Sluneční hodiny

[Hohepa]

Téma věnované orintaci v čase , kalendáři a prostoru podle slunce a hvězd.

[Hohepa]

Kontrolní otázka: Víte proč jsou velikonoce pokaždé jindy ?

jasně, páč jsou první neděli po prvním jarním úplňku .....

Otázka byla míněna Proč ne Kdy .
Všechny ostatní křesťanské svátky mají v kalendáři pevné datum,
jen velikonoce jsou pohyblivé .

Pravděpodobně to asi vzniklo takhle nějak:
Církev při šíření křesťanctví na sever od itálie použila taktiku vetření se do stávající pohanské kultury.
Proto převzala pravidla pro jarní slavnosti a ve stejný termín začala souběžně slavit velikonoce.
Na slavnosti se do kulturních center dozajisté sjížděli lidé z širokého okolí, určitě to byla příležitost pro velké trhy pro směnu zboží a křesťané tak měli možnost se předvést v tom nejlepším světle a lovit další ovečky.
To až když měli "většinu" a podporu vládnoucí elity tak začali utahovat šrouby a zakazovat předkřesťanské tradice.
Nicméně způsob stanovení data velikonoc se už vžil natolik, že to zůstalo až doposud.

A proč to před církví tak dělali keltové ?
No ono bez kalendáře se těžko sejdou vzdálení lidé na jednom místě ve stejnou dobu.
Kolik jich asi umělo počítat do víc než deseti natož do 365 nemluvě o přestupních letech.

Určitě si uvědomovali cyklus Roku , Lunárního měsíce a Sedmidenního týdne.
Ale ty cykly nejsou kompatibilní - tedy na štědrý den není pokaždé úplněk a neděle.

Co uměli bylo určení slunovratů a rovnodenností - proto ty kruhy z kůlů nebo kamenů např.stone hench.
(Ale o jejich funkci snad později.)
Jenže to stanovení jarní rovnodennosti bylo s přesností několika dnů, navíc pokud bylo zataženo tak to ani nešlo.
Pro potřeby zemnědělství to je víc než dostatečné ale dát si podle toho sraz u piva ?
To by se někteří uchlastali než by se všichni slezli.

Oproti tomu určení úplňku jde při trošce pozornosti s přesností na den.

Proto jsou velikonoce

první neděli po prvním jarním úplňku

Tedy první neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti.

[Kocour]

Hm, ale oni to tak mají i Židi, kteří původně rozhodně nežili na sever od Itálie. Představuje to památku na útěk z Egypta a nejspíš tehdy bylo běžné udávat termíny ve stylu "po prvním úplňku po jarní rovnodennosti", protože všude byli experti (kněží) kteří tohle rutinně sledovali (ve středověku zase bylo běžné udávat termíny ve stylu "první sobotu po svatém Jiřím" etc.).

No, a Ježíš přišel do Jeruzaléma slavit Velikonoce (židovské) a trochu se to vymklo... Takže proto křesťani slaví Velikonoce podle zhruba stejného schematu.

Tím nechci říct, že by Keltové počítali kalendář nějak jinak, ale v Palestině opravdu nežili (i když jistá jejich odnož se probojovala až do Malé Asie).

[Fabulous]

Když už jste si to tak hezky založili, tak prosím k tématu. Plky nechte stranou nebo do jiných vláken. Čtenáře jistě zajímá především konstrukce a funkce slunečních hodin...

[Hohepa]

Omlouvám se , nevěděl jsem že k založení tématu je potřeba soulas moderátorů

Ve zkratce pro netrpělivé na netu je několik sw pro konstrukci slunečních hodin .
Ušetří to spoustu práce a zklamání . Sám mám jedny na svědomí .
Původně vypadaly takto :

Jejich geometrickou konstrukci jsem dělal klasicky pravítko - kružítko.
No ono to mělo problém . Zeď nebyla úplně přesně na jih , odklon cca 7°pokud si pamatuji.
Takže geometrická konstrukce mi vyšla asi sedm metrů dlouhá.
Ve své najivitě jsem ten odklon "zanedbal" a hodiny vyrobil co by zeď byla přímo na jih.
Chyba v čase byla v průběhu roku až cca půl hodiny.
To čeká všechny co si koupí hodiny hotové např jako keramicko-umělecký kýč

Nedalo mi to a šel jsem do repete.
Pečlivě jsem změřil azimut zdi a
použil SW http://www.shadowspro.com/en/index.html
Výsledek Výpočtu SW + nějaká osobní umělecká tvořivost


Teď fachaj s přesností +- 10 minut - ta jak kdo pečlivě odečte stín a korekci slunečního a středního času.

