Ruční rytí

[kazatel]

Buďte zdrávi vespolek,
jsem zde čerstvý a o rytí něco vím, nejpřesněji to popsal Josef a rycí vidle vítězí nad rejčem.
Reje se brázda na šířku záhonu, samozřejmě drnem dolů a když se hnojí hnojem, tak se dává vidlema z kolečka (fůriku) do každý další brázdy a ten hnůj se přikrejvá DVOUMA vidlema hlíny, aby sis ten hnůj nevyhrabal hráběma při finálce.
Jestli to rytí má bejt nějaká osobní katarze, nebo přání ženy tě vidět krvácet, tak mlčím, ale pokud jde jen o dílo, jako takový, volím traktor s pluhem, kultivátorem a mulčovačem místo rejče.
Šacuju to na sedum stovek a dvě hodiny.

[K4cer]

Není to až tak ruční rytí, ale napadlo mě to při čtení předchozího příspěvku, a jinam se to taky nehodí.

Poorat zahrádku nebo kus pole de i pomocí pluhu původně určenýho k tažení zvížetem, kterejžto se zapne o naviják automobilu nebo něčěho. Pluh bude místo zvížete/traktoru tahán lanem navijáku a veden člověkem kráčejícím za ním. Alternativně jde vyrobit nějakej "stabilní" navijáček z malýho motoru, který se umístí do rohu pole, a na kratší straně orané plochy se natlučou trubky ob šířku záběru pluhu, vo který se pověsí kladka - takle to měl kdysi můj dědeček, ale to vím jen z doslechu, dědeček umřel dyš mi byli 3 roky a zahrádka s navijákem se nedochovala.

Ještě alternativněji by to šlo i s upraveným běžným automobilem, na který se místo kola přišroubuje improvizovanej buben na navíjení lana (disk kola třeba). Takovýmdle způsobem de pohánět různý stroje, štípací kužel na dřevo (někde na y/t se pohybuje video) nebo čerpadlo (viz Predátor1).
Není to ekologicky friendly a do jistý míry je to plýtvání palivem (účinnost motoru a odpadový teplo), ale je to funkční, rychlé, a rozhodně míň namáhavější, což se s přibývajícím věkem obsluhy stává dost kritickým požadavkem :/

[Cep]

To je způsob, jakým se používaly lokomobily: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomobila

[TomSmith]

Ten naviják ve verzi elektro je třeba zde: https://www.youtube.com/watch?v=HBn2BjvZIj0

[surikata]

V obci poblíž Oder je v zahradě u cesty vystaven pluh a k němu ruční naviják s klikou, lanem, převody ... komplet. Ale nevím jaká to musela být práce

[sigurd]

Nechcem pleveliť ďalším vláknom, tak to dám tu. Chcem sa dať trochu na mini farmárčenie- bez nejakých očakávaných výnosov, len mať funkčné pole, jednoduchú PA mechanizáciu, odskúšané postupy a plodiny + držať vlastnú semennú banku.
Podarilo sa mi konečne dať dokopy pozemok pri chalupe (1920 m2- na 90% oplotený susedmi ). Aktuálny stav poorané, pridané 4 tatry černozeme, premiešané kultivátorom, zasiata ďatelina...
Do budúcej sezóny by som chcel dať do prevádzky oranie (prípadne iný spôsob kyprenia) navijakom. PA podmienkou v mojom prípade je napájanie 12 -24 V z akumulátora, čiže do úvahy prichádza solídny automobilový navijak s dostatočným výkonom a rýchlosťou navíjania.
Chcel by som požiadať fundované osadenstvo, ktoré má praktické skúsenosti v tejto problematike o radu. "Strojne" obrábaný by bol obdĺžnik s dĺžkou 46mx 23m šírkou do mierneho svahu- nie je problém osadiť nejaký kotviaci systém. K tomu by sa priviezol navijak + vozík s akumulátormi.

[Fabulous]

Nesmysl. Autonaviják je velmi pomalý, tudíž nepoužitelný. A vyžírá baterii rychlostí světla.

