Teda do letadla, které nikdo neřídí, bych nikdy nevlezl.

.
Když jsem jako ucho nastoupil do prvního zaměstnání, tak jedna kolegyně vyprávěla že na Meresjevovi byla povinně na střední v divadle a bylo to ve verších. Pár veršů si pamatovala a dost jsme se nasmáli.
"...snad k tomu pařezu,
snad k němu dolezu..."
si pamatuji dodnes.
Po pár letech mě dorazil tchán, který na to reagoval, že on na tom byl v armádě také povinně a to v Bratislavě na operetním, muzikálovém, či jak se tomu v šedesátkách říkalo, prostě zpívaném provedení
Já jsem si to na ZDŠ "protrpěl" pouze ve filmovém provedení.
Tak byl to válečný film a jako kluky nas to i docela bavilo.
https://www.csfd.cz/film/100412-pribeh- ... a/prehled/
EDIT:P.S.:
Hrdina Příběhu opravdového člověka Alexej Maresjev (legendární sovětský letec sestřelený v roce 1942, ztratil obě nohy avšak znovu začal létat) zemřel na infarkt 16. května 2001, ve svých 85 letech. Za vojenských poct byl pohřben v Moskvě.