Kdo chce sluneční hodiny nechť se pustí do díla neb
další čtení tohoto vlákna je pro něj jen ztráta času.

Rád bych se v něm věnoval historii vzniku slunečních hodin neb jen z práce našich předků se vyvarujem jejich chyb.
Jinak řečeno pokud pochopím princip budu schopen improvizovat i bez PC a netu ( vlastně i bez nářadí včetně nože )

[Hohepa]

Jestli se vám zdá že na té druhé verzi je ta tyčka co hází stín křivě ,
tak máte pravdu, je to tak .
Ta tyčka zvaná myslím stylus , totiž musí být co nejpřesnějji rovnoběžná se zemskou osou.
Tedy pokud mám křivě ( míněno azimut ) zeď musí být i stylus křivě .
Toto bývá dost často chyba a pak člověk slyší " no oni jsou hlavně na ozdobu ale moc nefungují "

Na ciferníku jsou dva druhy čar takové ty "svislé " co jsou u nich čísla , tak ty ukazují čas
-arabská ukazují letní středoevropský čas, neb nejvíc na ně lidi koukaj v létě a nebavilo mě furt dokola vysvětlovat proč jdou o hodinu pozdě.
Římská ty ukazují sluneční čas, tedy u nás středoevropský někdy nesprávně nazývaný zimní.
Máme to štěstí, že středoevropský čas je odvozen od 15°poledníku východní délky a ten protíná českou republiku
Jinak platí, že sluneční čas odpovídá místnímu poledníku.

Trochu matematiky 360°stupňů na polednících tedy zemněkoule kolem dokola , odpovídá 24 hodinám
1° stupeň tedy reprezentuje (24hodin×60minut)/360°= 4 minuty "chyby" slunečních hodin oproti středoevropskému času.
Jinak řečeno sluneční hodiny co u nás ukazují přesně tak v Londýně tedy cca na nultém poledníku budou kecat o 15×4=60 tedy o 1 hodinu !

[Hohepa]

Ty "vodorovné" čáry co jsou do oblouku a jsou u nich takové ty astrologické značky,
tak ty umožňují přibližně určit datum tedy roční dobu.
Každý ví, že v zimně je sluníčko nízko nad obzorem a v létě je vysoko.
Nejlépe se to pozná v poledne.
Na fotce to není moc vidět, ale stylus má na sobě takovou malou kuličku.
(Téměř splývá z hornim okrajem sukně )
Její stín během dne opisuje ony oblouky.
Při zimním slunovratu, kdy je slunce nejníž , kopíruje stín horní oblouk ( pro snažší orientaci jsem tam na okraj ciferníku napsal i datumy " ).

Při rovnodennostech kopíruje stín střední téměř rovnou čáru
a dolní oblouk kopíruje při letním slunovratu.

Jak jste si možná všimli podle datumů na kraji ( opět viz foto) vzdálenost těchto čar je v čase cca měsíc.
Zkuste si sami odhadnout z jakou přesností ve dnech je člověk schopen odečíst z oněch hodin datum.

Ve zkratce , pokud jsou sluneční hodiny dobře geometricky spočítané , je člověk schopen odečíst nejen čas ale i přibližně den v roce.

[Hohepa]

Pro ty co dočetli až sem .
Zbývá poslední část , taková ta tajemná křivá osmička uprostřed ciferníku.
Říkají, že se jmenuje analema.
Na ciferníku slouží k srovnání-odečtu rozdílu mezi slunečním a středním časem.

