SWED píše: ...Osobně jsem se rozhodl pro parní stroj...
V tom případě doporučuji důkladně prostudovat Josefův článek http://www.rozpad.cz/forum/viewtopic.ph ... roj#p94460
specielně to, co uvádí o kotlích parních strojů.
Parní stroj je nádherná hračka - ale jeho trvalý provoz rozhodně není žádná sranda.
Alespoň tak to vidím.
Když je zle, je to vlastně fajn, protože by mohlo být i hůře.
Když už je tak zle, že horší už to být nemůže, je to vlastně fajn, protože pak už může být jen lépe.
Ano i to jsem četl.Děkuji za připomenutí.Největší nebezbeči pro parní kotel je střídání režimů z klidu do plného výkonu při čemž dochází k dilataci materiálu čim rychlejší ohřev tím horší pnutí vzniká větší šance udělat Bum.A proto Dříve existovaly u parních strojů výtopny kde se stroje velice pozvolna roztápěli menší mašiny cca 10-12 hadin velké stroje klidně i jeden den au opravdu velkých strojů npř zaoceánské parníky to bylo i několik dnů.Poté jakmile najede kotel do optimálního režimu a bude v něm udržován nehrozí nerovnoměrná tepelná dilatace.(nejen že to mám nečteno z mnoha zdrojů,ale hlavně z praxe léta jsem dělal s otcem ve vývojové dílně "takový lepší údržbář" v několika tepelných elektrárnách a vím že najetí takové mrchy z nulového stavu je na dlouho a vždy je to polovyční průšvih,že se něco po....e .I tak do toho jdu Stroje budou docela malé a kotle úměrně k ním také.
Při náhodném výbuchu 1,kotle ve sklepě to bude asi šok,ale místnost je dělaná za první republiky jako kryt ve stylu našeho opevnění cca 50-60 cm železobetonu.pro následnou expanzi relativně dost místa+dvě okna.Hold to budu riskovat.
A u druhý kotel "záložní" je mimo dům.SWED
Pokud kotel (parní) vybuchne, zboří ti uzavřenou místnost vždy! Jakmile povolí stěny kotle a voda, která je při daném tlaku v kotli podstatně teplejší než pouhých 100°C, má v sobě dost tepelné energie, aby se vypařila naprosto všechna. Čili v tom okamžiku se vytváří další a další pára, která plní místnost a pokud někudy (ve zlomku sekundy) nestíhá dostatečně rychle unikat, pak tlak působící na stěny místnosti jako na píst, místnost doslova rozmetá. Schválně si spočítej celou plochu místnosti v cm2 a vynásob počtem atmosfér v kotli snížených o cca 1\3 a uvidíš, co je to za sílu. Jediným řešením je naopak ponechat páře možnost konkrétním směrem uniknout. Proto byl předpis, který nařizoval u někdejších stacionárních kotelen pouze lehký dřevěný strop, který odlétl, zatím co silné zdi chránily okolí před tlakovou vlnou a letícími troskami (kotel, pokud se plášť roztrhl dole, často vylétl z kotelny jako raketa).
Ano.Máte pravdu i s touto eventualitou je počítáno kotlík pro stroj je velký jako 200 litrový barel s aktuálním obsahem vody cca 50 litrů +- provozní tlak 1,3 Mpa a objem místnosti je 150 m3 + okna. Nemám strach .akorát to udělá šílenej bordel.A do toho nepočítám odolnost samotného sklepa ve stylu a odolnosti většího řopíku .U klasické kotelny je velký kotel v malé místnosti a tam ta pára nemá kam expandovat a pro ty lehké stropy ....,
vezmu si příklad z mé praxe.všechny moderní kotelny v elektrárnách jsou jenom pláště kolem kotle čím menší tím lepší.Když to bouchne tak tak je vymalováno.Na druhou stranu strojovny s turbínami jsou k poměru strojů víc jak nadimenzované a to z právě důvodu většího rizika nečekaného uniku páry musí mít kam expandovat aby nezničila celou strojovnu a tam se jedná o desítky tun ostré páry najednou.Aspoň tak ňeják nám to vysvětlovali před lety.Pokud jsem to pochopil špatně mea culpa a omlouvám se za podávání desinformací.Swed
A pro doplnění není nic lehčího než běžet druhý stroj u dílny mimo dům a ve sklepě mít jako zálohu.Ale tak jakýkoli výbuch je průšvih a při mé lekavé povaze tak i o čisté spodky .
Pánové, promiňte laikovi, ale pokud se jako součást technologie uvažuje výbuch, tak je něco asi malinko špatně, bych řekl.. U toho kotle bude přece muset bejt vobčas nějaká vobsluha, budiž jí země lehká..
