Divoká kuchařka

[Ivana]

Ahojte, mám v plánu napsat kuchařku o vaření z volně rostoucích rostlin. Tříděné podle rostlin, ke každé rostlině popis kde roste, co, kdy a jak se sbírá a používá + recepty. Recepty posbírané z knížek, z internetu, vlastní recepty, přeložené z angličtiny (jako ve všem jsme i my pozadu, v angličtině se dají najít recepty téměř na cokoliv). Mám dvě otázky:
1. Koupili byste něco takového?
2. Přidali byste se k týmu který bude vařit a fotit recepty?

[Fabulous]

Tak určitě...

[Ivana]

Dík za rychlou odpověď. Přidala jsem ještě jednu otázku.

[Fabulous]

Tak určitě ne Čas... Ale mohu ti pomoci při tisku, know-how, kontakty, atd. Také jsem už jednu knížku vydal.

[Ivana]

Díky za nabídku, to by bylo přímo skvělé.
Taky mi totiž jedna knížka vyšla a zkušenosti mám docela špatné, ilufrustrátor se nedal nijakým způsobem ukočírovat a proto obrázky stojí za houbelec.

[Grunt]

Popravdě řečeno je to něco o čem jsem už dlouho přemýšlel. Jsem obdivovatelem asijské kuchyně (Čína, Japonsko, Vietnam) kvůli vyváženosti, chuti a právě velice triviálním technikám a použití téměř volně rostoucího plevelu jako základních surovin (to se týká hlavně té Vietnamské). Doporučuju podívat se jak čilé důchodce mají na Okinawě. To samozřejmě přisuzuju také vhodnému a vyváženému stravování. Žádné „na rozpálenou plotnu dejte půl kila tuku a na něm usmažte půlku prasete a zapíjíte půllitrem piva“, oni ti Japonci žerou úplně všechno a lížou snad i plíseň ze stromů. Bohužel, suroviny běžné pro Asijskou kuchyni u nás běžně v přírodě nerostou, ale zas máme svůj plevel (akorát ten zázvor by mi chyběl). Akorát v naší kuchyni ho nikdo neumí použít. Bylo by zajímavé dát dohromady milovníky nějaké orientální kuchyně a někoho kdo rozumí divoce rostoucím rostlinám (předpokládám, že základ je vůbec se z něčeho divoce rostoucího neotrávit ) a najít nějaké alternativy jako Kung-pao počesku. Ale předpokládám, že o tak komplexní recepty asi nepůjde, že? O jaké recepty by vlastně mělo jít?

[Ivana]

Recepty bych chtěla všelijaké, jednoduché typu survival i ty složitější. Jestli máš zájem, můžem to zkusit. Ostatně hodně inspirace z východu mám ve svých sebraných receptech už teď. Takové Itadori... nebo Songpyeon....

Zázvor si kup čerstvý a zasaď do květináče, poroste ti.

[Hohepa]

Kung-pao po česku ?
Miluji kung-pao a o to víc jsem háklivej na různé verze vietnamských fastfoodů co s ním mají společné jen ty buráky
( recept třeba zde http://dolcevita.blog.cz/0808/cinsky-ps ... e-kung-pao )
Je to pak jako si dát na chleba burákové máslo a na něj kečup s dijon hořčicí - cokoliv navíc přetluče chuť buráků.

To je bohužel problém s cizokrajnou kuchyní, sehnat originál recept.
Recept bez Babicoidních úprav "když nemáš tohle tak tam dej támhleto".
Je to jako když v číně vaří angličan slepici na paprice tvrdíce, že to je Maďarský guláš - v obou je přeci základ paprika.

A čím více je to "přírodní" recept tím většinou hůře, i drobné změny mohou být ve finále zásadní (a někdy i fatální).
Ideál i když obtížný je hledat zdroje z první ruky.


P.S.: ( podobnou zkušenost jako s gong bao mám i s adžikou )

[Ivana]

Neaspiruju na titul gurmán roku. Díky za názor.

