Doly, haldy, lomy

[Heike]

Koukal jsem na Zdarbuh.cz, a napadlo mě, jestli byste vymysleli nějaké využití třeba uzavřeného uhelného dolu, jestli by se vyplatilo využít zdroje po vzoru našich předku, kdy si od chalupy vykutali vlastní štolu pro osobní potřebu nebo paběrkovali na hlušině.

[Baca]

Neviem ako to je naozaj, ale kedysi som pocul o zakone, ktory hovori, ze vsetko co je hlbsie ako 50cm pod povrchom patri statu ci nie ??

[Heike]

Já to myslel pro časy PA nebo krize, moje chyba, pochopitelně tím nikoho k ničemu nenavádím.

[RobertK]

Ahoj, můžeš si koupit pozemek na kterém je starý dul ale pak máš povinnost se o ten dul starat. Znám pár lidi co dul vlastní, Tedy mají ho na svém pozemku. Dokonce máji vstup z domu.

[Nicotinick]

Jo jo, taky znám jednoho, co si vítězoslavně koupil pozemek "s dírou v zemi", nesanovanou. Důlní a povrchové vody si časem našly své místo a začaly narušovat vzdálené pozemky a komunikaci. A na základě báňských a hydrogeologických posudků za ním přišel pan Ouřad a sdělil .....majiteli konej a zabezpeč. A řešení bylo za pár desítek milionů.

[tygrsdrakem]

Ahoj Rozpadlíci,

jelikož se problematikou starých dolů zabývám už asi deset let (aktuálně studuju hornictví na VŠB), asi bych k tomu měl něco málo sepsat. Tak tedy:

V současné době na jakékoliv ražení štoly či těžbu nerostů „jen tak“ zapomeňte, všechno je to o spoustě papírů, zákonů, razítek, regulí... i středověký horník musel dodržovat horní právo. (V českých zemích vzniká první kodifikovaný horní zákon už v roce 1249 – Jihlavské horní právo, vydáno Václavem I.) Ale předpokládám, že otázka se týká situace v PA době, kdy současné právo teoreticky neplatí.

Pokud byste chtěli v PA využít starý důl k jeho původnímu účelu, tj. získávání suroviny, patrně první úvahou je uhlí za účelem energetického využití. Tady vás musím zklamat. Všechna snadno těžitelná (mělko uložená) ložiska už byla vytěžena. Zbývající (aktuálně těžené) zásoby černého uhlí se nachází ve značných hloubkách, ostatně za pár let se už u nás černé uhlí patrně nebude těžit vůbec. Doly se zlikvidují, zatopí, zasypou elektrárenským popílkem nebo něčím podobným a bude vyřešeno. Hnědé uhlí se těží už pouze povrchově – poslední hlubinný důl byl uzavřen minulý rok. Tady bych si nějaké živelné „paběrkování“ asi dovedl představit, ale i velkolom je jen díra do země, navíc s obrovskou plochou, takže po případném kolapsu a zastavení důlních čerpadel je jen otázkou času, kdy se z lomu stane jezero...

U rudných surovin si moc neumím představit, že by někdo v PA zvládl celý technologický proces od těžby, přes úpravu až po zpracování, aby to mělo nějaký smysl. Ano, naši předci to ve středověku uměli, ale to neznamená, že to umíme my. Hornictví i hutnictví byla řemesla náročná jak na fyzičku, tak na know-how. A velmi pochybuji o tom, že by se v PA našli borci, kteří by byli schopní strávit několik let ražbou dědičné štoly v jalové hornině jen proto, aby odvodnili revír, ve kterém chtějí těžit rudu...

Jakési lidové hornictví si tak v PA umím představit snad jen u některých nerudných surovin. Například se u nás vyskytují stará důlní díla po těžbě pokrývačských břidlic, grafitu či kaolínu. To jsou materiály snadno využitelné a uvedená díla jsou odvodňována přirozeně gravitací.

Pokud byste uvažovali nad tím, využít staré důlní dílo jako úkryt, je dává to už větší smysl, ale je třeba uvážit několik věcí:
1) Relativně známé staré doly jsou relativně známé – takže nebudete jediní, koho to napadne.
2) Budovat (neřukli vybavovat) úkryt ve starém dole předem je dost loterie, protože a) vstup do důlního díla je přestupek a b) nikdy nevíte, kdy k díře přijede státem placená likvidační firma a do vámi pečlivě připraveného úkrytu nasype pár desítek tatrovek stavebního odpadu...
3) Pokud by se vám podařilo v PA obsadit a zabydlet vytipovaný důl, bude bydlení v něm vyžadovat určité znalosti a vybavení. Především potřebujete světlo, buď musíte něco pálit, nebo musíte nějak dobíjet baterky. Budete bydlet v prostředí s vysokou vlhkostí a nízkou teplotou (kolem 8 stupňů), kde vám všechno okamžitě zplesniví a zrezne. I ve starém dole se pochopitelně dá rozdělat oheň, ale bez dobré znalosti fyziky důlního větrání (které může záviset na počasí) to může být poslední příjemné teplo vašeho života. Nemluvím o dalších nebezpečích, které se v dolech vyskytují, jako jsou např. různé plyny (zejména oxid uhličitý, oxid uhelnatý, sirovodík, metan a další). Tyto se zdaleka nevyskytují jen v plynujících dolech (na uhlí) ale můžete se s nimi setkat prakticky kdekoliv. Třeba sirovodík vzniká tlením staré výdřevy. Dále je tu riziko závalů, zatopení atd.

Výhodou starého dolu je relativní tepelný komfort (i v zimě stálých 8 stupňů bez nutnosti vytápění), ochrana před deštěm (ale tu vám skýtá i každá chata) a teoreticky i taktická výhoda spočívající v tom, že jste ukryti v podzemí. Ale tuhle výhodu máte jen do té doby, než vás někdo uvidí přicházet či odcházet...

Závěrem několik upozornění pro dobrodruhy, kteří do starých dolů lezou:
1) To, co děláte, je nelegální. Pokud vás chytí, zaplatíte tučnou pokutu.
2) Pokud vás někdo chytí, nedej Bůh bude muset zachraňovat ze starého důlního díla, velmi pravděpodobně tím uspíšíte jeho likvidaci. Proto čím méně lidí do starých dolů leze, tím lépe.
3) Pokud už někam lezete, nedávejte na internet fotky či popisy podle kterých by bylo možno dílo identifikovat. Souřadnice vchodů už vůbec ne.
4) Buďte ohleduplní a dodržujte pravidlo urbexu: Nezanechte nic než stopy, neodneste nic než fotky.
5) Pokud se chcete problematikou starých dolů seriozně zabývat, spojte se s odbornou komunitou, např. zde:http://ww1.ceskepodzemi.cz/registrace-zahajena/ nebo zde http://www.speleo.cz (snad nebude bráno jako reklama).

Zdař Bůh!