidé hlídkovali v okolí svého bydliště, mohli působit jen ne katastru své obce, případně obcí sousedních pokud měli uzavřenou partnerskou dohodu. Chodili na výcviky a zpravidla byly využíváni pro svou místní znalost jako posila či namnožení počtu hlídek Rangers nebo vnitřní bezpečnosti. Tudíž bylo v případě problémů celkem běžné vidět jednoho člena Rangers s jedním či dvěma členy Občanské hlídky. Leckdy hlídkovali sami, to když se v obci začalo například v noci krást, vandalizovat a tak podobně. To pak hlídkovali a měli právo provinilce či podezřelého zadržet do příjezdu hlídky Rangers či vnitřní bezpečnosti. Až přivolaná hlídka rozhodla o případném dalším zadržení či jiném potrestání provinilce (například pokutou). To občanská hlídka jako dobrovolné obecní sdružení nesměla. Také jim lidé někdy říkali "ozbrojení dobráci" . To po vzoru dobrovolných hasičů, kterým se říkalo "dobráci". To byli samozřejmě v každé obci a leckdy lidé byli v obou sborech. To mělo výhodu v tom, že při požáru si mohli sami udržovat pořádek a hlídat zachráněný materiál či majetek.
Pak se vyskytovaly podnikové ozbrojené složky založené za účelem hlídání firemního majetku či udržení pořádku tam. Ty měly též právo provinilce zadržet, ale o potrestání či dalším zadržení rozhodli Rangers či vnitřní bezpečnost.
A u všech těchto složek platilo že pokud začne podezřelý utíkat a po výzvě se nezastaví mohou na jeho zastavení použít zbraň. A to i bez varovného výstřelu.
...
Spolu s tím šla ruku v ruce i úprava trestní a občanské odpovědnosti. K původním hodnotám 15 a 18 let přibyla hranice třetí. A to 10 let. Toto bylo zdůvodněno tím, že pokud může člověk v 10 letech vyjet bez dozoru na kole na silnici musí být za své jednání odpovědný (no ta bene když ve Spřátelených územích bylo dovoleno od 10 let nosit malorážové zbraně pro vlastní ochranu). Trestní odpovědnost byla ve věkovém rozpětí 10-15 let čtvrtinová, ale většinou provinilec dostal jako trest účast na různých kurzech. Dalším důvodem pro zavedení této hranice bylo to, že mladiství do 15 let byli v některých organizovaných zločineckých skupinách zneužíváni k páchání drobné kriminality za kterou nemohli být potrestáni (např kapesní krádeže). Zavedením toho "prvního stupně" trestní odpovědnost se tento problém do značné míry vyřešil protože už i na ně došlo.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Martin koupil v Odbočce lístky na vlak do Města. Když se Daniela podívala kolik peněz jim zbylo si posteskla: máme tak akorát na chleba a vodu. Vlak z Odbočky vyrazil v 6:45, před osmou byli ve Studních. A tady jim zbývaly čtyři hodiny času. Prošli si město, přitom se Radimek sháněl po kotěti které během noční cesty zmrzlo. Daniela Radimkovi vysvětlila že "Mici" uviděl kamarády se kterými si šel hrát a společně pak utekli k nim domů.
Vlak do Křížova odjel před polednem, ten do Žáru ve tři čtvrtě na tři. A v Žáru museli čekat do osmi do večera na vlak do Města. Po 21 hodině tak všichni tři stanuli na nádraží ve Městě. Utahaní a hladoví. Radimek usnul na saních, Martin ho po příchodu domů odnesl do domu. Po jídle sprše a převléknutí ho dali do postele k sobě do ložnice. A když se najedli a umyli i rodiče bylo z ložnice slyšet odfukování jak všichni spali.
Martin se ráno vzbudil a odebral se do Depa. Zde se opět ujmul velení. Karel mu podal report ve stylu: během mé služby se nic zvláštního nestalo... .
A vzápětí dostal zprávu: zasedání Velké sedmy ve Studních na následující den. Tudíž opět cesta do Studní. Martin zavolal domů že musí odjet, Karel se ujmul velení a Martin se svezl s Kocoury jedoucími na společný výcvik s Křižáky. Ve Studních přespal v hotelu a následujícího dne se v osm hodin ráno ohlásil na určeném místě.
Do deseti bylo seznámení s problematikou, do oběda si to mohl každý rozmyslet a ve dvě hodiny odpoledne se hlasovalo. Pro bylo 5 hlasů, proti dva. Návrh byl tedy po odečtu zamítnut neboť měl podpoloviční počet bodů.
Někdo by se možná divil jak je to možné, ale to bylo dáno speciální povahou hlasování. Při hlasování Velké sedmy se neuplatňoval klasický většinový systém kdy i při poměru hlasů 4:3 by byl návrh schválen. Ale takzvaný odpočtový většinový systém, kdy se hlasy záporné odečítají od hlasů kladných. Tudíž pokud bylo pět hlasů pro a dva proti to vypadalo takto 5-2=3. A jelikož většina ze sedmi jsou čtyři byly tři body málo. Návrh byl proto zamítnut.
