Kalkulačka

[Rafael]

Měl jsem matematiku ve školách rád. Připadala mi tak nějak logická a většinou i pochopitelná.
Ale stejně už jsem skoro vše zapomněl. Až na pár výjimek které jsem občas potřeboval a potřebuji.
A i když nemám žádnou zvláštní paměť číslo 3,141592 si pamatuji doteď. A to i když jsem si vždy vystačil s 3,14.
*
Jaký praktický význam to má netuším, ale jako zajímavost je to zajímavé.
Nekonečné číslo? Ale to nás učili. Jen nevím k čemu je to jinak dobré.
http://old.zsdobrichovice.cz/programy/m ... i_1000.htm

[jerry.mysak]

...A když se zeptám jak se vypočítá bez pomoci pí, tak z tisíce to dá tak jeden...

Počítat to bez pí je blbost, proč si to zesložiťovat.

bivoj, právě že to je zjednodušení. Vezměš průměr kruhu na druhou a vynásobíš 0,785. Je to vlastně poměr obsahu čtverce a kruhu. Pro rychlej výpočet z hlavy beru 3/4 z průměru na druhou. A něco malinko přidám. Plno lidí si myslí, že jsem matematickej genius a ono prd.

jinej dobrej trik je násobení čísel, kdy jedno je o 2 větší než první. příklad 9x11 je 99. Ale nechá se to spočítat i 10x10 (číslo co je mezi 9 a 11) což dá 100 a odečtem 1 (rozdíl mezi 10 a 9) a dá to zase 99.

ted si dej 999x 1001. z hlavy nic moc, ale vynásob 1000x1000 a odečti zase 1

stejně to funguje 998x1002. zase 1000x1000, ale odečtem 2x2 (rozdíl mezi 998-1000-1002)

funguje to na jakýkoliv čísla

[sauerkraut]

3.141592653589793238462643383279502883169197, tak a ted kontrola podle pocitace
3.14159265358979323846264338327950288419716939937508 prvni chyba na 28. mista za desetinou teckou, to je asi pro post-apo potreby dostatecne.

Jinak obsah kruhu bez pi pocitat nejde. Jde to samozrejme zintegrovat, ale nakonec tam zase vyleze to pi. Pamatovat si nepresne jinou kostantu je v zasade totez, jako pamatovat si pi dvakrat.

Na scitani, odcitani, nasobeni a deleni clovek kalkulacku nepotrebuje. Druha odpocnina se da interpolovat opakovanym umocnovanim ruznych cisel na druhou. Ale treba necela odmocnina, nebo mocnit neco na desatou (uroky), logaritmus a goniometricke funkce jsou megaopruz. Presnost logaritmickeho pravitka pro inzenyrske aplikace typicky staci a pokud clovek chape vlastnosti logaritmu ( ln(a*b)=ln(a)+ln(b), ln(a^b)=ln(a)*b ), nauci se s nim asi tak za 5 minut.

Balistickou krivku bych aproximoval parabolou a pridal k tomu empirickou opravu (ta bude stejne zavisla na tvaru a hustote katapultovaneho telesa).

Jedina kalkulacka, kterou ma smysl schovavat na dobu potom je takova, ktera umi sinus, tangens, arcsin, arctg, ln, log a ma v sobe ma dobastleny stabilizator napeti a superkondenzator(y) a da se napajet cimkoliv od peti citronu s hrebikama az po 24V z vetrne elektrarny. Otazka je, jestli dneska neni lepsi si napsat kalkulacku do arduina s LCD displayem a vybavit ji dalsimi praktickymi funkcemi (voltmetr, citac, luxmetr, pomaly seriak s optickym oddelenim pro nahradu telegrafu, zaznamnik dulezitych konstant ...).

A kdyz uz jsme u dulezitych konstant, tak tim nemyslim redukovanou planckovu konstantu, ale treba kdy vysit mrkev, kdy sklizet obili, jak spocitat transformator, napeti baterie ze dvou kovu, teploty tani kovu, metody redukce kovu, pri jake teplote destilovat lih, ktera leciva rostlina je na kterou chorobu ... Na displayi 40x4 znaku se toho da precist hodne.

Mozna by stalo za to posbirat ty nejdulezitejsi informace v ciste textove forme a dat ten textak sem na rozpad (nebo jeste lepe nekam na git) a postupne ho doplnovat. Pamet je levna.

[hrd]

Mám do PA schovanou kalkulačku FX-260. Měl jsem na ni následující požadavky:
1. vědecké funkce (tak to je jasné, dělit se dá i na papíře, logaritmovat a počítat sinus už moc ne)
2. solární napájení (důvod také jasný)
3. ideálně "značková" (bohužel už je Made in China a ne Japan, ale co už)
4. "single-step" notace (víceméně z nostalgických důvodů)
PS: pi = 3.141592654

[Serža]

už tak asi 35 let mám takovou mrňavou CASIO na solar...furt funguje