Zdroj paliva - Japonský Topol

[MRAK]

Zakoupil jsem si pár sazenic Japonského topolu. Zatím na zkoušku 200 ks.
např: http://www.rychlerostoucitopol.cz/
Mám za chalupou cca hektarový pozemek, který bych chtěl osázet abych měl levný zdroj dřeva (v současné době je pozemek nevyužitý).
Máte někdo vlastní zkušenost?

[alibaba]

Nezbyva to nez vyzkouset zasadit stromky a ty rostou vsude jinak rychle az treba potrebuji tolik tepla ze ve stredni Evrope nerostou jako napriklad palma co roste az nekde v Italii a take jsem ji videl nekde na jihu drivejsi Jugoalavie ....Tak tady rostou duby asi 3x az 4x rychleji, nez treba ve state Maine osobne overeno a cim vice k jihu tim vice druhu ----duby co existuji po svete je asi 200 poddruhu dubu a nektere maji listy jako vrba ,ale vsechny duby maji zaludy.....40 lety dub je silny jako vice jak stolety dub ve stredni Evrope staci se podivat z okna a my presne vime kdy tento dub byl zasazen .Cim dal na jih je vetsi teplo a tak takovy mahagon v Hondurasu za 100 let doroste ,ze je z nej mozno vydlabat kanoji co unese 14 indianskych bojovniku tedy asi ma na pate v prumeru 2 m +..... Reze se dvojmuznou motorovou pilou .....

Topol muze nekde v subtropech Japonska rusti velmi rychle ,ale prenesen do Evropy bude rust stejne rychle jako ostatni stromy ,smrk nekde v prazske doline vyroste jako mocny strom ,ale prenesen do Alp do vysky 1800 m nad morem byde z nej klec po kolena......

[Karlos]

Moc pěkné stránky, plno zajimavých informací, kdybych měl vhodný pozek určitě bych vyzkoušel, docela mě to nadchlo...

[Maximus]

Po splnění nějakých podmínek lze na to získat i dotace, ale ta byrokracie kolem toho je prý hrozná.
Navíc japonské topoly si člověk nemůže vysadit jak ho to napadne - typicky například CHKO.

Osobně se na japonské topoly také chystám, ale pouze jako doplněk ke kvalitnějšímu dřevu. Na půl hektaru mám 12 - 16 metovů vysoké javory, což je plocha, která podle mne i s rezervou stačí pro zásobování nízkoenergetického domu dřevem (vytápění a částečně vaření). Spíš bych chtěl "les" zpestřit kvalitnějšími a užitečnějšími stromy - kaštanovníkem setým (okrajový pás), duby (se sníženým obsahem tříslovin v žaludech), jasanem, bukem a rád bych zaexperimentoval i s "cukrovými" javory. To jsou však stromy, které rostou příliš dlouho a jako primární zdroj dřeva na topení se kvůli tomu moc nehodí. Případný výpadek produkce dřeva na topení chci řešit právě japonskými topoly. Vzhledem k jejich rychlému růstu jde poměrně rychle reagovat na aktualní potřebu topiva a nějaká ta plocha se pro ně ještě najde .

To Mrak:
Spočítal bych si roční potřebu dřeva na chalupě a podle toho rozložil spektrum dřevin. Navíc je potřeba zohlednit nadmořskou výšku, kvalitu půdy, sklon svahu, zamokření, okolní porost, etc. a podle toho udělat mix několika druhů stomů.
Nejsem si totiž jist, zda na chalupě využiješ hektarovou produkční plantáž rychle rostoucích dřevin, jejichž je japonský topol typickým zástupcem. Dřevo japonského topolu má výhřevnost asi jako smrk (nutno ale důkladně vysušit, protože primárně obsahuje velké množství vody a má také údajně sklon plesnivět) a občas se může hodit možnost přiložit i něco, co déle hoří či mít k dispozici i vlastní kvalitní dřevo na jiné účely (dlouhodobá investice spíše pro vnuky, než pro vlastní děti ).
Také bych zvážil ponechat určitou část pozemku zatrávněnou, protože z louky jde udělat políčko mnohem snáze než z lesa (samozřejmě že vyžďářit les by šlo také ).

