5.45x39 / 5.56x45 / 7.62x39 (M43) ? Je to jen lehké intro pro začátečníky, pro zkušené to nemá smysl číst.
Pojďme se na tyto tři ráže mrknout trochu z pohledu PA. Zajímá nás přesnost a terminální balistika.
5.45x39 - ruský mikrorážový náboj ze sedmdesátých let. Vznikl jako reakce na zkušenosti s 5.56x45 a svůj křest ohněm prodělal v Afghanistánu, kde si od místních získal přezdívku "jedovatá střela".
U nás jsou dvě možnosti nákupu:
-nové střelivo. U nás dostupné v podstatě jen od Hornadyho. Určeno na lov škodné, ocelová hilzna a cena přes 12 Kč/kus. Pak se nepravidelně objevuje střelivo od Barnaulu mezi 7-8 Kč/kus. Ocelová hilzna, FMJ
Rovnou si řekněme, že toto střelivo nemá smysl pro krátké kalachy (AKS-74U). Střely nejsou příliš zraňující a "sučka" jim nedá dost rychlosti, aby došlo k hydrostatickému šoku).
-CIPované ruské/sovětské střelivo. A tady je to vše PODSTATNĚ zajímavější. Prodává se totiž střelivo se střelou 7N6. Je to lehká (cca 53 grs) FMJ, potud nic zajímavého. Kolem 6 Kč/kus (to je zajímavější). Ovšem tato střela má dvě, zajímavé velmi zajímavé vlastnosti: v cíli je extrémně nestabilní (těžiště vzadu a uzavřená dutinka vpředu) a velmi snadno fragmentuje, a zároveň má velice dobrou balistiku (na vojenské střelivo). Jedná se o BT (boat tail) střely s velmi hezkým balistickým koeficientem. S delší hlavně (16-18") jde navíc o poměrně rychlou potvoru (cca 880 m/s). Čili jde o střelu vyznačující se mimořádnou kultivovaností při střelbě (a nenechte se mýlit, to je hodně důležitá věc - ne vždy možná bude silní, odpočatí, zdraví a střílející z ideální pozice čistýma rukama či v super tacticool rukavicích), s velice pěknou balistikou a k tomu dost hnusným chováním v měkkém cíli. Vše má nějaké "ALE": schopnost penetrace a její odolnost větru drobným překážnám (včetně deště) této střely je velmi malá a lze jí srovnat s původním nábojem 5.56 M193. S měkkou balistikou si většinou poradí, ale jinak její schopnost probíjet měkké i tvrdé překážky není velká. Na jednu stranu to je výhoda mimo PA (jde o dobrou střelu snižující collateral damages), ale i na slabě chráněného protivníka s ní těžko dosáhnete. Proto byla v armádě nahrazena 7N10 a 7N22 (AP) střelami, které jsou výborné a které nekoupíte. Díky přesnosti a snadnému ovládání je s ní pěkná šance trefit nechráněné místo a pak je to masakr.
ZÁVĚR: V této ráži v dlouhé (AK-74) zbrani je na kratší vzdálenost jedno, co do toho nacpete. Bude zabíjet a zraňovat hydrošokem. Po nějakých 200m klesne rychlost střely a ta se stane relativně "neškodnou" (ne, nechtěl bych tím dostat ani na 1500m do nohy). Normální (Hornady, Barnaul) střely nemají smysl do krátkých AK. Nemají rychlost, ani ranivost. CIP 7N6 je super pro dlouhé i krátké AK. Proč? U dlouhé bude likvidační kombinací "hydrošoku" (někam kolem 200-250m) a ranivosti, u kraťase zůstane ranivost. Sučky patřily mezi velmi obávané zbraně.
5.56x45 (v civilní verzi .223). Velmi kontroverzní střelivo hlavně ze dvou důvodů: obrovská škála délek hlavní a jejich stoupání, kde je používána (běžně 10-20") a nepřeberné množství velmi odlišných střel. Hovořit jednou větou o tom, jaká je ráže 5.56 je nesmysl. Co se dá sehnat (podle ceny):
-levné ocelové FMJ, převážně z Ruska (Tula, Barnaul). Typicky 55-62 grs, FMJ a SP. Cena 7-9 Kč/kus běžně. Spolehlivost vysoká, SP bude dost ranivá (jde o lovecké střelivo!) a tím výhody končí. Některým jemným AR nedělá dobře na komoru a moc přesná není. Plinking, nouzově lov (SP).
-FMJ různých hmotností a výrobců v cenách cca od 8 do 20 Kč. Některé velmi, velmi přesné, hlavně v BT provedení.
-lovecké různých výrobců, většinou SP (měkká špička) či HP (hollow-point - dutina ve špici). Cena od -náct až přes 20. Přesnost zpravidla dobrá a ranivost též.
