Zelenskému se v průběhu let podařilo posílit svou politickou moc za použití standardní ukrajinské taktiky. Nejprve stíhal opozičního politika Viktora Medvedčuka s tím, že má příliš blízko k Rusku. Kmotry Medvečukových dětí jsou Vladimir Putin a Dmitrij Medveděv, ale to není trestně stíhatelné ani na Ukrajině. Zelenskij proto uvalil sankce na Medvedčukovy televizní kanály a některé jeho podniky. ... Dokumenty Pandora nevěstí pro Ukrajinu nic dobrého a pro Zelenského je to špatná vizitka. Jak mi řekl jeden washingtonský analytik, který si přál zůstat v anonymitě, "Ukrajina je Saúdská Arábie korupce". ...
K růstu své ekonomiky se Ukrajina upíná se stejnými starými postavami. Stejné staré postavy se rády mlátí mezi sebou a ničí své nepřátele. To je jedna věc, když to dělají politici. Ale na Ukrajině to dělá i podnikatelská elita. Stává se z ní tvrdé místo pro podnikání. A tak se Ukrajina snaží změnit. Zahraniční podniky tam chtějí být. Je to velká země s prosperujícím IT sektorem, spoustou přírodních zdrojů, slavným zemědělským potenciálem a pracovní silou se slušnou úrovní vzdělání a dovednostmi v těžkém průmyslu a technologických odvětvích. Podle dolarových měřítek je to tam strašně levné. Možná by ale bylo lepší investovat raději do Dogecoinu.
Průzkum podnikatelského klimatu na Ukrajině, který v září provedla Americká obchodní komora a společnost Citi Ukraine, ukázal, že 93 % podniků uvedlo, že reforma soudnictví, právní stát, spravedlivé soudnictví a vymýcení korupce jsou strategickými kroky číslo 1, které musí ukrajinská vláda učinit, aby dosáhla hospodářského růstu, zlepšila podnikatelské prostředí a přilákala přímé zahraniční investice.
Takže za mě se zatím nikam moc nedostali. Tahle válka je ale pro ně příležitost začít znova a postavit to lépe a omezit korupci, zlepšit prostředí. Záleží na tom, jak moc toho dokáží využít a zda dovedou vypráskat oligarchy.
Otázkou je, až se přihlásí všichni ti zahraniční dárci s žádostí o protislužby, platby či výhody.
...Na druhé straně Ukrajina inkasuje za transfer nemalou částku, takže pravděpodobně zvítězí čistý pragmatismus. Téměř s jistotou však můžeme říct, že objem plynu směřující přes Ukrajinu opět o něco klesne. Svoji šanci v regionu vycítily také Spojené státy, které přes Polsko začínají na Ukrajinu posílat svůj zkapalněný zemní plyn.
Kto nepozná prístav, do ktorého pláva, tomu žiaden vietor nie je dosť dobrý.
Maximus píše: ↑10.04.2022 9:01
Střední a Východní Evropa se s Ukrajinou obejde časem bez EU i ruska. Zapadní Evropa se rozloží díky svojí melounové ideologii a zásadním demografickým změnám a rusko po de facto prohrané válce na Ukrajině definitivně spadne ekonomicky a geopoliticky mezi velmoci druhého až třetího řádu (něco mezi Indii a Brazilii).
Ukrajinu ceka Marshalluv plan a ten bude financovany hlavne ze stany zapadni Evropy. To oni (my) tam budou financovat vystavbu novych domu, obnovu prumyslu a infrastruktury. Budou to jejich (nase) banky ktere to budou platit a budou to nakonec jejich (nasi) investori, kterym to bude patrit. Ukrajina bude na ekonomickych kapackach zapadu desetileti a na konci bude ekonomicky tak svazana se zapadem, ze nebude zadny prostor pro vytvareni nejakeho geopolitickeho bloku ve vychodni Evrope.
Druha vec je green deal. Tenhle valecny konflikt zpusobi, s vyjimkou renesance uhli, ze prechod na obnovitelne zdroje bude asi 3x urychlen. To co nedokazali zeleni za dlouha leta, zaridil Putin behem jednoho mesice.
To Ulf: Díky za informace. Nicméně základ zůstává stejný - rusko si nemůže dovolit Ukrajinu jako konkurenta v dodávkách plynu pro Evropu. Proto už začalo rusko válku v roce 2014.
