Rozloučení občana se státem

[Fjord]

http://www.osud.cz/rozlouceni-obcana-se ... ani-korunu

Pojďte mi znovu ukázat své exekutory, soudce a kriminály, taky pro Vás něco mám: Podívejte – stovky, tisíce a miliony sdílení tohoto textu a všechny, kteří zvedli hlavu, kousíček nad naše stádečko a řekli DOST! UŽ ANI KORUNU!

Pozn. redakce: Nač nějaké revoluce? Přestat platit daně významnou částí občanů, podnikatelů znamená zrušení nevolnictví, okamžitý zánik současného společenského zřízení a při troše štěstí začátek nového. Tento dopis, který koluje internetem, mi mluví z duše. Také já se už rozhodl...

Vážený Státe, milá Evropská unie, drahé Nadnárodní koncerny,

Velmi Vám všem děkuji za dosavadní spolupráci a přeji Vám mnoho zdaru a šťastných chvil na vaší cestě do Pekel.

Tímto dopisem se s Vámi loučím a zůstávám stát na místě plném chaosu, chudoby a smutku, ale snad ještě ve chvíli, kdy najdu svoji cestu zpět. K Životu, radosti a lásce.

Ale, že jsme si spolu užili, což? Vzpomínám na tu chvíli, kdy jsem se rozhodl vydělávat peníze a kdy jste se poprvé objevili u mé první výplaty a zaplacené faktury od mého spokojeného zákazníka a řekli jste DEJ!

Pravda, trochu mne to tenkrát zaskočilo, jsem od přírody štědrý a velmi rád pomohu potřebnému, požádá-li mne o to. Ale vy jste myslím, tenkrát, neřekli „prosím“, nikdo z Vás mne nepožádal, viďte? Vy jste přišli a řekli: DEJ!

Nu, co ! Moje babička mne učila trpělivosti a říkala, dej šanci, každý se může naučit slušnému chování a navíc – podívej na jaké bohulibé věci, potřebují peníze, které ti berou.

A tak jsem si časem zvykl na Vaše sprosté DEJ a díval se na učitele, kteří vyučovali mé děti psaní a počtům, policisty, kteří chytali zloděje a vrahy, lékaře, kteří léčili nemoci mých blízkých.

A tak jsem dával, každý měsíc, mnoho let. Dostali jste Spousty a spousty peněz, brali jste si téměř polovinu toho, co jsem svoji pílí a umem vydělal a NIKDY JSEM OD VÁS NESLYŠEL PROSÍM A NIKDY JSEM OD VÁS NESLYŠEL DĚKUJI.

A pak se mi přestalo dařit, vzpomínáte? Říkal jsem : nezlobte se teď mi nezbývá ani pro mě, ani pro moje děti, chvilku mi počkejte, prosím.

A co jste udělali vy? Začali jste mi ukazovat výhružné dopisy od finančních úředníků, ukázali jste mi exekutory, ukázali jste mi soudce a kriminály. Nějak se nám to začalo kazit, viďte.

Ještě teď se musím smát, já si vážně myslel, že mě chcete nahnat strach a nelžu vám, chvíli se Vám to dařilo, dokonce jsem si začal půjčovat, abych měl pro Vás dost.

Víte, už je to dvacet let co Vám dávám, je mi skoro čtyřicet, nemám vlasy, rozpadla se mi rodina, jsem zadlužený a vážně jsem se Vás bál.

Ale už nebojím. J Už jsem zjistil jak je to jednoduché. Já už Vám prostě nic nedám. Mám Vás rád a užili jsme si spolu, pravda, ale svoje peníze už si nechám.

Jsem totiž od přírody štědrý a rád pomůžu potřebnému. Potřebuji farmáře od vedle ze vsi a zaplatím mu za jeho dobré a zdravé potraviny, potřebuji našeho doktora a zaplatím mu za jeho péči o naše zdraví, potřebuji naši větrnou elektrárnu a zaplatím za její energii, taky dám peníze tomu velkému policajtovi, díky kterému je tady v noci bezpečno, dám peníze paní učitelce, která učí moje děti čtení a násobilku, dám všem svým potřebným a ještě mi dost zbude.

