Farmaření - příprava na PA situaci

[Rafael]

Josef. Jethro Tull - ufff, to jsem fact netušil.
*
A při té příležitosti mě napadlo něco podobného. Starý stroj podle kterého se pojmenovala hudební skupina. Žentour. Matně si vzpomínám na jeho pozůstatky. A poháněla ho kráva.
*
Ještě mě napadlo v souvislosti s PA dobou a s ochranou úrod či podobného snažení. Vlastně i prakticky vyzkoušeno. V blízkost včelína byly ztráty na ovoci minimální. Většina lidí má ze včel až panický strach.
(Ale nefunguje to stoprocentně protože jednou v dešti jsem nachytal partičku sběraček v pláštěnkách velmi blízko česen v černém rybízu).
*
Nicméně cukr patří mezi základní potraviny a v domácích podmínkách sice vyrobitelný z běžných škrobnatých surovin přip. cukrovky, ale ty je nutno pracně vypěstovat a pak celkem pracně a energeticky náročně zpracovat.
Na rozdíl od medu který cukr v mnoha směrech předčí. Med se dá získat téměř bezpracně a s minimálními nároky na technické vybavení. Jako bonus k tomu ještě vosk na svíčky a impregnace a propolis jako léčivo.
Vždy byla nějaká včelstva součástí hospodářství menších rolníků. Aspoň těch chudších a snažících se o maximální soběstačnost.
A v porovnání s jinými zemědělskými aktivitami jsou krádeže včelstev a medu možná méně předpokladatelné. Případně by se úly mohly umístit někde na půdu, střechu apod.

[Piston]

V malorolnictví jsme jeli dlouho, na dvou hektarech, a to se ještě vždy shánělo seno a tráva k tomu. To už je dost velká rozloha na to, aby se to obdělávalo jen ručně, nutné je nějaké tažné zvíře, nebo občasná pomoc traktoru. Osvědčený recept je: brambory, čím více tím lépe. Část pro lidi, část pro prase. Prase je hlavní hvězda. Dá nejen maso, ale hlavně sádlo, čím více, tím lépe, a také hnůj pro brambory. Ovšem nejen bramborami živo je prase, proto se musí vysadit i obilí. To se dá částečně slepicím, částečně ho mohou sníst lidí, a částečně se z něj udělá šrot pro čuníka. Další bod: koza a slepice, dárci bílkovin. Koza dá mléko pro děti a pro prase, které pak rychleji tloustne, slepice vajíčka a občas skončí samy v hrnci. Ideálním doplňkem jsou ještě králíci na maso, kdo má více prostoru, tak i ovce. Z toho už se dá vyžít, ale nemůžete jen tak něco vynechat, protože bude něco důležitého chybět. Hrozná sháňka bude po hnoji a močůvce, lidské výkaly se hodí tak k ovocným stromům, nebo s opatrnosti k obilí. Kráva už je vyšší level, o koni nemluvě. S krádežemi je to různé. V nějaké krizové situaci, kdy ještě stát úplně nezkolabuje, se dá počítat s vyššími pravomocemi policistů a tvrdostí soudů, nedejbože se stanným právem. V případě úplného kolapsu bych raději utíkal, pokud bude jen trochu kam, a nezatěžoval se hospodářstvím. Je to historicky prověřená a úspěšná taktika…

[proforma]

Ad zentour: matne se pamatuju, kdyz jsem byla mala, ze ho babicka jeste mela a pouzivala. Na sadu hned za stodolou byl takovy placek, kde chodila krava a tocila takovym drevenym sloupem. Na nem byla pridelan dlouhy pas kuze, ktery vedl skrz takova ta mala svisla okenka do stodoly a tam to neco delalo. Ale jestli to bylo mleti nebo srotovani nebo jeste neco jineho, jak to bylo uchycene a zprevodovane, to uz nevim.

[Cep]

Žentour je na převod síly zvířete na řemenici - na konci té může být mlátička, šroťák, ...

[bivoj]

Žentour (angl. horse-gin, fr. manège, něm. Göpel) je transmissivní zařízení, kterým možno zužitkovati svalovou energii zvířat ke hnaní pracovních strojů. Pokud nebylo rozšířeno užití parního stroje, býval žentour jedinou pomůckou, kterou mohly se v činnost uváděti a v ní udržovati stroje větší, vyžadující hnací síly větší než lidské, zejména upotřeben byl v hornictví k vytahování břemen, v zemědělství a k jiným pracím. Nyní užívá se ho již jen poskrovnu v zemědělství.

