Kvalita výrobků s jakou budeme vstupovat do PA-doby

[Centurion]

Kupuji vsechno original army a kvalita je zarucena. V armade si nemuzou dovolit ze kdyz je clovek na misi tak se mu rozpadne bota nebo roztrhne bagl. Za kvalitu se ruci. Armada to nakoupi draze casem to vyradi armyshop nakoupi a ja mam kvalitni zbozi za babku. Kdyz si vezmu ze goretex bunda pro batuzkare stala 7000 a goretex army komplet stal 900 kc. Po testech jsem zjistil ze to ma vlastnosti celkem podobne.

[goral]

V armade si nemuzou dovolit ze kdyz je clovek na misi tak se mu rozpadne bota nebo roztrhne bagl. Za kvalitu se ruci.

teds me pobavil...

[Kapo]

A ktorá armáda nakupuje v číne?

[cajgalamo]

A ktorá armáda nakupuje v číne?

Predsa tá čínska!

[cajgalamo]

V armade si nemuzou dovolit ze kdyz je clovek na misi tak se mu rozpadne bota nebo roztrhne bagl. Za kvalitu se ruci.

Ano, kým boli boty vz. 60. Teraz? Utrhnutá podrážka - komplet celá - je normálna vec.

[goral]

Jako obecne jsou vojenske veci lepsi a vydrzi vic, ale to jsem ochoten temer bez vyhrady tvrdit maximalne o vecech americke armady, misty britske a nemecke.
O ceske a slovenske si nedelam iluze, ani o nasi spolecne lidove (i kdyz na to, ze to bylo pro braneckou armadu a ve velkych poctech, to ma svoji kvalitu, to nepopiram)

[Fabulous]

Na téma čínské zboží - už to zdaleka není co bývalo. Pokud zrovna nekupujete to nejlevnější, tak u dobré čínské firmy dostanete kvalitu vyšší, než třeba u mnoha USA firem. Prostě už nelze paušalizovat. Jsou tam dobré a špatné firmy, jako kdekoliv na světě.

Pro zajímavost - Čína je jeden z největších výrobců balistických materiálů a vest. Dodává OEM i pro nejvyhlášenější výrobce. "OEM" znamená, že na čínskou vestu si kupující našije své logo nebo je mu našito již v továrně

[Josef]

Před nedávnem se mi trošku ztenšila zásoba hřebíků. Protože hřebík svým způsobem považuji za "vesnickou strategickou surovinu", nenechávám ji nikdy klesnout na nulu. Nuže jsem zakoupil zase pár kil hřebíků nových na doplnění. Jenže ouha, on už ani hřebík není tím hřebíkem, co býval. Kupoval jsem jako vždy obyčejné čtyřicítky a nechtěl žádný "speciál". Z obrázku je ale jasně patrné, jak to dopadlo. Vlevo je hřebík - "klasická čtyřicítka", tak jak má být, asi rok starý. V pravo vidíte něco, co by se dalo s hodně velkou dávkou optimismu nazvat jeko nová "čtyřicítka ekonomická".

hrebik-40.jpg (9.53 KiB) Zobrazeno 12389 x

Zdánlivě bezvýznamná úprava rozměrů, jenže ta trocha už stačí na to, aby byla "nová čtyřicítka" na většinu prací v praxi zcela nepoužitelná. Proč? Protože je při stejné délce o třetinu tenší. Matematik by v dalším odstavci začal rozebírat změnu průřezu, pevnost, namáhání na vzpěr při zatloukání v newtonech a megapaskalech atd. Sedlák z vesnice vám k tomu řekne pouze to, že hřebík je vhodný nanejvýš do měkkého lipového dřeva nebo k rozsypání na parkoviště před firmu, která ho vyrobila. K ničemu jinému se nehodí. Jeho použití do dřeva borového je už na hranici jeho možností, do dřeva smrkového, kam se nejčastěji používá, byste pro něj museli předvrtat vrtačkou otvor a do modřínu ho nezatlučete ani náhodou. Hřebík je totiž jen z měkké šufánkové oceli - proto, aby výrobci dlouho vydržela raznice a neopotřebovala se. To by se ještě sneslo, ale nesměl by být současně tenší. Tenký dřík neunese tlak, který je potřebný pro vnikání do dřeva, vybočí do strany. Prakticky každý hřebík z této série, který vezmete do ruky, se vám při zatloukání ohne. Měkký materiál pochopím, ale nepochopím snahu použít k výrobě tenší drát. Vždyť hřebíky se prodávají na kila. Materiál jako zákazník v těch kilech vždy zaplatím, ať je silný nebo tenký. Výrobce by se měl tedy jako zelinář či řezník snažit prodávat co nejtěžší hřebík. Při výrobě tenkých hřebíků je do jednoho kila celkově více kusů - což jinými slovy znamená, že raznice vícekrát bouchne než se to kilo nalisuje a samozřejmě se více opotřebí. Vypadá to, že v tomto případě výrobce spořil tak intenzivně, až nakonec tzv. "střelil kozla". Takže pokud nenasyslíme ještě ze starých zásob co leží na prodejnách, budeme se muset vydat vstříc PA-době bez použitelných hřebíků...

