Možnosti nezávislé komunikace v rámci celé ČR

[hanpari]

To Josef:

Díky za další objasnění. Takže v podstatě by ta morseovka měla být pro PA dobu vhodnější, pokud jsem dobře rozuměl.

[Josef]

To Hanpari:
Budeš-li stavět zařízení home-made a budeš-li chtít jednoduchým přístrojem dosáhnout i malým výkonem velkých vzdáleností s malou spotřebou energie, pak určitě ano. Bohužel potřebuješ "vzdělaného" operátora. Zatím co při provozu mluveným slovem k tomu můžeš posadit i manželku

To GloryToSunTsu:
Taky jsem na to koukal. Šikovná věcička. Zabývat se ale myšlenkou, jak s tím "přeřvat" oficiální FM rozhlasovou stanici, mě přijde nesmyslné, ztrátou času a peněz, které jdou využít lépe.
(První věc je protizákonnost takového jednání, druhá věc je záležitost etiky a třetí věc je, proč to tlačit nejkomplikovanější cestou. Je potřeba si uvědomit, že vysílač rozhlasové stanice má většinou ideálně zvolenou pozici pro pokrytí určité oblasti. Zatím co "konkurenční stanice" se bude muset spokojit víceméně z náhražkovým stanovištěm. Logicky signál z náhražkového stanoviště se bude šířit hůře, takže ke stejnému pokrytí by musela "konkurenční stanice" použít vyšší výkon. Ale to je teprve špička ledovce. Bude-li rozhlasová i konkurenční stanice vysílat stejným výkonem, obě se dokonale vyruší a nebude slyšet nic srozumitelného (platí pro FM modulaci). Aby konkurenční stanice byla rozumně srozumitelná, bylo by zapotřebí, aby byla v místě, kde má posluchač přijímač, nejméně 3x silnější, aby se vymanila z rušení té původní rozhlasové stanice. Takže v praxi odhaduji, že by jsi musel mít nejméně 6x (a možná více) výkonnější koncový stupeň, než rozhlas. Vzhledem k tomu, že ta malá MP3 věcička, má výkon řádu miliwattů, vyžadovalo by to přidat ještě kvalitní koncový stupeň o velikosti běžné domácí ledničky a účinný anténní systém. Jiná situace by byla, kdyby se "konkurenční stanice" nesnažila překrýt rozhlasovou stanici původní, ale vysílala hned vedle ní s taktikou, že nějaký posluchač si jí všimne. Na to by stačil výkon i pětinásobně slabší, než jaký má rozhlasová stanice hlavní.)
Obecně si však myslím, že v případě závažných kolapsů, klimatických katastrof a dalších nečekaných událostí je rozhodně výhodnější spojit se s pracovníky oné oficiální rozhlasové stanice, mít na ně kontakt a požádat je o spolupráci. Jsou to taky lidi a tvoje problémy budou nejspíš i jejich problémy. Mimochodem, rádio je rádio a sdružuje lidi co mají s rádiem hodně společného - tím chci říct, že někteří pracovníci od rozhlasu jsou současně v civilu radioamatéři. A v takovém případě není zase tak velký problém třeba i při úplném výpadku telefonní sítě, dostat do vysílání nejnovější zprávy. Kamarád z Pohořan, co sem k nám jezdí na Vysočinu rybařit, mi před lety vypravoval, že za velkých povodní na Moravě jim to tak prý fungovalo perfektně. Místní komerční rozhlasová stanice sbírala čerstvé informace od radioamatérů i z telefonátů (z míst kde to ještě fungovalo) a měla naprosto aktuální zprávy o situaci (kde se dá projet náklaďákem a kde už ne, kde ještě benzínka prodává PHM a která je už bez proudu či pod vodou aj.). Zatím co Český rozhlas (který vždy raději čekal na zaručené oficiální zprávy) informace, které lidem přinášel, byly v praxi (i přes snahu redaktorů) poměrně nepružné.