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.
Marshalův plán pro Ukrajinu budou platit především USA, protože je to v jejich geopolitickém zájmu vrazit klin mezi Rusko a Německo. My, tj. střední a východní Evropa se s tím svezeme.
Ukrajinci nezapomenou, kdo jim pomáhal v nejtěžších chvílích.
EDIT: Uznaným válečným zločincům se pravděpodobně nebudou vracet zabavené zahraniční finance a ty půjdou na reparace jejich zločinů na Ukrajině
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.
T. Dvořák na fb:
"Narazil jsem na Twitteru na dlouhé vlákno, ve kterém je velmi dobře shrnuto, jak probíhala první fáze války na Ukrajině na základě dostupných informací (OSINT). Je to dlouhé, ale stojí to za to. Je to totiž ohromná ukázka mazanosti, odhodlání a strategického uvažování ukrajinských velitelů.
Přikládám text v českém znění s několika poznámkami a doplněnými informacemi:
BITVA O KYJEV - Tomi T Ahonen
Teď už víme, že Putin měl čtyřhodinový plán, jak vyhrát válku na Ukrajině, a jeho "plán B" byla třídenní operace s cílem porazit Kyjev, kdyby čtyřhodinový plán selhal. Oba tyto plány nasadil proti Kyjevu s obrovskou vojenskou silou. Nyní víme, jak.
ČTYŘHODINOVÝ PLÁN
Ano. Existoval plán, jak porazit Ukrajinu za "čtyři hodiny". Mohlo to vyjít. Rusko (=Sovětský svaz) ho použilo v Maďarsku 1956, Československu (1968) a Afghánistánu (1979). Obsadit hlavní město, zmocnit se televize/rádia a v televizi prohlásit, že jste vyhráli. Putinův plán na porážku Ukrajiny během 4 hodin zahrnoval letecký útok 1 000 mužů, kteří by obsadili letiště Antonov v Hostomelu, poté by dopravní letadla IL-76 vysadila 7 000 mužů, a ti by pomocí obrněných vozidel obsadili prezidentský palác (a televizní stanice) v Kyjevě a oznámili do éteru kapitulaci Ukrajiny.
BITVA O ANTONOVSKÉ LETIŠTĚ
První bitvou ukrajinské války a první bitvou v bitvě o Kyjev byla bitva o Antonovské letiště 24.-25. února 2022. Počáteční útočné síly dorazily za úsvitu v počtu asi 30 transportních vrtulníků Mi-17 a doprovodných bitevních vrtulníků. Útočné síly tvořil výsadek buď z 11., nebo 35. gardové letecké útočné brigády. Některé z vrtulníků byly sestřeleny. Zbývající síly čítající asi 1 000 elitních výsadkových jednotek čelily ukrajinskému 3. pluku zvláštního určení, který byl připravený se bránit.
Zatímco bitva o letiště probíhala, hlavní síly leteckého útoku (dalších 7 000 mužů & jejich obrněná vozidla) přiletěly nad letiště v obřích dopravních letounech IL-76. Pokusily se přistát. Ukrajina neumožnila přistát dvěma IL-76 (zdroj mluví o sestřelení, ale pravděpodobně Ukrajinci donutili palbou letadla otočit zpátky na bezpečné území). Přistání bylo přerušeno. Letouny IL-76 byly odkloněny na nejbližší Ruskem kontrolované letiště, které se nacházelo na běloruské straně hranice, ve městě Homel. Mezitím obrana Ukrajiny v Kyjevě vyslala 4. brigádu rychlé reakce, aby posílila obránce, kteří pak znovu dobyli letiště.
Antonovské letiště, které bylo 24. února ráno krátce v ruských rukou, bylo 24. února odpoledne opět pod kontrolou Ukrajiny. Ukrajinci ale věděli, že se na jih od Běloruska přesouvá velká pozemní invazní armáda, a tak přistoupili ke zničení vzletových a přistávacích drah letiště. Ruské výsadkové jednotky zaútočily znovu na letiště Antonov masivním vzdušným útokem (200 vrtulníků a asi 5 000 mužů) a letiště opět obsadili, a to 25. února. Ukrajinští obránci však zabránili jejich průlomu obklíčením letiště. Hlavní armáda útočící na Kyjev přišla po souši s tanky a obrněnými vozidly (ruská 35. kombinovaná armáda). Ta se probojovala k Antonovu letišti a přes jeho perimetr & odpoledne 25. února bylo letiště znovu v ruských rukou. Nyní však bylo nepoužitelné, takže šlo o Pyrrhovo vítězství.
