Míza stromů – zdroj cukru

[Maximus]

Ještě pár fotek z mého "čepování", kdy jsem recykloval PET láhve a staré brčka (samozřejmě lze použít například stéblo rákosu či dřevěný kolík se žlábkem) - nevypadá to extra esteticky, ale je to 100% funkční:

[GloryToSunTsu]

Super fotky!

[Karlos]

Maximus: ...jak hluboko jsi vrtal? ...chystam se na druhe kolo, tak at si opet u maleho netrhnu ostudu

[Maximus]

GloryToSunTsu: Děkuji, ale mé schopnosti fotografa jsou zatím ještě dost daleko za schopnostmi mého vybavení .

Admin: Asi 3 cm, ale záleží na místě na kmenu. Dole u země je obvykle silnější kůra a nějaký ten centimetr jsem přital. U jemnější kůry nacházející se výše na kmeni by mohly údajně stačit třeba jen 2 cm, ale je to asi i trošku o praxi a je to nutné dostat "do oka" .

Než to "pižlat" bodcem na švýcaráku, tak je lepší použít menší nebozez.

[Maximus]

Ještě k míze z javorů. Jelikož co do produkce cukru nejvýnosnější druh - javor stříbrný je u nás oblíbený parkový strom, tak není na škodu si zmapovat jeho výskyt ve svém okolí. Stejně tak i příbuzné druhy "cukernaté" druhy - javor tlustoplodý (Acer dasycarpus) a javor jasanolistý (A. negundo) se dají porůznu také najít na zahradách i v parcích.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Javor_stříbrný
http://pet02.sweb.cz/0613pet.htm

[miki]

Zdravím.
Tak míza ze stromů měla u nás zjara vždy (teda jedná se o mé mládí tak roky 1950-65) vyhrazen čas. Práce na zahradě ještě nebylo tolik a tak nás tři kluky táta vzal do lesa a zaučoval. Našli jsme v březině vždy pár bříz, které měli větve tak abysme na ně dosáhli. Větve se uřízly tam kde byly silné tak do průměru 1-1,5 cm. Uřízlé konce se ohnuly dolů, za pomocí provazu a kolíku zatlučeného do země. Konec větví se zařízly šikmo až na nepotrhanou kůru a strčily se do nádoby. Míza sama odkapávala a druhý den byla většinou nádoba z poloviny plná. Odlévat nádoby do kanystru se chodilo k večeru, přes noc míza moc netekla. Zkoušeli jsme dělat i zářezy ve tvaru V a ve špičce Véčka zavrtat kolíček po kterém měla míza téci do nádoby. Neosvědčilo se to bylo to zbytečně pracné a né vždy to fungovalo. O vrtání děr a dávání trubiček jsme tenkrát něvěděli. Hajný, který tam též chodil, nás vždy poslal tam, kde byly tzv. "náletovky" stromy, které se v příštím a nebo dalším roce prořezávaly na kulatinu-takže žádná škoda. Nejvíce tekly ty, kterým jsme uřízli hlavní terminální výhon, jednalo se vždy o mladé břízy tak do průměru kmene 5 cm. Tady je nutné zdůraznit, že na mízu se chodí pouze ve dnech těsně po zimě a doba se musí hlídat. Nejvíce mízy teče v době před naléváním pupenů. Když již pupeny na stromě, třeba málo, ale praskají, je již pozdě, míza končí. Tady v diskusi se objevilo tvrzení, že je to tehdy když jsou na stromě listy, že je míza od vytvořeného cukru fotosyntézou sladčí, to není pravda, nám se to nepotvrdilo...... Ze stromů je to v prvé řadě Javor, potom Bříza a potom ještě Ořešák královský. Mimo ořešáku, ten jsem nezkoušel, mám zkušenosti velmi dobré s břízou. Dá se vyvařit na hustý sirup a je potom sladká a dobrá s řešetlákem (ten je dost kyselý) a nebo s citronem (ty za komunistů v krámě nebyly) do čaje. Táta když bylo mízy dost, (každý rok to nebylo stejné) tak z ní dělal i víno. Většinou to byla mírně opalizující kapalina, slabě sladká. Chuť byla taková jakoby šmrncnutá do dřeva. Kvašením a nebo vyvařením se ztrácela. Na sirup se musela svařit na polovinu. Na víno si pamatuji, že tatínek přidával ještě cukr a část míchal s rybízem. Maminka z ní dělala nakvašením perlivou limanádu, která byla přímo božská-no samozřejmě vzhledem k té době, tenkrát nebyly žádné kofoly a už vůbec koka-kola nebo pepsikola. Ještě mám pár receptů na zpracování.
Když byl dobrý rok tak se naplnily tři demižóny po 35 l obsahu. Některé roky byly jenom dva. Ale to bylo vždy tehdy když rostly břízy na sušině a nebo bylo suchá zima a jaro.
Miki

