Mudlové v lese

[majsner]

Podobné téma jsem tu nenašel, pokud takové je, případně to do některého patří, prosím o přesun.

Spousta z nás chodí do lesa za klidem, čerstvým vzduchem, lepší fyzičkou, pročistit hlavu, opéct buřta, zakopat krabici se zásobami, mrtvolu... (dle vkusu každého soudruha) či jen aby dobře znali danou lokalitu. Při většině aktivit je přinejmenším užitečné vědět, jací lidé se v dané lokalitě pohybují, nebo potenciálně pohybovat mohou. Zároveň se dá předpokládat, že z daných skupin, pohybujících se před PA v lesích, se bude rekrutovat i většina jejich návštěvníků v dobách po PA. Většina návštěvníků lesa je notoricky známá, ale ne všechny, ať už z těch obecných nebo lokálních, si člověk uvědomí. Toto vlákno by tak mělo sloužit jako inspirace či připomenutí, koho všechno lze v lese potkat, aby člověk nebyl zaskočen (aneb jak nemuset učitelce školky v přírodě vysvětlovat, co to v tom lese kopu). Vlastní zkušenosti jsou vítány.

Není asi třeba příliš rozpitvávat ty notoricky známé, takže jen vyjmenuji:

• lesní dělníci
• myslivci
• pytláci a zloději dřeva
• hajní a porybní
• souložící skupiny všech věků, ras a pohlaví
• sezónně houbaři, sběrači borůvek etc.
• v některých lokalitách přemnožení zyglisti / běžkaři

Tyto skupiny moc nelze předvídat a mohou být všude. Z těch (občas) lépe předvídatelných, se kterými mám zatím přímou nebo nepřímou zkušenost:

• různí lesní pracovníci, příslušníci CHKO, NP apod... Většinou se o nich člověk nedozví, ale když se hledá, občas se nějaká indicie o frekvenci přítomnost některých z nich najde...

• školy či školky v přírodě: zdržují se převážně na okrajích lesů, preferují rovinaté a prořezané lesy, kde má učitelka přehled, žádné skály nebo hluboké potoky
• různé dětské outdoorové akce a školní výlety: dost často jsou informace o těchto akcích na internetu, ale pro normální člověka nedohledatelné. Zrovna teď o víkendu jsem v lese narazil na cedulku s úkoly z akce pro děti místní lokálky ČČK. Školní výlety člověk většinou z dálky slyší, ale takovéto akce mohou být zdrojem nepříjemných překvapení.
• fotografové, zejména krajináři a macro: lidé, kteří chodí na nejnemožnější místa v nejnemožnějším počasí a v nejnemožnějších časech... mluvím z vlastní zkušenosti, focení jsem se jednu dobu vášnivě věnoval (než jsem se, jak je u mě zvykem, začal vášnivě věnovat něčemu jinému)
• geokačeři: kapitola sama pro sebe. Jsou na tom podobně jako fotografové, potkáte je na těch nejnemožnějších místech, navíc těmto lidičkám jste při střetnutí stejně nepříjemní, jako oni vám, neb jim chcete ukrást poklad . Není od věci občas prohlédnout vaše oblíbené lokality hledáčkem mapy na http://www.geocaching.com, možná budete překvapeni, kde všude je nějaká krabička, která znamená poměrně velkou frekvenci lidí, kteří se okolo motají.

Koho jste potkali (nebo o jeho přítomnosti věděli) v lese vy?

[Hohepa]

Trempové

ač se to nezdá je to České specifikum a najdeš mezi trempy lidi od 9 měsíců do 99 let

[vrbodol]

Trempove mi příjdou spíš na vymření,alespon na kokořínsku.To už je víc detektorářů.

[Nicotinick]

Chybí mi tam jedna skupina, i když v tom dnešním napůl socialistickém stavu zatím zřídkavá...majitelé, jejich příbuzenská havěť a zaměstnanci kteří se o les starají

[majsner]

Nicotinick: Tato skupina Ti nestačí?

• různí lesní pracovníci, příslušníci CHKO, NP apod... Většinou se o nich člověk nedozví, ale když se hledá, občas se nějaká indicie o frekvenci přítomnost některých z nich najde...