Pár zajímavých odkazů:
http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zasady ... kem-obmyti
http://biom.cz/cz-pestovani-biomasy/odb ... ich-drevin
http://www.pestujtetopoly.cz/?nav=topol
http://forum.living.cz/viewtopic.php?f=154&t=2323079 (jsou tu i kritické zkušenosti s využitím topolů na topení)

Alternativou či doplňkem k pěstování nepůvodního javoru japonského je využití tzv. kopicování:
http://permakultura.blog.cz/1002/kopicovani
http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=39&t=293

[MRAK]

-Na dotace kašlu - jednak to nedělám na kšeft, a druhak nesnáším úředničinu ...
-Chalupu mám mimo CHKO, takže by to mělo být v pořádku.

-Celý můj pozemek je ze dvou stran lemován "lesem" kde mám vzrostlé (15-20ti metrové) především jasany, pak nějaké břízy, duby atd ....
takže těch prvních 200 zkušebních sazenic by mělo jen doplňovat současný stav a v pěti letech bych je zkácel a čekal na další ....

-Na sušení dřeva mám prima dřevníky : http://www.drevnik.cz/drevnik-fotogalerie.php
(já jsem si je kupoval, ale můžou posloužit jako inspirace pro někoho šikovného)

-Ta připomínka ponechání louky na případnou zemědělskou výrobu od Maximuse je dobrá , pouvažuju a přehodnotím .

- díky všem za podněty

[Josef]

Topol se mi moc líbí, už jsem o něm taky uvažoval, pozemek by byl. Navíc myslím, že je to pro přírodu mnohem prospěšnější než třeba lán řepky, která večer smrdí a celé léto nejde venku sušit prádlo, jinak je žluté a po složení do skříně zachycený pyl navíc zplesniví. Topoly - to je mladý lesík, specifický biotop (byť by monokultura). Poskytuje úkryt pro ptáky a zvěř, brzdí vítr, snižuje erozi i vysušování krajiny a dělá spoustu dalších užitečných věcí. Nehledě na to, jak značné množství kyslíku to dokáže denně vyprodukovat.
...jenom aby ti pak - za ty samé klady, co to přineslo, x-násobně nezvedli daň z nemovitosti. To víš, za každý užitkový strom na zahrádce se platí, neboď jak je to v pohádce o Pyšné princezně - v tomto Půlnočním království má vezdejší pan král má na jednoho uhlíře nejméně tři daňové výběrčí a rádce. Nějaké "moudrá" úřednická hlava (nadrážděná závistivými sousedy), by mohla dojít k závěru, že když to není oficiální podnikání a současně to ale taky není dřevina okrasná (daní zproštěná), pak je za to určitě zapotřebí vyinkasovat penízky . Jedině, že by to bylo na pozemnku zasazeno chaoticky a kácel jsi vlastně "čirou náhodou" úporně se stále množící náletovou dřevinu .

[MRAK]

Neděs mě Josefe ....

Já doufám, že mám pozemek tak nepřehlednej a skrytej , že se to oku úředníkovu (nebo práskačovu) nedonese.

Ale jestli by nějakej chytrátor přeci je přišel tak bych asi dost hulákal .
Úřady a byrokraty nesnáším, ale na druhou stranu si jen tak věšet bulíky na nos nenechám

[Fjord]

Jak se pak ošetří ta půda, až se topoly vytěží? To se vytahuje i s kořeny nejspíš, takže zbudou velké díry. Jak dlouho asi by se pak měla nechat půda zregenerovat pro další sadbu?

[Karlos]

Fjord: je to popsano zde: http://www.rychlerostoucitopol.cz/35-ruseni-plantaze/

[Josef]

To je zbytečně moc vynaložené energie a moc velká devastace pozemku. Mě by se daleko více líbil způsob (i když je výnos menší), ořezávat jenom tenké větve a stromy nechat stále růst.



Je to sice ruční práce, nicméně v době po ropném zlomu se může "výhodnou ruční prací" stát ledasco.

