Energetická krize / období nespolehlivých dodávek.

[Joe Azbest]

Trh není rozbitej. Naopak zareagoval naprosto správně. Když je něčeho nedostatek, tak jde cena nahoru. To ostatní (monopol, burza, rusko) už jsou jenom drobnosti, které situaci ještě zhoršují.

[dracekvo]

Já si nevšiml, že by elektřiny byl v čr nedostatek.

[drigon]

Jenže v tomto případě není růst ceny elektřiny způsoben jejím nedostatkem, ale nedostatkem plynu. Respektive manipulováním s jeho množstvím dodaným do EU.
Protože jde o to, že při současném způsobu tvorby ceny elektřiny je její cena určena nejdražším zdrojem bez ohledu na cenu zdrojů levnějších. A dochází tak k tomu, že když přijde zpráva o nedostatku plynu/ přivření kohoutů (hrozí nedostatek) burza zcela logicky zareaguje zvýšením ceny plynu (to by omezilo spotřebu plynu a nutilo lidi a firmy přejít na jiný druh paliva). Jenže to zároveň zvedne náklady (paro) plynovým elektrárnám a ty aby dosáhly alespoň minimálního zisku zvýší cenu své elektřiny dodané na burzu.
Jelikož je však cena elektřiny určena nejdražším zapojeným zdrojem (plynová elektrárna) dojde takto k přímému ovlivnění ceny elektřiny.

Jelikož je cena elektřiny tímto způsobem navázána na cenu plynu se problém politici snaží řešit následujícími způsoby:
- omezením spotřeby: pak nemusí být plynové elektrárny potřeba.
-cenovým stropem pro spotřebitele (problém sice vypadá jako vyřešený, ale v podstatě je pouze odsunut do budoucna, protože rozdíl mezi stanovenou a burzovní cenou bude muset stát elektrárnám/spekulantům doplatit.

Proto jsem psal o metodě průměru, kde by každý zdroj dostal zaplacenu cenu, za jakou elektřinu nabídne na burzu a výsledná cena pro spotřebitele by se získala vydělením sum
zaplacených elektrárnám a celkového dodaného množství kWh. Tudíž pokud by plynová elektrárna dodala jen část dodávky by se její cena "rozředila" v ceně levných zdrojů.
Systém zapojování elektráren od nejlevnějších po nejdražší doporučuji zachovat, bude to vytvářet tlak na výrobce elektřiny aby vyráběli co nejlevněji a zbytečně nezvyšovali cenu.

[Rafael]

Bude armáda letos v zimě vozit uhlí v Polsku? To nelze vyloučit....
https://energetyka24.com/gornictwo/anal ... la-analiza
*
České uhlí vzali Poláci útokem
V Polsku, donedávna uhelné velmoci, panuje nedostatek a to, co je k mání, zdražilo v uhelných skladech o 300 procent...

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika ... .seznam.cz

[Grunt]

No já jen k tomu dodám, že dle zákonů klasické ekonomie, je-li cena něčeho zastropovaná, neznamená to že poptávka po komoditě klesne, ale přesně naopak. Ještě se zvedne. U PHM to tak bylo:


Proto by mě zajímalo jaký vliv zastropování cen el. energie a plynu může vyvolat. Samozřejmě, lidem i zastropovaná cena může přijít vysoká (a asi vzhledem k naší životní úrovni i je), jenže v celoevropském měřítku to jen může znamenat, že o to víc prostě budeme exportovat. Mám se teda bát odteď opravdových blackoutů a nebo jen že vlivem zastropování nebudeme platit naraženou vatu, ale s dodávkou se nemění vůbec nic a stále máme dost pro vlastní spotřebu?

[cipis]

Ono je třeba u některých teorií ověřovat i fyzikální zákony, takový Ohmův zákon platí pro elektřinu asi nejvíce.
Ta teče tudy, kde je nejnižší odpor. A kratší vedení má menší odpor.
Takže elektřina z elektrárny někde uprostřed sítě rozhodně nedoteče k hranicích, natož za ně.

Jinak ale zastropování bez stropu spotřeby není dobrý nápad. Chce to nějak vhodně stanovit spotřeby, no a hradit to do výše této spotřeby (nebo i jen 80%), cokoliv nad už za "normální" cenu.

[drigon]

Na tvoji otázku bude dost složitá odpověď.
U cen elektřiny jde o to, že je její cena určena nejdražším zapojeným zdrojem elektřiny. Do zastropování dostávaly tuto nejvyšší cenu zaplacenu i zdroje levnější.
U levnějších, neplynových zdrojů EU omezila cenu na 180€ za 1MWh. Tím jim cena pro spotřebitele klesne. Spotřeba bude asi o něco vyšší, než bez stropu, dost však bude záviset na dalších okolnostech. Pokud bude zima slunečná a větrná bude část spotřeby kryta z OZE. Bude li zima inverzní a bezvětrná dojde po odstavení německých jaderek ke zvýšené potřebě plynových elektráren. Tím se zvýší spotřeba plynu a pokud ten dojde síť nejspíš lehne.
My máme velkou část spotřeby elektřiny krytou z jaderných a uhelných elektráren. Jsme sice přebytkoví, ale pokud "lehnou" Němci je vlivem propojeného trhu docela možné že nás strhnou s sebou. Protože pokud dojde ke kaskádě odpojování zátěže a následného vypínání zdrojů je síť již velmi nestabilní a dispečeři mají na reakci řádově zlomky sekund až sekundy