[MRAK]

Josefe, já jsem se už setkal s prodejem hřebíků na kusy!!!
Takže odtud asi vítr fouká .....

Jinak - děs běs !!!

[Terminated Account]

Naprostý souhlas. Hřebíky a často i vruty jsou z úplného blata. Feromat nebo Ferona nebrat. Zatlouci stovku hřebík na poprve a rovně do trámu je porod a to nejsem žádná gramla. Kupuji pouze Německé značky a mám po problému. Cena je úplně někde jinde, ale vyplatí se to.

[brezvi]

Josef: Můžeš změřit tu původní čtyřicítku? Jsem blízko tomuto zdroji, tak mě zajímá jak jsou na tom. Ikdyž zrovna pro 40 mají více průměrů Dík
http://www.zakov.cz/hrebiky/stavebni-hrebiky

[Josef]

Jestli dnes večer nezapomenu, změřím...

[Josef]

Takže proběhlo měření jednoho náhodně "vylosovaného" kusu z krabice od každého typu:

"normální" čtyřicítka:
průměr dříku 2,25mm (průřez kuhový), pod hlavou 5 příčných záseků
celková délka hřebíku včetně hlavy 39,8mm
průměr hlavičky 5,24 až 5,34 - oválná, hlavička centrická vůči dříku, na povrchu hluboce vroubkovaná
délka šikmé části hrotu 3,9mm, hrot jehlancovitý, na hranách ostrý

"ekonomická" čtyřicítka:
průměr dříku 1,66 až 1,69mm (průřez - zploštěný ovál), pod hlavou 3 příčné záseky
celková délka hřebíku včetně hlavy 41,2mm
průměr hlavičky 3,22 až 3,40 - oválná, hlavička excentrická vůči dříku*, na povrchu hladká
délka šikmé části hrotu 2,7mm, hrot tupý, nesymetrický, s otřepem

Poznámka: Průměry jsou měřené mikrometrem, délky posuvkou ("šuplerou").
*) Hodnotu excentricity nebylo možno jednoduchými pomůckami změřit a měřit hlavičku hřebíku indikátorem házivosti při upnutém hřebíku v soustruhu se mi vážně včerá už nějak nechtělo

[Josef]

...a budeme pokračovat další specialitkou ze sortimentu železného spojovacího materiálu:

Na ukázku pár čerstvě zakoupených vratových šroubů M6x90. Ještě nedokázaly ani úplně přitáhnout 18mm silnou hoblovanou desku k trámku a už se u nich utrhly hlavy. Ani to neluplo, nekřuplo, jen tak klidně a tiše hlava upadla, jako by byla přilepená Duvilaxem. Nastalo to v okamžiku, kdy jsem matice utahoval očkovým klíčem tak, že jsem si s ním točil ještě jen jedním prstem. K žádnému skutečnému dotahování vůbec nedošlo. U těchto šroubů bývalo normální, pokud se při přílišném utažení strhal závit, případně ožvýkal šestihran matice, ale utržená hlava u 50% kusů (4 z 8 ks) svědčí o zcela prapodivném složení oceli celé série (oceli nevhodné pro lisování hlavy). Zbývající kusy snesly plné utažení bez problémů, až se hlava prakticky 1mm vtáhla do dřeva. Tj. trhlina musí vznikat už při výrobě a buď na šroubu je a ten se v zápětí přetrhne nebo není a pak šroub snese všechno, protože je namáhán klidným tahem bez rázů a opřený o měkký materiál.

vratove-srouby.jpg (16.82 KiB) Zobrazeno 12114 x

[lz1]

malý tip ku klincom - pokiaľ je možnosť a čas dovolí (a keď potrebujem nejaké dosky nie zrovna top kvality) tak rozoberiem po práci nejaké palety (zvyčajne jednorazové) a zozbieram po sebe aj klince - nemeral som, ale priemer drieku sa mi vidí taký na aký som zvyknutý a naviac nie je hladký - (ako keby upravený torziou v pozdĺžnej osi takže drží ešte lepšie). môžem si to dovoliť, pretože palety sú (zatiaľ) zadarmo a spotrebu klincov (a ani dreva) nemám nejakú výraznú...
...tzv. kroucené hřebíky...

