Baterie 1,5V AA

[tygrsdrakem]

Tak jsem na to šel jinak: Pořídil jsem si před lety k nabíjení 10000 mAh buřtů tuhle věcičku:
http://www.obchod-hasici.cz/Nabijecka-b ... _34_0.html

Včera jsem k tomu experimentálně připojil toto:
http://www.gme.cz/solarni-panely-do-5w/ ... -p522-022/

Na ranním sluníčku v ideální poloze to zvládne nabíjet 1 AA nebo 2 AAA - zatím nevím jak rychle. Pokud se to osvědčí, dalo by se paralelním zapojením druhého (třetího) panelu zvýšit výkon na 10W, resp. max. proud na nějakých 500 mA...

Výhody:
1) Investice v řádu stokorun, resp. do tisícovky.
2) Netřeba kupovat novou elektroniku, využívá to chytrý systém Ansmana (ochrana článků)
3) Při připojení kabelem lze panely mít na sluníčku, ale nabíječku s články někde za rohem ve stínu.
4) Asi přijatelný kompromis mezi cenou, výkonem a mobilitou.

Na nošení v batohu to asi není, ale jako záloha pro post-apo situace někde v úkrytu či na chalupě to není špatný. Obecně bych solární nabíječky nezavrhoval. V případě dlouhodobého výpadku rozvodné sítě to nemusí být k zahození. Vlastně z dostupných zdrojů elektrické energie po AP je to asi jediný s rozumnou mobilitou.

[Kocour]

No, tomu říkám průzkum bojem...

Bylo by žádoucí změřit na napájecí straně nabíječky, jaký proud si bere a jaké je tam napětí v různých situacích (počtu článků a jejich typu, jakož i při připojení na síť, do autobaterie a i slunečního panelu). Z datasheetu daného panelu plyne, že maximální výkon dává při napětí cca. 17 V. Maximální napětí (za situace, kdy si nabíječka vezme menší proud, než je panel schopen dodat, se to té hodnotě blíží) něco přes 20 V. To je trochu nešikovné, protože nabíječka podle všeho pracuje na vstupní napětí 12 až 14 V a je otázkou, nakolik je schopná se vyrovnat s 20 V (dlouhodobého provozu). Naopak, pokud si nabíječka vezme větší proud, než je panel schopen dodat, dochází k poměrně rychlému poklesu napětí až na hodnotu, při které nabíječka přestane pracovat. Proud, který je panel schopný dodat, se mění podle slunečniho svitu.

Ideální by bylo, kdyby se ukázalo, že je nabíječka zkonstruovaná tak, aby jí nevadilo vstupní napětí asi tak 22 V, protože víc se z panelu prostě nevytáhne. Pak by stačilo pro správnou funkci jen zajistit, aby se nevkládalo za určitého daného osvitu víc článků do nabíječky, než kolik jich je schopna s daným maximálním proudem z panelu utáhnout. Ale tak jednoduché to asi nebude...

[dethliving]

Přestože to vypadá složitě, tak si myslím, že jednodušší je nabíjet solárním panelem nějakou 12V autobaterii, (která bude stejně k ničemu, nebo se kdykoli sežene) a z ní přes 12V autonabíječku nabíjet monočlánky.

Nedávno měli v Lídlu nabíječku monočlánků do auta na 12V s možností USB a mnoha adaptéry na mobily, ale to jsem propásl a jiný podobný jsem na netu nenašel.

Takže už zbývá vyřešit jaký solární panel s vhodným napětím by se hodil a k tomu koupit 12V autonabíječku , aby to "šlapalo".
Můj názor je, že tohle by mělo být uplné minimum, které se dá připravit, nehledě na to, že 12V využiju více.

[Kocour]

To je zajímavější, než by se na první pohled zdálo: Pokud by se zvolil správný panel, tak by tam ani nemusela být ta autonabíječka. Pb články se normálně nabíjejí konstantním napětím s omezením max. proudu.