Nešlo by součásti, kde je velký množství páry (teda kde hrozí únik velkýho množství najednou) naddimenzovat tak, aby prostě nemohlo dojít k překročení jejich pracovního tlaku; a zbytek ošetřit přetlakovými ventily?
Napadlo mě jesli by nešla použít stará tlaková láhev (několik vedle sebe?) od technickejch plynů.. ale já parními stroji nikdy moc nezaobíral, takže možná je to pitomost.
Jinak parní stroje maj tady někde svý vlákno, snad by to někdo laskavě přesunul..
Nojo dřevoplyn umí být taky pěkný svinstvo jedovatý a výbušný.Hold si člověk musí počítat s ryzikem u všeho někdy s menším jindy s větším.A jinak o tom člověku s vybuchujícím kotlíkem mám svůj názor a není prezentovatelný před 22,00 hodinou kdo chce ať si dohledá názory chytřejších konstruktérů na jeho hejblata život ohrožující.SWED
Kotle vybuchovaly, i když obsluha naprosto všechno dodržela. Typickou ukázkou je největší lodní katastrofa v historii* (počet mrtvých předčil i Titanik).
*) Jednalo se o tragédii říčního kolesového parníku Sultana na Mississipi, který vezl vojáky z války Sever proti Jihu a protože se to stalo pár dnů po vraždě prezidenta Lincolna, nebylo to ani na prvních stránkách novin. Loď jela velmi přetížená, proti proudu řeky, která byla tou dobou rozvodněná. Výbuch se sváděl na špatně opravený kotel. Na to, že loď plula kvůli přetížení nakloněná, že v kotlích (4 paralelně spojené) bylo málo vody a že spěchala s překročeným tlakem na manometru - tedy, že to je vina posádky. Takto byla uzavřena i oficiální zpráva, aby bylo velení armády uspokojené a ani výrobce kotlů neměl potíže. Hlavní strojník, který sloužil už 25let, výbuch přežil a ještě než po několika dnech zemřel na popáleniny, stihl vypovídat. Protože měla tragédie nedávno výročí, trošku se v tom hrabali i badatelé a výsledek přešetření případu byl zajímavý. Předně - člověk před jistou smrtí nemá důvod lhát a strojník se dušoval, že vše bylo v pořádku. Vody v kotli dost a také žádný náklon. Loď explodovala v noci, lidé spali a po palubě nikdo z jedné strany na druhou nechodil, loď se nenakláněla, voda v kotlích se nepřelévala z jednoho do druhého. Spěchat nemusela, kapitán už za cestující dostal zaplaceno předem, nemusel se tedy snažit "urvat" tuto lukrativní zakázku. Naopak snažil se šetřit s palivem, protože věděl, že cesta proti rychlé řece bude trvat déle a nemohl si dovolit, aby mu palivo na cestě došlo dříve než dorazí do přístavu. Kotle měly dohromady čtyři pojistné ventily, ale žádný ještě nesyčel (bylo by to slyšet i ze břehu). Výbuch byl pomalý, krajní kotel se v nýtech "rozpáral" a až po ztrátě vody ze systému došlo k dalším explozím. Loď se po výbuchu nepotopila, jak by se čekalo, pouze začala hořet (říční parník té doby byl vlastně přezdobený, ze dřeva vyřezávaný, hotel). Lidé museli před ohněm skákat do ledové vody (ve Skaliských horách bylo tání), ale než doplavali v silném proudu ke břehu (někteří byli nemocni nebo zranění), většina jich zmrzla. A skutečná příčina - únava materiálu (nýtů), způsobená periodickou dilatací od měnící se intenzity ohně od cyklu přikládání na rošt (rozhořívání; plný žár; dohořívání; nové přiložení). Prostě nevhodně navržené tehdejší kotle. Průměrná životnost materiálu od výroby do výbuchu cca 5 let.
Chtěl bych oživit téma elektrocentrál, přece jenom už uběhla nějaká ta doba co se probíral jejich nákup, a od té doby jsou na trhu jistě nové modely.
Zvažuji nákup el.centrály za cca 5-7 tisíc, potřebuji aby to utáhlo hlavně plynový kotel, lednici a nějakou tu elektroniku PC, NTB, možná čerpadlo na vodu (asi koupím 12V) popř. osvětlení (mám 220V ledky po 9 W).
Nepotřebuji aby to vydrželo přes PA dobu, protože tu bych nepřežil, spíš počítám s nějakými mimořádnými událostmi.
Bohužel se v oblasti el. centrál a invertorů se vůbec nevyznám, nevím co koupit, abych nekoupil nějaký šunt.
Svého času prodávali v Lidlu ASIST cca za 5.000Kč, ale nakonec jsem si řekl, že to odložím a raději si nechám poradit.