Předpokládám, že kůrovcové lapače a podobné vychytávky spravuje právě majitel lesa, tj. u většiny lesů stále ještě stát (Lesy ČR a Vojenské lesy).

[scavenger]

Nejvíce v lese potkávám hledače s detektorem. I když je oblast známá a je už milionkrát prolezlá, stejně tam chodí stále znovu další. Pro člověka, který má "něco" v lese uschovaného na později to je největší škodná.
Stejně tak riziková skupina jsou ti, co si hrají s plastovýma krámama na vojáky. Už jsem párkrát na takové preventivně tasil své železo.

[coloredo]

Do hlavní kategorie bych přidal i pejskaře. Nevím, jestli je to nešvar dnešní doby, ale spousta lidí vlastnící psa si myslí, že les je ideální místo na venčení psa. A pak se hrozně diví, když nastane kolizní situace s nějakým myslivcem, potažmo mysliveckým sdružením, popř. jedinci co jdou na procházku také do lesa, hledat klid, pohodu, čerstvý vzduch a místo toho tam na vás startuje vlčák co si pobíhá po lese a jeho páníček nemá ani ánunk, kde zvíře má, přičemž jeho hulákání slyšíte na stovky metrů daleko. .

[Fabulous]

Na co je prosím toto vlákno? Na brekot, že do lesa někdo chodí? Tak tím se asi vyčerpalo během třech příspěvků.

[majsner]

K čemu by toto vlákno mělo sloužit, jsem popsal v prvním příspěvku.

Toto vlákno by tak mělo sloužit jako inspirace či připomenutí, koho všechno lze v lese potkat, aby člověk nebyl zaskočen (aneb jak nemuset učitelce školky v přírodě vysvětlovat, co to v tom lese kopu). Vlastní zkušenosti jsou vítány.

Ale obhajovat to rozhodně nehodlám. Pokud se to Tobě osobně nelíbí, tak si to klidně smaž, mě je to u psího zadku.

[SHABY]

Jsou situace, které by mně také nenapadly, s kým se lze v lese setkat. A nebo jinak, kým mohu být i nechtěně sledován, zaznamenán. Parkrát mně při průzkumu terénu napadlo, „ví o mně někdo“? S určitostí to nemůže říct nikdo. Jen sebe samotného o tom přesvědčit. Jediné, co mně při těchto úvahách napadlo, projet kolem sebe 360st prostor termokamerou. Jenže jsme na ceně. Ale silně uvažuji o investici. A to již hodně měsíců.

[Heike]

Mě tak napadlo-do lesa chodím jako houbař, výletník, občas jako cykloun. Taky obhlížím terén. Občas mám barevné věci, typu červená větrovka. Nepohybuju se plížením, myslím si že jsem méně nápadný. Pokud jsem někde na zajímavém místě, vytáhnu telefon a třeba si přehrávám písničky, kolemjdoucí to odradí, když vidí měšťáka, kterej mobil neodloží ani v lese. A metr ode mě je třeba zmíněná skrýš nebo jiná zajímavost. Jsem ještě rozpadlík?

[majsner]

SHABY: Pokud "po Tobě jdou", tak už Ti nepomůže ani termokamera. 100% jistoru nemá člověk nikdy s ničím, kromě toho, že jednou umře. Ale vhodným oblečením, nenápadným chováním (např. jak popisuje Heike) a zejména dobrou znalostí terénu může člověk většinu "rizikových faktorů" eliminovat. Většinou se v lese snažím chovat tak, abych případné pozorovatele unudil. Chodím pomalu, furt čumím do mapy (a jsem věčně nasrán, jak jsou ty mapy nepřesné), dalekohledem pozoruji ptactvo, často sedám a svačím, nemám problém půlhodinku posedět a jen se kochat a poslouchat ticho. Ona obecně trpělivost je nejlepší nástroj pro poznání okolí. Ne nadarmo chodí odstřelovači na stanoviště klidně několik dní předem a pak jen leží, koukají a poslouchají...

Ze všech vyjmenovaných skupin (pokud pominu podezíravé rozpadlíky) jsou podle mě nejobezřetnější a nejpozornější hajní a porybní, neb je to jejich práce. Onehdá jsem fotil u rybníka v lese východ slunce, před rozbřeskem jsem si na předem vytipované místo postavil stativ, rozbalil cajky a pak jen stál, klepal kosu a pil čaj z termosky. Stojím tam potichu dobrých 10 minut, všude hrobové ticho až na pár fóglů. A najednou, aniž bych ho slyšel přicházet, za mnou stojí porybný a klade otázky...

