Dostupná přírodní léčiva

[Maximus]

Pro výrobu kvalitního koloidního stříbra je potřeba elektroda z co nejryzejšího stříbra - alespoň 99,9% - stříbrný drát o ryzosti 999 nebo i 9999 se dá někdy sehnat v potřebách pro laboratoře. Méně ryzí stíbro údajně neposkytuje optimálně čistý a tolik účinný roztok koloidních částic (obsahuje větší množství větších či naopak menších částic, které nemají ten správný efekt).

Samozřejmě v nějaké opravdu krizové situaci bych použil na výrobu KS i stříbrnou "bižuterii" a kombinoval ho s dostupnými přírodními antibiotiky. Antibiotika jsou však zatím jistější volbou při vážné infekci, ale vzhledem k postupující multirezistenci baktérií proti ATB se může stát, že KS bude tím posledním, co nám v některých případech bude zachraňovat zdraví či život.

[Venet]

Josef, čo su to kloše? a myslel si repelent hrebickovy alebo rozmarynovy?

apropoo, s tou modrou krvou som pocul taku teoriu, ze pred vojnou sa tazkoodenci resp. slachta natierala nejakou latkou - neviem cim (modra skalica??? kamenec???) a pri poraneni krv zreagovala s touto latkou a menila sa na tmavo modru.... Co je na tom pravdy neviem.

[rudde]

2 Venet:
http://www.skudci.com/klos-jeleni

[JimmyJazz]

k te modre krvi: ta 'povera' o modre krvi se rozsirila kvuli argyrii (http://en.wikipedia.org/wiki/Argyria - ceska wiki stranka bohuzel neexistuje) ktera zpusobuje modre/sedive zbarveni kuze. A kdo mel ve stredoveku pristup k stribru? Slechta. Takze tak.

[clandestino]

Chtěl bych upozornit na zajímavé zahrádky, které má v Brně Masarykova univerzita na Konečňáku a na Údolní. Vhodné pro studování léčivek, uštípnutí nějakého výhonku těch, které třeba v okolí bydliště nerostou, v PA době opravdu poklad.

[Venet]

Kto je z Brna, odporucam ekocentrum Rozmarynek na Rozmarynovej ulici (tusim) a Lipku na Lipovej.

[joseff]

Za předpokladu, že se teprve připravuji na PA dobu, tak bych doporučil si sehnat
semínka Bryophyllum daigremontianum (syn. Kalanchoë daigremontiana) a doma rovnou jednu pěstovat.

Nemusíte se obávat, není na žádném seznamu zakázaných látek.

Tato rostlina je známa pod názvy:
Naduť madagaskarská
Pokojový ženšen
Matka tisíců (Mother of Thousands)
Čertova páteř
Brutblatt Pflanze

Odkazy:
http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cislo ... 2006102004
http://de.wikipedia.org/wiki/Kalanchoe_daigremontiana
http://en.wikipedia.org/wiki/Kalanchoe_daigremontiana

Popis:
Nedá se zaměnit s jinou rostlinou.
Velmi laicky neodborně řečeno, vypadá jako kombinace kopřivy a netřesku.
Každé patro má 4 silně dužnaté tmavě zelené listy.
Každý list má po obou bocích hodně semínek.
Z každého semínka vyroste identická kopie původní rostliny.
Stonek není zas tak silný, takže běžná výška býva 50 cm, ale za vhodných
podmínek může růst jako víno do výšky dvou metrů, nebo v bytě dokola podel stěn.
Není náročná na půdu a zalévání.
Nemá ráda zimu, nebo hodně silné letní sluníčko.

