Strava na 35 dní pochodu

[Terminated Account]

Lidé, kteří v situacích, kdy jde o život, nejsou schopni zbavit se nepotřebných věcí zavčasu, hynou zpravidla nejdříve. Umět se rozhodnout co je potřeba a co ne je věčnou otázkou. Vybrat ze všech špatných řešení to nejméně špatné je kumšt. Podle mě celá koncepce tady toho pochodu je stran umění přežití při dlouhodobém přesunu úplně špatně. Jediný přínos tady této koncepce je jako zbytečný individuální experiment, který má smysl pouze pro dotyčného poutníka. Mimochodem strůjce vlákna se přihlásil naposledy 10.10.2013 17:29 takže se výsledek těchto úvah zřejmě nedovíme.

Vlákno se již po několikáté opakuje. Táhnout na hrbu v současnosti při pohybu v civilizaci 35 kg je masochistický nesmysl. Dříve se tak výpravy dělali, neznamená že to nejde. Taky jsme dřív jezdili Škodulama 120 na Jadran, jde to i dnes, ale ...

[Joezbrna]

Taky jsme dřív jezdili Škodulama 120 na Jadran, jde to i dnes, ale ...

...jelikož už všechny zrezivěly, jezdí se tam fabiema

Dnes, v době relativního blahobytu má taková výprava bez možnosti zásobování cvičný a ověřovací, nikoliv praktický význam.
Zjistíš, které potraviny mají dostatečnou trvanlivost a výhodný poměr živin/hmotnost, zjistíš, v jakém poměru živiny potřebuješ. A kvůli zásobě potravin budeš muset omezit vše ostatní nesené, což je také zkušenost.
Samozřejmě, že to víš, nebo si můžeš spočítat a naplánovat. Ale jedna věc je spočítat si to v excelu, druhá věc je sbalit to a hodit na záda

[kregan]

Neni nad vlastní zkušenost.
Nedávno sem se bavil s posádkou týhle škodovky
http://cestovani.lidovky.cz/vysneny-cil ... nky.clicks
I když volnej čas mám za tak cennou komoditu, že bych ji na 35 dní soumarování o hladu neplejtval.

[Reiser]

Mimochodem strůjce vlákna se přihlásil naposledy 10.10.2013 17:29 takže se výsledek těchto úvah zřejmě nedovíme.

Možná to přecejen vyzkoušel a neklaplo to.

[Seldred]

taky návod http://budejovice.idnes.cz/ladislav-zib ... pribeh_lpo aneb jak to jde v před rozpadovém čase i s muslimy na které se ve většině případů nedá říct nic moc dobrého

[kregan]

V některejch (muslimskejch) zemích sem žádný jídlo táhnout nemusel, protože mě všude pohostili. To zas jo. Nakonec to sklouzne k tomu, že s tim člověk automaticky počítá a jídlo nekupuje

[Bezhlavy]

Jaroslav Pavlíček jezdí i na daleko delší cesty jen s lahví oleje a pár suchary (vydal o tom několik praktickejch knížek a pořádá kurzy a přednášky).

Pavlíčkova kniha Člověk v drsné přírodě byla a je pro mne jedním ze zdrojů validních informací. Nemám ji sice po ruce, ale troufám si říct, že si její obsah pamatuju lépe než Ty. Pokud se totiž moc nepletu, tak na cca měsíční přechod Grónska měli zásoby jídla kolem 35 kg na hlavu a táhli je zřejmě na saních. On se o vhodném pestrém jídelníčku na konci knihy dosti podrobně rozepisuje, tak si to můžeš i ověřit sám.

Pavlíček ve své knížce mimochodem tvrdí i to, že ženy bývají v záležitostech jako je stanovení denních přídělů disciplinovanější než muži a i google mi jako čtvrtý odkaz při zadaní jeho jména vyhodí článek s titulkem “Strach zabije dřív muže než ženu”. Taktéž radí, aby si člověk na podobné několikatýdenní tůry vzal s sebou cvičně nějakou maličkost k snědku, kterou zbožňuje, a zkusil s ní dojít až do cíle, aniž by ji zkonzumoval. Přesně v tomhle jsem při svém experimentu vybouchl, jak už jsem psal, ale soudím, že obecně vzato různé prohry i chyby, nejsou-li tedy fatální, mohou být hodně cennou zkušeností

Groula se svými 35 kg na zádech je pořádnej kus chlapa tedy. Abych si jaksi zachoval tvář, jen vcelku nadbytečně zopakuju to, že v oné rovnici “kolik toho unesu” je potřeba počítat i s denní kilometráží, s převýšením a terénem, klimatem a momentálním počasím, nehledě tedy k motivaci, fyzické výkonnosti a psychické odolnosti. Tohle vše s mezí únosného nákladu dokáže vcelku slušně zahýbat.

Jinak poslušně hlásím, že hrdý chodec Bezhlavy je už měsíc (a nejméně další dva bude) zčásti jaksi nepřízní osudu a zčásti vlastní blbostí oberleným “invalidou”. Jestli vás to nikdy nenapadlo, račte si někdy při svých teoretických úvahách představit, či praktických bug out cvičeních vyzkoušet i to, že máte jednu končetinu – ať už dolní, nebo horní – nefunkční. Poměrně slušná řádka věcí se tím poněkud změní.

[goral]

Jaroslav Pavlíček jezdí i na daleko delší cesty jen s lahví oleje a pár suchary (vydal o tom několik praktickejch knížek a pořádá kurzy a přednášky).

Pavlíčkova kniha Člověk v drsné přírodě byla a je pro mne jedním ze zdrojů validních informací. Nemám ji sice po ruce, ale troufám si říct, že si její obsah pamatuju lépe než Ty. Pokud se totiž moc nepletu, tak na cca měsíční přechod Grónska měli zásoby jídla kolem 35 kg na hlavu a táhli je zřejmě na saních. On se o vhodném pestrém jídelníčku na konci knihy dosti podrobně rozepisuje, tak si to můžeš i ověřit sám.

potvrzuji


PAVLÍČEK Jaroslav. Člověk v drsné přírodě. Praha 2002.