-CIP či novovýroba se střelou odpovídající M193 (55grs) či SS109/M855 (62grs). Zde pozor na stoupání a délku hlavně. Viz dále. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma střelami je v tom, že M193 je (ze správné hlavně) velmi rychlá, velmi devastující v mekkém cíli, velmi nestabilní a velmi citlivá. Je podobná ruské 7N6, která byla M193 ostatně zřetelně inspirována, pouze přidala ještě větší ranivost. SS109 je podstatně stabilnější a průbojnější střela, ale v měkké tkáni je stabilnější a s větší tendencí jít skrz. Ovšem přifrčí-li dost rychle, "hydrošok" se dostaví a navíc je méně stabilní jen ve srovnání s extrémně nestabilní M193. Nicméně stále jde o velice fragmentující a rotující střelu. Zdaleka není ovlivňována větrem, větvičkami či jen deštěm, jako M193.
-Evoluce náboje M855 (ex SS109) - zmiňme jen stručně, protože se k tomu nedostaneme: vylepšení šlo směrem k zvýšení průbojnosti při zachování a zvýšení ranivosti v cíli (obecně jsou to dvě protichůdné vlastnosti, se kteými se musí každé střelivo popasovat) a zvýšení účinnosti z krátkých hlavní. Dnešní moderní vojenské náboje v 5.56 jsou ve vetšině situací velice účinné i z krátkých hlavní. Toto nás nemusí vzrušovat - tohle střelivo nekoupíme.
ZÁVĚR: 5.56 bylo navrženo pro střelbu z dlouhých hlavní a s dostupným střelivem tento handicap prostě nepřekonáte. 18-20". To si 3x podrhněte. Velká část kontroverze okolo této ráže vznikla tím, že podstatná část jednotek přešla na kratší ráže (typicky 14.5", ba i 12 a 10.5"), aniž by k tomu dostala odpovídající střelivo. A tento stav trval dlouho. Teprve kolem roku 2002 byl ukončen vývoj nástupců SS109 (sám náboj je z roku 1977) a teprve v roce 2012 měla US Army něco ke 400 milionů nábojů, které jsou drsné a účinné i z krátkých hlavní. Celou řadu konfliktů byla řada vojáků vyzbrojena poměrně nevyhovující kombinací zbraně a střeliva.
Co z toho plyne pro nás? U této ráže PREFEROVAT dlouhé hlavně. Osobně bych si nic pod 14.5" nepořídil a spíš 16+" dává smysl. Ideálně 18-20" Proč? Protože běžný 5.56 potřebuje být hodně rychlý, aby penetroval a zraňoval. Bežně dostupné 5.56 bez dostatku rychlosti nemají (na rozdíl od 7N6 v 5.45) ani jednu z těchto vlastností. Relativně dostupná SS109 střela na 600m probíjí 3mm oceli, a obecně má větší průbojnost v tvrdých, tenkých materiálech, než 7.62x3 M43. Nezvládá tolik průchod měkšími materiály (dřevo, porobeton, cihla), protože je lehčí a méně stabilní a po projití krátké vzdálenosti začne v materiálu rotovat a fragmentovat. Tím sice předá maximum energie, ale překážkou buď neprojde, nebo vyleze úplně jinde. Takže na chlapa v balistice je lepší SS109, na chlapa za zdí M43 (i když mnohem lepší je 7.62x51 či 54R, a ideálně .50 Raufoss
)Lze namítnout, že pokles rychlosti mezi (řekněme) 18" a 14.5" není velký. ALE: tyto střely potřebují zasahovat cíl s rychlostí nad 750-760 m/s, raději přes 800 m/s. To má dvojí efekt: dojde k hydrostatickému šoku a zároveň je to rychlost, kdy mají střely tendenci fragmentovat. A za těchto podmínek je chování M193 či (o trochu méně) SS109 v měkkém cíly skutečně drastické a devastující. Běžně jsou z Vietnamu popisovány zásahy do ramene i pažní kosti, které skončily održením ruky i s částí ramene, někdy i kusu hrudníku (podobně a hůř se chová 7N6). Čistý průstřel je prakticky nemožný, stačí trefit kost končetiny a následky jsou devastující, střela cestuje po kosti do překvapivě vzdálených míst, cestou rotuje, fragmentuje, trhá. Když vystřelíme střelu s rychlostí přes 900m (18-20" hlaveň), máme nějakých 350-500m, kdy se bude chovat výše popsaným způsobem. i zásah do měkkých tkání je devastující. Když jí vystřelíme z 14.5", její účinnost jde po cca 100-150 prudce dolů. Střela zraňuje, zabíjí, ale na dost rychle. Chová se jako lehká a slabá M43. Z toho pramení nářky mariňáků (s 14.5") či speciálů (někdy i 12-10.5") nad nízkou efektivitou jejich zbraní, přesněji řečeno mizerným stop-efektem. Stojí za poznámku, že střela SS109 s dlouhou hlavní je velmi oblíbenou a účinnou zbraní pro bohulibou zábavu Američanů ve vrtulníkovém lovu divokých prasat. Oceňují jeji schopnost procházet vegetací a zároveň je dost silná a ranivá na to, aby sejmula divoké prase. Kdyby měl někdo dojem, že je to malorážka...
