Nemáte někdo přístup k tomuto rozhovoru?
https://www.lidovky.cz/svet/ukrajina-va ... ?zdroj=top
[/quote]
Existuje větší hrozba než Rusko, máme jiné priority, říká autor obranné doktríny USA. Evropě vyslal vzkaz
„Ruská invaze ukázala omezené síly Moskvy, USA se musí zaměřit na Asii,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz americký bezpečnostní analytik Elbridge A. Colby, jenž je spoluautorem dosud platné bezpečnostní strategie amerického ministerstva obrany z roku 2018. Vladimir Putin se podle něj rozhodl zahájit invazi na Ukrajinu, protože považuje vládu amerického prezidenta Joea Bidena za slabou.
Lidovky.cz: Proč podle vás Putin zaútočil na Ukrajinu právě teď?
Mohu jen spekulovat, ale je velmi příznačné, že Putin jednak učinil rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu ihned po nástupu Joea Bidena do Bílého domu, jednak dal zelenou k invazi i rok poté. Za mě Bidenova administrativa zkombinovala slabost s nedostatkem politické pružnosti. To, co jsme chtěli ve vztahu k Rusku, je přesný opak – to, čemu se říká Nixonův styl: nepředvídatelnost kombinovaná se schopností dělat kompromisy u klíčových strategických otázek.
Lidovky.cz: Měl Donald Trump Nixonův styl?
Do určité míry ano, zejména pokud jde o nepředvídatelnost. Byl zároveň jednoznačně soustředěný na Čínu, což bylo podle mě správné strategické uvažování.
Lidovky.cz: Přesměrovat americkou bezpečnostní strategii proti Číně jste se ve své knize Strategie odepření (The Strategy of Denial) pokusil právě vy. Platí to i po ruské invazi na Ukrajinu?
Ano, platí. Na prioritě Asie coby primárního kolbiště světa a roli Číny coby zdaleka nejvýznamnějšího dalšího státu mezinárodního systému (po USA – pozn. red.) se nic nezměnilo. Hlavní snahou USA musí být odepření hegemonie Pekingu v Asii, nejdůležitějším regionu světa. Nedávný vývoj na Ukrajině to vlastně jenom potvrdil – ruské problémy při invazi svědčí o omezených možnostech konvenčních sil Moskvy.
Když už nic jiného, Rusku zabere nějaký čas obnova svých ozbrojených sil po tomto konfliktu. Tyto faktory omezují hrozbu ruských konvenčních sil proti NATO v Evropě. Evropské státy navíc konečně přijímají zodpovědnost a začínají navyšovat své rozpočty na obranu. Výjimku dosud tvoří Česká republika, která by určitě měla následovat příkladu Německa, Polska, Rumunska a dalších států, navýšit své výdaje a dostát tak závazkům vůči NATO a kolektivní bezpečnosti.
Lidovky.cz: Někteří experti míní, že otázku Ruska a Číny nelze snadno oddělit. Třeba bývalý poradce pro národní bezpečnost Bílého domu John Bolton hovoří o ose Peking–Moskva. Co na to říkáte?
Myslím, že Bolton a ostatní jestřábi ve Washingtonu se odmítají podívat pravdě do očí. Spojené státy už prostě nemají ty možnosti jako na začátku studené války – musí prioritizovat a jejich jednoznačnou prioritou musí být Asie. Jsem si vědom, že evropskému uchu a zejména u vás ve východní Evropě to může znít nelibě, ale stále budu tvrdit, že pokud někomu diagnostikují rakovinu, lepší přítel je ten, který mu poradí, aby se šel léčit, než ten, který ho poplácá po rameni a řekne mu, že všechno bude v pořádku.
Lidovky.cz: Proč je rozhodujícím kolbištěm Asie, a ne Evropa?
Asie je rozhodujícím kolbištěm, protože v budoucnu bude mít více než poloviční podíl na světovém HDP. Pokud Čína dokáže přímo či nepřímo toto bohatství kontrolovat, získá rozhodující vliv na globální záležitosti, a to včetně rozhodujícího vlivu na Evropu a schopnosti vměšovat se do jejích záležitostí. Takto obrovský podíl na ekonomické moci světa Číně umožní hrát velmocenskou roli v peněžních tocích coby rozhodující síle a de facto dveřníkovi světové ekonomiky a zároveň jí dovolí věnovat mnohem větší prostředky na zbrojení. Zbytku světa nezbude dost síly na to, aby tuto čínskou dominanci v Asii vyvážil. Za těchto okolností bychom všichni museli skákat tak, jak Peking bude pískat.
Je tu rozdíl oproti minulým stoletím, kdy byla rozhodujícím kolbištěm Evropa, protože byla těžištěm světové ekonomiky. Upřímně, existuje hrozně silný odpor proti tomu, abychom si přiznali, že už tomu tak není. Ale je to prostě fakt. Unijní představitel Josep Borrell dokonce odhadl, že evropská ekonomika v příštích dvaceti letech klesne na pouhých deset procent světového HDP. Uznat tuto pravdu je ve skutečnosti v evropském zájmu, poněvadž přílišné soustředění USA na Evropu by umožnilo Číně, aby opanovala Asii, což by nakonec znamenalo, že budeme trpět všichni, neboť Peking by se stal světovým hegemonem.
Lidovky.cz: Jakou bezpečnostní strategii by mělo NATO v Evropě zvolit, popřípadě jaký typ ozbrojených sil budovat?