Pokud si vzpomínáte, na počátku panovala hysterie, že by Kyjev mohl padnout nebo že by prezident Zelenskyj mohl být zajat či zabit, a tak západní spojenci prosili Zelenského, aby z Kyjeva uprchl. To vše bylo reálné a hrozba byla skutečná. Rusové zkoušeli letecký útok na Kyjev. Ukrajina se obránila.
PLÁN B - OBKLÍČENÍ KYJEVA
Zatímco probíhal plán A, Rusko si pro jistotu připravovalo plán B. 24. února ráno zahájilo plný útok na Kyjev, aby se zmocnilo hlavního města silou. A tento plán byl vytvořen podle vzoru Grozného, čečenské války. V první Putinově válce (tehdy ve funkci premiéra), tzv. druhé čečenské válce v letech 1999-2000, Putin obklíčil hlavní město Čečenska Groznyj (450 000 obyvatel). Kolem města bylo položeno minové pole. Bombardoval ho každý den a noc, dokud nebyly zničeny doslova všechny budovy.
Přesně stejný bojový plán jako v Grozném dnes Putin používá na Ukrajině při obléhání Mariupolu (450 000 obyvatel). Abyste pochopili plán B pro Kyjev, podívejte se na dnešní Mariupol. To byl Putinův plán B pro Kyjev (3 miliony obyvatel). Ne napadnout Kyjev, ale obklíčit ho a pak ho rozbombardovat na padrť.
BITVA O KYJEV
Plán bitvy na dobytí Kyjeva spočíval ve vyslání ruské 35. kombinované armády z Běloruska do záložního města u Kyjeva (Hostomel kousek od Irpinu) v první den. Poté doplnit palivo. Druhý den pak obklíčit Kyjev. 3. den zahájit ničení Kyjeva. Všimněte si, že Rusové neočekávali, že Kyjev po 3 dnech kapituluje, pouze že v tomto bojovém plánu obklíčí Kyjev za 3 dny, což v podstatě zaručuje, že Rusko nakonec Kyjev zničí (o šest měsíců až dva roky později) nebo se vzdá.
Plán bitvy o Kyjev potřeboval ke svému fungování pouze jeden významný prvek. Doplnění paliva do tanků, obrněných vozidel a samohybného dělostřelectva. Vzdálenost od běloruských hranic ke Kyjevu je PŘESNĚ taková, jakou můžou tanky ujet na plnou nádrž. Potřebovaly tedy natankovat. Kdyby se po jednom dni doplnilo palivo, měla by tato 35. kombinovaná armáda (podle odhadu zhruba 70 000 mužů, 7 000 obrněných vozidel včetně 2 100 tanků) dostatek paliva na dokončení obklíčení Kyjeva druhý den, takže by Kyjev obléhala od 26. února.
První část tohoto plánu fungovala přesně podle plánu. Tanky překročily hranice na Ukrajině 24. února. Do 25. února dosáhly Hostomele, 13 mil (20 km) od Kyjeva. Jenže tam jim došlo palivo. Přijely do určeného tankovacího prostoru... a slíbené palivo jim ještě nedorazilo. A tak čekali. Zavolali do konvoje, kde je to drahocenné palivo, a zjistili, že kamiony s palivem jsou vzdálené necelou hodinu. Tak čekali. A zavolali o hodinu později. Zpoždění. Zavolali o čtyři hodiny později. Stále zpoždění...
V jednu chvíli se velitel 35. kombinované armády rozhodl odložit tankování na další den a řekl svým vojákům, aby se vyspali. A zavolal své palivové vozy. Stále měly zpoždění – přitom byly skutečně jen hodinu daleko. Jenže čelily místnímu odporu, je to nakonec úzká silnice.
70 000 mužů a 7 000 obrněných vozidel zaútočilo od běloruských hranic, překonalo 70 mil (115 km) & dosáhlo svého cíle 1. dne – přesně podle plánu. Kdyby tam našla palivo, tato armáda by obklíčila Kyjev 2. den. Něco tomu ale zabránilo: Konvoj o délce 40 mil.
