Omrzliny

[Stenny]

Zakládám toto téma, protože jsem ho tu nenašel a proto, že si myslím, že v případě PA je to potenciálně o dost větší problém, než dnes (potřeba být častěji a déle venku, možná i v nevyhovujícím oblečení, potenciální problémy se sušením mokré výstroje atd.). Alespoň ze začátku bych to rád pojal jako brainstorming toho, co jste zažili, co se vám osvědčilo, co vás naopak zradilo, a to při léčbě i prevenci... Základy, tj. dbát na suchou alespoň spodní vrstvu oblečení, pravidelně se kontrolovat a odhalenou kůži v mrazu mazat bezvodým mastným krémem, tu asi bude znát každý.
Osobně mám přídavný problém - špatné prokrvení prstů na rukou. Stačí pár stupňů Celsia pod nulou a pokud si nedávám pozor, večer mám někde na prstu první až druhý stupeň omrzlin, klidně i přes zimní rukavice. Zatím jsem na radu zkoušel brát před vystavením se mrazu preventivně Aspirin a nějaký přípravek z jinanu dvoulaločného, ale žádná velká změna. Osvědčily se mi dvě věci: jako prevence kapesní ohřívač, který mi prostě celý den fajruje v bundě a kdykoliv můžu, tak si o něj zahřívám prsty, aby se obnovil oběh. Jako samoléčbu používám chlorofyl ve spreji (rada od starého doktora), což je jediná věc, která mi nějak výrazně urychluje hojení. Slyšel jsem dobré ohlasy na rakytníkový olej nebo mast, ale to jsem zatím nezkoušel.
Co vy a omrzliny? Jak jim zabraňujete, jak je léčíte?

[kregan]

Podle mě je základ sucho a nevystavovat kůži přímýmu mrazu. Naštěstí jsem neměl nikdy takovou, aby se nazahojila sama.

[Stenny]

K ilustraci průběhu těžkých omrzlin přidám podrobný popis, který naštěstí není můj http://www.sileni-sobi.estranky.cz/clanky/omrzliny/

[dracekvo]

Tak sem to celý přečet a pro nás hodnotím jako nejpřínosnější poslední odstavec z nejnovějšího článku.
Raději ho tu odcituju, kdyby náhodou tamty stránky přestali někdy v budoucnu fungovat.

Rady pro polárníky aneb co mi možná zachránilo prsty

Ještě před odjezdem do Finska jsem si preventivně nasadila léky, které se shodou okolností používají na léčbu omrzlin. Když jsem se o tom zmínila v nemocnici ve Finsku a posléze v Brně na Popáleninovém centru, na obou místech se shodli, že tohle patrně mělo největší vliv na to, že amputace nakonec nebyla nutná. V zásadě jsou to medikamenty zlepšující mikrocirkulaci, prokrvení a zabraňující tvorbě mikrosraženin, které v omrzlých prstech vznikají.

Nebudu se zde zabývat léky, které jsou jen na předpis, jelikož každý z nich má volně prodejný ekvivalent. Je tedy v silách každého cestovatele, aby si je včas zajistil před cestou do zimní tundry. Nehodlám zabíhat do fyziologie, to není účelem. Snad nebudu obviněna z nějaké reklamy. Ale koneckonců, jsou to mé stránky, a můžu si sem prdnout cokoliv, co uznám za vhodné, ne?

Krém nejen na ruce, ale i na ksicht. Musí být bezvodý, protože jakýkoliv krém i s minimálním obsahem vody na kůži zmrzne a krystalky roztrhají buňky. My jsme užívali RevitGal AD a patlali jsme si tím hlavně obličej. Ten pak byl bez ztráty kytičky, neboli bez poškození omrzlinami. Obličej důkladně namazaný opravdu odolával okolním teplotám pod -42°C. Rampouchy, které mi vznikaly pod nosem, stačilo jen průběžně odšprtávat, protože vrstva krému důkladně izolovala kůži. /Jakožto obrýlení jsme nemohli mít masku na obličeji./

Prevence vzniku sraženin: Anopyrin 100mg. V tomto dávkování má vliv na mikrotromby, tj. rozpouští mikrosraženiny, které vznikají působením chladu. Takhle je neprodejný a je vázaný na recept lékaře. Ovšem jakýkoliv 400mg Anopyrin či Acylpyrin je volně prodejný a není problém tabletu rozčtvrtit a takto užívat. Při koupi si ale dávejte pozor, zda Vámi vybrané tablety obsahující půlící rýhu. Ty pak není problém rozdělit na menší. Pokud jsou bez půlící rýhy, tak bacha na potahované – takové se v žádném případě půlit a čtvrtit nesmí. Jestli by na tom někdo fakt trval, jsem schopná a ochotná mu zjistit názvy přesně těch firemních přípravků, jejichž tablety se dají rozdělit.