Ale Vám, přátelé, Vám už nedám nic.

Vás totiž nepotřebuji! Nepotřebuji Vaše předvolební kampaně plné urážek a vulgarit, nepotřebuji předražené státní zakázky, nepotřebuji, abyste nám bourali cukrovary a pak dováželi drahý a zbytečný cukr z EU, nepotřebuji, abyste dál likvidovali naše zemědělství a nepotřebuji, abyste mé peníze prohrávali v mezinárodních arbitrážích.

Pojďte mi znovu ukázat své exekutory, soudce a kriminály, taky pro Vás něco mám:

Podívejte – stovky, tisíce a miliony sdílení tohoto textu a všechny, kteří zvedli hlavu, kousíček nad naše stádečko a řekli DOST! UŽ ANI KORUNU!

Ale, abyste neřekli, možná to časem zase zkuste, ale až se naučíte slušnému chování a začnete této společnosti za moje peníze pomáhat. Do té doby si na své cestě k dalším válkám, krizím a ekologickým katastrofám TÁHNĚTE SAMI!

S láskou

Občan.

[Fjord]

Yes Tudy to pro mě vede. Násilím se toho dosáhne hodně málo - právě naopak - je to spíš začarovaný kruh.

[MRAK]

Já nevím Fjord ,
a když to udělají všichni?

Takovéhle řešení " všechno špatně, zpátky na stromy" má pro mě několik slabin.

Například zrovna ti zmiňovaní lékaři, učitelé, policisté, hasiči ........

[Fjord]

A kam myslíš, že současný svět spěje? K lásce, ke spokojenému dokonalému životu, kde mi každý splní co mi na nosánku vidí? Proč by mělo jít k návratu na stromy? Přeci každý může něčím přispět - a je to především ve spolupráci - ne v tom, že ze mě bude otrok, jak se v současné době děje - ač si to mnozí jen nepřiznají. Ceny se na všech stranách pořád zvyšují, a kdo je ten, kdo z toho profituje?

[MRAK]

Já se nepřu o tom, že to je dneska na levačku.
Já jen pokládám otázku, kdo mi ošetří dítě a čím, až si zlomí nohy nebo dostane zápal plic, kdo mi ho naučí číst a psát a mluvit anglincky, atd atd ....
Nepřu se, jen se ptám ....
Prostě vidím v tvém řešení slabiny - ale to neznamená, že jsem nějak ztotžněn se současným stavem.

[Terminated Account]

Může mi někdo z lidí, kteří mají recept na spokojený život a to správné společenské zřízení sestavit:
1. hodnotový a morální žebříček
2. model harmonické společnosti
3. model spravedlivého rozdělení zdrojů
4. model přínosu jednotlivců společnosti z hlediska intelektuálních a fyzických schopností
5. cíl a smysl života ke kterému by všechno toto snažení mělo směřovat

Jednoduše komplexní model (filozofii), který by byl všemi obyvateli této planety (nebo alespoň 90%) akceptovatelný a podle kterého by se dobrovolně řídili (zbylých 10% by jsme pak poslali kolonizovat nejvzdálenější planety). Velmi rád pak dobrovolně budu takto žít.

V lidských dějinách nikdy neexistovala společnost, která by žila v harmonii a spokojenosti. Historie se neustále opakuje a starý dobrý časy nikdy nebyly. Lidstvo vždy řešilo svoji PŘÍTOMNOST, která byla někdy lidem nakloněnější, jindy nepřátelská. Přítomnost dávno minulá je pak z určitého úhlu pohledu, bez potřebných souvislostí, předkládána jako ideální. Chodíme v kruhu a neustále vstupujeme do stejných slepých uliček a opakujeme chyby našich předků. Nicméně co je řešení? Je řešením smířit se a vyrovnat s přítomností, nebo se neustále pokoušet o "nová" řešení, až opravdu to NOVÉ řešení nalezneme? Přítomnost je děsivá - došly olivy, Tempranilla je také poslední sklenka, oči se mhouří a nejbližší budoucnost je celodenní maraton veletržních schůzek, motivovaný ekonomickým růstem a světlými zítřky a ještě k tomu blábolení filozofických krutopřínosností! Jak to souvisí s výše uvedenými příspěvky? Velmi těsně!

