Rozpad.cz

Najčastejší zdroj energie v malých zariadeniach.
Kdo použiva častejšie ,,prenosne,, zariadenia, tak preferuje dobijacie. O bateriach sa piše rozne po fore, ale myslim, že sú hodné samostatného vlákna.

v fotáku mam 2x 1,5V AA dobijacie rozneho druhu, s kapacitou okolo 2600 mAh. Pretože som neaku dobu nepoužival fotak - cca pol roka, možno rok., tak som baterie nedobíjal. Vyskytol sa problem, že bud už skončila ich životnost, alebo ,,umreli,,. Skušal som opakovane vybitie cez ručné svietidlo, ale kapacitu to zdvihlo len malo. Je pravda že kapacitu som prestal merat, lebo 30hodin sa na jednom mieste nezdržujem a nenechavam elektricke stroje bez dozoru. Tak som len zmeral napetie po dobítí a len malo s nich dosahovalo 1,4V. Tak rozmyšlam čo stým... Na rýchlo som kúpil dobijacie baterie v Lidli ale pretožestoja za ,,Milu Jarmilu,, (blok už neni a neni teda ako reklamovat) rozmyšlam nad niečim lepšim.
Jeden naš učitel s katedry elektra odporučil ENELOOP, že ich používa a že je snimi spokojný, aj ked majú nižšiu kapacitu.
http://shop.battex.cz/vyrobky/HR-3UQ-2BP.php
http://shop.battex.cz/vyrobky/HR-3UTGA-8BP.php
Okrem iného sa mi páči že sú k tomu aj technicke informacie, ktorych pritomnost dnes nieje samozrejma.

aby som doplnil informaciu výkon fotáku je na štitku uvádzaný 5W - ked som to zbadal, skoro som padol na prdel.

a odkaz na jeden test:
http://www.ledmania.cz/aa/test-tuzkovych-baterii
a ešte jedno zaujimave forum:
http://forum.fotonmag.cz/index.php?s=ab ... owforum=11

Tak předně. Dobíjecí baterie nemají 1.5, ale 1.2V

Tím, že je vybíjíš v svítilně jim taky moc nepomáháš jestli je vybíjíš stylem "dokud ještě aspoň trošku svítí."
Napětí článku by nemělo klesnou pod 0,9V pak dochází z jeho degradaci, což si zažil, pokud si je nechal dlouhodobě vybité ve foťáku.
Enelop sem nikdy neměl, ale pokud je to tak dobrá značka, jak všichni okolo říkají, tak bych se nebál ani té menší kapacity. Ona totiž může být reálná. To co píšou na bateriích různí výrobci jako GP a spol nidky není pravda.

Pokud je rok nepoužíváš, popřemejšlej nad tím, jestli se ti dobíjecí vůbec vyplatí, nebo raději vem ty s nízkým samovybíjením.

CO jsem kdy, kde četl, tak Enelop doporučovali jako etalon kvality. Já mám jen obyčejné GP, které i při celkem nešetrném zacházení také chvíli vydrží.

Všimol som si, že nabijacie baterie maju 1,2V, ale ako je možne že fotak utiahnu iba tie ktore maju nad 1,4V? A ako je možne že som na nich nameral aj 1,52V?

Kdysi dávno jsem měl foťák Olympus na AA baterie. Dal jsem nové a asi po 20 fotkách se foťák poroučel. Musel jsem dát nové baterky. Až po delší době jsem zjistil, že se baterie musí kupovat podle vnitřního odporu zdroje. I výrobci je sami rozdělují do skupin. Třeba varta rozděluje na Longlife Extra - pro běžné spotřebiče s konstatntí a nízkou spotřebou energie(určitě bych je nedával do blesku), Max Tech - energii pro organizéry, MP3-přehrávače, přídavné blesky, High Energy - přístroje s vysokou spotřebou energie, např. přenosná rádia, walkmeny, gameboye nebo svítilny.

Řekl bych, že je to taky hodně záležitost dobré nabíječky. Je naprosto potřeba, aby měla individuální řízení každého jednotlivého článku, režim vybíjení, nabíjení, kvalitní detekci nabitého článku, kvalitní řešení udržovacího dobíjení a optimálně i "občerstvovací" režim (vybíjení a nabíjení dokud se tím zvyšuje naměřená kapacita). Potom to taky chce určitou kázeň - nepodbíjet, nekombinovat nevhodným způsobem různé typy. Člověk může mít Eneloopy nebo Recyka, ale silné přebíjení, podbíjení nebo přehřátí je zlikviduje během pár cyklů.