[Leon Chamel]

Koupím si to rád, ostatní nechám z časových důvodů na autorce
Pár nezávazných tipů vycházejících z toho, co v podobných publikacích a internetových článcích nejčastěji postrádám:
1. Důraz na zcela jednoznačnou identifikaci rostlin s opravdu spolehlivým vyloučením možných záměn. Aby to fungovalo i pro úplného laika, který nezná odbornou terminologii a neví tedy, na co přesně se zaměřit. (Vzpomeňme třeba na všechny ty atlasy hub, co už u nás vyšly... Kolik lidí si na základě jejich často nepřesného vyobrazení a popisu opravdu troufne rizikové druhy i jíst..?)
2. Důraz na praktické hledisko. Zakomponovat pár (zpravidla listů) jedlých rostlin do obvyklých pokrmů nebo salátů zvládne průměrný kuchař s trochou invence klidně i bez nějakých přesných receptů.. A co bychom si povídali, většina divoce rostoucích jedlých rostlin nejsou chuťově žádná velká sláva, jinak by také byly v kuchyni mnohem více využívány... Takže by bylo fajn zmínit vždy nějaké opravdu pádné argumenty, proč vlastně danou rostlinu (nejen v krizové situaci) vůbec jíst. Vypíchnout těch několik málo druhů s jiným než téměř nulovým kalorickým obsahem, které dokáží hladového rozpadlíka skutečně zasytit a upozornit i na ty s vysokým obsahem vitaminů, minerálů a enzymů, které velmi vhodně doplní jídelníček konzervožroutů.

[Terminated Account]

Leone po semináři víš o čem mluvíš. Za to co jsi napsal se velmi přimlouvám. U každé kytky (pokrmu) tabulka "nutrition fact" dávkování, vhodné a nevhodné kombinace je nezbytností.

Moje pomoc může spočívat v zorganizování dalšího semináře, který na základě zkušeností z prvního běhu chci pojmout více strukturovaně. Plánujeme s Ivanou termín jaro. Dali by se nafotit pěkné snímky. S knihou pomoci jinak nedokážu, mám jednu rozepsanou, která už měla být dávno v tisku...

[Ivana]

...nejsou chuťově žádná velká sláva...

Vyloženě survival recepty většinou nejsou. Co se týká toho ostatního, musí se to správně vzít do ruky. Syrové olivy taky žádná sláva nejsou, a jaká je to pochoutka po příslušné úpravě.
S ostatním souhlasím, vždycky jsem se divila že se se může prodat takové množství knih o rostlinách téměř bez praktických aspektů, tedy jak je poznám od příbuzných druhů. Co se týká spolehlivého odlišení tak je potřeba prakticky trénovat. Tady na fóru můžeme napsat stovky slov jak odlišit druh X od druhu Y, ale když ti to jednou ukážu tak to bude daleko lepší. Chtěla bych řadu receptů opravdu vyzkoušet a ochutnat nejlépe všechny a psát i zcela praktické zkušenosti (viz například již realizovaná těžba rákosu).

[Ivana]

U každé kytky (pokrmu) tabulka "nutrition fact" dávkování, vhodné a nevhodné kombinace je nezbytností.

Zrovna tohle asi nepůjde u úplně každé kytky, protože jedlých je spousta druhů a u každého druhu tyto údaje nejsou k dispozici. U spousty druhů také nejsou známé obsahové látky, buďto vůbec anebo jen některé. Tam kde to možné bude tak s tím samozřejmě počítám. Kombinace jsou důležité zejména u léčivých rostlin, tady asi tolik ne, ale některé druhy budou mít v poznámce jen příležitostně, výhradně po spaření, jen po hodinovém varu a podobně. Způsob úpravy a používání je totiž v mnoha případech nedílnou součástí těchto znalostí.

[Grunt]

Takové Itadori... nebo Songpyeon....

Úžasné. Takhle bych si představoval.

Zázvor si kup čerstvý a zasaď do květináče, poroste ti.

Radši ne. To by určitě dopadlo jako můj pokus o čajovník.