[Karlos]

Chtěl bych se zeptat bydlím v paneláku který má kol dokola další paneláky, proste klasické sídliště, bydlím ve třetím patře, na střechu se nedostanu, sídliště se nachází v rovině. Je reálné abych se i z takto nevýhodně situované lokality dovolal v nejakém radioamatérském pásmu (pokud bych měl licenci) v rámci ČR (nebo alespon rekněme 100km)?

[Josef]

Pokud seženeš spojence v protějším paneláku nebo jiný úvazný bod ve výšce nejméně 6 metrů nad zemí, aby jsi dokázal z okna natáhnout alespoň tenkou drátovou anténu délky 38 metrů či delší (nad 38 metrů by byl silon), tak můžeš přinejmenším počítat se slušnými výsledky, podle denní doby prakticky s celou Evropou. Mnoho kolegů ve městech takto vysílá a sbírají za to i diplomy.

Nejjednoduší je použít anténu typu LW (long wire) s přesnou tzv. "laděnou délkou". Laděná délka - na 3,6MHz cca 38m, se měří od vzdáleného konce (kde anténní drát navazuje na izolátorek a odkud pokračuje silonem nebo dalším drátem k druhému úvaznému bodu) až po banánek nebo svorku, kterým končí anténní drát uvnitř domu. Průměr drátu 0,8 až 4mm. Drát je z mědi nebo bronzi - holý či lakovaný nebo kvalitně izolovaný (hrozí-li při pádu styk s jiným vedením). Signál z vysílače (např. ze zakoupeného transciveru Yaesu FT859), který je umístěný na libovolném místě v bytě, přivedeš do laditelného anténního tuneru typu "L-článek" pomocí koaxiálního kabelu s impedancí 50 ohmů. Anténní tuner by měl být umístěný bezprostředně u okna, kde končí anténa. UzeMńovací svorku anténního tuneru připojíš co nejkratším drátem na trubky od topení, které ti poskytnou tzv. vysokofrekvenční protiváhu. Tuner se při vysílání pomocí knoflíků vyladí, aby se veškerá energie anténou správně vyzářila a nevznikaly tzv. stojaté vlny, které by mohly sousedům rušit televizi aj. (Proto ani nepoužívej u tohoto typu antény napájení přes tzv. transformační "balun", jak mnoho lidí nesprávně a velkou pompou dělá, ani neuzemňuj tuner na kolíček v zásuvce).

Natahovat krátkovlnnou drátovou anténu nad střechu paneláku není dobré řešení i když to tak na první pohled vypadá. Pro dobrou funkci je rozhodující výška antény nad uzemněnými vodivými předměty. Je-li anténa nad plochou střechou, je její nejbližší uzemněný předmět bleskosvodové lano. jaká výška zbývá pod tímto uzeměným předmětem se už do výšky nepočítá. Takže skutečná funkční "výška" antény je jen tolik, kolik je nad tímto lanem (jednotky metrů). Nic na tom nezmění ani fakt, že je přitom na střeše osmipatrového paneláku. Funguje stejně mizerně, jako by byla nízko nad zemí někde na zábradlí dole u schodů.

Natáhnout anténu z balkónu nebo okna ve vyšším patře paneláku nad volným prostorem sídliště k protějšímu paneláku (nemusí být vodorovně, ale klidně šikmo vzhůru nebo v hrším případě šikmo dolů) je jedno z nejlepších řešení "panelákového" krátkovlnného radioamatéra. U takto natažené antény nad volným prostorem je její funkční výška měřená od země nebo od stojících aut či jiných překážek dole před domem. Cože je výška značná, často je to mnohem výšší, než by dokázal postavit radioamatér na vesnici při použití nějakých stožárů.

To, že anténu zastiňují z obou stran panelové domy není v danou chvíli příliš zásadní. Je zapotřebí si uvědomut, že radiový signál na krátkých vlnách se prakticky ve všech případech šíří k protistanici odrazem o ionosféru. I když je anténa mezi domy, k obloze má signál cestu nezastíněnou, zatímco železobetonová kontrukce paneláků bude tvořit účinnou protiváhu a proto to bude fungovat. Proto jde na krátkých vlnách nižších pásem (1,8; 3,6; 7 MHz) velmi úspěšně vysílat i z hlubokého údolí nebo dokonce z propasti Macocha, jak před pár lety zkoušeli moravští kolegové.

