Celý den se začal tak nějak hekticky - ani ne po 4 hodinách spánku jsem vyrazil na dlouhou cestu autem do zaměstnání, kde mě čekala hromada práce a kterou jsem zakončil mojí 1,5 hodinovou přednáškou na LF. Po 16. hodině jsem konečně měl čas stihnout oběd a vyrazit do jednoho obchodu na druhém konci Brna. Tam jsem auto zaparkoval v jedné boční uličce a vyrazil pěšky na nákup.
Jak sem zahnul do další uličky, která vedla na hlavní ulici, tak jsem viděl na protějším chodníku proti sobě přicházet svižným krokem dvojici mladých štíhlých mužů, kteří si spolu tiše komunikovali. Nebylo na nich ani tak nápadné, že oba byli oblečeni ve stejném oblečení a stejné černé barvy - péřová bunda s kapucí (nenasazenou), kalhoty, tašky, ...., jako to, že na hlavách měly přetaženy světlé - tělové kukly bez otvorů. Pravděpodobně si mě ani nevšimli díky tomu, že jsem šel po chodníku na straně ulice, která byla více zastíněna (jako obvykle
) a byl jsem částečně kryt auty, která stála na ulici.Okamžitě mi jedna ruka nadzvedla okraj bundy a druhá ruka pevně chytla pažbičku pistole, kterou jsem měl výjmečně u pasu (jinak nosím běžně raději brašničku). Očima jsem pečlivě sledoval ruce dotyčných mužů (pokud něco zabijí, tak jsou to především ruce) - měly je prázdné, pozoroval směr jejich pohybu a čekal nějaké indície, které by identifikovaly spáchání nějakého zločinu (křik, alarm, houkačky, ...).
Mezi tím můj mozek spustil několik alternativních programů možného scénáře:
1. Scénář ala Chuck Norris, kdy tasím pistoli a s maximální agresivitou je dostanu na zem, zajistím a následně volám PČR. V případě pokusu o útěk střílím varovný výstřel a pokud by se pokusili bránit zbraní, tak by dostal dotyčný hned "dabl" - stáli u stěny, kde okna byly vysoko a ulice byla zcela bez lidí, takže moc nehrozilo ohrožení nezúčastněných osob - tedy až na nás tři. Více než pět let u bezpečtnostní agentury a sebevědomí podpořené kurzy ICS prostě udělalo své.
Pak se ale spustil další scénář:
č. 2 - Co když jsou to jen nějací vtipálkové či například účastníci hnutí Anonymous a protestují právě proti šmírovaní Velkého bratra? V naší zemi je, pokud tedy vím, maskování nepřípustné na veřejnosti jen při účasti na demonstraci. Pak by zakročení s pistolí bylo zcela neadekvátní a já bych se dopustil minimálně přestupku. Navíc bych si asi připadal jako paranoidní kretén, který by takovéto lidi vyděsil. Pokud by v panice začali utíkat a já provedl varovný výstřel do vzduchu v hustě obydlené části Brna, tak by mě při následném vyšetřování a vysvětlení situace čekaly nemilé následky, tedy především můj ZP
. Pokud bych ale slušně požádal o vysvětlení beze zbraně a náhodou to byli opravdu ozbrojení zločinci, tak by to mohl být docela originální způsob sebevraždy.Unavený mozek víc scénářů nestihl projet a až dotyční zahnuli za roh do další uličky, tak jsem chvíli vyčkal, pustil pažbičku pistole a šel si vyzvednout zboží do obchodu - nikde se nic nedělo, žádná panika, křik, srocování davu, etc. ... . Když jsem po 5 minutách vyšel z obchodu, tak byl stále klid a mír. Šel jsem k autu, zamyšlen nad dosavadními událostmi. V tom se ozvaly vzdálené houkačky, které se zastavily někde poblíž na hlavní cestě - pak mi to teprve vše "docvako".
Sednul jsem do auta, sjel na hlavní cestu a zaparkoval poblíž ČP, u které stálo auto ochranky a policie. Bezpečák mě pustil dovnitř a příslušníkům PČR jsem popsal směr, kudy zloději odešli a další náležitosti. Moc dlouho to netrvalo, jelikož jsem je neviděl odmaskované a na kamerovém systému byly pachatelé důkladněji vidět, než jsem je sám mohl zaregistrovat v nepříliš dobře osvětlené uličce.
Až při cestě domů mě napadl scénář č.3, který by byl asi "nejsprávnější" - mohl jsem zloděje z povzdálí sledovat (vzhledem k mé pistoli i relativně bezpečně) a telefonem hlásít jejich pohyb na 158. Policie by si pak snad veškerou práci udělala sama. To je ale co by, kdy by. Na to se v reálném světě nehraje a moje reakce byla "jen" - žij a nechej žít. Zda to tak bylo správně nechám s dovolením i na ostatních. Zpětná vazba rozhodně neuškodí.
Ne že bych měl ČP nějak rád - krást se prostě ale nemá a psychicky rozložené pokladní mi bylo opravdu hluboce líto. Už jenom kvůli tomu by se takové loupeže měly tvrdě potírat.
Pokud bych byl osobně svědkem nějakého brutálního přepadení, tak jsem vnitřně nějak připraven zasáhnout, třeba i se zbraní v ruce a případné následky si nést, ale moje svědomí by pak zůstalo čisté. Suplovat policii u běžné kriminality mi bohužel už tak "normální" nepřipadá - určitě by to nebylo na příslušných místech oceněno, ba spíše naopak
.Co mě určitě docela překvapilo, tak byla rychlost hlavně rukou, které mě v okamžiku připravily k boji. Prostě strojový pohyb a jen jsem čekal na pomyslný start - GOD
.S čím nejsem spokojen, tak je fakt, že malá spanková deprivace a necelý den náročnější duševní činnosti mi příliš spomalil analytické myšlení.
Snad to pomůže i někomu dalšímu se rozhodnout "lépe" v podobné situaci - co by, kdyby
.
.
) a tam je definitivně zablokoval. Vylezl jsem z auta do stínu, zaparkoval ruku pod bundu na krochnu, držel si odstup a čekal. Naštěstí to byla vyjevená jejuna, kterých mi nakonec bylo málem až líto. Až když mě ředitel sprdnul, že za blbou nádrž nestojí takhle riskovat, tak jsem to řešil víc. Předtím jsem jen doufal že:
