Lov za účelem obživy

[paja]

Tak vrána je takový větší holub a ty jsem jedl a dobrý ( přebytky z chovu na maso) ale sýkorka nebo vrabec je opravdu malé a zpařit, oškubat a vyvrhnout, bude fakt jebačka.

[Baca]

Veru bude. Ale co tak jedalnicek zhyralych Rimanov a dat si slavicie jazycky ?? To len bude jebacka nachytat a pripravit ;-D

[Joezbrna]

paja: Millis ve své bibli píše, a obávám se, že má pravdu, že divocí ptáci mají zoufale málo tuku (evoluce, poměr síly a hmotnosti, nutnost). Že z divokých zvířat si nebudeš moci dovolit ani kapku tuku vyplýtvat nějakou grilovačkou, smažením apod. Tuk není jen zdroj energie, ale některé vitamíny se rozpouštějí jen v tuku. Podobně kůže, kosti, všechno aspoň pořádně vyvařit, když už to nerozkoušeš.
Když se budeš živit sýkorkama a veverkama, budeš happy za každý den, kdy budeš mít vývar, v mimořádném období hojnosti se rozšoupneš perkeltem, ale to bude fakt svátek. I v tomto, mít něco tlustýho v kurníku či králíkárně bude velký přínos.

[Lupus]

Vývar je podle mne jediný hospodárný způsob zpracování malých úlovků. Už jen proto, že k němu můžete naházet i jiné dary lesa. Výživnou hodnotu mají i kosti, které vývarem přeci jen něco "pustí" a které by jinak bez užitku skončily v ohni.
Pokud chcete vařit/smažit/péct podle současných standardů, vychází mi 2-3 holubi (hřivnáči- ty jsou o polovinu větší než ty co znáte z náměstí) na jednu porci (podle toho jak jste rozežraní). Největší výtěžnost jsou samozřejmě prsní svalstvo, které u holuba dosahuje velikosti dvou půlek broskve - ono to tak i vypadá. S tímto masem se dá i dál nějak pracovat. Zbylé jde do vývaru.
Dietnost ptačího, potažmo králičího masa je celkem známá i to, že z přírody je nejtěžší přímo vydobýt tuk. I srnčí maso je bez jakéhokoli podkožního tuku a obsahuje málo tuku. Zdrojem tuku je v ideálním případě prasátko, protože to nekvalitu své srsti, coby tepelného izolantu (oproti jiné zvěři), nahrazuje právě izolací tukovou.
Další zvěří, která vám může posloužit jako zdroj tuku je jezevec. Mimochodem velmi chutné maso, jen je nebezpečí svalovce, stejně jako u prasat. Proto se prase i jezevec nechávají veterinárně vyšetřit - po ulovení. Po rozpadu je třeba prasátko i jezevce pořádně tepelně upravit. Neznám přesnou statistiku napadení prasete svalovcem, ale výskyt je velmi malý - hrubě odhaduji pár set ulovených zdravých kusů na jeden pozitivně prokázaný. Přesto bych nepodceňoval. Na jezevčí sádlové zábaly prsou přísahalo mnoho našich pradědů a dědů jako na zázračný lék při zápalu plic a průdušek. Mj. je prý i dobré.
Ještě mne napadá, že kachny mají tuku asi nejvíc z ptáků u nás - třeba oproti bažantům je to nebe a dudy. Bažant je hodně suché maso.

[Lupus]

