Které rostliny jako nouzové potraviny

[Ivana]

Kopřiva se dá nacpat téměř do každého slaného jídla - lečo, bramboráky, rizoto, slaný koláč, nádivka....... Na fóru mám recept i na kopřivový sirup.

[Ivana]

Tlusté duté stonky libečku pokrájené na "válečky" se dají ve slané vodě uvařit stejným způsobem jako třeba květák nebo kukuřice. Polité olejem s osmaženou cibulkou a s brambory jako přílohou to vydá na chutný oběd.

Není to příliš aromatické? Libeček používám spíš jako koření, je to vynikající dochucovadlo. Ještě dodám že libeček není naší volně rostoucí rostlinou (bohužel).

[Josef]

Ne, ony ty stonky nejsou tak moc aromatické jako třeba listy libečku. Samozřejmě úplně jalové to není, ale právě s těmi bramborami je to docela dobrá kombinace. Člověk pak nemá pocit, že jí plané jídlo.

[Fjord]

Kopřivu si ted taky přidávám do jídla, je to výborný zdroj minerálů a prý i vitmínu C. Na čaj jsem viděla někde video od bylinkáře, jak ji správně nasušit, aby se nezničily důležité látky-ale nevím ted, kde to hledat-už je to dýl.

Chystám se na sběr česněku medvědího a kvetou bezinky. Sušené bezinky jsou výborný v době chřipek-jsou močopudné a snižují teplotu. Ještě si chci nasbírat chluchavku bílou. Ta je výborná na horní cesty dýchací, čistí také krev jako kopřiva a částečně také na močové cesty.

Škoda že nejsem králík, ti se nabaští trávy a mají v tom v podobě bylinek všechno dostupné, co potřebují ke zdravému životu My se tu cpeme vitamínovými doplňky a přitom by stačilo si jen zajít na louku a nasbírat si co hrdlo ráčí léků z přírody.

[Gloch]

Květy bezu jsou dobré i na kašel.

[Maximus]

Jako náhražka pepře (v PA situaci na dovoz exotického koření můžeme zapomenout) se osvědčilo rdesno peprník.

Pěkný odkaz je třeba zde:
http://www.outdooring.cz/Outdoor-clanky ... no-peprnik

[Gloch]

Mne zajima,proc se vsude pise,ze se uz nemaji sbirat listy,kdyz rostlina kvete. To je jen kvuli tomu,že je vic chutově hořká? A nebo zacina byt nejak toxicka,protoze energii presouva do kvetu a pak do semen?

V době květu začne být plná vlaken a je to jako bys jedl zelenou koudel a žvýkal klubko nití.

[Ivana]

Poznámečky ke článku o rdesnu: sušené nefunguje. Druhá fotka se mi nepozdává, nejspíš je na ní jeden z příbuzných druhů.

[Ivana]

Jak je na tom s riziky vojtěška a jetel ?- Vařívám z nich na jaře polévku (z mladých výhonků) a doufám, že žádná rizika nemají.

Něco jsem teď psala a jsem chytrá jak rádio. Doplnění: Vojtěška i jetel obsahují L-kanavanin - to je tělu cizí aminokyselina, může způsobit nemoc podobnou SLE, což je lupus (kdo se dívá na doktora House tak ví). Projeví se to při vyšších dávkách za nějakou dobu. V poslední době se kanavanin pokládá za příčinu smrti Chrise McCandlesse.
Dále vojtěška i jetel luční (o plazivém nevím) můžou mít, v závislosti na kultivaru, vysoký obsah fytoestrogenů.

[Maximus]

Jako nouzovou potravinu bych osobně preferoval již výše zmiňovanou kopřivu, která má výhodu ve své hojnosti a obsahu minerálů i vitamínů.

Nutriční hodnota 100 g čerstvé kopřivy dvoudomé: 159,6 kJ
Bílkoviny– 2,9 g, sacharidy– 8 g, tuky – 0,11 g, vláknina– 8,5 g, voda – 79 g.
Vápník - 510 mg, sodík - 6,2 mg, draslík - 360 mg, hořčík - 64 mg, železo - 2 mg, vitamin A - 2 100 IU, vitamin B6 - 0,3 mg, vitamin C - 410 mg.

Za hlavní rostliny jakožto nouzových zdrojů energii lze považovat především rostliny obsahující hodně škrobů - pokud pomineme kulturní rosliny,které by se ve většině PA scénářů zcela neztratily jsou asi nejlepší hlízy zplanělých topinaburů (doporučuji si na podzim vytipovat místa hojného výskytu) a oddenky orobince.

[Ivana]

Tak za prvé: kopřivu nikdy syrovou nejíš. Aspoň jí spaříš a to už to kdeco ubyde, například voda a už jen tím se hodnoty změní. Ubydou i některé tepelně labilní vitamíny.

A za druhé: mimořádně mě zajímá zdroj těchto údajů. Prosím.