BITVA O 40 MIL DLOUHÝ KONVOJ
Kdyby Rusko 25. února zjistilo, že konvoj s palivem, které tak zoufale potřebovalo, nikdy nedorazí, objednalo by náhradní konvoj a dostalo by zásoby (a potraviny a munici) nejpozději 28. února. Ukrajina je ale podvedla. Obráncům Kyjeva se podařilo hrát s důvěřivými ruskými veliteli hru na kočku a myš, aby po DVA TÝDNY věřili, že tento konvoj může dorazit k vyhladovělým vojákům a tankům, což Kyjev zachránilo.
(Pozn.: Jak se zpětně ukázalo, Rusové tu doplatili na korupci ve své armádě. Při komunikaci totiž používali nové typy vysílaček, které se ale roky předtím objevovaly na online bazarech, kde je prodávali sami ruští vojáci. Každý si tak mohl takovou vysílačku koupit a ukrajinští experti to skutečně udělali. A tak dokázali vysílat Rusům NĚKOLIK TÝDNŮ falešné zprávy v ruštině o pohybu konvoje, který ve skutečnosti dávno stál.)
Nyní víme, že počáteční zdržení 40mílového konvoje provedla specializovaná lesní bojová jednotka o pouhých 30 členech, vedená ukrajinským plukovníkem Jaroslavem Hončarem. K rychlému pohybu v bažinatém lese používali čtyřkolky. Měli zařízení pro noční vidění a drony. Ukrajinská jednotka udělala to, co je třeba udělat s každým bojovým konvojem, zneškodnila (nebo zničila) první 3 vozidla na úzkém místě na silnici. Zablokovala tak průjezd vpřed. Pak konvoj partizánským stylem napadali, protože se prodlužoval a byl stále více zahlcený. Rychlé útoky typu "udeř a uteč“. V určitém okamžiku byl zničen nejméně jeden most, možná několik mostů, což zabránilo extrémně těžkým nákladním vozům v průjezdu přes drobné ale časté vodní překážky. Rusové tedy přivezli přemosťovací zařízení, ale na ně se Ukrajinci také zaměřili a zdržovali a zdržovali...
Konvoj, který se stále rozrůstal, až do své plné délky 40 mil (64 km) měl nakonec na této úzké silnici uvěznit asi 1 400 zásobovacích nákladních aut. K dispozici měly malou ochranku čítající asi 2 000 ruských vojáků. Ale nikdy se jim nepodařilo prorazit přes bránící Ukrajince. Ruské velení přišlo na to, jak to s nimi Ukrajina hraje, až kolem 11. března. A teprve pak vyslalo několik menších náhradních konvojů po jiných silnicích, které dorazily k ruské 35. kombinované armádě kolem 14. března. Toto zpoždění zachránilo Kyjev.
BITVA O IRPIŇ
Zatímco obrněná vozidla byla bez paliva a nemohla manévrovat, 35. kombinovaná armáda nezahálela. V každém případě se musela přesunout v plánovaném obklíčení blíž k perimetru, aby získala dobré dělostřelecké pozice k ostřelování Kyjeva. Takže jen několik kilometrů od Hostoměle směrem ke Kyjevu se nachází další město na předměstí Kyjeva, které se jmenuje Irpiň (30 000 obyvatel). Bitva o Irpiň měla být zlomovým bodem v bitvě o Kyjev. Trvala nakonec jeden měsíc.
Ruská 35. kombinovaná armáda dorazila na okraj Irpini 25. února. Útok na Irpiň začal 27. února. Ukrajinci tam byli připraveni a odhodláni se udržet. Byla to zkouška nezastavitelné síly proti nepohyblivému objektu. Měsíc těžkých bojů. Irpiň je vzdálen 11 mil (17 km) od Kyjeva. Rusko Irpiň nikdy úplně nekontrolovalo. Tak blízko se masivní invazní armáda Ruska dostala ke Kyjevu. Na 11 mil! Tady je Ukrajina obrátila nazpátek. Dne 28. března Ukrajinci vyhnali všechny Rusy a osvobodili Irpiň.
OBLÉHÁNÍ KYJEVA
Jakmile Ukrajinci věděli, kde Rusové jsou, a viděli ze vzduchu i přesně, jaké síly tam na obklíčení Kyjeva přivezly, připravili odpovídající obranu. Z Hostomele se dalo jít jen dvěma směry. Ukrajinci věděli, že směrem na východ od Hostoměle teče řeka Dněpr. Posledním městem před řekou je Vyšhorod. A dalším městem na západě byl Makariv. Takže Ukrajinci měli dobrou představu o tom, kam se Rusko vydá, jakmile natankuje.