Použítí:
Podle času. Pokud máme hodně času, tak z listů vymačkáme štávu a tu pijeme,
nebo kapeme či roztíráme po mírném poranění.
Pokud je nám špatně, tak lístky opláchnout nebo lehce očistit, v ústech rozžvýkat,
tekutiny spolykat a zbytek vyplivnout.
Pokud je nám hodně špatně (může způsobit i běžná chřipka nebo angína),
tak lístky opláchnout nebo lehce očistit, v ústech důkladně rozžvýkat a kompletně
spolknout. (nehrozí žádné poškrábání úst nebo hrdla)
Počet použitých lístků je různý, předávkování by nemělo nastat ani při snězení většího počtu listů.

Test v praxi:
Jedna známá měla chřipku (ještě za minuléhe režimu), běžná doba léčby je jeden až dva týdny.
Nějaké léky nebo vitamíny doma neměla a ani lékárna nebyla poblíž.
Doma byla s nemocí už druhý den a udělalo se jí hodně špatně.
V zoufalství snědla všechny listy z této jedné rostliny (podle mého odhadu asi 12 listů)
a za čtyři dny již šla do práce.


Tato rostlina bohužel běžně neroste v našich krajích, ale je ji možno zde pěstovat,
pouze nepřežije zimu.

Semínka se mohou z listů kdykoliv otrhat, nebo pozbírat opadaná a vložit
do nějaké zkumavky, nebo vhodné baňky pro transport, nebo umístění do lékárničky.
- tablety černého uhlí se ještě občas prodávají v podlouhlé skleněné trubičce

Potom v době PA, když dorazím někam na bezpečné místo někde v lese, tak stačí rozsypat (zasadit)
několik semínek a do měsíce máme léčivo. Polovinu nových semínek uschovat, druhou polovinu zase rozsít.

Bohužel již tuto rostlinu nevlastním, jednou v létě mi uschly.
Od té doby nebyla zapotřebí, ale zase se po ní někde poohlédnu.

Od známáho pár semínek zadarmo, nebo někde v krámku za 5 až 15 Kč několik semínek.
Z jedné rostlinky je tolik semínek, že se potom neví, co s tím. (Matka tisíců)

[Ivana]

Naduť madagaskarskou mám a je to šílený plevel. Množí se malými rostlinkami co rostou na okraji listů. Stejně jako z aloe se z ní dá vyrábět biostimulátor zvaný elixír života. O množení semínky nevím, nejlepší je získat ty malé rostlinky od někoho co ji má. U nás v přírodě není schopna přečkat zimu, mráz ji zahubí. Asi by se dala pěstovat na dvoře přes léto, ale nejčastěji se pěstuje v bytě jako pokojová. To jak tady joseff o příspěvek výš psal že přijde a do přírody rozhodí semínka pokládám za utopii, myslím že by to nefungovalo. Ale nezkoušela jsem to. Asi by ani moc nefungovalo rozhození malých rostlinek z okraje listů, nejspíš by to záleželo na jaké místo by je rozhodil, to by chtělo vyzkoušet.

Jinak dostupných přírodních léčiv jsou mraky. Obsáhlé informace najdete například včetně receptů Herbáři léčivých rostlin autorů Janči a Zentricha, ale není to žádná levná sranda.

Jo a ještě jedna poznámka: koloidní stříbro se dá vyrobit tuším i chemicky a není to složité.

[Sehr]

Naduť madagaskarskou

Neprezije nikdy venku zimu. Zkousel jsem to. V mistnosti,kde neklesne teplota pod nulu,tak vydrzi.

[Ivana]

Dokonce se dá na zimu hodit někam na chodbu kde je docela tma (ne úplná), docela zima (jak píšeš tak ne pod nulu), zalívat jen když si člověk vzpomene a ona krásně vykvete.

[Atrey]

Priprava koloidniho stribra:

30g Siran zeleznaty rozp. ve 100ml vody smichat s roztokem (36g citratu sodneho + 140ml vody).

Do tohoto roztoku za michani pridavat roztok (10g dusicnan stribrny ve 100ml Vody).

Nechat usadit, dekantovat a zfiltrovat.

Filtrat rozpustit v dest. vode a srazit s Ethanolem.

Dekantovat, zfiltrovat, vysusit.