Někde zpočátku tohoto fóra padl názor na to, jaký že to jsou srnomrdi hovada, když člověku nenechaj sežrat poraženou srnu od silnice .
Nebudu tvrdit, že mezi srnomrdy (pokud tedy už musím používat místní název pro myslivce )nejsou hovada. Jsou. Stejně jako všude. A stejně jako všude jsou tym i dobrý lidi, jenže o hovadu je slyšet víc .
Komentovat jsem chtěl spíš tu konzumaci poražených zvířat. Už jsem párkrát zaslechl, že někomu zvěřina smrdí. Když jsme si povídali trochu víc, tak často vyšlo na jevo, že jediná rodinná zkušenost se zvěřinou je z toho, že někdo naložil poraženou srnu do kufru a na chaloupce jí slupli, nebo jí dali babičce a ta z toho něco uklohnila.
Pravda je taková, že pravděpodobně už se pustili do zvěřiny znehodnocené a to je ten důvod, proč srnomrdi ty srnky uklízej a světe div se - nejedí je.
Když stáhnete poraženou srnu, která nejeví žádné známky zranění (ty rozmašírovaný potrhaný kusy z kolejí ani nezmiňuju), tak zjistíte, že většinou celý bok, který inkasoval náraz od vozidla je zcela podlitý. Jeden velký krevní hematom. Toto maso se musí odřezat, na tom si fakt nepochutnáte. Další problém je v tom, že poražený kus nevykrví ven, ale dovnitř. Klasické vnitřní krvácení. Skoro jistě dojde i k perforaci žaludku a střev do břišní dutiny. Kontaminace zvěřiny střevní mikroflórou se uvádí v minutách a následují hnilobné rozkladné procesy. Uvědomte si k jakým procesům ve střevě dochází a představte si, že se obsah střev a krve šejkruje uvnitř zvířete.
Ta zvěřina prostě dobrá být nemůže a nejen, že není dobrá, ale ona může být vážně poživatelná jen s 90-ti % jistotou, že vám pak nebude úplně nejlépe a to i za předpokladu, že podlitiny vyřežete (jenže to vám pak zbyte cca 3-5 kg svaloviny).
Když je kus dobře odloven, tak od chvíle zásahu do smrti uběhne tak málo času, že se nezačnou vyplavovat žádné stresory (adrenalin aj.) do krevního řečiště. Díky střele dochází k vykrvení ven a do pár minut je kus i vyvržen (žaludek a střeva jsou vyjmuty bez porušení). Někdy dojde k protržení pokud je rána špatná (na měko- tj. zadní polovina trupu) a pak je nutné vše vyjmout co nejrychleji a dutinu vymýt vodou a větrat. Dále se kus "vylévá" - proříznou se vnitřní silné žíly a kus se vyvěsí. Krev se kazí jako první, proto pryč s ní.
Když večer ulovíte a dohledáte až ráno (pokud je teplo, nebo paradoxně velký mráz), tak vinou rozdílných teplot uzavřené tělní dutiny zvířete a venkovního prostředí může docházet i k zapaření. Zvěřina zapáchá a hořkne.
Proto - pokud ulovíte, musíte kus co nejdříve vyvrhnout a v ideálu vyvěsit. Kafe (žaludový) si dejte až když to budete mít hotový.

[xmenm05]

Díky moc za podnětné příspěvky. Mohli bychom nakousnout (eh, to jsem zvolil slovo) i z druhé strany? Která zvířata jíst jako poslední až v nejvyšší nouzi? (choroby, nestravitelnost, ...)
Které části nejíst (opět choroby, nestravitelnost a pod.)?

[Obrněný žebřiňák]

Problém u menších lesních zvířat bude pravděpodobně tzv. "rabbit starvation" https://en.wikipedia.org/wiki/Rabbit_starvation ,kdy při dlouhodobém požívání nízkotučného na proteiny bohatého masa dochází k velikým problémům. A ty problémy přicházejí už po týdnu lesní diety.

[Lupus]

Díky moc za podnětné příspěvky. Mohli bychom nakousnout (eh, to jsem zvolil slovo) i z druhé strany? Která zvířata jíst jako poslední až v nejvyšší nouzi? (choroby, nestravitelnost, ...)
Které části nejíst (opět choroby, nestravitelnost a pod.)?

No jednoznačně lišky půjdou na řadu určitě až poslední. Spolu s krysami. Jinak nám tu vysloveně nic nejedlého neběhá.

[kregan]

S tim, že u masožravců a všežravců je vždycky větší riziko nákazy parazitem než u býložravců.