Žentourem dosahuje se tažnou silou a pohybem zvířat delšího pohybu nepřetržitého, a to takto: Koně nebo dobytek chodí po obvodě kružnice v poloměru 3,5—10 m, zapřaženi jsouce k oji tvořící poloměr kružnice. Druhý konec oje zapuštěn jest v ozubené kuželové kolo, které jest uklínováno na svislém krátkém hřídelíku. Osa hřídelíku jest osou otáčivého pohybu způsobeného zvířecím potahem, v ní leží střed jízdní kružnice.

Točivý pohyb kuželového kola přenáší se přímým záběrem na menší kuželové kolo ozubené uklínované na vodorovném hřídelíku, a s tohoto převádí se čelním ozubeným soukolím na hlavní hnací hřídel opatřený universálním kloubem čili klíčem Hookovým. Všechna ozubená kola a k nim náležející ložiska jsou upevněna na společném rámu buď dřevěném neb železném. Poloměry a jejich počet zubů bývají voleny tak, že celkový, výslední převod činí 1 : 40 až 1 : 70, t. j. otočí-li se hnací oj jednou dokola, koncový hlavní hřídel vykoná za tutéž dobu 40—70 obrátek. Chce-li se dosíci rychlosti ještě větší, používá se planetového soukolí. Každý žentour má zařízení které zamezuje pohyb oje, když potah stojí, a vylučuje poranění obsluhujícího personálu.

Rychlost, s níž pracuje, bývá: při potahu koňském 50 m, volském 30 m za 1 min. Užitečný effekt bývá při dvojnásobném převodě až 80%, při trojnásobném až 70%.

Žentour třídí se na:
1. Ležatý když hlavní, hnací hřídel jeho je v zemi uložen tak, že tažný dobytek chodí přes něj;
2. stojatý čili sloupkový, když hlavní hnací hřídel je svislý a převod pohybu s něho na pracovní stroj děje se ve výši na př. řemenem, tak že potah chodí pod ním.

Nemožno-li celý žentour převážeti s místa na místo, sluje žentour stationérní čili nepřenosný. Žentour přenosný jest umístěn a upevněn na pojezdném voze a možno ho tímto způsobem kamkoliv dopraviti a ihned k pracovnímu stroji připnouti.

(c) 1888–1909 Ottův slovník naučný.

[Josef]

Klasický kruhový žentour je nejstarší verzí tohoto stroje. Lépe než Ottův slovník naučný jsou "pohyblivé obrázky", takže přidám pár odkazů, aby bylo i na co koukat:
1. žentour pohání mlátičku
2. žentour pohání pilu
3. čerpání vody žentourem
4. pohon dynama žentourem
5. pohon alternátoru žentourem
...energetická účinnost je v některých případech vinou fyzikální negramotnosti realizátorů víc než otřesná (a občas si při tom vzpomenu na pouštní scénu ze závěru francouzského filmu Pošetilost mocných). Je vhodné, aby i při menším počtu zvířat tvořil žentour kříž a bylo možné koně zapřáhnout nejen vzadu za brdečko, ale uvázat jej i za ohlávku, aby nevybočoval z kruhu a zbytečně se neunavoval. Jakmile cítí tah za ohlávku, většinou jej pak už není nutno popohánět.

Modernější obdobou, dnes oprášenou a v některých státech sériově vyráběnou, je žentour pásový. Má dvě zásadní výhody - 1. Kůň nechodí do kruhu, takže z toho nezblbne a neopotřebovává si jednostranně klouby a kopyta. 2. - zvíře není zapotřebí popohánět. Jakmile se pás odbrzdí, dobytče vlastní vahou začne sjíždět i s pásem dolů a jakmile se zadkem dotkne ohrazení, zcela reflexivně se rozejde vpřed. Rychlost, potažmo výkon, se reguluje úhlem sklonu pásu, zastavuje se brzdou.
6. pásový žentour pohání štípačku špalků
7. pásový žentour pohání výrobník zmrzliny (na výstavě, víceméně na efekt)

Kůň potřebuje denně nachodit spoustu kilometrů, je to nutné, aby mu správně fungovalo trávení. Pokud je na pastvině nebo ve výběhu, nachodí je přirozeně popocházením (průměrně 20km za den). Pokud je téměř celý den ustájený, často se používá tréninkový (motorem hnaný) koňský kolotoč. Takže použití koně v žentouru po rozumnou dobu a s rozumnou intenzitou je svým způsobem přirozeným tréningem, kdy je vykonána i užitečná práce a není důvod na to pohlížet jako na trápení zvířat.