Uchovavat ve tme a chladu.

[Maximus]

Mám za to, že koloidní stříbro získané elektrolyticky asi funguje lépe než chemicky vyrobené. To chemicky vyráběné se používalo medicínsky i u nás (mám za to, že to bylo někdy v 60. letech) a později bylo jako obsolentní vyřazeno. Elektochemicky se vyrábí současné "komerční" koloidní stříbro.

[Atrey]

Kdepak, jsme v systemu treskute demokracie a tady rozhoduji penize.
Cena koloidniho stribra vyrobena vysokonapetovym, vysokofrekvencnim rozprasovanim je o dost vyzzsi nez chemicky srazeny koloid.
Nehlede na skutecnost, ze material je prakticky totozny a to jak po fyzikalni strance, tak po chemicke.
Recept je doby po 2 svet. valce. V dnesni dobe se pouzivaji jina srazedla.

[miki]

Zdravím.
Tak to stříbro je vyráběno elektrolyticky a ne elektrochemicky.
To že bych si vzal do huby ten chemický sajrajt, tak to ani náhodou. Dost té chemie musím sníst díky nadnárodním hyenám.
A ta elektrolýza stříbra probíhá ve velmi slabém roztoku kuch. soli (NaCl, Chlorid sodný) za pomoci stejnosměrného proudu.
Výroba : Koupíme ve zlatnictví ryzí stříbrný drátek a zapojíme ho do obvodu proudu. Po ponoření do roztoku soli se začně okolo elektrod vytvářet šedý závoj koloidního stříbra. Bude-li zájem mohu sdělit podrobnosti a netu je jich dost.
A o ceně se též dá s úspěchem pochybovat ! ? !
Nejdříve musím stříbro převést na sůl potom zreagovat s další chemikálií a teprve potom mám koloidní stříbro, v roztoku chemických sr**ček.
OÓÓch jak složité a drahé ? ? (síran železnatý, citran sodný, dusičnan stříbrný, filtrace, dekantace,
srážení etanolem...no fuj). Ale proti gustu....
Miki.

[Atrey]

Tak to se klidne budu hadat.
Chlorid stribrny, ktery 100% vznikne v roztoku, kde se nachazeji chloridove ionty, ma rozpustnost pri 10 stupnich 0.000089g na 100ml vody. Jak dlouho by jste tady vyrabel vazitelne mnozstvi koloidu (radove roky)
Dale by me velmi zajimalo, jaky material by jste pouzil na elektrody. Nehlede na skutecnost, ze pri takto malem mnozstvi disociovaneho stribra, se urcite nebude vylucovat jako koloid, ale jako kompaktni vrstva co bude odpadavat.
V priloze je 3 roky stary navod na vyrobu koloidu.
Pouzivane chemikalie, jsou zhruba tak nebezpecne, jako ten chlorid sodny.

[Dagobert]

http://www.iflscience.com/health-and-me ... 3Fpage%3D1

Je to bohužel anglicky a google translátor moc nepomůže, ale je to zajímavé.

Jedná se o to, že na breberky, které jsou odolné proti moderním antibiotikům, zabrala perfektně mast vyrobená podle cca 1000 let starého receptu. Cibule (pórek), česnek, kravská žluč, víno a povařit v mosazné nádobě, přečistit a nechat přesně určený čas stát.
Rozbor je takový, že každá z použitých složek má jisté antibakteriální účinky, jak měď uvolněná z mosazi, tak česnek, cibule i ta žluč a víno. Ale dohromady se účinek výrazně znásobil a mast byla velice účinná.