[Fjord]

Mrak:
Problém je v tom, jak eliminovat zlodějny, co se dějí. Tohle si myslím, že je jen na pořadu. Pokud stát tohle podporuje, tak je tu něco dost v nepořádku a se říká-ryba smrdí vždycky od hlavy. Máš nějaký návrh, jak tohle vyřešit, když stát se k tomu staví zády? Mají na své straně veškerý aparát-tak jak z toho ven? Násilím? To asi ne. Pak se tedy musí odzdola - a začít fungovat jinak. Tohle je rozhodnutí na každém člověku - a rozhodně nic jednoduchého - protože jsou ve hře právě jak píšeš děti a strach, co s nimi bude. Jenomže ony budou řešit po nás tu potopu a je to čím dál horší a horší. Takže to necháme na nich, asi, že a budem se tvářit, že my nic, to soused za to mohl.

Nevytváříme žádný tlak na popaláše, takže si mohou dělat co chtějí-ale to nejde do nekonečna. Jednou se to ucho utrhne-no, a pak už možná to násilí bude na pořadu dne. Lidská mysl má omezené kapacity, co opravdu snese - to mi věř.

[MRAK]

To co píšeš, dává nějaký - určitý - smysl, ale stále tam nikde nevidím odpověď na moje otázky.
Popsalas problém - OK
Navrhlas řešení, ztotožnila jsi se s ním - OK
Já jsem souhlasil s problémem.
Poukázal jsem na slabiny v tvém plánu.
A položil jsem otázky.

A ty místo odpovědí, mluvíš o něčem úplně jiném.
Já tu neprezentuju svoje řešení - diskutuju o tvém .....


Já souhlasím s tím, že je potřeba řešit zlodějiny a tak dále ..... ale znovu se ptám, jak chceš nakrmit lékaře, učitele, policisty, hasiče, železničáře , .... doplňsisamakohochceš ...., pokud nebude mít stát peníze ?
Přestat úplně platit daně prostě nejde. To šlo v dobách ranného středověku....

Ale je to jen můj maličký soukromý názor

[MRAK]

To co napsal MacGyver je bohužel jediná a smutná pravda .....

[Fjord]

Ale já ti odpověděla-pokud se nebude rozkrádat, bude dostatek pro všechny.

[MRAK]

Jasný.
A to rozkrádání zastavíš tím, že všichni nebudeme platit daně ?
Reálně?
Doopravdy?
V jakém časovém horizontu?
Roček - dva? Možná tři?

A co ten roček dva-tři bude? Nikdo nebude chodit do škol, nikdo nebude marodit, nikdo nebude páchat zločiny, nikdo nebude jezdit hromadnou dopravou ....
Uvědom si, že nějaký státní aparátek a správu společnost prostě potřebuje. A když nebudou daně, nebude nic fungovat. Nebude fungovat pošta, nebude se nic opravovat, postižený dlouhodobě nemocní a všichni důchodci zůstanou takřka bez prostředků, nebude se ani pohřbívat - pokud to nezatáhne rodina.

Víš, já se s tebou nepřu o tom, že by bylo líp, kdyby se nekradlo. Ale společnost podle mě musí nějak fungovat.
Je nás prostě moooc, no.

[Fjord]

Inu uvidíme, jak to tu skutečně "dopadne" Přít se v nejmenším též nechci, něco jen vidím jinak. Na tohle jednoduché odpovědi nejsou, i když v podstatě jsou. Komu "sloužím" - toho podporuji, i když v mnohém nevědomě. Ono bude stačit, když pár tisíc lidí začne "myslet" jinak - i tohle bude stačit na změnu a beze zbraní.

[marish]

Vždycky, když si vymýšlím nějakou teorii pro soužití ve společnosti, dosazuji za neznámou co nejrůznější typy lidí. Na tom to vždy bezproblémově shoří ...
Například, ty si klidně zaplatíš za služby typu lékař, hasič atd. Ale co jiní?
Systém který by fungoval ve společnosti o desítkách lidí, kde se může projevit přirozená úcta k jednotlivci apod, nemůže stejně fungovat pro miliony.