[Fjord]

Hmm na rekultivaci bude třeba speciální technika, která asi levná nebude - pronajímat si ji? Nevím kolik stojí traktor, ale půl melounu možná ano. Nehledě, co to pak udělá s celkovou krajinnou ekologií - nechtěla bych být místním zajícem, či srnkou Ale je jasné, že člověk si to udělá vždycky dle svého-at´to stojí co to stojí, na úkor přírody. Už aby se konečně uvolnily ty zázračné technologie na energie v podobě malé krabičky, co si dám do sklepa. Nebude se muset složitě vymýšlet jak si zatopit, abych nezmrzla. Tož makejte vědátoři - Tesla to už prý měl vykoumané

[SaraH]

Josefe, kopicování se mi taky líbí. Jen nevím, lze japonský topol kopicovat?

Fjord, tys mě po ránu rozesmála . Já chci taky krabičku

[Josef]

To SaraH:
Zatím ho nemám a tak jsem to ještě nezkoušel. Ale myslím, že by to mohlo jít. Nevím jak topol "japonec", ale klasický náš topol černý mi jako mladý (ve třetím roce svého života, kdy příliš rychle vyhnal do výšky) kousek nad zemí zlomil ostrý poryv větru za bouře. Zůstal jenom krátký kolík. Zařízl jsem otřepy a ejhle, obrazil velmi pěkně (nechal jsem však jen jeden výhon protože ho mám jako "dekorační") a po dvou letech od té příhody už je zase ve více jak třímetrové výšce.

Jinak mám obavu, že s domácím neregistrovaným pěstováním japonského topolu bude nějaký legislativní problém. Nevím nic bližšího, ale ze stránek http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=39&t=84 "cítím v kloubech", že je to Odborem životního prostředí považováno za umělou GMO rostlinu a obávají se rychlého nežádoucího a nekontrolovatelného invazního rozšíření do krajiny (obdobně jako to kdysi udělal akát). Samozřejmě prodejci sazenic a provozovatelé webových "topolových stránek" jsou jiného názoru a proto neočekávám, že by o tom rozvláčně psali.
Neví někdo něco přesnějšího?

[Terminated Account]

Jeden maník tady pěstuje experimentálně biomasu na pár hektarech. Je to nějaké exotické proutí. Jednak to vypadá hrozně, je to k ničemu a hlavně kdyby na to nedostal dotaci (je šikovný, využil příležitost, tak proč mu to závidět), tak se může jít pást. Tím pádem se s toho stává ekonomický a energetický nesmysl. O krajinné ekologii a krajinotvorbě ani nemluvím. Než pěstovat jakoukoliv biomasu v malém bez mechanizace a potřebných technologií ke zpracování a využití, je lepší, jít sbírat klest do lesa. Dřív bývala lesy více vyčištěny. Dnes se v soukromých lesích, kde neprobíhá intenzivní mechanizované hospodářství válí klestí plno, protože to nikoho nezajímá.

Ještě občas někde důchodci jezdi do lesa s dvoukolákem, ale pomalu to mizí. Jediní, kdo dokážou dokonale les vysmejčit jsou chataři.

Je úplně zbytečné tahat sem nějaké Japonské topoly, chovat u nás pštrosy, krokodýly či pěstovat rýži. Máme dostatek svých vlastních přirozených zdrojů.

Výměra lesů v ČR je 2 655 tis. hektarů, z toho vyplývá, že lesnatost naší země je 33,8 %.
Výměra lesů se neustále zvyšuje. Za Rakouska-Uherska dosahovala tato výměra pouze dvou třetin současné hodnoty. Pro srovnání – v roce 2000 byla 2 637 tis. ha. Průměrně pak na jednoho obyvatele V ČR připadá cca 0,26 hektaru lesa.
Lesnatostí se ČR řadí na 12. místo v Evropě za Finsko (73,9 %), Estonsko (53,9 %), Portugalsko (41,3 %) nebo Slovensko (40,1 %). Lesy pokrývají 42 % rozlohy zemí Evropské unie a jejich výměra stále roste.

[MRAK]

MacGyver
Ano, to co píšeš je možná pravda, ale ....
sbírat chroští v lese jako regulérní otop je sice prima, ale kolik si myslíš, že těch klacíků (tuším do cca 10cm v průměru - silnější už jsou krádež) musíš natahat někam na hromadu a pak odvozit?