Asi to zaslouží trochu vysvětlení . To, že země má nakloněnou osu si asi každý pamatuje ze základky.
To, že země neobíhá kolem slunce po kružnici, ale po elipse , tak to tam někde v paměti máme že ?
A co toto - pohyb po elipsy není rovnoměrný, nýbrž když je země slunci nejblíž pohybuje se nejrychleji a obráceně, když je nejdál pohybuje se nejpomaleji viz Druhý Keplerův zákon.
No a když se obé sečte, tak pravé poledne ( tedy když je slunce nejvýše) nemusí být ve 12:00.
Ono tu odchylku mechanického času a slunečního to dělá občas až skoro čtvrt hodiny
http://mat.fsv.cvut.cz/solc/wwwpages/an ... fault.html
Pozor oproti obrázkům v odkaze je analema na slunečních hodinách, díky tomu, že je kreslena stínem, zrcadlově otočená.
Tedy stačí se podívat, kde je stín od kuličky, po oblouku rovnoběžky ( ty vodorovné oblouky ) si ji promítnout k analemě a přičíst/odečíst korekci. Jen je kruci potřeba si pamatovat jestli tu pravou nebo levou část osmičky. Z toho důvodu bývala analema u slunečních hodin ještě (a nebo pouze) vyobrazena někde zvlášť , podrobněji a a blíž k očím. Třeba jako plaketa u chodníku.

Po této korekci mohou sluneční hodiny dosahovat přesnosti v řádu minut ( nebo minuty, přeci jde jen o velikost )

[dracekvo]

Počítá se i tohle?

[Hohepa]

Ne moc elektroniky a hejblat.
Ale toto ano

http://www.digitalsundial.com/

Je to k neuvěření ale žádná elektronika, baterie, atd.
jen a pouze důmyslně navrstvená polarizační fólie

[MRAK]

úža

hlavně ten tvůj výtvor …. fakt hlína !!!!

smekám

[felix5]

já měl vždycky za to že stačí zadloubnout do hlíny ,zdi nebo kam se člověku zachce nějakej kolík. Co hodinu k němu přijít a zapíchnout další kolík s příslušnou číslovkou či nakreslit čáru tam kam ukazuje stín a že hodiny sou na světě ve své jaksi finální a plně funkční podobě.

[Hdm]

jj, taky jsem žil v té představě. a dokonce jsem si říkal, že to udělám na desku, kterou půjde pootočit o jednu hodinu, aby jsem vykryl posuny letní/zimní čas. S přesností by jsem se spokojil klidně na 15-30 minut víc nepotřebuju.

[Hohepa]

No ono principiálně ano, ale ten klacek musí být rovnoběžný se zemskou osou. (tak zvaný polos )

Pokud by byl klacek-stylus kolmo k zemi vznikly by Analematické sluneční hodiny
a ty mají tu nectnost, že poloha klacku se mění podla data viz
http://slunecnihodiny.wu.cz/analematicke.html
Dost často se dělají jako zahradní architektonický doplněk , kdy si člověk stoupne na značku podle aktuálního data
a jeho vlastní stín pak ukazuje čas.

[Hohepa]

Konstrukčně nejjednodušší jsou rovníkové sluneční hodiny.
Kdy stylu je opět a zase rovnoběžný se zemskou osou a ciferník je rovnoběžný s rovníkem
tedy jsou otočeny n asever

zdroj: home.tiscali.cz/cz575698

Výhoda je ciferník je úplně stejný jak na normálních hodinách - kruh dělený na dvanáct dílů.
Pokud je z ciferníku jen obruč s číslama vypadají takto

zdroj: http://www.krasnybyt.cz

Nebo takto

zdroj: slunecni-hodiny.pevny.cz

Zjednodušeně všechny ostatní typy hodin s polosem mají ciferník geometricky promítnutý z rovníkových hodin

zdroj: /slunecnihodiny.wz.cz

[Hohepa]

Zkusím to ještě jinak vysvětlit.
Představte si, že v zatemněné místnosti je malá dirka, kterou dovnitř svítí slunce.
Pokud každý den ve stejnou hodinu zakreslím polohu prasátka od sluníčka , tak za rok nakreslím onu osmičku co je na hodinách uprostřed ciferníku - analemu viz výšše ty hodiny co jsem tvořil .
A taková osmička by musela být pro každou hodinu. Bylo by to dost nepřehledné.

[Hohepa]

Abych nebudil jen dojem jak je to složité.

Jednoduchá pomůcka, úhel polosu je stejný, jako je zemněpisná šířka místa, kde se nachází.
Tedy pokud jsme na 50°severní šířky bude mít od roviny zemně úhel 50° a bude směřovat na sever.
Když nevyžaduji extra přesnost stačí kompas.