Když budeš mít souseda vyžírku, pobírajícího různé dávky, úmyslně tvořícího dluhy, zkrátka žijícího na úkor společnosti, a přijde k němu přísný exekutor, pomyslíš si cosi o božích mlýnech. Když stejný přísný exekutor přijde k tobě, protože se neúmyslně opozdíš s nějakou platbou (když ne ty, tak třeba mě se to stát může), bude to pro tebe velká křivda. - Ale jak to rozlišit? Vytvořit úředníka, který bude rozlišovat a rozplétat dluhy dle množství, velikosti, a třídit občany na ty co vyžírají a ty kteří jen zapomněli? Není to spíš cesta do pekla?

Jednoduché cesty (přestat platit daně) bývají, krom své geniality z jednoduchosti vyplívající, většinou nepoužitelné.

[Josef]

Jestli jsem pochopil Kellerův rozbor, pak návod prvního příspěvku opět míři trochu mimo terč.
Všechno, respektive všichni, s kým se "občan" v citovaném příspěvku "rozchází" jsou jen prodlouženou rukou těch, co tahají za nitky a nejsou vidět, takže na ně ani nedokážete nadávat. Ta prodloužená ruka (ti co na ně nadáváme) je podle morálních kvalit svého nositele, buď více či méně ušpiněná i přisluhovačná, ale není úplně tou pravou příčinu problému. Tou příčinou jsou ti, kterým to celé ve výsledku slouží a kteří jsou posledních několik desetiletí neskonale nenažr*ní. Podle Kellera se odborně nazývají "diskrétní elita". Pro většinu jsou zcela anonymní, navenek nikterak provokující a prakticky je ani neznáte, protože se nikde mezi obyčejnými občany ani neukazují. Jejich svět je jiný, od toho obyčejného - oddělený vysokými ploty či tvrzenými skly jejich automobilů. Občané se vlastně zcela zbytečně rozčilují na nesprávné lidi. Když se dva perou, třetí se vždy směje. Navíc ten třetí určitě nezapomene, co mu jedna nebo druhá strana dluží, bude to po ní vymáhat jakýmkoli způsobem a vydělá na tom více než za klidné situace.

Dalo by se to asi přirovnat k JZD:
Občané jsou dojnice stojící po kolena ve srač*ách. Mají úkol málo žrát, hodně dojit, nebučet a nekopat. Úřady jsou jen dojičky s kýblema, které z nich vydojí, co se dá. Jsou placené za splnění plánu, takže dojí co to dá, i kdyby měly kravám urvat vemena. Nad nimi je vláda ve funkci šéfa onoho kravína. Ten rozhoduje, kolik krav půjde na jatka, kolik je potřeba mít nových telat, i kolik se pro ně zajistí krmiva. Ale o dosazení šéfa kravína, jeho odměňování i jeho "politické životnosti" rozhoduje majitel. Ten, který kravín přímo vlastní, ale přitom je celý rok na Kanárech a zajímá ho jen to, kolik mu ten kravín vydělá na jeho rekreační aktivity. Pokud firma nevydělává, změní šéfa nebo celý kravím i s krávama a dojičkama prodá jinému majiteli. Ten přijme jiného šéfa, který provětrá firmu a krávy třesoucí se před vidinou jatek budou strachem dojit místo mlíka třeba i krev, hlavně aby byly nereálně představy o užitkovosti skotu splněné. Jenže po druhé nebo třetí reorganizaci už požadavkům nebude stačit ani ta nadojená krev a na jatka stejně dojde. Majitele na Kanárech nezajímá proč kravín nevynáší, jestli je to špatnými krávami, špatným krmivem, špatnými dojičkami nebo prostě jen nízkou výkupní cenou mléka. Proto si krávy rozdupáním dojiček, které považují za příliš surové, příliš nepomohou. Jedině by mohly docílit toho, že dělat dojičku bude nebezpečné a nenajde se žádná, která by to bez náležitého příplatku chtěla dělat. Ale nemohou tímto způsobem naučit majitele na Kanárech slušnosti a soudnosti, protože on je daleko a navíc má nakřečováno už dost (nejen mléka v ledničce), aby se dokázal dočasně bez kravína obejít.