Jediným limitujícím faktorem pro dlouhá spojení navazovaná z paneláku mohou být neukáznění spolubydlící, respektive jejich elektrické spotřebiče pochybného původu a jakosti. Někteří z nich mohou mít nějaké nabíječky, PC-zdroje, plasmové televize či podezřelé WiFiny (opět zdroje), které budou do svého okolí vyzařovat rušení, co se bude táhnout po elektrorozvodné síti domu jako po anténě. Takové rušení se bude projevovat při poslechu vzdálených protistanic jako zvýšený šum, hvizdy nebo interference. Silnější stanice (české, slovenské, německé aj.) ale dokáží přehlušit jen velmi vyjímečně.

[Karlos]

Josef: díky za vyčerpávajíci (a navíc povzbudivou) odpověď.

[siegfried]

A je reálný míát takhle nataženej drát mezi panelákama, aniž by si někdo stěžoval, nebo to přišel zatrhnout? Taky by mě docela zajímala technika, jak se takovej drát natáhne, když by tam ve vzduchu mezi domama byly ještě další dráty (elektrický vedení nebo tak)... + nehrozí zásah bleskem?

[JimmyJazz]

kdyz jsem jeste bydlel na sidlisti, tak tam jeden radioamater (ktery se zaroven zivil opravami vsemozne AV a vysilaci techniky) mel realizovane presne to, co Josef popisuje. Akorat ten drat byl tlustsi. A vydrzel tam dobre dvacet let, ne-li vic. Po smrti onoho pana byl drat odstranen.

[Josef]

Jestli to jde natáhnout nebo ne, to je vysloveně o lidech v těch konkrétních domech. Někde to tak mají kolegové už léta a je naprostý klid. Někde zase narazíš na tvrdošíjný odpor, který prameni většinou z neznalosti a strachu - ono nám to bude rušit televizi. Jenže když je anténa dobře vyladěná, neruší. Bohužel v minulosti se stávalo, zejména s home-made vysílači, že sem tam nějaký ten signál při oživování a experimentech do televizorů prolezl a z té doby (řádově několik desítek let zpět) se dědí odpor k radioamatérům-vysílačům. Dneska je technika někde jinde, jak vysílací, tak televizní. Samozřejmě rušení se úplně vyloučit nikdy nedá, ale dnes (přo použití klasických výkonů do 100W) je k tomu zapotřebí buď záměrně zlý úmysl nebo musí být člověk hodně velké kopyto bez technických znalostí. Nejtenší anténa, aby neprovokovala ale elektricky vyhovovala, může být dokonce jen smaltovaný transformátorový měděný drátek o průměru 0,3mm z pevnostních důvodů ovinutý v táhlých smyčkách kolem napjatého nosného silonu 0,3mm.

Natahovat anténu nad silovým vedením nízkonapěťové elektrorozvodné sítě se obecně nedoporučuje a vyhnul bych se tomu. Naštěstí většina sídlišť je zakabelovaná a protor volný. Ono, i když je anténa izolovaná, při přetržení prakticky vždy dojde ke kontaktu antény s vedením, protože přetržením se konec antény natáhne a velkým kusem kouká z izolace, která po přetržení "ucouvne" zpět. Jak se zbytek antény sesmekne po elektrorozvodném vedení, škrtne hoký konec o dráty a je vymalováno - anténa v háji, tuner v háji, vysílač v háji (případně operátor v háji).

Zásah bleskem hrozí u všeho, vždy a všude, protože blesk se často chová nevyzpatatelně. Ale v tomto případě ne akutně, protože paneláky jsou podstatně výš než anténa a svými bleskosvody provokují podstatně více než prakticky vodorovně natažený drát který je mnohem níž, a který nemá čnějící hroty. Blesk tedy prakticky vždy praští do paneláku. Silný náboj statické elektřiny se však na anténě vytvořit může. Nejen bouřkou, ale i větem nebo za deště a pod. Proto je v tuneru tlumivka, která náboj svádí do země. Pokud se nevysílá, je zapotřebí anténu z tuneru vypojit a uzemnit napřímo.

