Často se tu řeší dvě věci: optimální lokalita pro PA a koncepty bug-in, bug-out.
Já bych k tomu všemu měl nějaké zásadní poznámky:
1.) ZAPOMEŇTE na scénář s přesunem do bezpečné lokality (ještě se zakopanými zásobami po cestě
) jakmile "to prdne". Proč? Hustota zalidnění Evropy je tak obrovská, že žádná odlehlá lokalita v čase, kdy se začne obyvatelstvo valit z měst prostě NENÍ. U nás je hustota populace 133 lidí na km^2. V rámci Evropy 114 lidí na km^2. To, že máme celkem volnou a klidnou krajinu, kde jsou místa, kde lze nepotkat lidi, je jen díky tomu, že 90% populace je ve městech. Z 90% populace ve městech je ale 95% populace hrubě nepřipraveno na průšvih a velmi rychle se dá do pohybu. I odlehlé zemljanky, nemluvě o bukolických samozásobitelských usedlostech budou semlety hladovým masomlejnem celkem nepraktických, ale velmi početných, velmi zoufalých a velmi hladových lidí. Oni nebudou prosit o jídlo a když jim ho nedáte, tak se smutně nepodívají a nepůjdou dál. 2.) Základní dovednost bude přežít jednu až dvě zimy poté, co se to složí. První zima zredukuje stavy populace (všude), na druhý rok by se mohly začít obnovovat stavy vylovené zvěře (ať již divoké či zdivočelé) a zemědělské plodiny by nemusely být sežrány ještě předtím, než stihnou dozrát.
-->tvorba komunity bude možná až po redukci populace, kdy odlehlost sníží kompetici a bitvu o zdroje. Bude to chtít populaci na úrovni středověku či konce 30ti leté války.
--->přežití v sebelépevybaveném a zabezpečeném domě/usedlosti/komunitě je možné jen při hodně soft scénářích (které jsou ale celkem reálné). Vzpomeňte si na zkušenosti třeba z balkánských válek, kdy byly vyvražděny celé vesnice.
Ideální model (dle mě): vypracovaný short time urban survivaling (STUS
), kdy člověk někde NENÁPADNĚ přečká redukci obyvatelstva a následná znalostní, mentální a v poslední řadě materiální výbava k přesunu na venkov a tvalému žití tam. ---->nejhorší lokality k přežití průšvihů: satelitní městečka (ležaté paneláky), 100% závislá na centrálních rozvodech s nulovým potenciálem obrany (francouzká okna, porotherm, ytong) i sebeživení (400m^2 trávník a zmulčované skalky je nanic), blízko měst a k tomu pocit lůzy, že lidi z domků mají prachy (zdroje).
-----> použitelná lokalita - kamenné činžáky či paneláky se dvěma scénáři:
1.) přiznaná městská pevnost a spolupracující komunita (panelák je z obranného hlediska relativně super)
2.) bug-in za nenápadnými pevnými dveřmi bytu, kde půjde vydržet alespoň do první vlny odlivu obyvatel z měst (max 14 dní) a následná schopnost nenápadně si v sobě známém prostředí obstarat vodu a doplňky potravy.
Představte si to, jako vybuchlou sopku či kruhovitou cunami, která vyletí z měst, přeleje se krajinou, ve které se v řádu měsíců (hlavně zimních) rozpustí a vsákne, ale zničí všechny a všechno. Možná tak Ptyč vydrží jako maják v rozbouřeném moři, ale tam se asi ta banda magorů požere navzájem.
Všechny scénáře budou VELMI TVRDÉ a nebude na tom nic hezkého, žádná romantika pod borovicí, s psíkem, stéblem trávy v puse a kosou opřenou o kaťata 5.11...
<<znovu prosím moderátory o přesun do nejvhodnějšího vlákna, dobrodinci se budu revanšovat na nějakém srazu
>>
) to bude ještě horší. 
) se prý žádná usedlost neubránila. A to v nich často nežili nějaký metrosexuální vořezávátka. Prostě barák, sad, pole... nevydržíš hlídat týden, měsíc, rok... Nakonec tě dostanou.