[alibaba]

Jaka je kvalita vyrobku v Recku ? Jaka byla v Argentine roku 2002 ,,,..... vsude tam kde je PA dnes ......

[GOD]

Prave včera som sa bavil s kámoškou čo by expertom kvality o kvalite vyrobkov.
ČSN ? bejvavali časy. Dnes vyrába každý šulin podla seba a inovuje. Podla normy už nejde nič. Myslím, že aj obyčajné rohlíky boli normalizované. A dnes? čo obsahuju mlete masove vyrobky? chleba? ...

V zime som pri vypuštani vody z zahradneho vodovodu zabudol na filter v studni - pred vodarničkou. Samozrejme že ho mraz roztrhal. Tak valím do vodo topo plyn obchodu, že kúpim iba tú plastovú čast filtra ktora je roztrhnutá. Ale kdeže ,, my mame len tento talianský týp,, samozrejme že na pohlad skoro rovnaký, ale rozmerovo o 1 alebo 2mm iný priemer. Ale aj tak som musel kúpit v inom obchode komplet celý filter, lebo samotnu banku nemali. Skratka dobrý kšeft.

Dalej mi praskla gumička na ventile kolesa. Jazdim na služobnomm bicykle zbrojovka cca 50te roky. Tak vymenim gumičku a vybavene. Mohlo by to byt v suprave na opravu duší. Samozrejme že súprav majú plnú ale nie s gumičkou. Tak som musel kúpit POSLEDNÝ venitlok kompletný. S tým že aj tak to nikdo dnes už nepouživa.
Neviem ale mam pocit, že dnes sa razí moderný trend a na staré veci sa zabúda a su stavané do ,,historickeho archaizmu,,.

Dalšia príhoda s bicyklom.
mali sme v rodine tragicku nehodu na obyč bicykli v priemernom stave. Tak sme investovali a sestre kupili kolo za cca 18 000 kč. A po cca 1km sestra ktorá váži cca 45kg ulomila najmenšie predne prevodove kolečko. Skoro ma šlak trafil. Tu zlost si neviete predstavit. Tak človek investuje kopu penazí do ,,kvalitného kola,, a čo dostane?

A ešte sa vratim k tej zbrojovke troj štvrtke čo mám požičanú od univerzity - nemam na šalin quard kart - tramvajenku.
Síce v obchodoch nezoženiem nahradne sučiastky, ale opravím okrem prednej brzdy (neni čas) všetko. Ale kupim si retro pedale 75kč a čo tam? odkryte ložiska, nerozoberatelne spoje... A ozaj, kupoval som nove pedale, lebo som povodny ustrihol - davam mu zabrat do kopca. Retro nemali skladom, tak som kupil duralove a z 10 sa volne točili osky na 1 páre - (200 kč), povoluju sa šroby...

Tá kvalita stojí dnes za hovno.

K let lampe: dostal som 2 staršie kusky, tak som skusil ich rozbehnut, ale po cca 4 hodinach to stale neni ako nové. Kvapká benzín, mení sa plamen samovolne... (stale sa ešte učím čo a ako). Tatko kupil novú na propanove kapsle, a s tou sa pracuje výborne. Uvidíme ako dlho ešte.

[Josef]