Evropská část NATO by se měla soustředit na budování efektivních konvenčních sil, jež budou schopny otupit či ideálně porazit ruský útok na východní křídlo Aliance. To znamená především pozemní, letecké, logistické a podpůrné síly, které budou schopny se vypořádat s ruským pozemním útokem a taktickým letectvem. Za tohoto předpokladu by Evropa vytvořila jádro těchto jednotek pro NATO a ty by pak byly efektivně začleněny do mezinárodních organizací tak, aby NATO mohlo efektivně bojovat jako jeden útvar.
Spojené státy by poskytly globálně použitelný a vysoce technologicky pokročilý vojenský potenciál, jako jsou nukleární, vesmírné a kyberbezpečnostní síly. K tomu by doplnily omezené množství pozemních sil a taktického letectva pro Evropu, jež by tam posílily páteřní jednotky NATO a zlepšily možnosti koordinované obrany.
Lidovky.cz: Jak by měly Spojené státy pomoct Ukrajině?
USA by měly Ukrajině poskytnout robustní pomoc vysoce účinných zbraní, jež by jí umožnily se bránit proti Rusům. Má oblíbená zatěžkávací zkouška je, že pokud Sověti stejný typ zbraní dodávali do Severního Vietnamu či Koreje, měli bychom být schopni je poskytnout Ukrajincům. V tomto druhu limitovaného konfliktu neexistují žádná „pravidla“, ale historie je většinou dobrým vodítkem. Poněvadž Sověti Severnímu Vietnamu poskytovali všechny druhy konvenčních zbraní, myslím, že můžeme zodpovědně zvolit stejný přístup.
Měli bychom zároveň zachovat sankce, zejména s důrazem na omezení ruských možností k obnovení či udržování ozbrojených složek. Neměli bychom naopak zavádět bezletové zóny či jakýmkoli způsobem přímo intervenovat do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Lidovky.cz: Co třeba stíhačky MiG-29, které nabízeli Poláci, ale Bidenova administrativa to smetla ze stolu? Kvalifikují se mezi takovou „robustní pomoc“?
Podle mě ano. Dle pravidla, které jsem zmínil, jsou stíhačky v pořádku – Sovětský svaz také posílal moderní letadla Severnímu Vietnamu (například v únoru 1964 Sovětský svaz daroval Hanoji 36 strojů MiG-15 a MiG-17 – pozn. red.) a ta pak zabíjela spoustu Američanů. Snahou by však mělo být udělat to pokud možno tiše – účelem je poslat stíhačky na Ukrajinu, nikoli udělat z toho obří symbolické gesto.
Lidovky.cz: Je Tchaj-wan ve stejném ohrožení jako Ukrajina?
Je dokonce v mnohem větším ohrožení. Ukrajina tvoří zhruba čtvrtinu ruské populace. Tchaj-wan se pohybuje kolem jednoho procenta té čínské. Ukrajina se zároveň rozkládá na velmi rozsáhlém území, což Rusům výrazně komplikuje jejich snahy ji obsadit a následně udržet. Tchaj-wan je naopak poměrně malý ostrov. Ukrajinu lze snadno zásobovat z okolních zemí, které s ní mají dlouhou pozemní hranici, což Rusům v praxi znemožňuje tomu jakkoli zabránit. Tchaj-wan je ostrov, který je velmi daleko od dopravních uzlů svých spojenců.
Jediná zásadní výhoda, již Tchaj-wan má, je okolní moře a náročnost jakékoli obojživelné invaze. Proto Washington a Tchaj-pej musí napřít všechny síly k zabránění této invazi. V opačném případě bude Tchaj-wan pravděpodobně bez šance.
Lidovky.cz: Jsou americké síly schopny Tchaj-wan ubránit?
Ano jsou, ale jen za dvou předpokladů. Zaprvé se americký bezpečnostní establishment na tento problém musí dostatečně zaměřit. Zadruhé vláda Tchaj-wanu musí navýšit své výdaje na obranu a vyčlenit dostatečné prostředky na poražení invaze namísto nákupu „lesklých předmětů“ typu nejmodernějších stíhaček F-16 či tanků Abrams. Problémem je, že ani Tchaj-wan, ani Amerika problému nevěnují dostatečnou pozornost. Navýšení stavů v Evropě by tuto pozornost ještě víc rozptýlilo a snížilo americké možnosti, jak Tchaj-wanu účinně pomoci. To neznamená opuštění Evropy, ale znamená to, že Evropa musí převzít hlavní díl zodpovědnosti za vlastní obranu proti konvenčním zbraním.
Lidovky.cz: Jaký potenciál mají americké snahy o budování vojenských aliancí v Pacifiku? Je tu AUKUS (Austrálie, Británie, Amerika) či takzvaná Čtyřka (Amerika, Japonsko, Indie, Austrálie)...
Je tu obrovský potenciál, mají ale své limity. Jestřábové ve Washingtonu podle mě dlouhodobě dělají zásadní chybu tím, že kritizují Indii. Jedná se přitom o naprosto zásadního partnera pro potírání Číny. Ano, jeho zájmy se s našimi zcela neslučují, poněvadž Dillí má dlouhodobé partnerství s Moskvou. Chtěli bychom, aby tento vztah nemělo? Jistě, ale má smysl kvůli tomu ohrožovat jakoukoli spolupráci a antihegemoniální koalici proti Číně, která se již začíná v Pacifiku formovat? Podle mě nikoli. Naopak bychom Dillí měli nabídnout lepší ekonomické pobídky či vojenské technologie, tak aby se mu spojenectví s USA zdálo atraktivnější.