U té elektrocentrály je třeba dbát na kvalitu výstupniho napětí. Tzn. hledej aspoň s AVR, ale pro elektroniku je ješté lepší digitálni invertor. Nebrat úplné všechno třeba z OBI, ale radši specializované weby. Důležitý je motor, já upřednostňuji u takovéhoto výkonu benzín, který má vétšinou lepší skladovatelnost. V této cenové hladiné ruční start.
PS: pozor u toho kotle. Většinou je tam ionizační čidlo ( nebo jak se to jmenuje ) a bez propojení se zemí kotel nezapne.
Vyzkoušeno doma..
Pokud bude nějaký dražší spotřebič se spínaným zdrojem, tak rozhodně doporučuji koupit invertorovou centrálu kde je garantovaná čistá sinusovka. Ty malý AVR jsou stále příliš problematické co se týče udržení stálého napětí. Pokud bych u AVR centrály chtěl mít jistotu, že se udržím v rozumných mezích kolísání napětí, tak bych jí rozhodně nezatěžoval na víc ne 25% jmenovitého výkonu. Zase u té AVR je jistota pěkné sinusovky.
Wagoneer píše: já upřednostňuji u takovéhoto výkonu benzín, který má vétšinou lepší skladovatelnost. V této cenové hladiné ruční
Benzín, že má lepší skladovatelnost než čistá nafta? Nějaký zdroj pro toto tvrzení by byl?
Ještě jak tady byl zmíněn dřevoplyn na výrobu el.ene. Už dlouho mi v hlavě vězí myšlenka auta na dřevoplyn vznikajícího z klasických dřevěných pelet. Takovou věc kdyby někdo vyrobil, tak by z něj byl možná i bohatej člověk. Pelety se dají dobře dávkovat a nějaký jednoduchý arduino systém by to snadno uřídil. Díky tomu by se ten systém stal bezpečným a blbovzdorným.
Dřevoplynový generátor se uřídí i sám, bez aldurina. Ale nezkousne to současná emisní legislativa. Do ní se bez doprovodných opiček a softwarových triků pořádně nevleze ani běžný spalovací motor na kapalné palivo, natož dřevoplyňák (kde jsou poměry pro dobré spalování o 30% horší, protože dřevoplyn je "energeticky řídký", obsahuje hodně dusíku a na výstupu je více NOx). Takže kdyby to někdo vyrobil, oním bohatým se určitě nestane, spíš chudým (po zaplacení likvidačních pokut).
nextclick píše:Pokud bude nějaký dražší spotřebič se spínaným zdrojem, tak rozhodně doporučuji koupit invertorovou centrálu kde je garantovaná čistá sinusovka.
Pokud je tam čistě spínaný zdroj (bez trafa na vstupu), teoreticky by mělo být možné vykašlat se úplně na střídavé napětí a jeho kvalitu a dát za centrálu usměrňovač a veliké kondenzátory.
Přesně tak. Spínanému zdroji je jedno, zda je napájený sinusovkou, trapézem nebo jinak zdeformovaným průběhem střídavého proudu, protože první, co s tím proudem udělá je, že si ho nejprve před dalším zpracováním usměrní a vyfiltruje. Protože ale na usměrňovači napětí oproti původnímu efektivnímu narůstá na hodnotu špičkovou, může se tam u některých hodně znetvořených sinusovek nasbírat nepříjemně vysoké napětí, které pak zdroj neustojí. Zdrojům spínané konstrukce obecně vyhovuje raději napětí nižší (Klidně stačí jen 180-200V a přitom jejich výkon zůstane plně zachován). Nebezpečí poškození se sníží. U klasické AVR elektrocentrály není problém pootočit trymrem na regulátoru a snížit napětí třeba na 215V, kdy je nebezpečí pro spínané zdroje zažehnáno a většinu ostatních klasických spotřebičů podpětí ještě zásadním způsobem negativně neovlivní.
PS: pozor u toho kotle. Většinou je tam ionizační čidlo ( nebo jak se to jmenuje ) a bez propojení se zemí kotel nezapne.
Tzn: Dodatečně uzemnit přes kolík v zásuvce?
---
Tak jsem se trochu rozhlížel. Invertory jsou dolcela drahé tam se nevejdu ani do 10,000 Kč a nejlevnější elektrocentrála AVR stojí cca 7000Kč, jen nevím zda to bude mít dostatečný výkon a nebude to nějaký šmejd co brzy odejde do věčných lovišť. http://www.namir.cz/elektrocentraly/ram ... derway=asc
reklama
reklama
.
U toho kotle bude přece muset bejt vobčas nějaká vobsluha, budiž jí země lehká..
a to je důvod, proč se spíš orientuji na dřevoplyn. 