Jakoukoliv starší letlampu (nepoužívanou déle než cca 5 let) je zapotřebí před použitím totálně rozebrat na prvočinitele (s vyjímkou demontáže hořáku od nádrže). Bývají vyschlé gumičky ve ventilech, drobí se a netěsní (benzín couvá do pumpy), netěsní píst v pumpě. Bývá netěsný (nádrž ztrácí tlak) nebo naopak přilepený (velmi nebezpečný stav) pojistný ventil v uzávěru nádržky, těsnění uzávěru taktéž netěsní nebo je značně deformované. Někdy je zkorodovaná pružinka pojistného ventilu a v nádrži nelze dosáhnout pumpováním potřebného tlaku, protože venil dotlačovaný zeslabenou pružinou předčasně ufukuje*. Pokud obsluha před léty po ukončení práce neuzavřela jehlový kohout, bývá sedlo i jehla často pokryté měděnkou a většinou po utažení netěsní. Ucpávka u hřídele se musí taktéž utáhnout (ale většinou ji netřeba vyměňovat). Může být i zkřivený drátek, který vyčuhuje na konci jehly kohoutu, jehož úkolem je po uzavření kohoutu vyčistit trysku. Je vhodné odšroubovat malé šestihranné šroubky (u českých výrobků níže pod kohoutem), které zaslepují výparníkový kanál a vlastní vývrt kanálu, případně i vložené sítko řádně vyšťourat drátem a vyčistit vyfoukáním stlačeným vzduchem od usazených nánosů, které se jinak stále strhávají do trysky a ucpávají ji (sítko, patří do hornějšího z obou kanálů). Bez těchto "restaurátorských" prací je práce se starou nebo déle nepoužívanou lampou skutečně k vzteku. Máte prakticky jen dvě možnosti - buďto lampě dáte výše uvedenou péči a bude vám zdárně sloužit do roztrhání těla nebo ji péči nedáte a po několikerém vztekání ji jako prakticky nepoužitelnou odstavíte či zahodíte (v takovém případě sdělte kolegovi kam, on si ji třeba opraví).


*) Popravdě řečeno také záleží v jakém režimu lampu provozujete. Já obsluhuji lampu tak, že nejprve odpustím zbytkový tlak v nádrži povolením uzávěru (zkontroluji kolik je v ní benzínu). Pak ji nahřeji. Zásadně lihem, abych neočadil sazemi hořák a naleji ho plnou misku, aby bylo nahřátí dokonalé. Až miska zcela dohoří a líh zhasne, otevřu téměř naplno kohout. V nádrži je po ohřevu bez pumpování jen velmi malý tlak nebo pokud není, nanejvýš jednou nebo dvakrát "šťouchnu". Takže po zapálení lampa sotva šumí a sirkou hořák zapálím. Nechám ji tak několik minut klidně hořet, aby se hořák ještě prohřál. Teprve pak, dopumpuji pumpou tlak, abych získal potřebný výkon hořáku. Budete-li dopumpovávat na vysoký tlak při nedostatečně nahřátém hořáku, zvýšeným tlakem se výrazně zhorší odpařování benzínu, ten se kapalný dostane až do trysky, rozpráší jako ze spreje, hořák začne prskat a čadit. Co je podstatné, aby nemusel být v nádržce vysoký tlak, především nepřivírám zbytečně kohout (kromě situace, kdy chci hořák zhasnout) nechávám ho skoro naplno otevřený a současně mám napumpováno jen tolik, kolik potřebuji na práci. Protože jakmile budete mít přepumpováno a budete snižovat výkon hořáku uzavíráním kohoutu, pak se současně s jeho uzavíráním začně zasouvat do trysky čistící drátek, který mění proudění v trysce. Hořák pak může začít hořet hodně nestabilně, plamen má snahu se trhat, zhášet a nejde zapálit (sfoukne sirku).

[GOD]

bola tu reč o ventiloch a kohutoch. Vo vedlajšej dedine kompletne vytopilo školu, pre prasknuty čínsky ventil na splachovacom zachode.
poctivý minulo režimový šikmý ventil na teplú vodu v burze:
http://rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=29&t=1414

[Josef]

U čínských výrobků je problém z více než z poloviny v materiálech, polovinou v nekvalitní práci. Několik století v Evropě úspěšně používaná "kohoutková" mosaz má složení Cu=60% Zn=40%. Čínská "mosaz" bývá okolo Cu=49% Zn=49% a k tomu jako bonus nejméně 2% předem nedefinovatelného množství hliníku, fosforu, křemíku, železa, kadmia, síry a dalších srač.. které způsobují křehkost. A kruh se uzavírá, protože se dělá z odpadu a často z odpadu dovezeného právě z Evropy kde byl posbírán našimi pilnými a aktivně rozkrádajícími "mravenci", jejichž snahou je prodat jako barevné kovy cokoliv, co se jim jen vzdáleně podobá, čím těžší, tím lepší. A ruku na srdce, jak kvalitní měď může vzniknout, když do pece naházíte lopatou plošné spoje, vyřazené transformátory i sem tam nějaký ten hliníkový elektromotor a budete se spoléhat na to, že železo zůstane na dně a hliník, cínová pájka a umělé hmoty vyhoří...