Ukrajinci viděli na satelitních snímcích chvíli, kdy Rusové konečně přišli na jejich hru na kočku a myš se 40mílovým konvojem. Viděli kdy Rusko poslalo náhradní konvoje na jiné trasy. I ty Ukrajina ostřelovala, ale většina z vozů se dostala k cíli. 16. března se Rusům konečně podařilo doplnit palivo do svých obrněnců uvízlých v Hostomelu. A to, co zbylo ze 70 000 mužů po třech týdnech bojů, mohlo konečně zahájit úplné obklíčení Kyjeva. Jenže obklíčení se mělo brzy změnit v naprostou katastrofu.
Směrem na východ měli Ukrajinci připravenou obranu na předměstí Vyšhorodu, nyní stejně silně bráněnou jako předtím Irpin. Rusové se k Vyšhorodu nikdy nedostali ani na krok. Útočili však také na západě. Protože Ukrajina věděla, že cesta na východ je neprůjezdná (ukrajinské velení nechalo cíleně zaplavit velkou plochu obcí vodou z Dněpru, která se stala neprůchodná pro jakoukoliv techniku, pozn.), byla ruská 35. kombinovaná armáda nucena jít na západ, pokud chtěla obklíčit Kyjev, a tak na ní Ukrajinci čekali u města Makariv.
Zatímco bitva u Irpini trvala měsíc v boji muže proti muži ve městě, obrněné jednotky ruské 35. kombinované armády se střetly s ukrajinskými obrněnými a protitankovými jednotkami v záloze u města Makariv a bitva trvala pouhé dva dny. Makariv byl osvobozen 22. března. V bitvě u Makariva se Ukrajině podařilo zasáhnout velitelské stanoviště 35. kombinované armády a údajně zranit velitele Severní invazní armády (byl uveden na začátku jako jeden ze zabitých generálů, ale zdá se, že je naživu).
Se zničenou obrněnou technikou před Makarivem a velkou částí pěchoty zlikvidovanou v městském bojovém mlýnku na maso při pokusu o přesun do Irpinu (spekuluje se, že právě zničení ohromného množství útočících jednotek v Irpinu a Buči vedlo ruské vojáky k pomstě na civilistech, pozn.) měla 35. kombinovaná armáda pravděpodobně polovinu ztrát (mrtvých nebo zraněných). Útok na Kyjev se nyní nezdařil.
Zbytky ruské 35. kombinované armády se 31. března stáhly z Ukrajiny zpět do Běloruska. Ti, kteří mohli uniknout, tak učinili. Nejméně 700 vozidel se dostalo ven, mohlo to být odhadem 10 000 mužů, část z nich lehce i těžce zraněných.
Bitva o Kyjev tak skončila."
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.
Rusáci se začnou požírat mezi sebou - bohužel ruský nacismus se bude ještě posilovat.
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.
Rusko nese bezesporu vinu za válečné škody na Ukrajině a stejně tak bude vymáhána mezinárodním společenstvím osobní odpovědnost za válečné zločiny.
Proto budou vymáhány po rusku reparace, už dnes se odhadují na 300-500 mld. USD, ale s pokračujícími snahami ruských okupantů o ovládnutí ukrajinského území budou stále raketově narůstat.
Na reparace padne zmražený zahraniční majetek RF v hodnotě okolo 350 mld. USD a nelze vyloučit, že i majetek firem a osob. To bude záviset na tom, jak se zachová RF k majetku zahraničních firem na svém území.
Dokud nebudou zaplaceny reparace ze strany ruska, tak minimálně část sankcí zůstane v platnosti i po ukončení bojů.
Reparace dopadnou nejen na životní úroveň rusů, ale především na schopnost RF obnovit škody na armádě a provést její potřebnou reorganizaci. Hlubší dopady na RF ve smyslu oslabení moci Moskvy v odlehlejších guberniích se dají rovněž předpokládat.
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.
To je hezky scenar, logicky a spravedlivy. Jenom se trochu obavam dusledku - porad mam pred ocima, k cemu vedly nemecke reparace po WW1...
- Co si myslíme, není názor, ale mínění.