Jinak v současné době dochází k zajímavému paradoxu, kdy např. GP Recyko AA 2100 mAh s malým samovybíjením může být vlastně nevýhodné proti obyčejným GP 2700 mAh, protože nižší samovybíjení mají i soudobé běžné články lepších výrobců a díky vyšší kapacitě budou mít ty 2700 mAh větší zbývající kapacitu ještě půl roku po nabití. Pak se to teprve začne obracet ve prospěch těch druhých.

kdž nad tim tak přemejšlim pokud by nastala některá apokaliptičtější varianta RA tak budou baterie docela zásadní problém. ti co mají solární panely to pocítí taky, jen o pár let později . při dnešních kvalitách baterií bych s více jak 5 lety nepočítal . základní věci jako třeba led baterky budou nepoužitelný protože i kdyby se vám podařilo získat zdroj napájení , nebudete mít nic co by ho udrželo. takže valstníci panelů si ani neposvítí . vim že vyrobit podomácku primitivní baterii neni takovej problém . stačej nějaký 2 elektrody nevzpomenu si jaký materiály a jakákoliv kiselina počínaje jablečnym juicem čim kiselejší tim lepší . ale co dobíjecí ? jde to taky ?

Pokud jde o životnost, asi nepřekonatelné jsou Ni-Fe články. Vzhledem k tomu, že tady se probírají články formátu AA, je to mírně offtopic, ale pro úplnost by to zaznít mělo.

no když už deme takhle ,tak bych volil spíš RTG. to je jediná jistota.

RTG myslíš co? Já pod tímto označením mám rentgen

Radioizotopový termoelektrický generátor . bohužel si to pro sebe syslí nasa i když chápu že kutil s rozbrusem může bejt pro sousedy noční můra

Takže je to pro normálního smrtelníka nedostupné? Takže k ničemu.

myslim že na to bude potřeba nějaký speciální povolení a možná i nějakej průkaz jako oprávnění pro zacházení s radioktivnim materiálem. koneckonců pokud někdo skladuje 8 sad tritilovejch mířidel taky potřebuje speciální povolení. cena bude nejspíš astronomická ale bejt to jen na mě tak bych hlásal kousek do každá domácnosti. to by se pak mohly s všeljakejma solárkama jít zakopat.

vratme se ale k tématu a to 1,5V AA baterie . jak je podomácku nahradit ? osobně si dovedu představit že mám u pasu místo polní láhve s vodou podomácku vyrobenou baterii a krmim s ní nějakou led svítilnu . otázka zní jak na to ,protože chtě nechtě . standartní baterie i ty nabíjecí poměrně brzo umřou a osvětlení bude zrovna jedna z věcí u kterejch to sakra pocítíme . ono pobíhat po lese s lucernou v jedný ruce a Akčkem v druhý nebude to pravý ořechový.

v takovejch těch moderních děckejch sadách bejvá návod kde dostaneš elektřinu z brambory nebo z jablka a živíš s tim třeba monochromatický lcd s hodinama . z toho co já vim tak by teoreticky stačilo upravit plochu jednotlivejch elektrod a zalejt to nějakou pořádnou kiselinou a obdoba 1,5V baterie by měla bejt na světě . po čase odrbat elektrody (pokud nemizej) a vyměnit kiselinu která přestává bejt kiselá .tim sem ale vyčerpal své znalosti a jak to skutečně provést nemám páru.

praalien píše:koneckonců pokud někdo skladuje 8 sad tritilovejch mířidel taky potřebuje speciální povolení.

To je potvrzená informace?

někde sem to četl . tušim v eshopu český zbrojovky nebo takněkde . je na to potřeba vijimka ale nevidim to tak horký dle mého se to týká hlavně skladu výrobce . prodejci většinou skladem kvuli životnosti tritia nemají . a doma ti to nikdo reálně kontrolovat nebude. aspoň pokud vim tak prodej tritilovejch mířidel se nikde nehlásí aby si úřad mohl dohledat že už jich máš víc

OT: Vzhledem k tomu, že se jedná o radioaktivní látku, je určitě pod dohledem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Jistě je problematika výroby a skladování upravena vyhláškou. Nemyslím si však, že by bylo nutné hlásit na úřad, že máte doma pár Tritiových mířidel, hodinky a kolimátor. Ale kdo chce mít někdo klidné spaní, ať se jde raději zeptat