Vazoaktivní látky, tj. léky které působí na cévy a jejich průsvit, tj. regulují prokrvení a chrání cévy před poškozením. Z volně prodejných se jedná o léky na bázi gingo biloba /jinanu dvoulaločného/, obchodní názvy Takanan, Tebokan. Jejich účinek rozšiřuje cévy, zlepšuje průtokové vlastnosti krve, zabraňuje shlukování krevních destiček /tedy i částečný efekt na prevenci mikrosraženin/, podporuje napětí žilní stěny a snižováním zvýšené propustnosti kapilár působí proti otokům. Dávkování je 3x denně 1 tableta a účinek se projeví po 2-4 týdnech od začátku užívání. Optimálně bych ho tedy doporučila začít užívat pár dnů před cestou do mrazů.

Protiotoková léčba. Wobenzym je preparát s komplexním účinkem s hlavním působením na otoky a dále ovlivňuje imunitu, tlumí zánět a rozpouští krevní sraženiny. Výsledkem pak je urychlení průběhu zánětu a zmínění jeho následků, rychlejší odbourávání odumřelého tkáňového materiálu, rychlejší vstřebávání otoků a krevních výronů, normalizace propustnosti cévní stěny, snižování vazkosti krve a tím zlepšení krevního oběhu v nejdrobnějších cévách. Užívá se ½ hodiny před jídlem a doporučené dávkování se liší, já ho brala 3x10 tablet. Tento jediný přípravek jsem začala užívat až PO omrznutí, ty ostatní jsem brala PŘED.

Nemusíte si klást otázku, zda se nejedná o použití kanónu při střílení na vrabce a zda se nasazením medikamentů před vznikem omrzlin nevyčerpá léčebný potenciál. Nebojte se toho. Lékaři mají k dispozici účinější prostředky z každé kategorie, které již omzrliny řádně léčí. Mnou uvedené prostředky užívané preventivně mohou zabránit vzniku poškození tkáně při omrznutí a mohou hrát roli v hraničních případech, tj. rozhodují mezi amputací a ponecháním prstů.

Závěrem musím zmínit ještě jeden fakt. Lékařka ve Finsku, která mě ošetřovala na místním zdravotním středisku v Hettě, mi již na omrzlé prsty aplikovala mast Dermazin, která obsahuje stříbro a antibiotika. Tu stejnou mast, jen pod jiným názvem, mi pak dávali na Popáleninovém centru. Jedná se o mast, která se používá na specializovaných centrech pro léčbu omrzlin a popálenin. K sehnání v ČR bohužel není, na Slovensku je k dispozici na recept lékaře a jeho celková cena činí 2€. No a podle lékařky z Hetty každý Fin chodí do zimních hor vybaven právě touhle mastí, aby si ji v případě omrzlin hned v terénu aplikoval. Díky obsahu stříbra a antibiotik zabraňuje nejobávanější komplikci omrzlin – gangréně. Jak se k ní dostat tady v ČR netuším, napadá mě jen možnost sehnat nějakého lékaře na Slovensku, který ji předepíše způsobem „hradí pacient“, tj. doktora to stát nic nebude a člověk za 2€ získá to nejlepší, co může na omrzliny použít.

Zdroj http://www.sileni-sobi.estranky.cz/clan ... prsty.html

[Kocour]

Nebudu se pouštět do rozboru těžkých omrzlin. Ony totiž úplně stačí i docela lehké a je zaděláno na budoucí potíže.

Jednou se mi stalo, že jsem omrznul na 3 prsty na ruce. Žádné puchýře, nekróza nebo podobné lahůdky. Jenom to strašně bolelo, jak přicházely k sobě, a pak kapku otekly, načež jsem v nich asi měsíc skoro vůbec neměl cit. Ovšem od té doby už to není ono - stačí prochladnutí, práce se sněhem nebo v ledové vodě a potíže mají tendenci se vracet. Ostatní prsty v pohodě, ale ty 3 je třeba pořád hlídat. Zkrátka, na některé věci máte v životě jenom jednu příležitost...