Anténa LW se zapojuje takto:

obr1a_01_01.gif (8.14 KiB) Zobrazeno 13330 x

- něco o tunerech http://ok2buh.nagano.cz/first/Antenni%20tunery.html
- něco o anténě LW http://ok2buh.nagano.cz/first/longwire.html
- tlumivka zhruba taková jako zde http://www.darleys.pwp.blueyonder.co.uk ... page11.htm(ale v nouzi místo ní s drobným útlumem vyhoví i drátový odpor 1K2/10W)

[siegfried]

Diky moc!!!

[Josef]

Předběžně to vypadá to, že ti, kteří nemají možnost získat potřebné součástky, nebo nemají potřebnou zručnost, by mohli jako výchozí polotovar pro anténní tuner využít sériově vyráběný typ MFJ16010:

mfj16010.gif (14.61 KiB) Zobrazeno 13292 x

Jen ho projistotu doplnit tlumivkou na bezpečné svedení statického náboje a případně pomocným kondenzátorem, kdyby originální vestavěný ladící kondenzátor nezvládl konkrétní dlouhodrátovou anténu vyladit v celém potřebném rozsahu.

[Josef]

Dostala se ke mě informace, že výše zmíněný radioamatér OK2BUH údajně zkonstruoval a v praxi ověřil anténu Loop NVIS pro frekvenci 3,6MHz, která se vejde na střechu auta a umožňuje plnohodnotné vysílání z jedoucího auta na této frekvenci odrazem o ionosféru. Samozřejmě třeba uživatelé CB stanic podotknou, že vysílání z auta je pro ně přece zcela běžná záležitost. To možná ano, ale podstatný rozdíl v tom o čem chci hovořit je v reálném dosahu. Se síbíčkem se dovoláte dejme tomu na nějakých 20 km a nesmíte být u toho utopeni za kopcem. Avšak s touto anténou, vlastně přesně řečeno s frekvencí 3,6MHz, se kterou z ní můžete vysílat (na radioamatérskou koncesi), se spojíte z jedoucího vozidla na základnou a zpět bez dalšího zprostředkujícího článku a to na vzdálenosti řádu 1000km, bez ohledu na členitost terénu, třeba i z údolí. Viděno v tomto světle, je to ve srovnání se síbíčkem úplně o něčem jiném. Samozřejmě radiostanice v autě musí být schopná přijímat a vysílat na dané frekvenci a mít koncový stupeň o výkonu alespoň 100W (to splňuje třeba malá "mobilka" FT857). Anténa je v současnosti vyzkoušena, patentováná a pokud všechno dobře dopadne, bude se snad v budoucnu i sériově vyrábět a prodávat. Pokud se dopátrám k nějakému popisu nebo plánku, dám vědět (jak autor uvádí, patentová ochrana této antény nebrání, aby si ji jiný radioamatér postavil a užíval pro svou potřebu, ale nesmí se její výrobou živit). Zatím berte alespoň na vědomí, že donedávna téměř nemožné se možným stalo.

Popis antény je údajně publikovaný v časopisu Radioamatér č.3 ročník 2011

[mortinto]