Jestli nemám ani kompas ani úhloměr , tak ten klacek zabodnu v noci pod hvězdným nebem a budu se snažit aby míříl přesně na severku-polárku . To je ta hvězdička na konci oje malého vozu.
Ráno na klacek nastrčím a připevním ciferník ze starých hodin (když nemám narýsuji /nakreslím a vystřihnu/vyřežu z kartónu/prkna ) tak aby byl kolmý ke klacku a 12 byla kolmo dolů ( třeba pomocí provázku a závažíčka ).
Už teď by to mělo ukazovat čas.
Pomocí napnutého provázku, který smyčkou navléknu na klacek promítnu hodinovou čárku na zem - provázek je na jednom konci na klacíku, je napnutý, rovnoběžný s ciferníkem ,ale neohýbá se přes jeho okraj a na ciferníku ukazuje požadovanou hodinu. Místo, kde se takto dotkne zemně vyznačím a nakreslím čáru k patě klacíku. tak to opakuji pro ostatní hodinové čárky.
A sluneční hodiny jsou na světě

[Maximus]

To Hohelpa: Dobrá práce

[Hohepa]

Dík.
pochvala vždy potěší.

[Hohepa]

Tak mám zase třetí směnu , mašina běží , tak se zkusím podělit o to málo co si z archeoastronomie pamatuji .

Nejstarší dochované astronomické pomůcky jsou překvapivě ony slavné anglické stonehenge cca 2500 - 3000 př. n. l
a jejich starší předchůdce rondely cca 5000 př. n. l, které archeologové nalezají po celé střední Evropě, od Panonie přes Slovensko, Moravu, Rakousko, Čechy a Bavorsko až do Porýní. Z mého pohledu smyslplná teorie vysvětlující jejich účel říká , že sloužily k určení data v kalendáři - tedy slunovratů a rovnodenností .

Asi se schodneme na tom, že pro zemnědělce v době neolitu bylo životně důležité vědět kdy zasít.

Rondely používají jednoduchý princip. Slunce v průběhu roku vychází na obzoru pokaždé jinde. Místo svítání putuje periodicky na sever a pak na jih. Oba mezní body jsou schodné se slunovraty a střed mezi nimi definuje rovnodennosti.
Stačí tedy např kůlem definovat pozici pozorovatele (střed kruhu ) a v průběhu roku na obvodě zapichovat klacky. Krajní klacky posléze nahradit kůly a vyměřit střed mezi nimi z dalším kůlem.
Toto pro jistotu , kvůli počasí, udělat jak pro východ , tak i pro západ slunce.
Primitivní kalendář , který je ale schopen říct kdy zasít , je na světě.

Pokud vemu v úvahu, že stavitelský bům mají rondely před 6000 lety , tak tyto znalosti budou ještě mnohem starší.
Není proto divu, že určování významných svátků způsobem - první ůplněk po jarní rovnodennosti -
(ten úplněk lze určit na den , rovnodennost řekněme +- týden )
, je společný pro více kultur, jak již zde dříve bylo zmíněno
( předpokládám, že zformování židovské společnosti je mladší, tedy když jsou mladší i egyptské pyramidy).

To , že se tyto pozorovatelny následně staly kulturním a náboženským centrem, je snad pochopitelné - záleželo na nich přežití rodu a šaman asi nerad prozrazoval své "nouhau" které mu přinášelo výhody.

Pro rozpadlíky doporučuji , pokud má Vaše WC okno na východ , zkuste se ráno, při zápase s prostatou, podívat kde vychází slunce. Po totálním kolapsu se to může hodit .

P.S: Zajímavé je , že (zřejmě) podobný způsob orientace v roce používali i vyspělé americké kultury např mayové a aztékové, jak lze odvodit z dochovaných archeologických nálezů.
letmo google namátkou :

Velkou zajímavostí této pyramidy je, že na jarní a podzimní rovnodennost přichází k tomu chrámu tisíce návštěvníků aby viděli neskutečný jev kdy vznikne stín hada, který sestupuje po schodech dolu až k hadí hlavě vytesané do základny. Tento jev a toto přesné načasování je úžasným důkazem o tom jak neuvěřitelné znalosti astrologie Mayové měli.

vizhttp://www.hedvabnastezka.cz/fotokurzy/ ... ivilizace/
( je to sice cestopis a autor si plete astronomii a astrologii , ale je to hezká ukázka a lze najít i na jůtubu)
P.P.S: kdo chce vědět víc google heslo archeoastronomie