Rozpad.cz

U srnčí zvěře se už ve druhé generaci projevila změna chování po vysazení rysa, na kterého zvyklá nebyla. To ale na základě získaných zkušeností. Genetickou paměť a celkem úsměvný příklad srny a auta bych do toho netahal

Zdravim diskutery.
V současné době dělám adeptskou praxi ve MS v mém okolí. Myslím si že je to dobrá šance poznat les a zvěř kolem. Co bude? To nikdo neví ale tímto způsobem budu mít alespoň dobrou znalost terénu a zvěře v mém okolí. Doporučuji těm kterí se chtějí uživit lovem udělat si myslivecký kurs, praxi, naučit se střílet a pobývat co nejdéle v lese. Myslivci jsou zajímavá sorta lidí, ale bohužel nemají obecně dobré PR. Ale to je jako u všech skupin které se něčím z běžné populace vyčleňují. Nerad bych se dotkl někoho z fora, ale nejdřív si něco nastuduju než začnu o něčem blábolit..

Nejsem si úplně jistý poselstvím tvého příspěvku, ale pokud už jsi nahlédnul pod pokličku myslivosti, tak zkus jednoduchou trojčlenku. Na téma obživy lovem v místě bydliště tu už bylo napsáno dost. Pokud neoperuješ s teoretizmem redukce obyvatel ve tvém okolí, tak volně žijící zvěř je dost nedostatečný zdroj potravy. Průměrná honitba o 1000 ha má cca 25 myslivců. Demografická skladba je sice dost úděsná, takže aktivně loví cca 5 lidí a ostatní jsou většinou v loveckém důchodu, nicméně si ještě pamatují jaký to byly zlatý časy, když do lesa chodili a mají pušku. V polní honitbě budeš mít normovaný stav srnčího tak 40 ks, takže odlovit, pokud vylovíš vše, co se hne, můžeš tak 60 kusů. Pokud budou myslivci neregulovaní normovaným lovem a půjde o to, že mají úlovkem živit rodinu, tak to těch 5 aktivních dokáže vylovit za cca 10 dní. Už se nemusí dělat průběrný lov a loví se první kus, na který narazíš a solidní myslivec si na těch svých 1000 ha mapuje většinu kusů, takže ví kdy a kde vychází na paši. Průměrná výtěžnost srnčího se pohybuje okolo 8-9 kg čisté zvěřiny (lovecké právo nepočítám), takže si každý z aktivních myslivců přijde na cca 50 kg "masa" než se vše vyloví. Uznej, že to není úplně dlouhodobý plán progresivního zajištění stravy pro rodinu. Jasně, žije tam i něco navíc, než jen srnčí, ale to půjde z lesa první, protože se loví nejsnadněji. Tam, kde mají víc prasátek bude méně srnčího a tudíž je větší šance, že něco zbyde pro myslivce, protože srnčí uloví každý, zatímco prase už musíš umět lovit. S vysokou to samé. Pěstováním brambor a chovem králíků uživíš rodinu s mnohem větší jistotou, čímž tě rozhodně nechci odrazovat od hezkého introvertního koníčku. Což je mj. i důvod nepříznivého PR myslivců. Valné většině introvertů je celkem jedno, co si o nich kdo myslí ...

S timto souhlasim, kdyz se neco semele, tak zvere nezbyde mnoho.(mozna ani ty potkani) Rostlinna strava je nutna, bez toho se neobejdem a neprezijem. Jen k lovu jsem chtel rict kdyz uz nekdo chce lovit -jak se zarizuju ja. Kraliky u nas vzdycky vychcipaji na mor, to nema dlouheho trvani. Slepice jsou na chov nejjednodussi, nevyzaduji toho mnoho a uzitek je mnohostranny. Kazde dalsi domaci zvirectvo toho moc sezere takze by to nebylo jednoduse uzivitelne. Ale to je jine tema tady. Jeste me napadlo vtackari lovi do siti takze mozna i tato varianta v PA dobe by se dala..