Asi to bude v této vyhlášce:

VYHLÁŠKA
Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
ze dne 2002
o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů a radioaktivních látek, o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření
a o přepravě jaderných materiálů a určených radioaktivních látek
(o typovém schvalování a přepravě)

Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 47 odst. 7 zákona k provedení § 9 odst. 1 písm. m) a p), § 13 odst. 3 písm. d), § 20 odst. 1 písm. b) a d) a § 23 zákona č. 18/1997 Sb.,
o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně
a doplnění některých zákonů, (dále jen „zákon“).

dracekvo píše:Takže je to pro normálního smrtelníka nedostupné? Takže k ničemu.

Pro normálního smrtelníka to v některých rozpadových oblastech může být překvapivě dostupné. Dříve jak Američani, tak i Rusové používali RTG pro napájení autonomních zařízení v polárních oblastech. Například automatických meteorologických stanic, majáků, etc. Zatímco Američani pak svoje RTG stáhli, Rusové je v některých případech ponechali bezprizorné hned od začátku, v jiných odvezli na skládky a posléze opustili tam (asi jako když se zbavovali vyhořelých aktivních zón ponorkových reaktorů jejich vhozením do Karského moře).

Tak se stalo, že se někteří místňáci ozářili při "sběru šrotu" a existuje i případ kočovníka, který si ustlal vedle RTG, protože se z něj linulo příjemné teplo.

Zpátky k AA článkům: je jasné, že po odejití zbytkové generace Ni-MH článků už nebude k dispozici něco podobného, co by do AA formátu dostalo tolik energie (je to velmi specializovaná tovární výroba soustředěná do několika míst na světě). Takže by se všechno vybavení muselo opatřit AA adaptéry a nosit nějaké primitivnější baterie u pasu. Mimochodem i domácí výroba takových zdrojů je špatně realizovatelná.

Ale pokud by si někdo předem pořídil Ni-Fe články a dostatek hydroxidu sodného do elektrolytů, měl by k dispozici dobíjecí baterie s perspektivou 20 let provozu a s velkou odolností proti přebíjení, podbíjení a podobnému zacházení (na což jsou Ni-MH dost citlivé). Ni-Fe se dřív běžně používaly v hornických svítilnách, odtud slangový název "nifka", ačkoli později se v nich místo Ni-Fe používaly účinnější Ni-Cd články. Z toho plyne, že jsou asi i mechanicky dost odolné, protože na šachtě se s nifkami nikdo moc nemazlil. Podle všeho můžou elektrody zreznout, pokud budou v suchém stavu ponechány napospas živlům, ale zřejmě by stačilo je skladovat hermeticky uzavřené.

Ni-Fe má hustotu energie 30-50 Wh/kg (spíš bych radši počítal s nižší hodnotou) zatímco Ni-MH 60-120 Wh/kg (tady bych naopak počítal s tou vyšší hodnotou, běžně se používají články s nejvyšší kapacitou na trhu, vyjma ručního nářadí a dalších speciálních případů s velmi vysokým odběrem), takže Ni-Fe musí být zhruba 4x těžší při stejné kapacitě.

Teď jenom, kde je sehnat. Malé články vhodné k nošení na opasku se tu už pěkných pár desítek let nevyrábějí a i dovoz z Číny bude pro mizivý zájem nereálný.

Hej, na to RTG jsem si vzpoměl že jsem ho viděl ve filmu Jak jsem dopadl tohle léto, jen sem nevěděl co to je.

Tužkové a jiné nabíjecí monočlánky by neměl být problém vyrobit v primitivních podmínkách. Ni-Cd pokud z něčeho vykucháme elektrodovou hmotu tak se dá smotnout asi jako cigára. v nouzi se dá udělat primitivní Pb-Pb akumulátor. Parametry nic-moc, ale LED svítilnu to uživí. akumulátory Ni-Cd a Ni-Fe z roku 1964 používám dodnes a fungují i když už s nižší kapacitou. Když se nám nepodaří do 50 let obnovit takto základní technologie, tak nevim co dál ještě zkoušet.

Dnes som kúpil ENELOP 1,2V; 1900mAh za 65kč/kus, Brno Minská 30.

Prečo je taky velky cenovy rozdiel v porovnani s GME cca 40kč?