Jana Vagnerová- Vongozero-Rusko sužuje pandemie
Nečetl jsem, ale vypadá to na milou PA jednohubku. Skupinka Moskvanů na ůtěku před smrtící chřipkou na ostrov v zamrzlém sibiřském jezeru.
Vongozero
Re: Vongozero
Tak jsem si to koupil a přečetl. Celkem dobré, ale nic zásadního. Oddychovka na dovolenou. Není to pitomé, trochu to shazuje několik (nejen) pro Rusko nepravděpodobných podmínek "na startu". Doma se jezdí pajerem a Vitarou, sousedí LandCruiserem (podle popisu všichni bydlí v nějakém satelitním městečku na okraji Moskvy). Včas se objeví tchán s (samonabíjecí) loveckou puškou (Tigr? 
) atd. Ale celkově to není špatné.
) atd. Ale celkově to není špatné.
Re: Vongozero
A čo sa ti na tom zdá nepravdopodobné? Si myslíš, že tam jazdia všetci na gazíkoch a moskvičoch?štaflík píše:... pro Rusko nepravděpodobných podmínek "na startu". Doma se jezdí pajerem a Vitarou, sousedí LandCruiserem (podle popisu všichni bydlí všichni v nějakém satelitním městečku na okraji Moskvy). Včas se objeví tchán s (samonabíjecí) loveckou puškou (Tigr?
Moskva patrí medzi najväčšie a najdrahšie mestá Európy. Dokonca v svetovom rebríčku to bolo najdrahšie mesto roka 2006 a 2007.
Moskva (rus. Москва) je hlavné mesto Ruskej federácie, administratívne centrum strednej federálnej oblasti a moskovskej oblasti a tiež hrdinské mesto. S počtom 12 100 000 (zaokrúhlené) obyvateľov (2014) je najväčším mestom Ruska a Európy.
Je dôležitým dopravným uzlom v krajine. Okrem iného je mesto centrom ruského politického, ekonomického, kultúrneho a vzdelávacieho života.
Re: Vongozero
Nemyslím si, že Pajero, Vitara či LC jsou běžným autem Moskvanů. Prostě mi to přijde jako okatě nastavené výhodné úvodní settings. Všichni v offroadech...
Re: Vongozero
No, v Moskve som síce nebol, ale v Rusku hej. A v satelitom mesteču to je uplne normálne, že je v každom dome teréniak. Humre, Géčka, Toyoty, Jeepy, nissany, landrovery....proste všetko.
Rusáci sú velkými vyznavačmi offroadu. Okrem iného poriadajú najťažšiu offroad súťaž-Ladogatrophy.
https://www.google.sk/search?q=Ladogatr ... 80&bih=643
Takže bez presudkov to nakoniec mohla byť dobrá kniha ....
A ešte pridám:
Rusáci sú velkými vyznavačmi offroadu. Okrem iného poriadajú najťažšiu offroad súťaž-Ladogatrophy.
https://www.google.sk/search?q=Ladogatr ... 80&bih=643
Takže bez presudkov to nakoniec mohla byť dobrá kniha ....
A ešte pridám:
Tato Ruská státní dálnice je z Moskvy do Jakutska na Sibiři.
Dálnice nemá na povrchu asfalt, ačkoliv to je to důležitá dálnice.
Pokaždé, když prší, je dálnice nesjízdná. Tyto fotografie byly pořízeny několik dní před tím než asi 600 vozidel tam bylo zablokováno. Následoval hlad a vozy vyplýtvaly všechny pohonné látky. Podle očitých svědků jedna žena porodila na zablokovaném autobusu.
Montážní čety se obávají na místě objevit, jelikož v minulosti byli zmláceni lidmi kteří tam byli několik dní zablokováni a kteří se vloupávali do jejich vozidel hledajíce potravu a teplé oblečení.
Pohonné látky, potraviny, strělné zbraně a vlečná lana jsou věci které jsou nejvíce tyto dny zapotřebí na této dálnici. A nejvíc ze všeho – trpělivost!!!!