[pan pajda]

To je tak krásně jednoduchý ze by mě to samotnyho nenapadlo... asi si otevřu fitko a hned vedle prodejnu stipaneho dříví

[Piston]

Kdo neměl koně, zapřáhl krávu. Jen pak méně dojila… S tím, že koně neměl kde kdo, byli drazí, hodně sežrali a navíc jsou ty herky dost choulostivé, člověk se musel pořád třepat, ať se mu nic nestane.

[Josef]

Jo, koně choulostiví jsou, to je pravda. Ale ani s krávou to není o nic menší starost. Vždy je to o dobré péči a především o prevenci. Cenu koní nelze mezigeneračně dost dobře srovnávat. Dřív měl kůň funkci "traktoru" či "náklaďáku" a také takovou cenu. Kdo měl koně, ten už společensky něco znamenal. Samozřejmě mělo význam si jej pořídit jen, pokud majitel vlastnil i dost pozemků, které by jiným způsobem obhospodařit nezvládl, případně ještě navíc les, nebo provozoval nějakou dopravní službu (forman). Stejně jako dnes si asi ne všichni koupí jen tak pro zábavu domů nákladní auto, ale osobní auto ano. Dnes je cena chladnokrevných koní podhodnocená, takže kdo chce, má šanci na něj dosáhnout. Mladého, v tahu zacvičeného koně, typu slezského norika nebo českomoravského belgika, lze pořídit už okolo 50 tis., haflinga zhruba za 40 tis. a při dobé péči vám budou sloužit téměř dvacet let. Zatím co dnešní nový traktor za tuhle sumu nekoupíte ani omylem a že by vám bez větších investic sloužil dvacet let, no nevím, nevím. Prostě dnes to nejsou vzájemně srovnatelné věci, je jiná doba, jiné použití. Ale obojí může být cesta.

[bivoj]

...Lépe než Ottův slovník naučný jsou "pohyblivé obrázky"...

Njn, je jiná doba. Jen doplním, že všechny ty otočné žentoury na videích jsou typu ležatý (tj. se spodní hřídelí - v jednom z videí ji dokonce musejí koně dost nekomfortně překračovat). Je to už modernější typ žentouru. Úplně ty první typy byli spíš stojaté - s převodem buďto rovnou nahoře z válce hřídele řemenem, nebo, pokud už byl nutný převod na vodorovný hřídel, používalo se dřevěných ozubených nebo kolíčkových kol. (Viz např. Piráti z karibiku 1 a scéna z kovárny, kde byl malý stojatý žentour poháněný oslem. Když se oprostím od toho, že ty dřevěná kola by nikdy nemohla "překousnout" kovový řetěz, tak je to pěkná ukázka staršího stojatého žentouru s převodem na vodorovnou hřídel pomocí dřevených ozubených kol.

[Rafael]

No, že pořád otravuji s těmi krávami... se omlouvám.

Kdo neměl koně, zapřáhl krávu. Jen pak méně dojila… S tím, že koně neměl kde kdo, byli drazí, hodně sežrali a navíc jsou ty herky dost choulostivé, člověk se musel pořád třepat, ať se mu nic nestane

A pak taky z těch koní, mimo jejích tažné síly žádný jiný užitek nebyl.
S tou dojivostí, krav v souvislostí s jejích využitím vím, jen si už na ty konkrétní rizikové situace nevzpomínám. Jen, že se vždy nějak řešil termín telení a věci s tím související a předcházející...
*
Už se nemám koho zeptat na praktické zkušenosti. Potomci malorolníků už jsou dávno úplně někde jinde nebo mrtví a místní potomci velkých sedláků, těch pár znám, měli koně a takové věci vůbec neřešili. Ale I tak se jich zkusím se poptat na ty tažné krávy.
Zajímal by mě "výcvik", postup jak se z krávy, telete, dojnice, daly vychovat takové pomocnice v malém hospodářství.
(Já osobně jsem nebyl schopen ani pořádně vychovat tvrdohlavého, mého asi posledního psa..).
Takže vůbec nevím jak bych si poradil s krávou..
*
K někde výše napsanému bych si jen dovolil, snad s prominutim, dodat:
Koza, pár králíků, několik slepic, prase atd. - to je jen takové "socialistické zahrádkaření". Jen takové přilepšení k zaručenému standardu.
Ale v PA době, ale ani i v době první republiky by se jen s tím nikdo neuživil!