Vypadá to tak, že se na vybitou baterii připojí určité napětí a v prvním okamžiku je rozdíl napětí nabíječka-baterie větší, takže do baterie teče poměrně velký proud, který je nutné omezovat, aby baterie nezačala vařit. Od určitého stupně nabití je rozdíl napětí nabíječka-baterie natolik menší, že proud, který tomu odpovídá, se už nemusí omezovat. Dalším dobíjením proud postupně klesá, až se rozdíl vyrovná a pak do baterie teče jenom jakýsi nepatrný udržovací proud (není to úplně přesné, protože aby se baterie dlouhodobě neničila, měla by se dodržovat spousta dalších zásad, ale moc velká chyba se takhle nenapáchá).

Když bude solární panel vhodně zvolený, omezení max. proudu bude vyplývat z jeho parametrů a nebude k tomu zapotřebí žádná elektronika. Panel by se zapojil napřímo k baterii, akorát by tam měla být dioda, která by zabránila toku proudu opačným směrem do panelu, když zapadne slunce a napětí panelu se sníží pod napětí baterie. Vtip je v tom, že sluneční panel je poměrně měkký zdroj a jeho napětí, které naprázdno může být třeba 20V, s odebíraným proudem rychle klesne na takovou hodnotu, kdy se dostane do rovnováhy s rozdílem napětí panel-baterie. Pak jde jenom o to, omezit napětí na nějakých 13,8V (pokud by se baterie ponechávala trvale zapojená jako rezerva a jen sporadicky jako zdroj) nebo až zhruba 14,4V (pokud by se baterie denně vybíjela). Konkrétní zapojení by musel naznačit nějaký elektrikář. Kdyby se nechal solární panel připojený na baterii bez omezení napětí, tak by těch maximálních 20V baterii rychle ničilo (a nebo se samozřejmě dá celý proces obsluhovat ručně podle voltmetru a baterii po dosažení 14,4V odpojit).

Účinnost takového zapojení omezuje jednak použití Pb baterie jako mezičlánku (každé nabíjení má svoji účinnost a jejich zřetězením ztráty narůstají), jednak v diodách (a pro omezování max. napětí zřejmě i v rezistorech) je jistý úbytek napětí a jednak se nemusí solární panel provozovat zrovna v režimu max. výkonu, ale prostě náhodně v rovnovážném stavu s baterií. Ale rozhodně je to jedno z nejjednodušších možných použití. Tak co, zdejší elektrotechnici, bude to takhle fungovat?

[dracekvo]

No, ale však to se tak dělá. Výkon panelů se volí, aby se nepřekročil maximální dobíjecí proud (omezit max. nabíjecí proud umí pouze dražší MPPT regulátory). U Pb baterií je to běžně 1/10 kapacity. 55Ah nabíjíme 5,5A.

Na omezení napětí stačí levný PWM regulátor z číny. 12/24V 10A cena cca 10$

Že baterie dosáhne 14,4V ještě neznamená, že je nabitá. Při nabíjení tohoto napětí může dosáhnout klidně v 1/2 procesu a dále si jen bere postupně snižující se proud.

Účinnost takového zapojení omezuje jednak použití Pb baterie jako mezičlánku (každé nabíjení má svoji účinnost a jejich zřetězením ztráty narůstají)

Ano, ale má to tu výhodu, že si můžu nachytat víc energie do zásoby a nabíjet menší baterie třeba přes noc, nebo i v době, kdy nesvítí slunce. Hlavně jich můžu nabíjet najednou větší počet. Takže mi tato varianta příde daleko vhodnější, než nabíjet tužkovky rovnou z panelu.

Nabíječky ni-mh s IO používají pro detekci ukončení nabíjení delta peak (pokles napětí při nabíjení o pár mV)a nejsem si zrovna jistý jak spolehlivě to bude fungovat na tak nestabilním zdroji jakým je solární panel. Stačí aby přešli mraky a nikdo neví jak se ta nabíječka zachová. V lepším případě vypne nabíjení dřív v horším případě ho bude přebíjet a urychlí tak degradaci nabíjeného článku. A v PA době si nové tužkovky jen tak nekoupíte.