- Přílohy
-
- jakuck-internet-3-9685-i9685w400h300xyz1001.jpg (44.12 KiB) Zobrazeno 7696 x
-
bivoj
- VIP
- Příspěvky: 4366
- Registrován: 03.09.2012 19:54
- Pohlaví: muž
- Bydliště: Tertium corpus de Solari system
Re: Vongozero
No, v Rusku jsem byl také, a tyto značky jsou opravdu spíš výsadou měst a těch bohatších rusů, kterých není mnoho. Na dědinách se vyskytují spíš Uazy (+Buchanky), Volhy, Žigulíky a Moskviče...Kapo píše:...satelitom mesteču to je uplne normálne, že je v každom dome teréniak. Humre, Géčka, Toyoty, Jeepy, nissany, landrovery...
Re: Vongozero
Kapo já nechápu, co se točíš na takové píčovině. Na Rusy Ti nikdo nesahá. Prostě jsem se jen pozastavil nad tím, že jako v řadě podobných knížek jsou hrdiny lidi relativně připravení (v tomto případě dokonalou penetrací off-roadů a akčně, skillově a zbraňově vybaveným tchánem). Nemyslím si, že je v Rusku standardem nový luxusní dům a dva nové západní offroady v domácnosti. Nicméně se omlouvám všem od Kaliningradu po Uelen.
Re: Vongozero
Veď ale preto sú to hrdinovia, lebo sú pripravený. O tých, čo zalezú pod postel sa knihy nepíšu... 
Re: Vongozero
Jenže oni hrdinovia nejsou a připravený už vůbec ne. Hele, co si tu knížku nejdřív přečíst, než začneš někomu, kdo jí četl, vysvětlovat motivaci postav apod.?
Já mám právě rád příběhy, které nezačínají tím, že hrdina má v rukávu všechna esa. PA román o člověku, který má deset útočišť ze železobetonu, v nich tuny konzerv a střeliva a mezi nimi se pohybuje nejméně ve Veze mi přijdou mnohem méně zajímavé a heroické, než třeba o matce samoživitelce se děckem uprostřed hroutícího se města a civilizace. Proto mám rád třeba Cestu, kde je dopravním prostředkem rozhrkaný nákupní vozík.
Nicméně: tato knížka nestojí za takovou debatu, je to jen prázdninová oddychovka celkem dobré úrovně. Moje krátká poznámka o "náhodičce" v podobě moderních offradů všude, kam se podíváš neměla žádný nacionální, xenofobní, homofobní, rasistický, sexistický, antiekologistický.... podtext.
Já mám právě rád příběhy, které nezačínají tím, že hrdina má v rukávu všechna esa. PA román o člověku, který má deset útočišť ze železobetonu, v nich tuny konzerv a střeliva a mezi nimi se pohybuje nejméně ve Veze mi přijdou mnohem méně zajímavé a heroické, než třeba o matce samoživitelce se děckem uprostřed hroutícího se města a civilizace. Proto mám rád třeba Cestu, kde je dopravním prostředkem rozhrkaný nákupní vozík.
Nicméně: tato knížka nestojí za takovou debatu, je to jen prázdninová oddychovka celkem dobré úrovně. Moje krátká poznámka o "náhodičce" v podobě moderních offradů všude, kam se podíváš neměla žádný nacionální, xenofobní, homofobní, rasistický, sexistický, antiekologistický.... podtext.
Re: Vongozero
Už ma prešla chuť...štaflík píše:....Hele, co si tu knížku nejdřív přečíst,......
Re: Vongozero
Dostala se mi do ruky, přečetla jsem a jak píše Štaflík, taková jednohubka.
V současné době to dostalo novou příchuť, protože hrdinové knížky utíkají přesně před takovouto pandemií, která se teď děje kolem nás, jen v mnohem rychlejší a nakažlivější podobě a oni se té "nakažlivé vlně" snaží ujet někam, kde by riziko nákazy bylo pokud možno minimální.