[Josef]

2 bivoj:
Třináctisvazkový Mayerův lexikon (který podědil a léta schraňoval můj otec) má v podrobných rytinách vyobrazena ledasjaká technická zařízení z té doby - "moderní" litinový stojatý žentour nevyjímaje:

litinovy-stred-stojateho-zentouru.jpg (25.58 KiB) Zobrazeno 13199 x

2 Rafael:
Babička pamatovala dobu, kdy za mlada s krávou orala. Když mi to vyprávěla (bylo už JZD a tu krávu dávno neměla), byl jsem ještě moc malý na to, abych si pamatoval detaily, ale mám tušení, že říkala, že to nebylo jako s koňmi (opratě a slovní "dálkové ovládání" ve stylu "hyjé, čehý, hot a prrr"). Musela chodit stále vedle krávy a za provaz ji vodit, či spíš vláčet, zatím co dědeček vedl pluh.

[bivoj]

2 Josef - Jasan - jinak ten litinový na tom obrázku vypadá celkem hodně dost do rychla (cca 1:70 či výše...) To už je hodně moderní žentour... Já spíš měl na mysli ty starší, kolem 17 stol. a níže, kdy bylo využití železných prvků na těchto zařízeních spíše vyjímkou - v té době se používaly takřka výhradně stojaté žentoury s vertikálním hnacím válcem - a z něj se odebírala tažná síla buďto provazem (v případe spouštění/zvedání - např kabin/nákladu v dolech) nebo koženým řemenem v případě požadavku trvalého odběru síly s velkým krouťákem. V případě požadavku vyšších otáček k tomu sloužila dřevěná ozubená či kolíková kola a jejich záběr většinou v 90° úhlu. Ale to už je trochu OT. Nicméně v případě nějakého opravdu tvrdého PA, kdy by lidstvo spadlo až do doby středověku (dejme tomu 14 - 15 stol.) a bez možnosti elektrické či parní energie, by žentoury asi opět našly uplatnění. Osobně si myslím, že toto nikdy nenastane, vyjma neodvratitelné přírodní katastrofy (pád velkého meteoritu, výbuch supervulkánu ap.), kterážto by zahubila 99% života na zemi.

[Piston]

Dříve (ještě první republika) se k tahu běžně používali volci - a museli se dát dost dobře vycvičit. S takovu hroudou masa po zlém nehneš, ani ho neodtáhneš…

Tedy se stále operuje apokalypsou a soběstačností, jenže, jak řekl Matt Ridley, „soběstačnost je nejlepší cesta k chudobě“, a naopak apokalypsa nemusí být (a nejspíše ani nebude) totální, ve stylu Mad Maxe. Stačí něco jako okupace kýmkoliv, nebo velká válka za humny, a jedeme na hladových přídělech. Nebo hospodářská krize, kdy prostě nebude práce, zato budou mít lidi spoustu času. Během uplynulých sto let už tady všechno z toho bylo, někdy i vícekrát. Pak může už políčko o velikosti 500 metrů zachránit celou rodinu. A do hektaru se ti jich vejde 20…

Jenže ani rodiny rolníků nikdy nebyly u nás zcela samostatné. ani ve středověku ne. Nikdy nekupovaly nic, co si mohly vypěstovat nebo vyrobit, ale stejně museli občas do krámu nebo na trh. A naopak s radostí prodávaly vše co mohli, i když se pak sami museli uskrovnit, nebo dokonce jíst podřadné věci.

[Josef]

2 bivoj:
S hardcore scénáři typu meteorit raději ani neuvažovat...
Čistě matematicky, s kalkulačkou v ruce: Lidí je v ČR cca 10 milionů, tažných koní je dnes jen něco přes 2 tisíce, takže po redukci o 99% zbude 100 tis. lidí a ti by měli k dispozici jen 20 koní. I kdybych "přehlédnul", že je to statistický počet, zahrnující i nezkušená hříbata nebo koně v důchodu - prostě deseti páry koní rozlohu polí, nutnou k uživení obyvatel měst velikosti Liberce nebo Olomouce, nejde obhospodařit ani omylem. Kolik by bylo v takové situaci na tah přeškolitelných býčků z masného velkovýkrmu, to byla otázka, kterou jsem už více než rokem položil na jiném alternativním webu a navrhoval k propočítání, ale zatím se nikdo s dostupnými údaji o tažném hovězím neozval (ani se nedivím).