[Baca]

MAm skusenost zo severovychodnej slovenskej hranice. Bol som v polovici oktobra na huby. V khaki zelenom civilnom odeve (ziadne maskace), brezovy mlady hajik, sipove ruze, vysoka sucha trava. Motal som sa popod kriky, po chodnikoch po vysokej. Stojim, zapalujem cigaretu asi 2m od chodnika viac menej odkryty, medzi mnou a chodnikom jedna briezka asi 10cm kmen. Pocujem chodzu a nie velmi hlasny hovor. Okolo mna predusala POHRANICNA hliadka dvoch hraniocnych policajtov s kosami na pleciach, vzorovo ustrojenych Nevsimli si ani hovno. Az ked presli odomna asi 5m, som nanich zavolal. Tak rychlu otocku celom vzad som este nikdy nevidel Nastastie od ciary som bol asi 100m takze sa to obislo bez problemov Vidiet ten udiv v ociach profesionalov stalo za to

[SHABY]

majsner: Ano, pokud po mně půjdou profesionálové(nevidím při svojem životě důvod), pak mně bude celkem houby platná nejen termokamera, ale i spousta jiných věcí. To jsem na mysli neměl. Ve zkratce, je-li vhodné minimalizovat nějaké i nechtěné, náhodné pozorování, vidím to jako dobré řešení. Jasně, když jdu s hafem se vyvenčit, tak se flákám, pozoruji okolí (a o mnohém přemýšlím). Ale i tak jsem mnohdy pozorován, aniž o tom vím. Vlastní zkušenost. Pokud budu v nějaké akci, těžko mohu stínovat, poposedávat, prohlížet sklem obzor. To je čas proti mně. A mužeš si představit hafo situací, kdy se každou chvíli budeš otáčet, přerušovat činnost, poslouchat, jestli někde nezapraská větvička. Bavíme se o lese, remízku, šáší apod. Hafo má třeba tu výhodu, pokud trochu poznáš jeho řeč, že je nějaká anomálie. Na druhou stranu taky může začít štěkat a je to v ha....u.

[majsner]

SHABY: No já jsem to "po Tobě jdou" myslel trochu jinak, ale nevadí.

Pochopitelně tohle vlákno bylo myšleno spíše ve smyslu "obrany" proti normálním mudlům, kteří se dnes v lesích pohybují. Aby člověk nebyl zaskočen, koho všechno tam potká a uvědomil si, kolik lidí se v dané lokalitě běžně pohybuje. Aby se člověk zbytečně nevystavoval trapným situacím nebo nedejbože obviněním z nejnemožnějších činností, když se jde jenom projít a sem tam zakopat pár konzerv nebo opéct buřta. A zároveň, aby tím přispěl k hlubšímu poznání dané lokality ve smyslu, kde je lepší "před i po" se zdržovat, dělat oheň, zakopávat bednu.... whatever.

Ale stále se bavíme o lidech, kteří "po Tobě nejdou", kteří tam jsou třeba z podobných pohnutek, jako Ty. Protáhnout se, pročistit hlavu, najít houby, příp. tam pracují, ale mají na starosti lepší věci, než Tě sledovat. Nicméně v době mediální masáže, jak jsou kolem nás všichni "tydlecty teroristi mámo", nebo aspoň pedofilové a vrazi, tak stačí poměrně málo, krátký oční kontakt, divné chování, podezřelý vzhled, aby si Tě mudla zapamatoval a nabyl dojmu, že "seš ňákej divnej". A pak může mít tendenci si Tě všímat více, než se Ti zrovna hodí. No a přesně na tyhle případy funguje metoda unudění, jak jsem popsal výše. Žádný normální člověk za Tebou nepůjde 10 km lesem jenom proto, že se mu "ňák nezdáš". Nebude tam sedět a čučet na Tebe půl hodiny, jak svačíš nebo sereš.