Obyčejné, levné a praktické řešení = Vari

[sigurd]

Vari, elektrický malý traktor, menič na 230 V nie, chcem vrátok na oranie 12-24V, zaujíma ma príkon dostačujúci na ľahšie oranie, plečkovanie rýchlosťou okolo 25 cm/s (môj odhad). Keď to nepôjde auto navijakom, tak sa bude musieť bastliť, ale orať slnečnou energiou sa bude.
Tak tretina susedov v okolí má Vari, Hondu, malé traktory, až po lesný traktor a v počiatku PA môžem urobiť barter požičanie za PHM. Zásoby "večného" benzínu mám slušné, a po už doriešenom dobíjaní batérii v zime aj prebytočné.
Budem vďačný za akékoľvek praktické poznatky z orania navijakom.

[vrb]

Ad elektrifikace zemědělských prací:

podobné téma řeším už ve vlákně o elektromotorech.
viewtopic.php?f=33&t=7414

Co jsem se díval na komerční navijáky, tak to nesplňovalo moje požadavky. Ty jsou konstruované na občasné jednorázové vytažení auta z bažiny o pár metrů. Při stálém provozu se přehřívají a mají malou životnost.

Došel jsem k řešení stavební vrátek / malý lesnický naviják + modelářský elektromotor z velkého elektroletu ( 3-6kW ). Máš tam vyšší účinnost a výkon. Jestli máš na dosah soláry, tak k nim dej paralelně startovací baterie 24V na pokrytí výkonových špiček a máš to.

Nebo ten elektromotor namontuj na nějakou obdobu VARI systému a tahej za sebou kabel.
Dají se použít i elektromotory z elektro vozítek ty mají 1-2kW a komutátor = bez rizika poruchy elektroniky.

Oproti benzínu komplikované, nicméně furt lepší jak huntovat hřbet a svaly, nebo se celoročně starat o koně.

[pekoz]

Někdy v 70 tých až 80 tých letech co si pamatuji jako školák měl můj děda (klasický kovorolník bo normální zaměstnanec) při baráku několik polí ve tvaru obdélníka vedle sebe.

Většina prací s obděláváním včetně hluboké orby byla klasickou zemědělskou technikou.
Pohon zajišťovaly dva větší stavební vrátky umístěné na opačné straně pole proti sobě.
Byly to stroje na 3x380V (nejběžnější motory tehdy), přenos na buben s lanem přes spojku ovládanou pákou (strojník babi Anna)
Vždycky jeden vrátek táhnul pluh a za pluhem bylo zapnuté lanko od toho druhého.
Po dojezdu na konec (necelých 100m) se pluh obrátil "přepřáhlo se" .
Děda taky posunul kladku o další otvor v kládě které měly rozestupy vyměřeny přesně na šířku té konkrétní plodiny. ¨
Babi mezitim přešla na druhý konec a spustila vrátek č.2.
Prakticky ve dvou byli schopni normálně udělat to na co se tehdy běžně objednával vozka a dva koně.
Pomocí jednoho z těch vrátků se např. svážely ve voze bez koní snopy obilí nebo seno z dalšího pole které bylo za lesem cca 500m.
Jenom bylo po cestě více zatáček a kladek a signalistů kdy zastavit a přehodit kladku.
Takhle fungovali celé dlouhé roky až do demolice všech baráků kolem bo nové sídliště.
Byl to perfektně vymakaný systém, sem tam se někdo přišel podívat
Bohužel foto jsem nikde zatím neobjevil - přišlo jim to asi běžné než by to archivovali.

[Rafael]

Ze studnice domácích kutilů, Udělej, Urob si sám. Z čísel 59 a 66.
Víc tam toho bohužel není.
(Anebo jsem přehlédnul).

[pekoz]

JJ asi tak nějak.
Jenom pole bylo větší a např. ten pluh a i ty vrátky byly "trochu" robustnější.
Ten pluh vypadal takhle:
https://stroje.bazos.cz/inzerat/1519408 ... y-pluh.php

Časopis "Udělej si sám" aneb jak přežít v plánovaném socialismu.
Mám skoro všechna čísla po otci.
Ještě že jsem to nevyhodil - mám pocit že to budeme brzo potřebovat

[Rafael]

Mám všechny. Včetně několika vázaných knih z nich. Takové knižní tématické výběry z těch časopisů.
*
Nevím jestli všechny, ale hodně jich je na úložišti.