[Thorn]

No, být to na mě, predátoři by šli naopak ze scény jako první, abych byl jediný, kdo bude "kosit" populace býložravců. To je ale samozřejmě jiný směr úvahy. BTW nevěděl jsem, že liška je z hlediska masa problémová a žiji v tom, že jakékoliv maso se po pořádné tepelné úpravě dá jíst bez většího rizika. Pletu se?

[Wilderness]

To sice ano, ale jakozto problemove zvire, stejne jako divoky prasata, jezevci atd., abys mel 100% jistotu z toho musis udelat pomalu podrazku..

Mimojine: ,,vystrilet predatory" hlava nehlava v ramci dlouhodobeho preziti ci obnovy, take nemusi byt to prave libove...

[xmenm05]

A - když zavzpomínám na Král Krysa - co takhle chov krys / potkanů - dá se to udržet "čisté" nebo si ty nemoci a parazity najdou i tak ...?

[Lupus]

Obecně mají šelmy většinou maso nedobré. Liška třeba páchne už když jí stahuješ. Musel bych mít pořádnej hlad, abych se do ní pustil. Spíš bych jí použil jako návnadu na ty vrány a straky.

[Hatamoto]

Snad to nebude OT (kdyžtak prosím přesunout do relevantnějšího vlákna)..
Když bych ještě odbočil trochu od lovu, rád bych se optal na přípravu potkanů... Kolem zemědělských usedlostí(nebo i menšího hospodářství) je celkem snadné potkany lovit a většinou jsou jich v daném místě desítky, i více. Prý je někde video s jistou instruktáží (bohužel jsem nedokázal najít, čili to mám v podstatě z druhé ruky), kde říkají:
-uloveného potkana vhodit do ohně, opálit srst (asi odpadnou packy a ocas, ale to se neda nic dělat)
-strhat kuži a odřezat maso s tím, že se nesmí proříznout břišní dutina (paraziti?)
-vybrané kousky masa dopéct nad ohněm a zbytek zahodit...

Čili, když to převrátím, doporučují minimální kontakt se zvířetem - nekuchat / nevyvrhovat. Výtěžnost je však opravdu malá... Opravdu je na tom potkan tak špatně (paraziti, nemoce), že je lepší ho nejíst? Ptal jsem se různých pamětníků, vrány baštil kde kdo, ale potkanům se vyhýbali... Nějaký důvod tam asi bude.

[Lupus]

Když si otevřeš veterinární seznam nemocí, tak zjistíš, že častým přenašečem je uváděn právě potkan. Vzhledem k tomu, že jsou to potvory odolný, tak jim to nic nedělá a spoustu nemocí přenášejí coby pasivní přenašeči nebo mezihostitelé. Dlouhodobý zisk bílkovin z tohoto zdroje osobně vůbec nedoporučuji, ale mé vědomosti jsou na úrovni poučeného laika, tak nechci vést žádná kázání. Ale i ta zmíněná příprava mi přijde spíš zajímavá, než praktická. Pečením (flambováním) vcelku podle mne nejde zabránit perforaci trávicího traktu a následný výtok do břišní dutiny a následné kontaminace už tak dost nekvalitního masa. Potkan už je dost velký na to, aby se vyvrhovat dal. Bude to piplačka, ale oni uměj potvory celkem narůst a dá se předpokládat, že v PA strádat nebudou.
Jen ještě malý postřeh ke stravitelnosti. Naše kočky se vždy přijdou pochlubit se svým úlovkem. Občas je to i potkan. Zatímco myš, či ptáka ukážou a pak sežerou, tak potkany nežerou nikdy. Asi to nebude ani dvakrát chutný.

[Lupus]