K obecnému "nebýt sledován" mám pouze jedno řešení, a to dokonalou znalost lokality. Lesy v ČR nejsou moc velké (navíc s narůstající vzdáleností od civilizace ubývá lidí), aby člověk nemohl mít dvě nebo tři lokality prochozené tak, aby dokázal najít místo, na které není moc vidět, příp. je možnost vidět pozorovatele a pozorovaného srovnatelná.

[Heike]

Zaskočen čím? Podle místa volím činost. Na houbách u města se vyhýbám otravným důchodcům, co chtějí pokecat o tom, jak támhle mladý rozkopali muchomůrky a jsou tam flašky od chlastu. Oheň dělám málokdy, když už, tak kafe si uvařím fakt na něčem malém u potoka-vyhodím z pod ešusu uhlíky do vody a pak už to je věc debaty, nedávám li pozor natolik,že si nechám přijít ochranáře až k sobě, pít horký kafe zakázané není. Podezřelé týpky nesleduju, mám to opačně. Kdysi jsme potkali v zimě v noci pytláky, v mraze, v mlze v rokli-fakt super pocit slyšet ránu a skoro vrazit do týpků, co mají okolo sebe hromadu krvavých zbytků-třeba to byli taťkové co si chtěli přilepšit k výplatě, ale nezkoumali jsme to zblízka. Jednou mě sledoval 12tiletý kluk, šel jsem s kamarádem a dcerou, 4 roky-co jsme došli ven k lidem, tak jsem se ho zeptal-prostě jsme mu byli divní, dva borci s malou holčičkou. Má můj respekt, že se nebál. K tomu sledování-co se pohybovat tak, abych byl mimo dohled z jednoho místa z dalekohledu? Využívat členitost terénu? Vím, že jsem objevil Ameriku, ale pokud to v tom lese nejde, tak proč tam chodit? U některých parků a řek jsou větší džungle než sám les. Málokdo jde do kopřiv, do bahna, do houštiny.

[richard.r]

Pěkný téma! O lokalitách přemýšlím tak nějak samovolně, ale nad lidmi jako takovými (a příp. potížemi s nimi spojenými) jsem ještě nedumal.

Asi to bude tím, že když už do lesa, tak běhám, někdy i docela dlouhé tratě -- jednak to působí též dost obyčejňácky, a navíc, pokud by chtěli sledovat, možná by nestačili.

Hmm. Jak je to s frekvencí výskytu dotyčných v lesech? Něco nám tu zaznělo o těch školkách v břízových lesících, o geokačerech... no, a já bych, pokud by to šlo, klidně pro případ vlastních potřeb navrhoval namalovat si takovou pěknou, přehlednou heatmapu (spektrum od zelené do červené, dle míry pohybu osob).

Z toho, co jsem odpozoroval, odběhal: měšťáci... do lesů skoro vůbec nechodí; a když, pak jde o krátké pásy příměstských, otevřených, psy pokálených dřevin. Maloměšťáci ze satelitních vesniček chodí se psy po stereotypních trasách; tady vůbec, zdá se mi, že existují lesní cesty, které na sebe seberou 90% průchozích, a zbylých 10% spadá na jiné, skromnější cestičky; domnělá hypotéza: volba cesty má co do činění s přehledností terénu (nemístní, nelesní typ nepůjde do zarostlého výšlapu, který se točí bůhví kam).

No, a cigány jsem v lese nepotkal ještě nikdy

[ropas]

ešte by som doplnil zoznam o pestovatelov trávy. ide skorej o ludi na okrajoch lesa, ale spravaju sa pravidlom nebyť pozorovaný a mať prehlad. okrem toho sa vyhýbaju typickým trasám iných navštevníkov a vyhladavaju medze, pokrivištia, černičia a ine, pre turistu nelakave miesta.
da sa to však poznat, ked už nie podla urody, tak podla nahodne pohodenej petflaše, alebo bandasky s vodou, pripadne ak najdete v hušti vysekany štvorak s porýlvanou zemou, alebo aj zarastený(ak ide o starši nepouživaný flek) ale s iným druhom rastlin(take, čo by za normalnych okolností nemali, vdaka nízkemu vzrastu, šancu v takom prostredí.)

[majsner]

richard.r: Morgoši chodí do lesa jen když je sklizeň borůvek nebo když potřebují diskrétně zbavit počestně nabyté kabely izolace, aby je mohli ekologicky uvědoměle odevzdat ve sběru (osobní zkušenost).