[Josef]

Přes tento teplý víkend se u nás (vysočina, cca 460 m.n.m.) probudila bříza a začala vhodná doba na odběr mízy. Během nedělního odpoledne se mi podařilo nashromáždit z jednoho vrtu cca 0,4 litru čiré lehce nazelenalo-žluté tekutiny příjemné mírně nasládlé svěží chuti. Udělal jsem nízko nad zemí vrt nebozezem o průměru 10mm přes starou hrubou kůru (jen tak hluboko, aby nejširší část nebozezu právě začala vjíždět do kůry). Vrt byl veden zespoda vzhůru pod úhlem 45°. Protože takto vrtaný otvor po nebozezu je kuželový, šla do otvoru vtlačit 6cm dlouhá plastová trubička (z nástavce spreje od montážní pěny), tak že v kůře těsnila. Po chvíli (cca 3 minuty) začala míza z trubičky kapat rychlostí asi 1 kapka za sekundu (bylo poledne). PET láhev, která vzhledem k výšce vrtu byla postavená v mírně zahloubené jamce přímo na zemi, jsem zajistil proti převrácení tak, že jsem ji obsypal hrochou hlíny a přiměřeně zamaskoval před očima náhodných kolemjdoucích. Před západem slunce jsem si byl tekutinu vyzvednout (vyměnit láhev). To už zapadalo slunce a kapala jen jedna kapka za 8 sekund - bříza šla spát. V příštích dnech se tam zase zastavím, odhaduji, že láhev nebude úplně plná dříve než za dva dny. Testuji pouze jeden strom. Ne že by zde nerostlo bříz více, ale na ověření, zda by byla míza v PA-době použitelná to úplně stačí a nechci zbytečně pouštět žilou celému lesu, když to k mému přežití zatím není nutné.

[miki]

z jednoho vrtu cca 0,4 litru čiré lehce nazelenalo-žluté tekutiny příjemné mírně nasládlé svěží chuti. Udělal jsem nízko nad zemí vrt nebozezem o průměru 10mm přes starou hrubou kůru (jen tak hluboko, aby nejširší část nebozezu právě začala vjíždět do kůry). Vrt byl veden zespoda vzhůru pod úhlem 45°. Protože takto vrtaný otvor po nebozezu je kuželový, šla do otvoru vtlačit 6cm dlouhá plastová trubička (z nástavce spreje od montážní pěny), tak že v kůře těsnila. Po chvíli (cca 3 minuty) začala míza z trubičky kapat rychlostí asi 1 kapka za sekundu

