Zdroj paliva - Japonský Topol

[Kolapsnik jr.]

Neberte to adresne, ale z hlediska universa to je nejake domotane:
Naha opice obyva nadpovrchovou budku o mnoha desitkach m3 "kamene" hmoty ve studenem klimatu a pak jeste vyzaduje levnou biomasu (puvodne z Japonska), ktera to ma levne, bezpracne a ekologicky vytopit bez prikladani s intervalem nad 1hod?? Asi citime vseci, ze v te rovnici bude evidentne neco spatne, nejspis na strane toho "sileneho" zivocicha..

ps s obdobnym problemem se tez potykam, to aby nebyla mylka

[peteres]

Pokud si chcete vyzkoušet topení japonským topolem, tak nemusíte shánět zrovna ten japonský, je to podobné jako s topoly co rostou u nás - černý, šedý, bílý, osika, a ty není problém sehnat a vyzkoušet. Objemová hmotnost všech těchto topolů je podobná, kolem 400 kg/m3 sušiny. Je to měký dřevo, takže topení s ním je nic moc, nevydrží to v kamnech tak dlouho jako tvrdý nebo jako dřevěný brikety. Když si můžu v lese vybrat dřevo na topení, tak se topolům, vrbám, lípám a podobnýmu měkýmu dřevu vyhýbám. Slisovaný do briket už je to o něčem jiným.

[drigon]

Uvádím zde orientační doby hoření plné násypky dřeva u litinového kotle VIADRUS pětičlánek (délka násypky cca 45cm).
Smrk 2 až 3 hod.
Olše 3 až 4 hod.
Lípa 1,5 až 2,5 hod.
Vrba 1,5 až 2,5 hod.
Bříza 2 až 3 hod.
Javor, jasan 2,5 až 4 hod.
Topol klasik 1,5 až 2 (2,5) hod. Japonský jsem zatím nezkoušel - není k dispozici.
Doba hoření je uvedena při nastavení teploty výstupní vody na kotli 80C. Založeno po dosažení teploty. Doba je závislá na velikosti naštípaných kusů (drobnější schoří rychleji). Při použití velkých kusů dřeva se prodlouží doba hoření, může však dojít k poklesu výstupní teploty vody na kotli. Koncový stav pokusu beru tehdy, jestliže je v kotli žhavý popel (musí od toho chytit další várka dřeva) a teplota vody klesla pod 70C. S pozdravem M.

[FarmářJan]

Jako palivo nemusí být ideální, ale rychlerostoucí tyčovina a kůly se mohou hodit. Mám nějaké topoly jako bariéru, i když na to může být lepší energetická nebo jiná vrba, neroste vysoko a je hustší, ovšem nejlepší a nenápadné vidím jasany, která mám před topoly, poroustou ale déle.
Nicméně tvoří zcela přirozený prvek v krajině, takže působí nenápadně, bývají na lecjaké mezi a pokud jsou husté a u nich i keře dovedou lecos skrýt.

[Venet]

Sorry za OT
Jan na to skrytie je lepší hrab (habr). Rastie tiež celkom rýchlo a na rozdiel od jaseňov ktoré teraz dostávajú zabrať od škodcov, tak zatiaľ hrabu sa nič nechytá.

[Koniáš]

Venet
Jenomže habr se při růstu divně kroutí, pilou se blbě řeže - je tvrdý a jsou tam nějaké malé kamínky nebo co - takže se řetěz tupí. Navíc se díky tomu růstu ve spirále blbě štípe. Musíš ho štípat dokud nevyschne. Pak ho už nenaštípeš. Je sice těžký a výhřevný, ale já ho z výše uvedených důvodů vyloučil.

Koniáš

[aleo]

Co mám zatím zkušenosti, tak roste lépe v nižších nadmořských výškách, cca kolem 350 m.n.m.
Při pokusu v cca 600 m.n.m. se chytá hůře, a roste výrazně pomaleji
Na druhou stranu níže to bylo oplocené, zatímco výše to bylo v neupraveném spíše lesním porostu, takže může úřadovat i zvěř či škůdci.

[Marty]

Tady je můj názor:
Pĕstovaní topolu japonského bych přirovnal k fotovotaice na orné půdĕ a bioplynové stanice, biopaliva.
Prostĕ vlivem ekozelených soudruhů z eu jsme se zavázali jako ČR k určitému podílu obnovitelných zdrojů energie, abychom snižili závisost na ropĕ. Toto bohatĕ dotujem.

Hybrid topolu černého u nás znám jako japonský je nepůvodní silnĕ invazní rostlina, kde hrozí nekontrolovatelné šiření ala křídlatka. Nikdo nesleduje zda existuje možnost generativního mezidruhového zkřižení z původním druhem topolu.
Po cca 20 letech pĕstovaní je pole zhuntované do mrtĕ, když odvezu veškerou hmotu z pole tak odvažím veškeré živiny. Nehledĕ na to že je-li na poli meliorace tak je po ní ( kopletnĕ ucpaná kořeny které jdou za vodou).

Biopliva obecnĕ jsou náročné na přísun energie z ropy ( pĕstování , hnojení umnĕlé hnojiva se vyrabĕjí z ropy, sklizeň, štĕpkování, doprava...). Já jak to vidím v okolí, topolove plantaže, bioplynky tak mi přijde že kdyby se topilo tou naftou co je potřeba k vyprodukování tĕchto super dotovaných chujovin tak to energeticky vyjde 1:1. Možná topit naftou tak je to vyhodnĕjší. Nĕkde jsem četl studii že biopaliva jsou na výstupu energeticky ve strátĕ pohledam to. Tak zustavají dotace pro biobarony, uhlobaroni už nejsou v módĕ.