Mapa je zajímavý nápad, ale podle mě nesmysl. Zaprvé by byla neskutečně složitá, kvantita i kvalita mudlů se mění podle ročního období, počasí, dne v týdnu (nebo svátků) apod a pořád je to jen zaznamenaná historie a zítra může být jinak. Stačí jedna reportáž na TV H@vna, jak jsou plné lesy hub, co skáčou sami do košíků a druhý den je plný les. Zadruhé nevíš, kam tě PA vítr zavane a spoléhat, že budeš zrovna v tomto prostoru, který máš zmapovaný, není dobré. Navíc je to zbytečný kompromitující materiál, k čemu a před kým nechť si doplní každý soudruh dle vlastní fantazie / rodinných či společenských poměrů.

Tohle musí mít člověk v hlavě a i když lokální znalosti budou v raném PA velkou výhodou, nejlepší znalosti v tomto ohledu jsou ty použitelné univerzálně kdekoliv. I v lese, který neznáš a kde zrovna žádní mudlové nejsou, najdeš spoustu indicií. Nejspolehlivější kronikou daného lesa jsou odpadky. Čím blíže civilizaci či frekventovaných tras, tím více odpadků.

• Různé energetické a vitamínové tubičky, tyčinky apod. ukazují dle ročního období buď na cyklouny nebo běžkaře (často titíž lidé).
• Různé obaly od bonbónů, čokolád, posmrkané kapesníčky či lahve od jupíků apod. ukazují na rodiny s dětmi (pokud narazíš na pokaděné plínky, tak to už je vyloženě Václavák, kam zajíždí i offroad maminky s kočárky, odtud rychle pryč).
• Kelímky od kafe ve škarpě lesní cesty jsou pravděpodobně dílem lesáků nebo myslivců (neb nikdo jiný tam autem nejezdí a pěšky nebo na kole si tam nikdo kelímek s kafem asi neponese).

Kácený vs. ladem ponechaný les asi rozezná každý, stejně tak lesníky či jinými příslušníky využívanou vs. nevyužívanou cestu. Ohniště či chrápaliště dtto. Také je dobré si občas zahrát na mudlu a projít si danou oblast po turistických trasách a cestách. Je to nuda, ale uděláš si představu, odkud kam je vidět, co je nápadné apod. Já jsem šel například nedávno po cestě kolem mého oblíbeného ohniště, které jsem vždy považoval za největší provar široko daleko (právě kvůli té cestě, ale před PA nebudu zbytečně zakládat ohniště jinde...) a asi o 300 m dále jsem si teprve uvědomil, že už jsem kolem něj musel projít a že jsem si ho vůbec nevšiml.

S Tvým pozorováním souhlasím. Na většinu mudlů je více než 3 km moc, takže většina typů se drží na procházkových okruzích v dosahu měst, obcí a parkovacích ploch, kde se dá v uvedené vzdálenosti rozumně dojít odněkud někam. Pokud nedá, vzdálenost je poloviční, neb se musí zase vrátit. To však neplatí např. pro houbaře, geokačery nebo fotografy. Ti jsou navíc "zákeřní" v tom, že na rozdíl od typických mudlích rodin, které jsou v houfných počtech a jsou slyšel na kilometr daleko, jsou většinou sami a potichu.

ropas: Nejen trávy. Kdysi dávno jsem našel v Ralsku úhledné obdelníkové políčko durmanu. Naštěstí žiji v kraji, kde je lesní půda kyselá a "společensky využitelným" plodinám se tu moc nedaří.

[DeadMan]

No třeba teď o prodlouženém víkendu bylo na horách lidí jako sraček a každý z nich měl tak dva čokly.

Když jsme si s klukem vyšli na oblíbenou horskou chatu na česnekačku a čepované, tak jsem měl pocit, že to tam předělali na útulek.

Ale dalo se to čekat: neděle, druhý den svátek, po delší době nádherné počasí.......

Jak jsem to tam uviděl, tak jsme se hned otočili na patě a hurá zpátky do chaty na instantní jídlo a lahváče

Ovšem v PA bych se toho nebál, neb většina těch lidí by tam sama nepřežila ani jednu noc, protože bez funkčního zázemí by se neobešli.

Příště tam radši půjdeme, když bude hnusně