Jen pro představu
Hodně střelných ran je vedeno příliš vysoko (u prasete), protože mate vysoký hřbet. Pohledově má srnec, či jelen srdce výš, takže se dá po předním běhu "najet" zaměřovačem do poloviny trupu (myšleno vertikální polovinu) a jste na srdci. U prasete je lepší mířit na spodní třetinu viz. obrázek. Střílet u prasete na krk je ......... no nesmysl. Hodně myslivců vám bude přísahat na to, že se má střílet až za plec, tedy na plíce a hlavním důvodem pro toto tvrzení je to, že nepoškodíte zvěřinu plecka, protože máte vstřelový a výstřelový otvor v žebrech a tam když kus vyříznete, tak to kulináře nebolí. Já bych doporučoval něco jiného. Střílejte na srdce - tedy na plec. Při dobré ráži a dobré střele vám zůstane kus na místě a pokud ne, tak po krvavé stopě dohledáte i coby laici. Pneumotorax je samozřejmě také smrtelná rána, jenže zvěř z místa odbíhá, což je daň za tu neporušenou zvěřinu. Pokud věříte na vyplavování stresových látek do krve (já jo), tak střelbou na přední komoru šetříte zvěřinu i so do kvality. U té rány "za plec" - zadní komoru - je dalším nebezpečím to, že při natočení zvěře (ne vždy zcela patrném) už střílíte skrz trup šikmo a může se vám stát (zejména s něčím jako .223), že se od žebra střela vychýlí směrem k bachoru a pak bez psa nedohledáte. Nekrvácí to, kus odbíhá daleko a vy jste hladoví.

[Marglin]

Opravdu zajímavé čtení, ty tvoje přispěvky Lupus. Dík. Máš nějaký názor na lov lukem? V zemích, kde to je legální, pochopitelně.

[Lupus]

Podle mne může být luk dobrá zbraň na lov, jenže nestačí umět jen střílet a trefovat. Myslím si, že zatímco puškou můžeš připravit situaci lovu i někde okolo 200 m a tudíž ti vlastně stačí umět "jen střílet" a být trpělivý, u luku se bez dobrého přikrádání asi neobejdeš. I samotná čekaná ala leopard (přilepený k větvi stromu nad ochozem zvěře, kalištěm, či napajedlem) klade mnohem větší nároky na tvé chování bezprostředně před výstřelem. S lukem musíš lovit z mnohem menší vzdálenosti, bez ohledu na to, že maximální dostřel luku je poměrně dlouhý. Takže si myslím, že to je samostatná disciplína lovu. S lukem musíš především drilovat pořád.

[Dagobert]

S lukem musíš především drilovat pořád.

Proto historicky armády přecházely na kuše, protože to brance naučíš za chvilku.

Tím se dostávám k dotazu: jak je to s lovem kuší? Zkoušel to někdo?

[Lupus]

I s kuší to je těžší, než s puškou. Balistická křivka těžké šipky je dost strmá, takže bude hodně záležet na dobrém odhadu vzdálenosti, nebo na přípravu čekané/léčky na tebou vytipovanou a nastřelenou vzdálenost. Taky se musíš smířit s tím, že ti při čekané i šoulačce zůstane kuše několik hodin napnutá, což předpokládám, minimálně tětivě, na kondici a trvanlivosti nepřidá. Z téhož důvodu, jako byl luk vytlačen kuší, byla i ta vytlačena střelnou zbraní. Uznávám, že s pěti šipkami a kuší toho potenciálně můžeš nalovit víc, než s pěti náboji a puškou, ale stejně si myslím, že pokud už umíš lovit, tak můžeš lovit skoro s čímkoliv. Jestli zvládáš dobrý pohyb v terénu, který mj. luk i kuše docela ztěžuje, znáš chování zvěře a umíš se učit ze svých chyb, tak se umíš ke zvěři dostat na pár desítek metrů. Z této vzdálenosti se dá, v době nouze, lovit kuší stejně dobře jako s puškou, nebo i pistolí. Spousta lidí se ale rozklepe ve chvíli, kdy má vystřelit na něco živého a pak se chybka k chybce skládá a jde minout i to, co minout nejde . Připočteš-li k tomu ještě zodpovědnost za to, že rodina jíst bude nebo nebude, případně strach z toho, že budeš při lovu odhalen - to když nejsi v lese sám, může se stát, že to nezvládneš psychicky. Jsou lidi, který to zvládají v pohodě a nechápou o čem ta debata je, ale spousta lidí to prostě s nervama nedává, stejně jako někomu chybí koordinace pohybu a prostě neumí jít potichu. Tím zase nechci ale tvrdit, že lovci jsou nějaká elita národa .