[Montezuma]

Oživím téma. Plánuju pořídit 50 prýtů jako pokusných na vysázení na zahradě. Z hlediska přípravy pozemku počítám, že na něm v létě poroste svazenka nebo hořčice jako zelené hnojení, které bych průběžně sekal a mulčoval a na podzim zaoral. Pozemek je v cca 250 m. n. m. s poměrně vysokou hladinou podzemní vody (cca 2-3m pod terénem).

Máte zkušenosti, jak se takto nasázené topoly uchytily a jak rostly?

[Fabulous]

Japonské topoly se uchytí skoro všude. Ale aby skutečně rostly rychle, musí být pozemek vysloveně mokrý. Jinak rostou jen o chlup rychleji, než naše dřeviny.

[Jason]

Ja ted planuji zasazet jap. topol jako vetrolam. jsem na to zvedavej, bude to u potoka takze mokro je stale. budu referovat jak se mu bude darit

[Fabulous]

Já ho také sázel jako větrolam na poli. Rostl veeelmi pomalu (sucho) a malé stromky celkem chutnaly zvířatům.

[JirkaK]

Zkoušel jsem 5 sazenic. Rostli celkem rychle. Sazenice jsem získal odstřihnutím prutů od souseda. Dost jsem zaléval. Nevýhoda je, že je to měkké dřevo.

[Rafael]

Mám stejnou zkušenost jako Fab.

Žádný zízrak to není. Vrby, břízy a veškeré náletové dřeviny, nechtěné, ve zpustlém sadu rostou daleko rychleji.
Nejvíce asi kořenové anebo semenáče myrobalánů. A ty mají tvrdé a výhřevné dřevo a z jejich plodů může být i jistý užitek...

Ale třeba mám ty zkušební topoly, 5 kousků na pro ně nevhodném místě. Suché mezi. Nevím.

[Maximus]

Kdyz jsem videl u kamarada pomer drevni hmoty na stejnem pozemku japonsky topol vs. liska, tak liska jasně vedla.
Osobně mam neco pres 0,5 hektaru javorove plantáže na kopicovani když to srovnam se sousedovymi japonskymi topoly tak mi to vyjde podobne, jen javor je lepší drevo na topeni.

Souhlasim s tim, ze rychlerostouci topoly maji smysl jen v optimalnim prostředí s dostatkem vody, jinak je to jen "marketing".

[Piston]

Ano, ty japonské topoly nejsou žádný zázrak. Navíc platí to, co u normálního lesa - nemalá část biomasy tam musí zůstat, jinak budou chybět živiny. Japonské topoly prý vycucnou půdu pěkně rychle…

Možná bude zase dávat smysl nasázet na louku stromky a provozovat výmladkové hospodářství - tedy co pár let stromky seříznout na palivo a nechat je obrazit. Pokud se mezi stromy pase dobytek, je to velice efektivní využití plochy, které se s úspěchem provozovalo od neolitu.

[Maximus]

Vymladkovy les je dobra cesta k sobestacnosti. Ve spojeni s nizkoenergetickym domem toho nemusí byt az tak moc - zatim mi to spokojene vychazi na muj pulhektar javoru plus neco malo okolo.
Jak jsem psal, ještě jsem nevidel plantaz rychlerostnoucich japonských topolu, abych rekl, že je to nejak výrazně lepší než overena klasika ke kopicovani jako je jasan, javor, liska,... .

Pokud ma nekdo k dispozici nějaký podmačeňejší pozemek, kde by se nedarilo domacim druhum vhodnym ke kopicovani , tak to treba bude japonsky topol nejlepsi volba.

Rad bych zde nasel nekoho, kdo ma až tak pozitivni osobní zkusenost s rychlerostoucimi topoly.

[peto1227]

Paulowniu ste niekto skúšali?

[Kapo]

V našich podmienkach asi nič lepšie ako kopicovanie nevymyslíme. Proste pestovať stromy s rýchlou regeneráciou, ktorým keď sa zotne v správnej dobe a výške hlavný kmeň, tak zo silnej koreňovej sústavy začne tlačiť živiny do vedlajších výhonov a vie tak rýchlo dobehnúť stratenú masu drevnej hmoty.
Kdežto keď sa vyreže starý strom od koreňa, tak mladý strom bude získavať bez významných prírastkov podobnú koreňovú sústavu aj niekolko desiatok rokov. https://naturhelp.cz/kopicovani-pestujt ... tni-drevo/

[Martysedlak]

Jelikož jsme dělali odvoz štěpky z plantáží japonských topolů. Moje laické poznatky:

V mokru rostou krásně, ale vrba ještě lépe. První sklizeň 5-7 let je výnosově malá, následující, kdy obráží 5 -10 výhonů tak po třech letech je výnos dvojnásobný.

I když se sklízí v tuhé zimě, tak dřevo má vice vody, než naše dřeviny. A jak se zapaří tak špatně hoří (redaktor nehoří vůbec), jinak hoří jak papír.
Borci si to uskladnili u mě v sil. žlabu, za tři dni to mělo teplotu cca 40 °C a bílá pára se valila fest.

Topol má v podstatě jedinou výhodu a to tu, že umožňuje mechanizovanou sklizeň ve velkém.

V malém bych dal přednost jiným dřevinám javor, olše... ani břízu, vrbu bych nezatracoval.