Zajímavé téma, tato: "Typologie osob v lese" ...Na tomto místě bych se ale chtěl podělit se svým náhledem na věc a možná i jednou příhodou. Není totiž les, jako les. A jak lze předpokládat a jak se mi potvrzuje "dnes a denně", platí jedno moudro: "Na divných místech, v divném lese - potkáš divné lidi". Při svém zájmu o industriál, drážní archeologii, krajinu poznamenanou člověkem, brownfieldy, při bloumání po různých haldách, odvalech hlušiny apod. člověk zažije ledacos. Potkal jsem sběrače, hledače a těžaře všeho druhu, podivné "lesní muže", narazil na brlohy bezdomovců i s osádkou, lesní stanová městečka takovýchto houmelesáků, obydlenou a vytápěnou zemljanku přímo na hřbetu haldy bývalé chemické továrny.... Nepotřebuji se v lese ukrývat a pohybovat se nepozorovaně, spíš narůstají mé obavy, že vlezu někam, kde bych neměl být, či se stanu svědkem něčeho, co jsem vidět neměl. Co pak, s takovým svědkem ???
Procházím jednou takhle odlehlým "příměstským" lesem mimo jakékoliv trasy, směrem k jednomu průmyslovému areálu, bývalé šachtě. Nikde samozřejmě ani živáčka. Ejhle, kde se vzal, tu se vzal, u hromady klád posedává nějaký týpek. Vidím bílý plastový kanistr. V první chvíli mě napadlo: dřevorubec! Jenže neměl tam nikde vercajk....
Procházel jsem kolem něho a kývl na pozdrav. Udiveně se na mě po celou dobu díval. Když jsem přišel k ztichlému areálu, stálo tam jedno auto. Solidní vůz se čtyřčlennou posádkou. Jeden z nich, byl k mému údivu můj "lesní známý". Měli stažená okýnka. Ještě víc jsem se ale podivil, když jeden z pasažérů toho auta, když jsem procházel kolem, vznesl na mého "dřevorubce" dotaz : "To je on?"
A jedna veselá: Bloumám takhle kolem řeky, když tu opodál břehu vidím jakýsi "betonový bazének" či jímku. Za ní již začíná lesík. Pln zvědavosti jsem začal obcházet betonovou zídku ze všech stran. Ze strany lesa je o zeď opřeno jízdní kolo. "Horák", ale ve stavu jako by byl vytažen někde z popelnice. Nikde ani živáčka. Kolo není zamčeno, pneumatiky jsou na pohmat "poloplné". Ještě jednou se pozorně rozhlížím, nikde jsem nikoho dlouhé minuty neviděl, a to ani při svém příchodu do celé lokality. "No co, dál pojedu na kole
Beztak to někdo někde čmajznul a tady zahodil...." Beru kolo za řidítka a chystám se odjet. "Héééj!!! ...Z lesa vybíhá divoký týpek.... "Klídek, neboj se nic, myslel jsem jen, že je to tady vyhozené..." Vracím s úsměvem mladému, zjevně bezdomovci, jeho "jediný majetek" a radši jdu dál zase pěšky....
reklama
reklama
), přičemž když se začali rojit první rodinky, tak už jsem scházel na opačném konci hor na vlak (Jizerky jsou celkem malé). V brzkých ranních hodinách v lese navíc potkáš spoustu zvířat, která ve dne neuvidíš.
No, hlavně, že jste přežili 