K těm domácím,co třeba ovce? V létě se napase a stačí pouze voda,na zimu seno. Jinak nějaké to zrno a minerály. Nejsem profík,offce mám teprve 4,5 roku,ale nemusím chodit lovit,jako dnes myslifci,ikdyž jiný vlastně ani nesmí. Na králíky jsem se také teda vys.al,opravdu ta výtěžnost vs. starosti kolem mi nepřišli dost úměrný

kolik soudruhů tolik řešení
Ofce jsou na lov dobrý , jsou velký dobře se na ně míří a většinou jsou v ohradě a nemaj kam utéct
Jo občas vyleze nasranej bača , ale po něm nadruhou stranu občas zůstanou samice homo sapiens pro pobavení


bazinga jen jsem nastínil zápory z pohledu lesních mužíků. Drobné zvířectvo je v ftom ve výhodě. Neprovokuje kolem jdoucí.
Co třeba nutrie alebo morčata ? tedy když maj ty králíci nepřekonatelnej sklon k moru..

Ovce je co do výtěžnosti určitě výhodnější než králík, jenže jak Hohepa dobře poukázal. Ovci neutajíš. Morčata nejsou špatnou variantou. Tam, kde králíci pomřeli, morčata přežila, ačkoliv byla ve stejném kotci. Jen se bude muset dost změnit kulinářské využití . Taková svíčková z morčete se bude jíst dost dlouho (to bude nějakýho obírání), nebo rovnou dokoupit i mlejnek na maso . Nicméně zpět k lovu ...

Ono to s tím obíráním nebude tak strašné, morče musí mít správnou jateční velikost a je to doost dobré

Poznají zdejší myslivci o co se jedná?

Tipuji, že by mohlo jít o srnu?

Přesně tak - srna, již kosterně dospělá (epifýzy už jsou srostlé s diafýzou) .

Je možné lovit na maso i dravce? Bavíme se o survival situaci.

Ačkoli jsem hledal, našel jsem v podstatě jen domněnky, chovat dravce (krmit ho masem a pak ho zabít na maso) nedává smysl, takže myslím, že většina lidí s nima asi žádnou zkušenost nemá. Ale běžně vídám káňata a poštolky, občas lišku, užovku člověk chytí holou rukou. Všechno rozumně ulovitelné, nicméně panuje obecný názor, že tyhle zvířata chutnají odporně. Na druhou stranu se v některých částech světa jedí psy, dravý ryby jíme taky běžně atd.

Nemáte někdo zkušenost s nějakou takovouhle naší ,,exotikou,, ? Teď nejde ani tak o samotný lov, jako spíš o to jestli lov u dravých savců/ptáků má vůbec smysl? Jestli se dají rozumně a bez rizika připravit a sníst, nebo jestli se jedná až o opravdu nouzovku.

Sám jsem v Asii měl hada (kterej žere hlodavce a hmyz, akže nic moc), i když to nebyl žádný chuťový orgasmus, tak chutnal vcelku dobře.

Maso je maso. A v situaci, až přijdou tlustý do tenkejch, bude mít jakýkoliv maso co dělat, aby uhájilo vlastní existenci před silnějším masem, které by se chtělo jejich masem nasytit.

Takovýto akademický dotazy jako "dá se žrát tygr"? mi přijdou směšný. Až bude ouvej, bude se jíst i vejškrabek ze sifonů z umyvadel. Nějakej dravec bude proti tomu top hilton pochoutka...

Ad dotaz - ne, nechutná to odporně a pokud jsi zvyklý jíst divočinu, tak bez problémů. A zbytek civilizace bez problémů po cca 14 dních bez jídla. (Hlad je nejlepší kuchař)

Riziko parazitu je tam mnohonasobne vyšší, takže jen jako nouzovka pokud clovek voli mezi dravcem a umrenim hlady.