Já mám na pozemku mnoho stromů. Velikánských vzrostlých jasanů, bříz, atd .... , ale neumím si představit, že bych tyhle stromy měl pokácet a spálit !!! Narozdíl od bezinek a jiných náletových dřevin, které čas od času prořežu ....

Výhoda těhle topolů je v tom, že
A) rychle rostou, aniž by totálně vyčerpávali půdu
B) v pěti-šesti letech mají průměr 25-30 cm
C) jsou z hlediska zákonů považované za zemědělskou komoditu, tudíž je můžeš kácet bez povolení
D) Jak napsal Josef výše, lze je opakovaně zastřihávat a nechat znovu narůst - kopicovat

Neříkám, že by se nemělo jít na klacíky do lesa, na to by asi v PA době taky došlo, ale nevidím nic strašného na tom, když se člověk snaží být co nejvíce nezávislý (na systému, na okolí, na ostatních). Když neškodím, tak mě nechte na pokoji! A výsadbou na svém pozemku přece nikomu nepřekážím ....

Další věc jsou ty cizí rostliny u nás .... to je taky moc pěkný postoj - nic tu nechceme, máme svých dost! Ale přece nebýt dovezené plodiny - brambor - taky by asi lidská populace v evropě měla úplně jiný vývoj, protože bez brambor by opravdu podstatná část evropanů pomřela hlady.
Kdo ví - v 19.století to byl problém potravin, dnes to může být problém energie, který třeba vyřeší dovezená, nepůvodní plodina ....

[MRAK]

To Josef

Rostliny které se tu prodávají, jsou jen jednoho pohlaví, to druhé je zamčené v trezoru firmy, která tento topol vyvinula, takže rozmnožování je možné jen z matečnic, tudíž nekontrolovaná expanze do okolí nehrozí ...

[Terminated Account]

Topím celoročně dřevem v rodinném domě již několik let. Dřevo si ve volném čase dělám sám a vím moc dobře co je to za dřinu. Taky vím, co to znamená celou zimu topit různými druhy dřeva pro topidlo, komín, člověka... Topili jste někdy topolem?

Uznávám, že pokud to člověk nechá vyrůst a pak to pokácí, může to mít nějaký smysl. Hlavně dobry pocit člověka, který to uskutečnil. Kdybych měl vhodný pozemek raději bych podle vlastních zkušeností založil normální les, nebo ho využil úplně jinak. Snadno dostaneš dotaci, patří to sem, roste to déle, ale o to je kvalitnější dřevo. Les je pro člověka, který tomu rozumí a má k práci v lese kladný vztah výborná investice.

Proč kácet vlastní stromy? Za normálních okolností si můžeš dřevo nakoupit jak se ti zachce. Způsobů je mraky - metrová polena - samovýroby (prořezávky, zbytky po těžbě...), koupě hotových polen, kladovka - suráky - koupě na skládce a zpracování, dovoz v kládách na potřebné místo..., koupě štípaného dřeva atd. Záleží kolik chce člověk obětovat vlastní práce, nebo peněz.

Každoročně vyrobím cca 20 - 30 prostorových metrů palivového dříví. Když nepočítám vlastní práci, vyjde mě metr do 300 Kč. Za zimu jich spálím průměrně deset. Na zahrádce mám dostatek paliva na několik let. Samozřejmě celá ekonomická bilance je složitější a kdyby se do toho započítaly všechny investice (nářadí, stroje, topný systém, atd.), tak věřím, že to vyjde dráž než plyn. Ekonomický pohled ale není pro mě důležitý, několik desítek metru dřeva za barákem, je hlavně můj pocit nezávislosti a soběstačnosti.

Mimochodem: Jaká je dřina zastřihávat proutky a jaký je z toho asi užitek? Bavím se o normálním provozu v této společnosti.

[MRAK]

O "normálním" lese uvažuju - ale jako investice do mých potomků - je mi 41, takže čekat 80 let na smrk asi nemůžu ....