Historická vložka: psal jsem sem, jak koncem 70 let došlo k blackoutu v Čechách. V provozu tehdy zůstala jen elektrárna Chvaletice, která v ostrovním režimu napájela Prahu. Na ní se pak fázovaly ostatní elektrárny. Podle táty, který na Elektrárně Chvaletice pracoval trval rozpad sítě ŠEST SEKUND (*). Jediný , kdo na to stačil zareagovat byl rozvodný, který stačil Chvaletice přepnout na Prahu. Byl jediný v celé republice. Prý za ním přijel mistr výroby a na místě mu vypsal šek na 500Kčs.

(*) děj je z velké části způsoben reakcí automatických ochran. Turbíny generátorů se mohou točit jen u úzkém rozsahu otáček, jinak hrozí jejich poškození. V tomto případě klesla frekvence sitě pod 48Hz a blok s nejcitlivější ochranou na jiné elektrárně vypadl jako první. Tím se zátěž rozložila na další bloky, lehl druhý a už to jelo. Prásk, prásk, prásk, tma.

[Grunt]

Ono je třeba u některých teorií ověřovat i fyzikální zákony, takový Ohmův zákon platí pro elektřinu asi nejvíce.
Ta teče tudy, kde je nejnižší odpor. A kratší vedení má menší odpor.
Takže elektřina z elektrárny někde uprostřed sítě rozhodně nedoteče k hranicích, natož za ně.

Doporučuju sledovat Electricity Maps. Exportujeme. Nevím odkud a nevím jak, ale prostě jo. Naopak asi nějaké výkyvy krom přečerpávaček vykrýváme také importem (Polsko, Německo). Jednu dobu jsem tam dokonce viděl jet i ten plyn snad na 1GW i přes současnou situaci (předpokládám že šlo o export).

Jinak ale zastropování bez stropu spotřeby není dobrý nápad. Chce to nějak vhodně stanovit spotřeby

Jako třeba 50L na jedno načerpání a různé ceny pro různé zákazníky tak jak jsem to na vlastní oči viděl v Maďarsku? Nevím jestli u elektrické energie je to tak jednoduché tu spotřebu omezit tak jako cedulkou na stojanu u pumpy.

[cipis]

Ale to je už teoretický proud. To je to, jak si němci posílají přes naši republiku ze sever u na jih. Nic si fyzicky neposílají. To jejich ze severu se spotřebuje u nás, to naše u nich na jihu. Stejně tak to samé, jak poláci krmí rakušany. Fyzicky krmí nás a my rakušany. Už to tu někdo popisoval.

S elektřinou/plynem je to jednoduší, už jen z toho důvodu, že máš odběrné místo a ne jak benzinku na každém rohu. Ale spíš jsi vůbec nepochopil, co jsem tím chtěl říct.

Teď plácnu čísla, ale jde o princip. Kdo má D045d, tak má třeba 20 MWh za dotovanou cenu, cokoliv nad bude třeba za 15 Kč/kWh. Kdo má D02d, tak má 5 MWh za dotovanou cenu, cokoliv nad za 17 Kč/KWh. Nebo se vezme průměr odběrného místa za poslední 3 roky a 80% z toho průměru dostaneš za dotovanou cenu ... Nebo prostě takto nějak.

[Joe Azbest]

Zastropování je prostě špatně. Pořád ve svoji sociální bublině předpokládáte, že lidi kolem vás jsou stejní jako vy. Nejsou. Neví jakou mají spotřebu, neví kolik je plyn a elektřina stojí a všechno se dozví až z vyúčtování a pak se rozčilují a diví. Celé to skončí průserem, v lepším případě řízeným (vypínáním) omezováním spotřeby, v horším případě blackoutem.

[TomSmith]

OK, a jak vysvětlíš že na Slovensku to zastropování už vice jak půl roku funguje a dokonce bez nákladů na státní rozpočet. Žádné dotace a zadlužování jak plánují v ČEZku.

[Joe Azbest]

Nefunguje. Pouze to vypadá že funguje. Řeší to důsledky, ale ne příčinu, proto to nemůže fungovat. A čím déle to budou držet, tím větším průserem to skončí. Je to úplně stejné jako se zadlužováním. Každý rok jsou naplánované výdaje větší než přijmy a ono to funguje, ale po určité době, která je úměrně dlouhá velikosti zadlužovaného subjektu se to musí zákonitě zhroutit. Když se svými financemi začnu hospodařit jako tento stát, tak do roka skončím v lepším případě v exekuci, v horším případě v kriminále. U státu to jenom trvá o něco déle.