Kung-pao po česku ?
Miluji kung-pao a o to víc jsem háklivej na různé verze vietnamských fastfoodů co s ním mají společné jen ty buráky

Ok, špatně definováno. Tak třeba smažené nudle ve stylu Lanzhou s orobincem, ptačincem a jiným plevelem. Jmenovat se to může třeba „Dary Moravských luk a rybníků“. Prosím, povšimni si: Nudle - typicky česká potravina

Zrovna tohle asi nepůjde u úplně každé kytky, protože jedlých je spousta druhů a u každého druhu tyto údaje nejsou k dispozici. U spousty druhů také nejsou známé obsahové látky, buďto vůbec anebo jen některé. Tam kde to možné bude tak s tím samozřejmě počítám. Kombinace jsou důležité zejména u léčivých rostlin, tady asi tolik ne, ale některé druhy budou mít v poznámce jen příležitostně, výhradně po spaření, jen po hodinovém varu a podobně. Způsob úpravy a používání je totiž v mnoha případech nedílnou součástí těchto znalostí.

Já si myslím, že pro začátek by byl vůbec úspěch se z něčeho neotrávit.

Jinak ještě k napsání kuchařky. Není to jen tak. Je potřeba docela dost lidí, kteří vědí jak se taková věc dělá. Vytáhl jsem si blbého Pohlreicha a jak tak sleduju: Text, Grafická úprava, Fotografie jídel, Food styling, Jazyková úprava,… Ne že bych chtěl od něčeho odrazovat, ale na rovinu říkám, že s ničím takovým jsem nepřišel do styku ani z rychlíku (a pochybuju, že někdo z fóra jo). Navíc pro knižní formu je potřeba nějaké vydavatelství, na vydání je hádám potřeba nějaký kapitál, atd.

[Ivana]

Takové Itadori... Úžasné. Takhle bych si představoval.

Takže je to jasné. Na jaře jedem Itadori.

můj pokus o čajovník

Pěkné. Dala jsem ti k němu komentář. Co se týká zázvoru, vždycky mi několik let v květináči vydržel.

smažené nudle ve stylu Lanzhou

Úžasná inspirace, díky. Nebyl by ještě recept na těsto? Evidentně je jiné než to těsto na klasické české nudle.

Já si myslím, že pro začátek by byl vůbec úspěch se z něčeho neotrávit.

Od toho mě tu máte.

Jinak ještě k napsání kuchařky. Není to jen tak. … Ne že bych chtěl od něčeho odrazovat...

Kdo se bojí nesmí do lesa.

[Venet]

Ivana, za mňa: 1. Ano
2. Ano
Mám knižku od Heila, rajská zahrada, tak už teraz skúšam rôzne recepty a kytičky, ale ucelená kuchárka tu myslím chýba.

[Ivana]

Mám dotaz. Nechce se někomu vyzkoušet žaludový dort? Buďto celý anebo z koupené žaludové mouky, prodávají ji tady a ani není tak moc drahá. Recept doporučuju použít klasický Jestřábův s úpravou podle Bohouška.
Zkusím to taky, ale víc rukou víc zkušeností.

[Grunt]

Úžasná inspirace, díky. Nebyl by ještě recept na těsto? Evidentně je jiné než to těsto na klasické české nudle.

Byl. Dokonce na internetu několik. Ale hodně štěstí. Já už se s tím nějaký ten týden pářu a spíš než vaření to připomíná chemii.

Já si myslím, že pro začátek by byl vůbec úspěch se z něčeho neotrávit.

Od toho mě tu máte.

Když už jsme u toho, uh…už se někdy podařilo?

Jinak ještě k napsání kuchařky. Není to jen tak. … Ne že bych chtěl od něčeho odrazovat...

Kdo se bojí nesmí do lesa.

Já jen jestli to není jak když šel naposled Hurvínek do války.

[Milli]

Dobrý večer Ivano/Rozpadlíci,
také jsem chtěl kdysi napsat kuchařku o vaření z planých rostlin v přírodě, zadání bylo jednoduché:
- přírodní oheň a nádobí z batohu,
- dochucovadla – sůl, cukr a samozřejmě aromatické přírodní bylinky.

Vše ostatní co dá les:
- tj. mouka ze semen travin, jsou dostupné po delší vegetační období než žaludy a i úprava je podstatně jednoduší,
- přírodní ovoce,
- přírodní zelenina listová (kořenová zelenina je velký problém, některé okoličnaté (mrkvovité) rostliny jsou jedovaté a jsou pro laiky snadno zaměnitelné, tím se výběr kořenové zeleniny hodně zužuje),
- cukr z odpařené březové mízy.