Není v tom nic moc objevného, hlavní potenciál knihy vidím v tom, že to napsala žena. A má tedy setsakra ženský pohled na celou tu šlamastyku. Jsou tam dobře popsány pocity obyčejné ženy ze střední třídy, která žije v novém pěkném domě, má dospívajícího syna, miluje svého muže a myslí si, že tohle její štěstí bude už napořád. Není to žádný prepper, žádný zálesák, prostě normální žena a máma, která je najednou vytržena ze svých jistot, donucena jet někam, kam jet nechce a právě zjistila, že už nic nebude tak, jako předtím. Kromě nepohodlí, nedostatku jídla, složité cesty, ztráty všeho, co doposud znala, se musí vyrovnat i s tím, že s nimi cestuje předchozí žena jejího manžela a jejich malý syn. Dále tchán, sousedi, kamarádi.. a už se to nabaluje.
Je to zajímavý úhel pohledu, zajímalo by mě, kolik zde rozvedených mužů by stejně jako jeden z hrdinů knihy řekl, že tady svoji bývalku se synem prostě nenechá a vzal by je sebou. Přece jen je to také jeho dítě, že ano. A kolik mužů by si řeklo, mám teď jinou rodinu, ať se o sebe postarají sami...
Knížka jako taková nebyla žádné veledílo, ale pár otázek k zamyšlení to vyvolalo. A já jako žena přesně vnímám ty její pocity- nevadilo jí nepohodlí a málo jídla, ale nedostatek soukromí a nucené mezilidské vztahy. A také ten přerod - z vcelku empatické, naivní a nekonfliktní ženy se vlivem okolností stává lehce sobecká bytost, která urputně brání zbytky svých hranic a sebeúcty.
V současné době to dostalo novou příchuť, protože hrdinové knížky utíkají přesně před takovouto pandemií, která se teď děje kolem nás, jen v mnohem rychlejší a nakažlivější podobě a oni se té "nakažlivé vlně" snaží ujet někam, kde by riziko nákazy bylo pokud možno minimální.
Není v tom nic moc objevného, hlavní potenciál knihy vidím v tom, že to napsala žena. A má tedy setsakra ženský pohled na celou tu šlamastyku. Jsou tam dobře popsány pocity obyčejné ženy ze střední třídy, která žije v novém pěkném domě, má dospívajícího syna, miluje svého muže a myslí si, že tohle její štěstí bude už napořád. Není to žádný prepper, žádný zálesák, prostě normální žena a máma, která je najednou vytržena ze svých jistot, donucena jet někam, kam jet nechce a právě zjistila, že už nic nebude tak, jako předtím. Kromě nepohodlí, nedostatku jídla, složité cesty, ztráty všeho, co doposud znala, se musí vyrovnat i s tím, že s nimi cestuje předchozí žena jejího manžela a jejich malý syn. Dále tchán, sousedi, kamarádi.. a už se to nabaluje.
Je to zajímavý úhel pohledu, zajímalo by mě, kolik zde rozvedených mužů by stejně jako jeden z hrdinů knihy řekl, že tady svoji bývalku se synem prostě nenechá a vzal by je sebou. Přece jen je to také jeho dítě, že ano. A kolik mužů by si řeklo, mám teď jinou rodinu, ať se o sebe postarají sami...
Knížka jako taková nebyla žádné veledílo, ale pár otázek k zamyšlení to vyvolalo. A já jako žena přesně vnímám ty její pocity- nevadilo jí nepohodlí a málo jídla, ale nedostatek soukromí a nucené mezilidské vztahy. A také ten přerod - z vcelku empatické, naivní a nekonfliktní ženy se vlivem okolností stává lehce sobecká bytost, která urputně brání zbytky svých hranic a sebeúcty.
-
Bill Masen
- Editor
- Příspěvky: 3752
- Registrován: 08.02.2015 16:49