Tak důsledná tepelná úprava je snad samozřejmostí. Pak je riziko naprosto minimální.

nesouhlasim s názorem ze maso je maso a hlad je hlad, sice hlad je skutecne hlad a i když jsem nikdy nepoznal co je hlad ale jak říká kamos je silna chut něco sezrat, zazil jsem obdobi kdy věci drive pozivatelne se stali pomalu pochoutkou. ale k věci
myslim ze by bylo asi rozumne info co se sezrat da a co radei ne, naor kralik je sice maso ale tak malo vyzivne ze na kraliku se da klidne i umrot hladem
medvedi jatra, ( medvěda si jen tak jist nebudete ) jou pry tak nacpana vitaminem A ze jsou jedovata... atd...
labut je pry prakticky nepozivatelna jak je to hnusne, nemam zkušenost ale slysel jsem to,
mrchozrout ryba candat ma naprosto uzasne maso..
srnci je supr, mladej divocak , zajic ok..
viktor

viktor píše:...kralik je sice maso ale tak malo vyzivne ze na kraliku se da klidne i umrot hladem ...

No to je zase blábol (OOO - neboli obecně oblíbený omyl). Králičí maso má sice velmi nízký obsah tuku a je pravda, že z klasických mas je "nejméně" výživné. Ale podívejte o kolik!!! (v tabulce jsou hodnoty pro 100g):

Králičí: 680 kJ
Kuřecí: 760 kJ
Vepřové: 715 kJ
Hovězí: 730 - 1100 kJ

Tzn. králík je pouze o cca 5-10% méně výživný jak ostatní masa (vyjma tučného hovězího, které je kalorická bomba). Dále králičí maso obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, tzn. není pravdou, že by se na králíku dalo umřít hlady.

I když - moje prababička králíky chovala a nejedla prakticky žádné jiné maso, jak králičí. A zřejmě tedy zemřela hlady ve svých 98 letech...

Ad Labuť - to také není pravda, protože při správné přípravě je to velmi dobré maso. Nicméně jeho tepelná úprava je trochu složitější, nestačí labuť oškubat a píchnout na rožeň...

bivoj: S těmi králíky nejde o to, že by byli málo výživní, ale o to, že pokud člověk přijímá téměř výhradně bílkoviny (bez tuku a sacharidů), metabolismus to dlouhodobě nezvládne. Pod "protein poisoning," "rabbit starvation" nebo "fat hunger" toho najdeš dost. Problém není nejíst jiné maso jen králičí, ale nejíst nic než králíky nebo jiné netučné bílkovinné zdroje.

Podělil by ses o detaily, co s labutí?

2 Stenny - to ale platí pro obrovskou spoustu potravin. Že pokud budeš jíst VÝLUČNĚ A POUZE tu jednu jedinou potravinu, tak prostě dlouhodobě nepřežiješ. Je jen málo univerzálních potravin, které obsahují naprosto všechny potřebné prvky stravy v poměru vyváženém tak, že by se daly jíst téměř nepřetržitě. Proto považuji za samozřejmé, že to co jedné potravině chybí se musí doplnit jinou a vice versa. Ale viktor to napsal tak nešikovně, že to vypadalo jako ten klasický vtip od Holzmana - že na sežvýkání toho masa spotřebuješ více energie, než ti pak to maso dodá...

Ad labuť - tu jsem osobně nejedl (na rozdíl od králíka, páč díky výše zmiňované prababičce jsem na něm prakticky vyrostl, rozhodně králičí maso bylo to nejčastější, které jsme v mém dětství doma měli), takže jsem vycházel z článků na internetu. Česky např zde: https://pekarkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=203795, anglicky např. https://modernfarmer.com/2014/05/come/ atp. Stačí zagooglit. (Ve zkratce - musí se péct pomalu (dlouho) a pečlivě, při určité teplotě.)

Sezral jsem taky dost kraliku ale tak nejak doplnenych slaninou
jo občas to pisu ve zkratce, asi tak ze zrat jen kraliky muze byt proste problém,
s labuti, nemam zadnou odobni zkusenost ale pry strasne smrdi...
uhore taky nemusim, je tak tucnej ze s nim snad slo i svitit
viktor

Pamatuji si vyprávění jedné staré paní, která za války když bylo už špatně lovili vrány. Ale ani po celodenním vaření to nešlo požvýkat. Jedině na vývar. Max hodně mladá vrána je pokousatelná. A pořád platí je to mrchožrout a ty jen hodně s rozvahou.