Základem prevence je stálá duchapřítomnost a včasná reakce. Ono se to někdy lehce poví, když je člověk úplně na hadry, aby si na tohle dával pozor, ale tím se odlišují lidi, co se udrží ve funkčním stavu, od těch, co to odskáčou. Osobně se mi to stalo tak, že jsme šli do kopce, takže v tenčích rukavicích, aby se silné nepropotily, nahoře byl docela vítr a prašan, otočili jsme to po chvíli váhání, rukavice jsem si nevyměnil, že jako nejdřív dojdu někam níž, a nechtělo se mi taky sundavat batoh. Pak začal být problém s citem, ale pořád se mi zdálo, že dojdu na příhodnější místo. Když jsem si uvědomil, že je po legraci, už jsem ani nemohl rukama rozepnout batoh.

Takže teď mám jinak nastavené priority. Mezi okamžikem, kdy jde o normální prochladnutí, a kdy už proces nevratného poškození nastal, se jedná o minuty.

[Stenny]

Ještě jeden materiál k léčbě: www.skialpnadhrobem.cz/wp-content/uploads/omrzliny.pptx

[Doc]

K lékům - místo Anopyrinu 100mg se dá buď teda rozčtvrtit 400mg nebo volně koupit Stacyl - ten navíc nedráždí žaludek. Ještě tuším Godasal, ale u něj nevím, zda není taky na předpis. Vždy je ale nutné jen dávku 100mg!!! V prezentaci ke stažení výše píšou právě velkou dávku a ta nemá protisrážlivej účinek... K jiným lékům - v prezentaci zase píšou třeba Tramal - to už je docela síla, zas pozor, aby to už tak se sníženým stavem vědomí apod. neudělalo nějakej bordel.
Jinak hezký materiály jsou od dr. Kubalové na horosvazu, kdo chce, pohledá.

[Stenny]

Doc: Godasal je na předpis, ale za tip na Stacyl díky, čtvrtit UTONem Anopyrin a pak hledat ty čtvrtinky je nešikovné )

Soubory z horosvazu jsou zde:
http://www.horosvaz.cz/res/data/036/008005.pdf
http://www.horosvaz.cz/res/data/036/008006.pdf

[proforma]

@Doc - odborny dotaz: neni Anopyrin totez co Acylpyrin nebo Aspirin, proste kyselina acetylsalycilova? To je ta ucinna latka redici krev. Takze by slo pouzit i tyhle substituty?

[Doc]

proforma: Ano je, je to napsané i výš v té citaci. V dávce 100mg jako prevence sraženin, v dávce 150-300mg rozkousat při podezření na AIM, v normál dávce 400-500mg proti bolesti, horečce. U malého procenta lidí můžou přijít střevní potíže či závažnější - krvácení z žaludečních vředů (spíše pokud na ně dříve dotyčný trpěl). Neměl by se podávat u dětí tuším pod 12 let.

[proforma]

Tak jeste technicky dotaz: proc se na redeni krve doporucuje davka 100 mg a ne tech 400? Pokud jde o nejaky akutni stav, kdy je zadouci rychle zredit krev (a asi je jedno, jestli kvuli nastavajicim omrzlinam, nebo pri dlouhe jizde autobusem apod.), tak by vyssi davka mela byt lepsi, ne? Samozejme pokud clovek nema vredy, uz nebere Warfarin apod. Nebo je tech 100 mg mysleno jako bezpecna davka pri dlouhodobejsim uzivani a 400 mg pri akutu je OK?

[Doc]

proforma: Přesně jak říkáš. V té citaci se píše o nasazení ještě před Finskem preventivně - tj. 100mg. Kdyby se preventivně třeba už měsíc před polykalo 400mg, tak ten protisrážlivej účinek nebude fungovat. Pokud jde o akutku, tak platí ta vyšší dávka.