- Abychom mohli mít názor, musíme mít argumenty.
- Argument je důkaz, doklad.
- Diskuze je výměna argumentů.
- Cílem výměny je rozebrat věc z více úhlů pohledu, ne vyhrát.
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.
Maxime, přesně kvůli reparacím si myslím necouvnou. Kdy platily např. USA reparace? Reparace platíš, když prohraješ, ne když jsou protivnici rádi, že se tě vůbec zbavili... Takže to uhrají na remizu, možna zamáznou něco málo, ale spíše bych řekl, že ne. A to placení se podle mě nestane, ani když by Putin skončil. Myslíš, že by přišla jiná garnitura, která Rusko nebude považovat za velmoc? A velmoci neplatí...
Takže obnovu UA budeme platit my, jako Evropa. USA se soustředí na Asii a navíc i v USA je inflace a když se sejde inflace, zablokované ruské prostředky (a zahájení dedolarizace světové ekonomiky), tak na to USA nebudou mít. Budou sice "tisknout papírky", ale nebude to asi stačit. Naopak ještě budou chtít pomoc pro Ukrajinu zaplatit (to jsem postoval pár dní dozadu.
To Zapadlo: Ty krádeže a rabování ruskými vojáky není exces jednotlivce, ale tradice. Když si vzpomenu, co mi vyprávěl děda, když procházely druhosedové jednotky Rudé armády přes jeho městečko, tak se mi ani tenkrát nechtělo věřit.
U tématického obrázku je odkaz na rekordmana, co si nakradl 440 kg věcí a poslal je domů do ruska v 17 balících.
Jemu podobných vojáků jsou doloženy z Běloruska v záznamech stovky, v reálu jsou to tisíce banditů.
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.
To Argonaut: Psal jsem jasně, že geopolitický zájem USA je vojensky i finančně "utahat" RF, aby nemělo schopnosti otevřít v budoucnu frontu v Evropě a donutit USA bojovat s Čínou i Ruskem na dvou frontách. Stejně tak je zájmem USA vrazit klín mezi Rusko a Německo. Znovuvybudování Ukrajiny a její napojení na západní struktury (resp. proamericky orientované státy střední a východní Evropy) je nejlepší cesta, jak se zbavit geopolitického vlivu Ruska a oslabit postnacistickou EU, resp. Německo!
Dle mého si RF nesáhne na většinu zmrazených financí, které půjdou na obnovu rusáky zdevastované Ukrajiny.
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.
Nejsem si jistý, nakolik je moudré uplatnit scénář s Německem po I. sv. válce na stát s největším jaderným arzenálem na světě a poněkud dubiozním způsobem předávání moci. Možná by se někteří zdejší gaučoví ranaři evaporovali s dobrým pocitem a písní na rtech, ale ja ti tak nevidím. Nevím, možná se zeptat na názor Židů v Auschwitzu, jestli ta Versailles za to stála...
Maximus píše: ↑10.04.2022 13:11
To Argonaut: Psal jsem jasně, že geopolitický zájem USA je vojensky i finančně "utahat" RF, aby nemělo schopnosti otevřít v budoucnu frontu v Evropě a donutit USA bojovat s Čínou i Ruskem na dvou frontách. Stejně tak je zájmem USA vrazit klín mezi Rusko a Německo. Znovuvybudování Ukrajiny a její napojení na západní struktury (resp. proamericky orientované státy střední a východní Evropy) je nejlepší cesta, jak se zbavit geopolitického vlivu Ruska a oslabit postnacistickou EU, resp. Německo!
Dle mého si RF nesáhne na většinu zmrazených financí, které půjdou na obnovu rusáky zdevastované Ukrajiny.
Scenar kdy USA je ten kdo obnovuje UA je podle me nepravdepodobny. Kdyby USA masivne investovalo v UA, tak tam bude chtit mit zajisteny poradek a to by znamenalo americke vojenske zakladny na uzemi UA. To bych si dokazal predstavit jen v pripade ze by se Rusko rozpadlo a jaderne odzbrojilo. Sice bych to bral vsemi deseti, ale realne to neni.
Myslím, ze USA bude stačit, když se pojede podle “kuchařky” George Friedmana - jeho “Velkopolsky blok” s Ukrajinou je uskupení státu, které si v konvenční válce v obraně poradi s vychodem i západem. Zatím jsem mírný optimista.
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.