Jo a bacha. topinambur má inulin, né škrob. Copak si už nepamatuješ jak jsme prděli?

[Johan]

Kopřivu lze jíst i syrovou - stačí trošku poválet. A na topinambur se dá zvyknout. Jen ho člověk musí jíst pravidelně - rozumněj často.

[Cep]

Stejně se s naším střevem moc energie z inulinu nezíská.
Ohledně trávení topinamburů záleží i na úpravě. Syrový, vařený, prokvašený je v pohodě, pečený nadýmá.
Aspoň podle mých testů

[nabu]

Ivano,
nevíš prosím něco o jedlosti semen Dřezovce trojtrnného? Srovnávají je s čočkou, ale bez podrobností..Na PFAF mluví i o výrobě cukru!
U nás jich roste habaděj..

[Livin]

Doplním, jen co nebylo zmíněno přede mnou.
- Kopřivová semena jsou velmi dobrá, dají se i nasušit do zásoby. https://sazenicka.cz/vyuziti-koprivova-seminka/
- Jitrocel kopinatý, Jitrocel větší. Obojí včetně semen, lze je jíst i syrové. https://mudr-alena-hamplova.cz/jitrocel ... st-streva/
- Mladé listy lípy, lze i syrové a jsou pochoutka (jako salát). Starší listy už jsou poměrně hořké, ale poživatelné
- Hluchavky (bílá i nachová), syrové mi přijdou poměrně chutné. Dobré na čaj čerstvé i sušené. Jsou dobré i jako špenát. https://zivutek.cz/rostlinky/317-hluchavka-nachova
Kopretiny - Já teda zatím zkoušel jsen listí a chutná to podobně jako sedmikráskové listyhttp://www.permaweb.cz/profiles/blogs/k ... ucanthemum

Jinak já běžně kromě výše zmíněných nejraději zařazuju do jídelníčku: smetanku, bršlici, sedmikrásky, květy bezu..

Na okraj ještě zmíním houby i když tu mají samostatné vlákno: Jakmile člověk rozšíří svoje znalosti z hříbků na další druhy, tak není problém nacházet jedlé houby celoročně.

[Ivana]

Ivano,
nevíš prosím něco o jedlosti semen Dřezovce trojtrnného?

Ježto jako ty používám jako zdroj pfaf a nezkoušela jsem to, vím zhruba to co ty. Asi by to za vyzkoušení stálo, vypadá to zajímavě. Tady jsem našla návod na výrobu prášku jako je carob: http://ledameredith.com/make-carob-hone ... od-powder/ a tady jsem našla i chemické složení tobolek a semen: https://hort.purdue.edu/newcrop/duke_en ... nthos.html
Pozor na listy, nejsou jedlé, obsahují toxický triacanthin. A taky si dej bacha na správnost určení, musíš si být zcela jistý, že je to opravdu ono.

A ještě k doplnění, co zde nebylo zmíněno: jedlý je každý třetí druh, včetně plevelů a okrasných druhů. Počítám jenom jejich výčet by přetekl kapacitu jednoho příspěvku.

[Venet]

Ochutnal som oplodie semien v struku gledíčie, a je jedlé - také mdlo sladké - no, nič moc, ale použiteľné.
Samotné semená som skúšal ochutnať na surovo (neskúšal som opražiť ani neviem čo s tým domorodci robia) a je to na vylámanie zubov. Tvrdé jak kameň.
Takže zatiaľ bez výsledkov

[Ivana]

Pfaf praví semena opražit, umlít a použít na kafe. Píše se na tam i na jiných místech, že i tobolky je lepší používat ne zcela zralé. Ten článek o výrobě karobu (viz můj minulý příspěvek) se zmiňuje ohledně semen o 12 hodinovém vaření a elektrické brusce, takže bych i na to kafe vzala semena nezralá.

[jerry.mysak]

A co něco co zasytí?

Když byla bída, pražili se žaludy a kaštany a mlela z toho mouka. Nevím jak to chutnalo, ani jak moc to bylo výživný, ale prasata po tom přibíraj

Jako kluci jsme jedli bílé středy květensví rostliny, vypadá jako pupava nebo bodlák. Nevzpomenu si na jméno. Roste to u nás u potoka, má to pichlavé listy do růžice těsně nad zemí. Střed se vyříz, okrájelo se tvrdý a měkký vnitřek byl celkem chutný.

[Venet]

Jerry, volá sa to krasovlas bezbyľový a je momentálne zákonom chránený.
A tie žalude sa dajú jesť, len ich treba podrviť a potom na deň namočiť ideálne do tečúcej vody, aby sa vyplavil tanín - horká zložka zo žaluďov. Potom by mal byť jedlý a že je aj chutný. Osobná skúsenosť chýba, ešte som nemal tú možnosť aby som mohol plátené vrecúško s podrvenými žaluďmi vložiť do čistej tečúcej vody...