[Baca]

V case morovych ran v europe sa lupici ktori vykradali vymrete domy preventivne nalievali cervenym vinom a surovym cesnakom (naraz) a kym sa nezranili a infekcia nemala dvere dokoran, prezili bez choroby. Ja cervene a cesnak uzivam, ked citim, ze na mna nieco lezie a uz hooooodne rokov som naozaj chrobacny nebol. Teda funguje aj na virusy nielen bakterie

[Wilderness]

Máte někdo zkušenosti s těmito prodejnými lihovými extrakty?

eshop_1729.png (249.38 KiB) Zobrazeno 22491 x

[Josef]

Tinktury nekupuji, ty si dělám pro sebe sám doma. Konkrétně lichořeřišnicí se mi už po mnoho let daří úspěšně zrušit angínu, pokud nasadím tuhle léčbu co nejdříve při prvních příznacích. Díky tomu jsem neužíval farmaceutická antibiotika, ani nepamatuji. Samozřejmě tu tinktůru z lichořeřišnice je potřeba podpořit kloktáním šalvějového odvaru nebo tymiánového čaje, protože na tuhle úpornou infekci musíš udeřit tam, kde začala - tj. v krku. Jinak je to taky skvělé přírodní antibiotikum na záněty močových cest, tak jak uvádí štítek. Ona samotná lichořeřišnice, na rozdíl od některých jiných bylin, nejde jinak skladovat než jako lihový roztok, protože sušením se v ní obsažené látky ničí a zbylo by z ní jen bezcenné listí. U bylin je způsob "konzervace" případ od případu. Účinné látky některých bylin se rozpouštějí ve vodě, jiné v oleji a další zase v lihu. Proto se z něčeho dělá výluh nebo odvar (máta, kopřiva, řepík, meduňka, mateřídouška, heřmánek), z jiné byliny olej (třezalka, měsíček) nebo masť (kostival) a z další zase lihová tinktura (česnek, lichořeřišnice, hřebíček, topolové pupený, hlohový květ, ostropestřec, echinacea), atd...
Herbář od pánů Janče a Zentricha má tolik dílů, že zabírá celou jednu polici v knihovně a shrnout to tu jen tak v kostce, to nejde. Šikovný rozpadlík udělá nejlépe, když si právě tenhle herbář pořídí a postupně některé recepty s bylinami odpovídajícími jeho problémům postupně vyzkouší. Není třeba používat všechny, pro začátek stačí vyjít s několika základními, ale v případě potřeby, když se objeví něco nestandardního, je dobré mít kam "sáhnout" pro odbornou radu. Ona ta MUDr.Příroda občas umí léčit podstatně efektivněji než ty patáky v barevných krabičkách. Ale zadarmo to není - stojí to hodně chození po loukách při sběru a plánování - zvolit ten správný čas.
Každá bylinka má svůj čas, kdy obsahuje nejvíce léčivých látek, kdy je nejúčinnější a je nejvhodnější ji sbírat. Lze to i logicky odvodit:
U bylin, u kterých se sbírají listy, mají listy největší sílu" ještě před nasazením květu, protože rostlina se snaží vybudovat si co nejsilnější "solární elektrárnu". Jakmile už bylina kvete, je většina její síly soustředěna do květů a pak do semen. Starost o listy je pojednou podřadná a jejich "údržba" je zanedbávána, listy obsahují léčivých látek už výrazně méně. Pokud se má užívat z byliny kořen, tak ten je potřeba sbírat až na podzim. Kořen bylině slouží jako "spižírna" pro rychlý růst na příští rok. A tato "spižírna" se začne plnit, až když bylině skončí starosti s květy a se semeny. Teprve pak to, co se podaří ještě v závěru léta od sluníčka získat, si bylina do kořene poctivě uloží.

[Wilderness]

Josefe, diky za oooobsahlou a kvalitni odpoved, samozrejme pravda a zkusenosti jenz nic nenahradi, ale vyrobek vyse jsem napsal z duvodu jak jsi i poznamenal

Ale zadarmo to není - stojí to hodně chození po loukách při sběru a plánování - zvolit ten správný čas.

ze bych neco nakoupil do zasoby nez budu mit cas si dle rad take pripravovat.. Delaji napr. i propolisove, ktere me lakaji.