[felix5]

rvát to ze solárka rovnou do baterky je blbost . je potřeba řešit věci jako částečné zastínění nebo odpojování panelů v noci kdy se naopak stávají spotřebičem . solární regulátor koupíte za nějakejch 1500 a je stavěnej na to aby tyhle problémy řešil stejně tak umí v případě dobití baterie nabíjení zastavit. jediná nevýhoda je vlastní odběr v řádech do 100-150mA a potencionální poruchovej prvek .

[tygrsdrakem]

No, tomu říkám průzkum bojem...

Bylo by žádoucí změřit na napájecí straně nabíječky, jaký proud si bere a jaké je tam napětí v různých situacích (počtu článků a jejich typu, jakož i při připojení na síť, do autobaterie a i slunečního panelu). Z datasheetu daného panelu plyne, že maximální výkon dává při napětí cca. 17 V. Maximální napětí (za situace, kdy si nabíječka vezme menší proud, než je panel schopen dodat, se to té hodnotě blíží) něco přes 20 V. To je trochu nešikovné, protože nabíječka podle všeho pracuje na vstupní napětí 12 až 14 V a je otázkou, nakolik je schopná se vyrovnat s 20 V (dlouhodobého provozu). Naopak, pokud si nabíječka vezme větší proud, než je panel schopen dodat, dochází k poměrně rychlému poklesu napětí až na hodnotu, při které nabíječka přestane pracovat. Proud, který je panel schopný dodat, se mění podle slunečniho svitu.

Ideální by bylo, kdyby se ukázalo, že je nabíječka zkonstruovaná tak, aby jí nevadilo vstupní napětí asi tak 22 V, protože víc se z panelu prostě nevytáhne. Pak by stačilo pro správnou funkci jen zajistit, aby se nevkládalo za určitého daného osvitu víc článků do nabíječky, než kolik jich je schopna s daným maximálním proudem z panelu utáhnout. Ale tak jednoduché to asi nebude...

Překvapivě to vypadá, že je to tak jednoduché. Vyguglil jsem kdesi, že je tahle nabíječka stavěná na poměrně široký rozsah vstupního napětí, takže to co leze z panelu jí zjevně nevadí. Testoval jsem teď sestavu 14 dní na jeskyňářské akci na Sardinii: Jednu baterii AA cca 2000 mAh nabije za nějakých 5 hodin. Jednobaterková čelovka Fénix na to vydrží svítit přibližně stejně dlouho. V našich podmínkách je doba nabíjení pochopitelně delší, asi tak 6 - 8 hodin.

[dethliving]

No to je super!
Není nad osobní zkušenost v "ostrém provozu", jen bych uvítal konkrétní typ panelu a nabíječky, abych si tak mohl udělat představu o minimální konfiguraci.

Je jasný, že nabíječka by asi zůstala, protože už je odzkoušena a pro domácí podmínky by se mohl použít větší panel.
V oboru elektriky jsem amatér, ale pro tyto účely by se podle mého názoru hodily spíše polokrystalické panely 12V třeba tyto:
http://eshop.neosolar.cz/fotovoltaika/s ... anely-12v/

Pokud ne tak mě opravte.

Jinak předpokládám že ona nabíjená bateka 2000mA je na 1,2V tak jak se dnes většinou prodávají.

[dracekvo]

Už jsem to psal vejš.
Ona nabíječka může být stavěna na velký rozsah napětí, ale stálého.
Pokud využívá princip spínaného zdroje, tak jí výkyvy tak měkého zdroje jako je solární panel můžou vadit.

V mém solárním sytému, pokud jsou mraky, tak také houpe napětí a to mám regulátor a dvě velké baterie.
Používám tuto nabíječku


A pokud zahoupe napětí, tak se občas stane, že při naíjení Pb baterie zahlásí nabito, i když není.
Při nabíjení NiMh už se mi jednou stalo, že nedetekovala správně delta peak a nabíjení zastavila až nastavená ochranna na kapacitu baterie.
Tak sem to vyřešil tak, že nabíjím přes noc.

Chtělo by to doma pořádně otestovat, případně sehnat podrobnou specifikaci nabíječky, nebo aspoň vyfotit její střeva. Bouchání je hlavně déménou bateríí Li-xxx ale i Ni-Mh může bouchnout. Proto nikdy timhle nenabíjet bez dozoru.