[proforma]

A proc by tech 400 mg dlouhodobe nefungovalo? Predpokladam, ze to nejak souvisi s adaptacnimi schopnostmi tela? Ale pokud se dokaze prizpusobit (negovat) 400 mg, tim spis by melo umet vyrovnat vliv 100 mg, ne? To uz je sice dotaz trochu OT, ale vzbudil jsi mou zvedavost

[Doc]

Fungoval by až moc... Dlouhodobě podávaná vysoká dávka by sebou nesla více nežádoucích účinků (časté krvácení z nosu, krev v moči, stolici, střevní potíže), které můžou být někdy i dost vážné - žaludeční vředy, vnitřní krvácení (je možné i do mozku), narušení fce trávení. Kdežto 100mg (pokud je nasazena dlouhodobě (preventivně)) efekt má a tyto rizika sebou nenese (nebo minimálně). Jinak nevím, zas tak do farmačky nevidím.

[proforma]

Aha, takze v PA pri krecacich nebo omrzlinach zvykat vrbovou kuru by melo byt OK, tam bude urcite jeste mensi mnozstvi. Tedy jestli se z toho cloveku nezkrivi huba

[Doc]

Teoreticky jo... Jaký množství v ní je, jak připravit atd. nevím.

[Stenny]

Proforma: při horečce je ověřené pravidlo žvýkat vrbovou kůru, dokud ti nezačne hučet v uších (ne, nedělám si legraci) - tak se pozná, že ses předávkovala a měla bys přestat. Pokud bych omrznul, radši bych risknul předávkování kyselinou acetylsalicilovou než ztrátu prstů
Na nachlazení a chřipky se jinak dělá odvar ze lžíce sekané kůry a popíjí se to celý den, v rámci prevence bych použil tak čtvrtinové množství. Ale to je jen můj odhad a opravdu nerad bych to popíjel dlouhodobě.

[step]

kyselina acetylsalicylová (dále jen ASA) - obchodní název Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin, Godasal, Stacyl atd.
Protizánětlivé dávky kyseliny acetylsalicylové jsou definovány jako "≥ 1 g v jedné dávce a/nebo ≥ 3 g za den."
Analgetické (proti bolesti) či antipyretické (proti horečce) dávky kyseliny acetylsalicylové jsou definovány jako "≥ 500 mg v jedné dávce a/nebo <3 g na den".
V nízkých dávkách (30-325mg) má antiagregační (protishlukovací) účinky na krevní destičky.
Tj. se zvyšující se dávkou má další účinky aniž by ty původní ztratila.
Zdraví škodlivé dávky jsou nad 3-4 g denně.
Středně těžká otrava: Příznaky jako je hučení v uších, pocit poškození sluchu, bolest hlavy a závratě svědčí o předávkování a lze je odstranit snížením dávkování.
Těžká otrava: Mezi příznaky patří: horečka, hyperventilace, ketóza, respirační alkalóza, metabolická acidóza, kóma, kardiovaskulární kolaps, respirační insuficience, závažná hypoglykémie
Osobně bych raději omrzl a obětoval prsty, než se předávkoval a selhaly mi orgány, případně krvácel do zažívacího traktu.
Při omrzlinách má zabránit tvrobě mikrotrombů (drobné krevní sraženiny) z krevních destiček, zablokováním jejich funkce shlukování a uvolňování látek stahujících cévy. K tomuto dochází po podání úvodní dávky 300-500 mg ASA v rozkousané tabletě během 15-20 minut. Tento stav je ireverzibilní (nevratný) a trvá po celou dobu života krevní destičky (tj 7-10 dnů). Denně se obnoví 1/7-1/10 krevních destiček, které (pokud se již ASA neužívá) jsou normálně funkční. Tj. návrat k normální krevní srážlivosti po užití ASA trvá 7-10 dnů. Udržovací dávka je 100-325 mg ASA denně - má postihnout již jen nově vzniklé krevní destičky.
Při preventivním použití se užívá nejčastěji dávka 100mg denně z důvodu rozumného poměru antiagregačního efektu k nežádoucím účinkům. Vzhledem k mechanismu účinku ASA na krevní destičky její preventivní užívání určitě nezabrání hluboké žilní trombose při cestách na dlouhou vzdálenost (letadlo, autobus), z tohoto důvodu je její užívání zbytečné.
Závěrem: je na každém jestli chce preventivně užívat ASA při obavě z omrzlin se všemi nevratnými účinky na krevní srážlivost, která se prokáže při jakémkoliv krvácivém zranění. Dle mého názoru bych při vznikající omrzlině užil jednorázovou dávku 300-500mg a dále udržovací dávku 100-325mg. Preventivně bych neužíval nic, k zachování plné srážlivosti krve pro případ úrazu.

[Doc]

step: Moc pěkně napsané, díky!