[mengele]

Když jsem chodil na základku, kamarádův otec oral pole bubnovým navijákem. Měl na něm elektromotor na 220V, asi 40. metrovou prodlužku a celkem to chodilo. Pak se jednou zasekl pluh o kořen, a to ocelevé lanko se přetrhlo. Jelikož bylo dost napružené, tak při uvolnění přeseklo cca 7cm švestku. Jen velikou náhodou to netrefilo nikoho kolem. To bylo naposled, co to použil. Od té doby už oral jen malotraktorem.

[cipis]

Nj, když tam chybí proudová pojistka, tak se pak člověk nesmí divit. To mělo při přetížení vypnout a ne zabrat tak, že to přerve lano.

[drigon]

Taky proto má být před vrátkem ochranný štít. Malým průzorem přetržené lano neproletí a štít zabrání přeseknutí obsluhy navijáku lanem.

[vrb]

Viděl bych to spíš na spojku s mechanickým prokluzem. Nastavenou tak na 1/3 pevnosti lana.
Nebo aspoň u pluhu mít privazane tenčím provázkem co praskne první a za navijákem dostatečně velký čtverec pletiva na zachycení lana.
A hlavně obsluha nestat přímo u navijáku a ovládat páku lankama z dálky. Kolega z práce takto přišel skoro o obě ruce. Táhli navijákem kládu po lese. On dělal strojníka a ovládal spojkovou páku přímo navijáku traktoru. Kláda chytla za pařez, lano prasklo a přeseklo mu obě ruce. Chybělo 10 cm aby mu to lano vyvrhlo vnitřnosti. Takhle se ho podařilo zachránit díky moderní medicíně a i ruce mu přišili. V PA jasná smrt.

Možná bude fakt lepší ten El motor přidělat na varinu a tahat za sebou kabel.

[pekoz]

No tak jak to tady tak čtu tak jsem měl štěstí že jsem se vůbec narodil když můj předek provozoval takovou adrenalínovou zábavu

[vrabi]

Obdobným pojízdným elektrickým vrátkem jako je výše orám již spoustu let. Mám klasický pluh, pluh na přiorávání brambor, vyorávač brambor a brány.
V současné době brambory nedělám a tak vrátek používám jen na podzimní orbu a bránování.
Kořen nebo kámen jsem už nabral mnohokrát a vždycky bez větších následků. Vrátek mám přikotvený k zatlučeným trubkám přes staré klínové řemeny a pořád mám ruku na vypínači, jakmile vrátek něco nabere, řemeny zapruží a v té chvíli vypnu vypínač. Pokud není obsluha vrátku extrémně nesoustředěná, lano se nikdy nepřetrhne. A i při přetrhnutí lana mi nikdy neletělo "švihem" proti obsluze, je to čtyřka lanko a to praskne dřív než se stihne pořádně napružit.
Nevýhodou je nutnost tříčlenné obsluhy, jeden má má ruku na vypínači a posouvá vrátek, druhý stojí za pluhem a třetí vozí hnůj do řádků a případně signalizuje když mám vrátek za stromem a nevidím přímo na oráče.
Vari nikdy neobrátí půdu v takové hloubce a je háklivá na mokré listí, vrátku je všechno jedno.
Občas používám motorový kultivátor, ale tam je potřeba benzínový motor alespoň 3kW a hmotnost cca 35 kg, jinak je to trápení.
Soused má malotraktor Zubr a nemůže si ho vynachválit, vyjde levněji než Vari a práce udělá několikanásobně víc.

[Hohepa]

Čistě theoreticky pevnost lana v tahu by měla být ideálně dvojnásobná než maximální síla motoru před odpojením proudovou ochranou. V obráceném případě je motor silně předimenzován.