Zdravím.
Tak blahopřeji. Já již mám načepováno, u nás je 220 m nad mořem. Již to prýští 3 neděle, teď již praskají pupeny, a tak je konec. V hájence kam jsem se byl zeptat, je již někdo jiný jak za mého mládí a tak na mě na starýho dědka koukal hajnej trochu z patra asi tak "jestli jsem se nezbláznil". No ale byl rozhodnut jit do lesa na obhlídku a tak mě vzal sebou. Ukázal mě náletovky, které budou příští rok vykáceny jako probírka. Vyndal jsem kudlu, petky, gumičky, provaz, uřízl větev, ohnul špagátem k zemi do oblouku, nasadil flašku a připevnil gumičkou. Hajnej koukal co se děje a když začalo kapat tak také oblízl, "není to prý špatné, dalo by se to prý i pít" prohlásil. Za týden nakapalo cca 10 l a já byl spokojen. Polovinu jsem dal zamrazit (táta to sterilizoval) protože na víno se musí počkat až bude zralý rybíz a to je na podzim. Tak jsem zvědav jak to dopadne. No vždyť jsem to nedělal přes 40 let. Z té druhé poloviny dělám "perlivku". Dodá se cukr, citron (za komunistů citrony nebyly a tak se dávala trocha kys. citronové) a trocha koření, Petky taky ne tak se to zašpuntovalo do láhví po šampusu. V petkách se to nechá zakvasit, natlakovat a potom se to dá do lednice a je z toho šumivá limonáda. Jen si nepamatuji zda se dávaly taky vinné kvasinky i do té perlivky. Tatínek do té své směsi s rybízem kvasinky dával to vím určitě. A vínu říkal "Březňák, nebo Břízák". No vyzkoušíme, 1flašku nadivoko a do ostatních cmrdnu špetku kvasinek pro sichr. Jak si pamatuji tak byla osvěžující. Uvidíme ?

To Josef : Není to tím, že ta trubička zacpe při naražení ta pletiva, kterými proudí míza ? Stejnej problém by měl vzniknout i u naraženého kolíku do vyvrtané díry, taky se ta pletiva zacpou, teda myslím.
Mě to kape popdstatně rychleji, nojo já mám ale uříznutou větev v celém průřezu a silnou tak aby se mě věšla do hrdla Petky, tady je rozdíl.Tečou tak 2-3 kapky za vt. a denně byla tak polovina petky plná. To platí tak první dva tři dny, potom to umáluje a kapou již tak jedna kapka za vt. Myslím si totiž, že míza neteče dřevní hmotou ale pouze lýkem pod kůrou ? ? Teda nevím ale mám ten dojem. Chtělo by to nějakého odborníka.
..... volám do pouště ozvěte se vy, kteří víte. Poučte nás neznalé....
Miki.

[Grunt]

Tak jsem si to včera zkusil, no škoda že mě nenapadlo to brčko (nějaké větvičky absolutně nefungují). Některé stromy dávají, jiné už (nebo teprve?) ne. Ovšem jeden se spustil tak, že jsem nevěděl jak ho zastavit. Viděl jsem na videu vrtat to akuvrtačkou, vrták Ø16 a klasický šlauch. Kolik je vůbec přípustný odběr tak aby to stromu neuškodilo?

[Ivana]

Kolik je vůbec přípustný odběr tak aby to stromu neuškodilo?

Přesně tohle jsem před časem řešila a co jsem našla mám shrnuté v jednom příspěvku na svém fóru.

[Ivana]

Jelikož co do produkce cukru nejvýnosnější druh - javor stříbrný je u nás oblíbený parkový strom, tak není na škodu si zmapovat jeho výskyt ve svém okolí. Stejně tak i příbuzné druhy "cukernaté" druhy - javor tlustoplodý (Acer dasycarpus) a javor jasanolistý (A. negundo) se dají porůznu také najít na zahradách i v parcích.