Pro PA komunitu vidím nejlepší rešení CB, radioamatérskou stanici a klasické telefony. CB-čko pro ty, kteří jsou třeba na lovu v lese nebo na poli, KV a VKV radioamatérskou stanici pro spojení se spřátelenými komunitami a uvnitř obce klasický telefon s pobočkovou ústřednou, nebo třeba i se spojovatelem. Telefony se dají napájet z jedné baterie, postavit žárovkový přepojovač je fakt hodně jednoduché a vedení od ústředny k jednotlivým telefonům může být klidně 5 km dlouhé. Takže do každého domu, na bránu i na pozorovatelnu na kopci bez problému natáhneme dráty a nikdo nás nebude moci odposlouchávat. Telefonní aparáty se válí v každém sklepě a ústřednová baterie se dá uplácat i z improvizovaných galvanických článků až odejde i poslední olověný akumulátor. Vyrobit uhlíkový mikrofon a dynamické sluchátko také není problém a telefonní ústřednu s dekadickou volbou (číslo se vytáčí přerušováním účastnické smyčly) pro 10 stanic lze splácat z pár relátek. Uhlíkové mikrofony a sluchátka 50 Ohmů se běžně dají koupit v bazaru, stejně jako staré telefony s rotační číselnicí. Jednoduché, humpolácké, mechanické a nerozbitné. Snad jen ten zdroj návěstního proudu pro vyzvánění by mohl být trochu problém. Ale v PA době bude u CB a HAM (radioamatérské stanice) rádia vždy sedět operátor, který může přepojovat hovory a ten může vyzvánět tím, že zatočí kličkou induktoru ze starého polního telefonu. A pár tranzistorů, dva kondenzátory, 4 odpory (multivibrátor) spolu s výstupním výkonovým tranzistorem, výstupním transformátorem dokáže návěstní proud o dostatečném napětí pro střídavý zvonek starého telefonu vytvořit také. Místo kličky bude tlačítko. A polní telefony i polní, klapkový přepojovač MB (místní baterie) se dá také sehnat v armádním výprodeji) Nevýhodou jsou jen ty místní baterie, které musí mít každý telefon v sobě. Ale originální suché články se vzdušnou depolarizací vydrží ve skladu třeba i 50 let a výroba galvanického článku pro polní telefon také není složitá. Systém MB (místní baterie) stále používá železnice, stačí mu jeden drát (ten druhý je nahrazován uzemněním). Mohl bych pár schemat zapojení jednoduchých telefonů namalovat a poradit jak postavit primitivní telefonní ústřednu. Je to za pár korun a funguje to spolehlivě. Malá pobočková ústředna také stojí pár korun. Dokud bude fungovat, tak to bude fajn a pak se vytáhne igelitový pytel se součástkami a zbastlí se to, co navrhuji já.

[mortinto]

Co se týče VKV provozu, klidně každá komunita může provozovat na blízkém kopci tzv. Převáděč v pásmu 144 MHz, aby se jednotlivé komunity mohly spojit napřímo. Převáděče na pásmu 2metry (144 MHz má délku vlny právě těch 2 metry) se stavěly už za komunistů a asi dodnes stojí na velkých kopcích. FM v pásmu 2m je luxusní záležitost. A postavit časem z WiFi nějakou improvizovanou datovou síť pro sdílení dat by také nemusel být pár let po VP zase takový problém. Důležité je uchovat technickou gramotnost civilizace a nejnutnější HW. Nehledě na to, že v zemi jsou metalické kabely i optika a kabelové komory stávajících telefonních ústředen jsou v podzemí a uzamčené. Navíc každá telefonní ústředna má i bunkr CO, do kterého se určitě někdo nastěhuje. A určitě to bude nějaký telefoňák. Takže bude výměnou za jídlo zajišťovat telefonní a třeba i datové spojení. A po VP nebudou fungovat sběrny barevných kovů, takže vytvořit pár pevných okruhů třeba i přes celou zemi nebude zase takový problém. telefonní ústřednu s dieselagregátem a baterkárnou má každé trochu větší město, střed bývalých UTO (uzlové telefonní obvody), kterých je v Česku tuším 162. Větší města mají telefonních ústředen i několik a všechny jsou mezi sebou propojené jak optikou, tak poctivými měděnými kabely.