[Piston]

Na to, aby jsi nějak přežil, ti stačí nasadit celkem nevelké políčko, na které ti stačí dobrý rýč. Nejlepší investicí na špatné časy je tedy rýč Fiskars. Už ho týrám deset let a pořád slouží.

[bivoj]

...takže po redukci o 99% zbude 100 tis. lidí a ti by měli k dispozici jen 20 koní. I kdybych "přehlédnul", že je to statistický počet, zahrnující i nezkušená hříbata nebo koně v důchodu - prostě deseti páry koní rozlohu polí, nutnou k uživení obyvatel měst velikosti Liberce nebo Olomouce, nejde obhospodařit ani omylem.

Ano, je to přesně jak říkáš. Co se týče koní, byly by počty naprosto poddimenzované, neb koní se v dnešní době užívá toliko ku sportu a zábavě. Co se týče zbytků skotu z velkochovů to nevím, neboť nemám k dispozici patřičná data. Ale s těmi koňmi jsi mě okamžitě připomenul Malevil, kdy hlavní hrdina téměř okamžitě po apokalypse viděl užitečnost koňů a to nejen jako zemědělské nástroje, ale především jako vrcholné bojové a mobilní prostředky (v rámci situace). Proto si myslím, že v rámci případného katastrofického PA shitstormu by koně rozhodně nikdy a nikde nesloužili jako tažná zvířata (k tomu by prostě sloužil skot) a koně by sloužili pouze jako ultimátně rychlý dopravní (a i komunikační) prostředek.

Možná v budoucnu, po namnožení a stabilizaci situace, by opět mojhlo být końů použito jako tažných zvířat, ale v Evropě by to trvalo minimálně jedno pokolení.

POZN: V Americe by to měli jednodušší, dodnes jsou tam obrovská stáda volně se pasoucích divokých mustangů, takže by to tam měli, ohledně koňů, jednodušší - (ostatně jako i v historii )

[Cep]

TAhle paní má slušný základ: https://hobby.idnes.cz/farmarka-zachran ... zlicci_bma

[Kapo]

Svetové zásoby potravín sú tuším len na pár mesiacov. Takže ak sa zastaví dnes už nevyhnutný kolobeh, a s tým aj prísun ropy, tak pre domáce zvery nastane riadna genocída. A keďže nebude potrava, tak nebude ani krmivo potrebné na zimu.

A keď si predstavím, že ludia zažívali hladomor v časoch, keď mala každá rodina záhradku, a pár zverov na dvorku, a že kolko bolo farmárov fungujúcich pomerne sebestačne a nezávisle, tak si ani nechcem predstaviť, ako by dopadol dnešný svet dotykových dilsplejov a USB konektorov.

JA to vidím do budúcej PA doby na ťažnú silu otrokov.

A žentour-gepel si dnes lahko zostaviť z nápravy /uhlová prevodovka/ kardanu a prevodovky automobilu.

[Josef]

2 bivoj:
Lehkých plemen na onen "ultimátně rychlý dopravní prostředek" je celkem dost, v úvahu připadají prakticky všichni koně používaní dnes do sportu, kterých je v ČR tuším okolo 27 tisíc registrovaných jedinců. Oněch 2 tisíce je myšleno tažných chladnokrevníků, se kterými nemůžeš dlouhodobě cválat, kupříkladu brabantský kůň, ale na oplátku mají pořádnou sílu. Chladnokrevníci konstitučně nejsou vhodní pod sedlo, i když se na nich dnes občas jezdí. Ale musí se mít vždy na paměti, že jim to moc neprospívá - sami jsou už hodně těžcí (800-900kg) a další zatížení od těžšího jezdce a sedla (+120kg) jim způsobuje při častějším a dlouhodobějším cvalu potíže jak s klouby, tak i s dechem. Navíc mají chladnokrevníci dlouhý hřbet a zatížení na hřbetě jim prohýbá páteř. Prostě každé plemeno bylo po léta šlechtěno k něčemu jinému a nerespektovat to, znamená, poměrně rychle poškodit zdraví zvířete. S traktorem prostě nejde vyhrát závody formule jedna a s formulí zase orat pole.