[Kocour]

Tak pro tyhle účely je asi opravdu lepší univerzální nabíječka, do které se články můžou připojit DOST DLOUHÝM drátem. Bojím se, že integrovaná nabíječka, kde je držák článků i elektronika pohromadě, to může odskákat, zatímco při výbuchu vhodně na skále umístěného článku přijdeme jenom o držák za pár korun...

[tygrsdrakem]

No to je super!
1) Není nad osobní zkušenost v "ostrém provozu", jen bych uvítal konkrétní typ panelu a nabíječky, abych si tak mohl udělat představu o minimální konfiguraci.

2) Jinak předpokládám že ona nabíjená bateka 2000mA je na 1,2V tak jak se dnes většinou prodávají.

1) Typ panelu a nabíječky jsem uváděl výše:
http://www.pvsolar.cz/alternativni-zdro ... v-5w-i310/
http://www.pcprokazdeho.eu/cz-detail-837612.html

Pokud někde vyhrabu podrobnou specifikaci, hodím to sem, ale rozdělávat nabíječku abych vyfotil střeva se mi nechce. Když mi baterky nebouchly na sluníčku na Sardinii, asi nebouchnou ani doma. Jediné kloudné riziko, které mě napadá, je předčasné ukončení nabíjení, což se dá odladit experimentálně a dohledem (vím jak dlouho nabíjím a za jak dlouho by mělo být nabito). Tak či tak chápu to spíš jako nouzový zdroj, pro běžné nabíjení s úspechem používám šťávu dodanou PRE.

2) Jo.

EDIT: Upraveny nefunkční linky.

[RAD]

Napadl mě malej zlepšováček na skladování AA baterií . Ráže 500SaW . Výškově je krabice asi o 4mm vyšší .Aby nehrkaly vlepil sem tam kus jakéhosi gumo-molitanu ze starého kufru . Vše sedí jako by to přímo na AA baterie bylo vyrobeno :

AAA se tam dají dát také ale hrozně hrkají ,chtělo by to najít vhodnější ráži . Zatím sem zkusil 38/357 mag od Dillonu - je naprosto přesná ...bohužel tak moc že baterky zandáte a nevyndáte je pomalu ani kombinačkamy .

[miculas]

Na tužkovky (zejména když je někam beru s sebou) jsem si nakoupil za pár kaček na eBay tyto krabičky, jednu stranu mám označenou + a když do krabky vracím vybitou baterku, dám ji obráceně. Na boku mají spojovací klip, takže jdou spojovat do pásu, ovšem víc než 2 bych asi vedle sebe z důvodu nebezpečí zlomení při transportu nedával.

[RAD]

Jo po té sem taky koukal (prodávají je i u nás) ale tohle sem chtěl na domácí zásoby kde jedu ve větších počtech.
Do EDC mám spadeno na tuhle blbost : http://www.storacell.net/SlimLine-AA-mo ... _p_66.html

[GOD]

pri neúspešnom hladaní batery-paku do notasu na vymenitelne AA članky, som narazil na toto:

cez USB nabijatelne AA baterky.
http://www.usbcell.com/product/1/cases/4

[sigmark]

maji dost nizkou kapacitu na AA clanky

[bacil]

Na DX to mají snad už 7 let. Má to skoro třetinovou kapacitu a se zatížitelností jsou na tom podobně jako AAA.

[GOD]

ok, nech to admin zmazne

[sigmark]

i další na to možná narazí a budou se chtít zeptat. jen ať to tu zůstane

[štaflík]

Na tužkovky (zejména když je někam beru s sebou) jsem si nakoupil za pár kaček na eBay tyto krabičky, jednu stranu mám označenou + a když do krabky vracím vybitou baterku, dám ji obráceně. Na boku mají spojovací klip, takže jdou spojovat do pásu, ovšem víc než 2 bych asi vedle sebe z důvodu nebezpečí zlomení při transportu nedával.

Na LEDshopu mají za podobný peníz podobné:
http://www.ledshop.cz/pouzdro-na-baterie~z6625.html
http://www.ledshop.cz/pouzdro-aa-baterie~z8147.html