[Josef]

Pro představu - takhle nějak vypadá plně funkční telegrafní vysílač (pracující na principu krystalem řízeného přímovyzařujícího jednotransistorového sólooscilátoru) z šikovných rukou jednoho staršího radioamatéra (autorem vysílače je údajně Miloš OK2BRJ z Moravy), který s ním na jednu devítivoltovou baterii minulý rok na krátkých vlnách běžně dělal spojení nejen po Evropě, ale za dobrých podmínek až do Ásie nebo severní Afriky. Samozřejmě se to "dřevěné prkénko" musí připojit na plnohodnotnou anténu - otevřený dipól z měděného drátu celkové délky 40m natažený nad volným prostorem a svedený do vysílače zkrouceným zvonkovým drátem nebo koaxiálem. Mašince se někdy říká "Michigan Mighty Mite" a je jen o trochu složitější než krystalka (viz. schema: http://lh6.ggpht.com/_IO6H5riFKbs/TW-ls ... image6.png), ale chce to přeci jen trochu praxe - hodně záleží na cívce a samozřejmě je potřeba mít i krystal nebo na výměnu více různých krystalů s potřebnou frekvencí. Vysílač totiž není přeladitelný, vysílá na frekvenci krystalu nebo jeho harmonických násobcích, knoflíkem se "vyladí" jen anténní obvod, aby anténa dobře "táhla". .

[Karlos]

Josef: velice zajimave, jak je to s frekvencemi, predpokladam ze pripadny stavitel musi vyuzit nekterou z volnych nebo mit licenci pro radioamaterska pasma? Nebo je pro provoz telegrafu vyclenene nejake konkretni pasmo?

[mortinto]

Musíš být radioamatér.. V každé PA obci by měl být aspoň jeden.

[Josef]

Pokud se bavíme o nezávislé komunikaci na větším a členitějším území, pak přicházejí v úvahu především krátké vlny. A z řad civilního obyvatelstva na krátkých vlnách mohou vysílat jen koncesovaní radioamatéři. Otázkou je, kdo bude v PA-době (bude-li úřad ČTÚ mimo provoz, jako že asi ano) po vypršení pětileté platnosti prodlužovat dnes vydané vysílací licence nebo udělovat nové. Když Němci za 2 sv. války posbírali českým radioamatérům licence a radioamatérské vysílání kvůli válce postavili mimo zákon a navíc půlku vysílacího zařízení zabavili a po květnu 1945, když byly nefunkční telegrafní linky České pošty, bylo radioamatérské vysílání zapořebí na záskok této služby, stejně se vysílalo. Prakticky vším, co se našlo nebo se dalo ze zbytků součástek narychlo postavi. Nevěřím, že by měl v té době někdo čas čekat na vyřízení licence, když nic pořádně nefungovalo a navíc, když se jednalo o akutní nouzový stav, kde byla vyjímka zdůvodnitelná a rozumnými lidmi tolerovatelná. Berte to tak - v tísni se samotným "papírem" nikam nedovysíláte, vysílačem ano.

[mortinto]

Jasně, Josefe, ale na KV potřebuješ morseovku, to není pásmo pro telefonii. Já na elektronickém klíči dokážu odvysílat třeba i 150 znaků za minutu, ale více než 50 nedokážu pochytat, protože špatně slyším. Taky proto jsem to nikdy na koncesionáře nedotáhnul. Telefonie se dá použít až v pásmu 2 metry, ale to už je 144 MHz, tedy VKV. Takže potřebuješ kopec, slušnou anténu nebo převáděče. Dnes morseovku skoro nikdo neumí v kvalitě příjmu z éteru, kromě radioamatérů. Takže to chce angažovat děcka a radioamatéry. Po válce nebyly radiostanice, ale byli radioamatéři.

[mortinto]

Věřím tomu, že radioametérský provoz na KV bude jedinou alternativou k současné telefonní síti. Kdo tu umí morseovku tak, aby uměl přijímat nebo dokonce vysílat? Je dobré mít hudební sluch.

[peteres]

Pokud dojde k rozpadu společnosti a návratu k lokalnímu hospodaření, tak dálková komunikace nebude mít pro přežití až takový význam. Uplatní se spíš komunikace se sídly v blízkém okolí a mělo by se vystačit s tím co se dnes používá mezi radioamatéry, a třeba i komunikace po kabelu.