A pokud by byl proti jen jeden by to vypadalo takto 6-1=5. A jelikož je pět víc jak čtyři by byl návrh přijat.
S tím se pojilo i to, že každý hlasující musel zaujmout jasné stanovisko. Buď ano, nebo ne. Zdržení se hlasování nebylo možné, při hlasování byly dveře místnosti zamčené a odemkly se až po odhlasování. Pokud musel někdo na WC bylo za plentou.
Tento systém nazvaný odpočtový většinový systém byl přijat proto aby vyloučil možnost blokování činnosti Velké sedmy jedním nespokojencem v případě kdy by se hlasovalo systémem jednohlasného přijetí návrhu, nebo by měl každý z členů právo veta. A zároveň se omezilo riziko těsného přehlasování těsnou většinou. Takto se musela na návrhu dohodnout naprostá většina, ale zároveň se vyloučilo riziko blokování jednání a hlasování jedním nespokojencem.
Tento odpočtový většinový systém se ve finále ukázal jako nejlepší a začal být používán i při jiných hlasováních. Protože podporoval komunikaci a snahu se dohodnout (pro či proti muselo být minimálně 75% hlasujicích aby návrh "prošel"). Avšak dokázal odolat snaze zablokovat jednání a hlasování malou skupinkou, přímo mikrominoritou nespokojenců.
Vlak do Křížova odjel před polednem, ten do Žáru ve tři čtvrtě na tři. A v Žáru museli čekat do osmi do večera na vlak do Města. Po 21 hodině tak všichni tři stanuli na nádraží ve Městě. Utahaní a hladoví. Radimek usnul na saních, Martin ho po příchodu domů odnesl do domu. Po jídle sprše a převléknutí ho dali do postele k sobě do ložnice. A když se najedli a umyli i rodiče bylo z ložnice slyšet odfukování jak všichni spali.
Martin se ráno vzbudil a odebral se do Depa. Zde se opět ujmul velení. Karel mu podal report ve stylu: během mé služby se nic zvláštního nestalo... .
A vzápětí dostal zprávu: zasedání Velké sedmy ve Studních na následující den. Tudíž opět cesta do Studní. Martin zavolal domů že musí odjet, Karel se ujmul velení a Martin se svezl s Kocoury jedoucími na společný výcvik s Křižáky. Ve Studních přespal v hotelu a následujícího dne se v osm hodin ráno ohlásil na určeném místě.
Do deseti bylo seznámení s problematikou, do oběda si to mohl každý rozmyslet a ve dvě hodiny odpoledne se hlasovalo. Pro bylo 5 hlasů, proti dva. Návrh byl tedy po odečtu zamítnut neboť měl podpoloviční počet bodů.
Někdo by se možná divil jak je to možné, ale to bylo dáno speciální povahou hlasování. Při hlasování Velké sedmy se neuplatňoval klasický většinový systém kdy i při poměru hlasů 4:3 by byl návrh schválen. Ale takzvaný odpočtový většinový systém, kdy se hlasy záporné odečítají od hlasů kladných. Tudíž pokud bylo pět hlasů pro a dva proti to vypadalo takto 5-2=3. A jelikož většina ze sedmi jsou čtyři byly tři body málo. Návrh byl proto zamítnut.
A pokud by byl proti jen jeden by to vypadalo takto 6-1=5. A jelikož je pět víc jak čtyři by byl návrh přijat.
S tím se pojilo i to, že každý hlasující musel zaujmout jasné stanovisko. Buď ano, nebo ne. Zdržení se hlasování nebylo možné, při hlasování byly dveře místnosti zamčené a odemkly se až po odhlasování. Pokud musel někdo na WC bylo za plentou.
Tento systém nazvaný odpočtový většinový systém byl přijat proto aby vyloučil možnost blokování činnosti Velké sedmy jedním nespokojencem v případě kdy by se hlasovalo systémem jednohlasného přijetí návrhu, nebo by měl každý z členů právo veta. A zároveň se omezilo riziko těsného přehlasování těsnou většinou. Takto se musela na návrhu dohodnout naprostá většina, ale zároveň se vyloučilo riziko blokování jednání a hlasování jedním nespokojencem.
Tento odpočtový většinový systém se ve finále ukázal jako nejlepší a začal být používán i při jiných hlasováních. Protože podporoval komunikaci a snahu se dohodnout (pro či proti muselo být minimálně 75% hlasujicích aby návrh "prošel"). Avšak dokázal odolat snaze zablokovat jednání a hlasování malou skupinkou, přímo mikrominoritou nespokojenců.
Koukej tak, aby jsi viděl.