Rozpad.cz

kregan píše:Dva pupeny cca 1,5 cm na 40 hlíz. Oni možná eště vylezou, jen jim to trvá.

Další sem vysadil na slunný louce. Poslední kontrola před 14ti dny a taky nic.

Taky si myslím, že vylezou a pokud je tam některé necháš přes zimu, příští rok vylezou dřív.

kregan píše:Dva pupeny cca 1,5 cm na 40 hlíz. Oni možná eště vylezou, jen jim to trvá.

Další sem vysadil na slunný louce. Poslední kontrola před 14ti dny a taky nic.

To je divný, ale když jsi je kontroloval naposledy před 14 dny, tak myslím, že teď už polezou. Na zahradě jsem taky pozoroval největší skok v posledních čtrnácti dnech.

Tak ty vysazené na louce mají cca 30cm. Při bližším ohledání těch na zahradě sem zjistil, že mi hlízy vyžrali zevnitř slimáci.

kregan píše:Tak ty vysazené na louce mají cca 30cm. Při bližším ohledání těch na zahradě sem zjistil, že mi hlízy vyžrali zevnitř slimáci.

to nežerou slimáci, ale mravenci. Slimák se k hlízám pod povrchem nedostane.

Mě se dostali, ale bude to tim, že sem je nedal dostatečně hluboko. No, příště znovu a lépe.
Navíc okusujou i výhonky.

Se slimákama a šnekama sem měl na zahradě vždycky problém. Sypal sem jim granule proti plžům - to fungovalo. Teď mi ségra nasadila na zahradu kočky a bojí se, aby ty granule nežraly a tak je nepoužívám.

kregan píše:Mě se dostali, ale bude to tim, že sem je nedal dostatečně hluboko. No, příště znovu a lépe.
Navíc okusujou i výhonky.

Se slimákama a šnekama sem měl na zahradě vždycky problém. Sypal sem jim granule proti plžům - to fungovalo. Teď mi ségra nasadila na zahradu kočky a bojí se, aby ty granule nežraly a tak je nepoužívám.

Sázím je do hloubky asi 10cm.

Na slimáky je dobré pivo.

Kočky jsou taky užitečný, máš zase pokoj od myší.

Pokiaľ nechcete mať na záhrade slimáky zo širokého okolia, ( a nielen zo svojej záhrady) tak pivo nepoužívať! Áno, chutí im a vonia im.

táta je solí a chodník vypadá, jak podělaný od koček. Ale není to prevence, má jich tam snad pořád stejně.

Chce to čas, někdy to trvá 3 - 4 týdny, než se objeví zelené výhonky. A slimákům fakt chutnají, jsou schopní výhonky komplet pravidelně likvidovat. Takže granule

Tak jsem na zkoušku na podzim 2015 zasadil 8 hlíz. Celou vegetační dobu jsem se o ně nestaral, jen v době sucha zalil. Dnes jsem polovičku vykopal. Vzhled mě nenadchl. Chuťově nejsou špatné. Líp mi chutnali syrové a manželce také. Vařené mě moc nenadchli, ale jedl jsem je prvně. Věřím, že když je vhodně upravím, tak budou chutnější. Příště vykopu ostatní a rozsadím na větší plochu.
Zhodnocení - nenáročnost - zasadit a pouze sklidit. Jinou takovou rostlinu neznám. Proti bramborám velká výhoda.
Nevýhody - nemusí každému chutnat.

Na druhou stranu - z brambor toho sklidíš víc, ne?

Možná jsem to měl napsat, na fotce jen ukázka, sklidil jsem toho víc.

Z 8 hlíz by se to dalo čekat.
Otázka je, kolik konkrétně. Ať se dá porovnat výnosnost brambor a topinambur.
Bezúdržbové asi budou, prý je mají rádi myslivci pro divočáky..

Výnos mohu zvážit, teď jen odhad - z jedné kytky mám asi 7 kg hlíz (sázím jednu kytku na 1 m2), takže na jaře mezi tím mám jinou zeleninu, např. špenát, či i brambory. Když je zasázím hustěji, hlíz je méně a často mi to celé zlikviduje plíseň.
Osobně mě samotné také příliš nechutnají a hlavně není to kalorická potravina, ale na zasycení dobré - většinou to připravuji s brambory a mrkví, povařím trochu brambor a mrkev a pak na chvíli přidám vařit topinambur a po uvaření z toho udělám kaši s mlékem.
Nať dám králíkům a stonky rozdrtím na záhon.

7 kg na rostlinu zní dobře, na hektar nic moc Škoda tý plísně - je to ta samá co na bramborách?

Pořád je to jednou tolik víc jak u brambor. Ne, plíseň to je jiná, možná Sclerotinia libertiana.

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod
Zkoumané odrůdy a jejich popis.http://www.vubhb.cz/cs/clanky/topinambury

Pokus s topinambury dopadl docela dobre:

Sadba byla 8 malych hliz - asi 1cm v prumeru - do nadoby asi 3m ctverecni, vyska hliny 40cm. Rostliny vylezly velmi pozde, dosahly asi metru a pul vysky a po zime jsem tam nasel 18kg hliz. Jedine, co jsem s nimi delal bylo zalevani (protoze byly v nadobe).

Jsou z nich dobre bramboraky, bramborova polevka a zapecene brambory (recept zustava nezmenen krome zameny brambor za topinambury). Me chutnaji.

Pokud je nechcete mit vsude, nehazejte slupky do kompostu, dokazi vyrust i ze slupek.

Jak se to loupe? Jaká je odpad při loupání?

Oloupal jsem to uplne stejne jako brambory (ty hlizy jsou zhruba stejne velke, jako brambory), dal do kvetinace nijak nehnojenou hlinu z pole, na to slupky a zasypal to tou samou hlinou. Obcas jsem to zalil, kdyz jsem si vzpomnel.

Vyrostlo asi 20 rostlin, ale o nekolik tynu pozdeji, nez ty, co rostly z celych hliz. Protoze stravily cely rok v kvetinaci, udelaly male hlizy cca 7-15mm v prumeru. Pouzil jsem je jako sadbu na dalsi rok a bylo z toho 18kg.

Ted uz je loupu zachodovou stetkou. Dam je do velkeho kyblu, pridam trochu vody, upnu uriznutou stetku do vrtacky a trochu je tam protocim. Stejne loupu i brambory. Slupka tam defacto zustane (ledaze by se to tam tocilo opravdu dlouho), ale je tenoucka, cista a nevadi mi. Z te spinave vody asi nic nevyroste.

Zachodova stetka je uriznuta proto, ze rukojet nemela na konci kruhovy prurez a byla moc velka. U nekterych stetek by ji asi stacilo osoustruzit, pokud se najde masina, kam se ji povede upnout. Asi je taky dobre, ze si ji diky tomu nikdo nesplete a nepouzije ji na zachod. Doporucuji vyuzit k tomu novou stetku. I kdyz proti gustu ...