Nejvýnosnější druh je javor cukrový, Acer saccharum, pěstovaný na produkci sirupu v Kanadě, u nás pěstovaný velmi vzácně. Javor stříbrný je latinsky Acer saccharinum a záměna za javor cukrový je velmi častá, pěstuje se v parcích. Jméno Acer dasycarpum je podle všeho synonymum (to zhruba znamená starší, již nepoužívané jméno) k javoru stříbrnému, takže platí Acer saccharinum= Acer dasycarpum. Javor jasanolistý Acer negundo je hojný a je považován za invazní druh.
Sirup se dá dělat i našich dalších javorů, mleče, klenu a babyky, v míze je ale méně cukru.

[Karlos]

Tak mě napadá jsou u nás nějaké stromy z kterých by byla míza zdraví škodlivá neřku-li přímo jedovatá (třeba tis)?

[Ivana]

Tis je jedovatý celý, kromě míšku, takže asi byla. Míza se dřív brala i z břízy.

[Pampalíny]

Přidal by se někdo k objednávce "kohoutků" z Kanady?

Mízu odebírám už asi 5-6 let, ale vždy bojuji se ztrátou, takže jsem se rozhodl si objednat originální javorové kohoutky. Cena je sice od 2-3 USD, ale jsou i nerezové.

S dopravou a DPH bych se rád vlezl do 6 EUR za kus, ale uvidíme.

[Karlos]

Nějakou fotku nebo alespoň odkaz?

[Grunt]

Přidal by se někdo k objednávce "kohoutků" z Kanady?

Jak by ten kohoutek měl vypadat?

[Ducati]

Myslím že to bude něco takového:

http://www.leaderevaporator.com/c-32-sa ... piles.aspx

Pokud se pletu opravte mě.

[Terminated Account]

Jakou to má výhodu oproti plastové či mosazné trubičce? Usnadní to nějak práci?
Pokud nejsem vlastník javorové plantáže, tak se mi kupování jednoúčelovch "krámů", které jdou nahradit, zdá zbytečné. Možná se ale mýlím a budu rád, když mě někdo odpovíte na mé otázky.

[Josef]

Samozřejmě, že za "mírové doby" na javorové velkofarmě to má své opodstatnění. Za PA-doby (no možná už teď) to má také své opodstatnění - tedy pokud chcete svými kohoutky dobrovolně zasponzorovat sběrače kovů...
Ackoliv se mě představa kohoutku instalovaného na stromě docela líbí, raději bych zůstal u nějakého jednoduchého a levného způsobu, aby to nenechavce nelákalo a nestálo jim za to propátrávat celý les, kde by se dal uzmout nějaký ten kohoutek.

[Pampalíny]

Např. http://mapleguys.com/index.php?category=18

Možná to objednám levnější přes eBay a pak sdruženku dělat nebudu. Uvidím, je na to do února čas. Co se týče Vašich dotazů.

Ano je to dražší.
Ano šikovný člověk si to vyrobí i ze dřeva.

Pokud předpokládáte, že v době PA budou fungovat sběrny surovin a profesionální směrači kovů :c) Tak Vám to skutečně někdo může posbírat.


A teď proč jo:
Můj článek je i v úvodu tohoto vlákna. Roky jsem experimentoval s odběrem mízy.Minimálně jsem byl asi první v ČR, kdo to nejen opsal, ale i odzkoušel a zpracovával - a hlavně to publikoval.
Za celou dobu mám jediný problém - únik mízy po stranách, nejednotná velikost "kohoutků" apod. A zasychání ran!
Zatím se mi neosvědčilo nic z toho co jsem zkoušel. Kohoutky jsou svým způsobem profesionální výrobek s jednotným průměrem - tedy ušetří mi čas (tedy doufám).

Takže já se na jaře nechci zdržovat, ale chci narazit pípu a stáčet. Příští rok bych chtěl sirup udělat v mnohem větším množství, takže chci stáčet více stromů i v lese - prostě to risknu. Pokud to někdo ukrade, tak mám holt smůlu.

---------

chci ty kohoutky zahnuté dolů, co se na ně nasadí hadičky, tudíž kýbl dám na zem a případně jej mohu maskovat.