Takže pokud nehodláte tvořit NZ střeliva v drahých loveckých nábojích se zvýšeným ranivým účinkem (a zdůrazňuji, že jen pomyšlení na toto střelivo pro obranu je nezákonné), nebudou krátké .223, 5.56 (na rozdíl od 5.45) příliš efektivní. V podstatě půjde o PDW s o něco vyšším účinkem proti balistikám, delším dostřelem a nižším stop efektem, oproti byť jen lugrovým PDW. I tak to může zatraceně užitečná zbraň, ale je skoro pochybné o tom hovořit v kategorii puška.
Ostatní výhody 5.56 netřeba zdůrazňovat: obecně velice slušná balistika a vysoká přenost, minimální hmotnost a dobrá skladnost střeliva. Kultivovaná střelba (i když 5.45 je ještě lepší).
Za mě: dlouhá hlaveň a přiměřené střelivo.
7.62x39 (M43) Klasická AK, Sa58, některé AR a kliky. Obecně tato ráže má velmi dobře a prozíravě zvolené dimenzování, ale bohužel se na ní 80 let nesáhlo a je to znát. Tato střela na jednu straně dobře kombinuje přiměřený výkon a průbojnost s ještě snesitelnou hmotností a kultivovaností, na druhou stranu jí pár věcí chybí.
První věc je balistika - nic moc. Střela je krátká, tlustá, těžká a useklá. Takže rychlý pokles křivky i rychlosti. Je celkem stabilní z důvodu hmotnosti, ale díky nevalné balistice ztrácí svojí rychlost poměrně svižně a padáááá.
Její druhá nevýhoda je poměrně nízký ranivý účinek, protože střela nemá tendenci fragmentovat, ani rotovat ani nemá předpoklady pro "hydrošok". Neumí předat energi. Přesto má slušný stop-efekt. Proč? Je prostě relativně silná. A i když neumí předat energii, díky větší ráži je její střelný kanál a dutina solidní. Tento náboj by se dal označit za relativně humánní a efektivní. Zasažený má i v polních podmínkách solidní šanci přežít (není-li trefena kost, CNS či velké arterie, jde o čisté průstřely s poměrně hladkými okraji, orgány mimo dráhu budou dotčeny je minimálně) a zároveň je rychle vyřazen z boje. U mikroráží je relativně časté (hlavně u kratších hlavní), že protivník po zásahu i periferií už de facto může začít klepat na nebeskou bránu a přitom ještě 20-30 vteřin vesele kosí protivníky. A to je dlouhá doba.
Z výše uvedeného je zřejmé, že z vojenského pohedu by měla ráže 7.62x39 obrovský potenciál pro vývoj a šlo by z ní udělat docela pěknou mrchu. Proč k tomu (skoro - jugoslávie) nikdy nedošlo? Prostě je pro pěšáka těžká, nekultivovaná a nehodí se na přesnou střelbu (IMHO by jí šlo posunout i tímto směrem). Samozřejmě v záloze už čeká jiný sekáč, který se nezakecá a který kombinuje vlastnosti západní i východní školy: 6.5x39 Grendel. Oproti 7.62x39 má skvělou balistiku (dlouhá střela s výraznou BT) a je lehčí, oproti 5.56 či 5.45 je hmotnější a má potenciál pro velký účinek v cíly. To vše při rozumném kompromisu hmotnosti. Jeví se jako ideální náboj jak pro útočnou pušku, tak DMR i pro univerzální kulomet. Můj favorit.
Zhrnutí: v roli pušky prohrává krátká 5.56, pokud jí nehodláte krmit loveckými. IMHO v roli pušky vítězí dlouhá 5.56 (pro velkou univerzalitu a možnosti volby čekoholiv) těsně následovaná dlouhou 5.45 (mínus pro malý výběr střeliva (ale zato levného a ranivého) a špatné penetrační schopnosti). 7.62x39 vidím trošku problematicky nikoliv pro její formát, ale pro "nedotaženost". Ale v podstatě jako jediný náboj v arsenálu, proč ne. Zmínil bych ještě zda se vyplatí uvažovat o 7.62x51 místo M43 v nějaké kratší samonabíječce. A hned říkám, že (pokud se nebavíme o penězích), tak si myslím, že pro silnější jedince zcela jistě. Proč? Protože při podobných rozměrech (kromě délky) a subjektivně podobné (ne)kultivovanosti je tenhle náboj PODSTATNĚ silnější a jeho stop efekt i penetrace jsou větší, než M43 a umí střílet mnohem dál a přesněji. K tomu velký výběr střeliva i komponent. Jen to živit...