A k topolům: 100% soběstačnej nebudu, ale každý kus počítá
jak jsem psal výše, svojí původní myšlenku vasázet topoly na volné louce (asi hektar) jsem zredukoval a zasadím jen těch objednaných 200 ks a to tak, že jsem vyčistil na různých místech pozemek od náletů , ostružiní, kopřiv atd a topoly promísím mezi ostatní stromy.
Jednak oživím a zazelením "hluchá" místa, a druhak budu mít jednou za 5 let rovné kmínky na polínka.
Oběhnout potom 200 pařízků s nůžkama nebude až takovej problém ...

Další věc je, že mě to rejpání v hlíně, těšení se a pozorování toho co vyrostlo nesmírně těší .....

[Josef]

To Mrak:
Díky za vysvětlení s těmi samčími a samičími rostlinami.

To McGyver:
Třeba mě docela baví sbírat klestí v lese. Teď to naštěstí není problém, jen je na to málo času. Bohužel je to velký objem při poměrně malé přepravní hmotnosti, takže se člověk dost najezí z kopce do kopce nebo musí někde sehnat mobilní štěpkovačku. Ani jedno ani druhé není zadarmo. Takže dřevo dnes kryje mou energetickou spotřebu jen částečně. Hlavní problém v budoucnu vidím v tom, že v PA-době takových "chytrých a spořivých", kteří pro klestí budou jezdit tak jako já, přibude jako hub po dešti. A pak je otázkou, zda vůbec bude možné sbírat klestí v cizím lese - tj. zda si to nebude vlastník střežit jako strategický artikl. Další otázkou je, jak moc to bude nebezpečné z hlediska nějakých potulných band, aby se člověk náhodou nevrátil z lesa domů bez vozu, bez koně či traktoru, ale obohacen o několik průstřelů. Zatím les nevlastním. Popravdě řečeno, ještě před nedávnem jsem ho chtěl, ale nebyly peníze a tak mi to doma nějak neprošlo. Teď je situace jiná . I kdybych vyhrál ve Sportce, váhal bych. Tady v okolí se totiž začínají objevovat svérázné praktiky. V tom lepším případě vám z lesa sem tam nějaký ten lepší strom záhadně zmizí neznámo kam. V tom horším případě jeden den les máte a druhý den ráno na jeho místě najdete jen náklaďáky rozježděnou holinu. Jak už je zjištěno, u pilařů v blízkém okolí to nezkončilo, takže to bude nějaká rozsáhlejší lumpárna. A proto, i když já osobně svým způsobem považuji japonský topol za "invazní" rostlinu, přeci jen se mi jeví topolový lesík vysázený v úzkém dlouhém pruhu (mimo jiné tvořící větrolam) na okraji mého vlastního pole za humny (kam běžně několikrát za den dohlédnu), bezpečnější a jistější investice (i když určitě to má také své mouchy) než několik hektarů lesa na odvrácené straně kopce. Pořád je lepší bojovat s relativně jalovým topolovým palivem a mít ho, než nemít na zimu nic nebo počítat se svám vlastním lesem a nakone topit pouhými zbylými pařezy po svých vlastních stromech.

[Terminated Account]

Sbírání klestu je bohulibá činnost a nikdo to nehaní. Topoly jako větrolam na remízku a nějaká záloha - taky proti tomu nikdo nic neměl.

Výměra lesů v ČR je 2 655 tis. hektarů, z toho vyplývá, že lesnatost naší země je 33,8 %.
Přístup ke dřevu je jiný v Beskydech a jiný na jižní Moravě. To je každému jasné. Vzhledem k výše uvedeným číslům a zkutečnosti, že les může za den zmizet i za normálního stavu, si nemyslím, že by šlo takovou plochu v PA době efektivně hlídat. Podstatná část lesů je ve vlastnictví státu a myslím, že tomu tak dlouho bude. Dřevo jako takové bude pravděpodobně to poslední, čeho bude v PA nedostatek, ale zpracované dřevo bude mít nesmírnou hodnotu.

Krade se všechno a všude. Zloději nejsou jediné, co les ohrožuje. Když člověk něco vlastní, musí počítat s tím že o to v okamžiku může přijít.

To že každý uvažuje jinak a jeho strategie je jiná, z nás dělá lidi a můžeme si tak i krátit čas touto diskusí.