Co jsem zjistil:
- příroda vám nikdy nedá naráz všechno, co potřebujete, abyste mohli vařit podle jakéhokoli pevného návodu - receptu,
- když to zjednoduším, tak jsem nebyl schopen úspěšně rozvinout text, celá kniha se dala shrnout do několika vět:
saláty – netrhejte jedlé lupení a zalijte zálivkou z vody a dochucovadel co máte v batohu,
placky – nasbírejte klasy trav, vydrťte semena, rozmělněte, pokud můžete i rozvařte do husté kaše, smíchejte s lesním ovocem a na kameni upečte,
polévky – opět klasy tav, bylinky, sůl, pro nízkou výživnou hodnotu upravovat spíše do konzistence řidší kaše.

A nakonec ty dvě špatné zprávy:
- na výsledném produktu, tj. jídle uvařeném z přírodních zdrojů v přírodních podmínkách si fakt moc nepochutnáte, respektive možná ano ale museli byste je jíst delší dobu, ale si vaše "rozmlsané" chuťové buňky zvykly.
- přírodní strava zpočátku působí negativně na zažívací ústrojí, vnitřnosti si myslí, že si z nich děláte srandu a dávají vám to najevo.

Nakonec jsem zjistil i díky Renče, že při životě v přírodě stačí sbírat jedné rostliny "jen tak" po cestě a jíst je bez tepelné úpravy. Rozdrtit v zubech, semena jitrocele, trav, listí bylin, prostě jíst celý den průběžně co potkáte v přírodě a je to jedlé. Nepřejíte se, ale kupodivu hlad také nemáte. Natrhat si bylinky na čaj nebo na dochucení vývaru, prostě tak, jak jsme to dělali a nejen my, na setkání u Radka.

Tímto příspěvkem nechci Ivanu v žádném případě od nápadu kuchařky odrazovat a držím jí palce, klidně i zkušeností pomohu. Knihu, pokud ji napíše si rád koupím, psavac drží basu s psavcem.

Dobrou noc Rozpadlíci

[Ivana]

Grunt:
Ještě jsem se neotrávila a ani mě nebylo blbě. A Hurvínka pozdravuj, kdo nic nedělá nic nezkazí. Říká se že nakonec i ten Don Quijote zmoudřel.
Milli:
Máš hodně pravdu. Nicméně. Chybí tady vůbec soupis druhů co se dají jíst + jak je poznat a kde je najít. Některé druhy jsou jedlé pouze po spaření, vaření nebo poměrně složité úpravě (viz žaludy). Těch metod na žaludy existuje víc a některé je potřeba dodržet přesně. To mám z angličtiny, u nás se dá vyhledat pouze ten Foglarův klasický žaludový dort, i když některé postupy jsou rychlejší. Dále některé druhy nejsou vůbec hnusné, ale mají dobrou nebo skvělou chuť. Takže i toto by tam mělo být, co je dobré, co je jen nouzová potrava a též čím se to nepříliš dobré dá chuťově pozvednout, tedy čím se to dá nakořenit. Ještě dále tu chybí soupis těch výživových hodnot i kalorií a také bych chtěla něco jako efektivitu, tj. jak dlouho trvá příprava žaludové mouky, jak dlouho trvá nakopat rákos na jednu porci. A poté i takové výpočty jako: Z druhu X získám kalorie na denní dávku za 10 hodin, z druhu Y získám kalorie na denní dávku za 2 hodiny. Nebo někdo znáte takovou survivalovou příručku, kde toto vše je přímo pro ČR (nikoliv překlady z angličtiny, protože ty píšou o jiných podmínkách a americké často i o jiných rostlinách)?
Kromě toho nechci kuchařku zaměřenou jen na survival, kdy by se vařilo jen z toho co zrovna najdu v přírodě (a kde recepty jsou opravdu velmi závislé na podmínkách anebo přímo nemožné), ale sbírám i "civilní" a národní recepty, a z volně rostoucích rostlin vaří jinde ve světě (nikoliv u nás) i šéfkuchaři. Některé rostliny jsou jinde pokládány za zeleninu a běžně prodávané na trhu podobně jako u nás třeba mrkev a pažitka.
Nechceš napsat něco poněkud konkrétnějšího o těch semenech travin? Protože to je jedna z věcí které jsem ještě nezkoušela. Například mě zajímá jak dlouho se vaří kaše.