Tak je to všude na tom našem globalizovaném světě. U nás je to možná o trošku jednodužší v tom, že někteří se sice snaží stát členy diskrétní elity, ale při své zaslepenosti vlastní arogancí to nedělají zrovna dostatečně "diskrétně" a tím pádem jsou jejich jména mediálně hodně známá.

[Maximus]

To Josef: Moooc pěkně napsáno .

Pokud se nezačnou bát o koryto či přímo o krk skutečné "elity", tj. takoví ti kmotři v pozadí, o kterých se jen spekuluje a maximálně tak mediálně "šeptá", tak tu není žádá šance na opravdovou změnu k lepšímu.

[Terminated Account]

Podepisuju

[Josef]

"Koryto" je rozptýlené v několika bankách v různých koutech světa, nemovitostech i firmách. Vydělává samo na sebe např. úroky nebo dividendami a fyzicky je vlastně z velké části nedostupné. Reálně dosažitelné zbývá pouze to druhé. Takže vcelku chápu obavy některých lidí, co se seriózně zabývají analýzou situace, kteří tvrdí, že další pokračování stávajícho vývoje jednoznačně, dříve či později, skončí nějakou spontánní revoltou, což bohužel přinese i lidské oběti (na obou stranách). A to tím větší, čím hůře rozpozná rozvášněný dav skutečně správný cíl své zloby.

[Terminated Account]

Nepozná! Oblíbené "oni" nejsou nijak zásadně organizovaní. Jednoduše vlastní tolik zdrojů, že můžou se světem do jisté míry manipulovat. Když něco rupne, zalezou ještě hlouběji a vylezou až se to přežene. A svět se bude točit dál.Viníka vlastní mizérie a zloby téměř vždy spolehlivě najdeme v zrcadle.

Ještě by mě zajímalo co všichni ti zlouni co sedí na penězích nebo zdrojích s nimi dělají? Hromadí je a chodí se na ně úchylně dívat? Nebo neustálým koloběhem zdrojů vlastně pomáhají tomuto světu? Jaká je míra optimálního bohatství jednotlivce, která je pro společnost únosná. Nezaměňujeme náhodou vlastnit za krást, řídit za ovládat atd.?

[Josef]

Naopak, já myslím, že oni jsou mnohem lépe organizování, než si umíme představit a výborně dokážou držet při sobě. Jsou totiž na kapitánském můstku jedné lodi, která má na boku jméno Zeměkoule. Znají se ve většině případů všichni osobně. Zvou se na VIP akce - od golfů, přes párty, tajné závody na dálnicích, až po lovy chráněných zvířat v JAR. Jezdí na své ostrovy nebo do hotelů, zvou tam své přátele a přitom, jen tak mimochodem, v rámci vzájemných dobrých vztahů něco domluví, aby jim to pak pěkně klaplo...

[Terminated Account]

Nejsou a nemůžou být zásadně organizovaní. Mohou v určitých ohledech a dané situaci zastávat stejné zájmy, navzájem se potřebovat. Stejně tak si mohou konkurovat a přetahovat se o moc. Kdo někdy řídil větší tým lidi nebo organizoval složitější projekty to musí snadno chápat. Z podstaty věci a lidské psychiky nemůže exitovat organizace, která by dokázala přímo a efektivně řídit svět za účelem dosáhnutí jednoho cíle. Takový systém ještě nikdo nevymyslel. Pokud se mýlím, tak opravdu žijeme v bublině, která stojí, úplně mimo lidské chápání a poznání.

Svět kolem nás je jedna velká neznámá. Kdo bude chápat svoji existenci jako hru a smíří se s pravidly hry, bude žít spokojeně. Kdo bude brát svět příliš vážně může se trápit tak daleko, až ho jeho trápení zahubí.

Tím zrovna nechci říci, že by měl být jedinec zmítaný proudem kolemjdoucích okolností a šikovně se vyhýbat překážkám, nebo se schovávat někde pod kamenem. Naopak je dobré vědět za co a proč stojí bojovat a jakému boji se vyhnout.