[TomSmith]

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekon ... aut-214547
Situace na energetické burze je stejně absurdní, jako kdyby autodealer v Berouně prodal jednu Fabii za jím smyšlenou cenu, a podle tohoto obchodu pak koncern Škoda přecenil všechny své automobily
...
Tuzemské elektrárny jsou schopné se ziskem vyrábět pro celou Českou republiku za cenu, která nepřesáhne 3 Kč/kWh, a to včetně emisních povolenek (bez nichž by cena byla asi poloviční)
...

[Joe Azbest]

Však to píšu. Je potřeba řešit proč je elektřina tak drahá a ne se s tím smířit, zastropovat a mám hotovo. Ale ostatní státy EU naši elektřinu potřebují a my jako protektorát budeme skákat jak němci pískají.

[dracekvo]

Pokud naší energii potřebují, není nic snažšího, než jim jí prodávat podle ceny na jejich burze.
S tím myslím, vůbec nikdo problém nemá.

[Grunt]

dracekvo: Což se taky děje. ČEZ se na tom mastí a my musíme nakupovat z Polska a zase platit jejich ceny jim. A chudáci Poláci nemají uhlí, protože ho nestačí kutat takovou rychlostí.

[Serža]

takže sypou nám, protože kupují naše uhlí....

[proforma]

Zajimavy napad z Danska:

Nedostatek plynu obyvatele dánského Toftlundu netrápí. Teplo na zimu skladují v gigantické termosce

TOMÁŠ GREČKO, DENNÍK N

Pod víkem obří termosky se nachází téměř 85 tisíc metrů krychlových vody ohřáté na 90 stupňů Celsia. Teplo dodávají především solární panely, které stojí v dlouhých řadách na ploše vedle zásobníku s horkou vodou.

Kromě mě se po víku termosky prochází Ind a Britka. Doprovází nás tři Dánové, kteří jsou naším zájmem trochu překvapeni. „Je to jen ohřátá voda napuštěná v izolované jámě,“ mávne rukou jeden z nich.

Obyvatelé přilehlé dánské vesnice Toftlund ležící 200 kilometrů západně od hlavního města Kodaně a 40 kilometrů severně od hranic s Německem budou mít díky ní příští rok dvakrát až třikrát levnější teplo než lidé napojení na teplárny, které vyrábí teplo ze zemního plynu.

Termoska se v létě nabíjí sluncem a v zimě vytápí celou vesnici

Uchovávání tepla nebo chladu v kapalině není nic převratného. Ale realizovat to ve velkém měřítku a pro ústřední vytápění domácností je odvážný nápad.

A Dánové jsou v jeho realizaci nejdále na světě. Do dnešního dne postavili sedm velkých termosek zakopaných v zemi.

„Naše šachtové úložiště tepla dokážou cenově konkurovat plynu a v budoucnu budou ještě výhodnější,“ říká Anders Dyrelund z projektantské společnosti Ramboll, která stojí za návrhem většiny dánských šachtových zásobníků.

Na světě existují také tepelné zásobníky skládající se z řady vrtů v zemi nebo nadzemních nádrží. Ty ale nemohou pojmout tolik vody nebo hůře izolují. Velké jámy dosáhly dosud nejlepší poměr ceny za uložený metr krychlový – 28 eur. Od prvních pokusů před více než třiceti lety Dánové snížili náklady o osmdesát procent.

Jak to funguje

Je to obrovská jáma v zemi, jejíž dno a strany jsou pokryty nepropustným izolantem. Stačí jedna vrstva, protože země sama o sobě teplo izoluje. V jámě je napuštěno až 85 tisíc metrů krychlových vody, přesně 34 olympijských bazénů.

Podle Dyrelunda je tento objem optimální z hlediska nákladů i vlastností – hloubení hlubší jámy by tepelnou baterii prodražilo. U mělčí, ale širší jámy by se musela zvětšit plocha horního víka, které je technicky nejsložitější a způsobuje největší tepelné ztráty.

Víko termosky se skládá ze silné vrstvy umělého kameniva (keramzitu) nasypaného mezi dvě plastové plachty. Ty jsou nataženy až k okrajům nádrže. Díky tomu může člověk chodit po víku, aniž by se propadl.

Mezi víkem a kapalinou není nic, nanejvýš malé vzduchové bubliny, kterým se konstruktéři snaží při stavbě vyhnout. Pokud termoska dobře těsní, voda ani teplo zbytečně neuniká.

Vedle nádrže je solární park, který do termosky „pumpuje“ teplo. V solárních panelech cirkuluje speciální látka, která se za slunečných dnů zahřívá a teplo se prostřednictvím výměníku tepla přenáší do termosky.

Sluneční svit v Toftlundu během roku stačí na výrobu poloviny tepla, které se do zásobníku uloží za celý rok.

Další čtvrtinu vyprodukují tepelná čerpadla a elektrický kotel. Zbytek zajišťuje starší plynový kotel, s nímž se ale už do budoucna nepočítá. Chtějí ho nahradit novým kotlem na biomasu.

Voda v termosce si udržuje teplotu kolem devadesáti stupňů Celsia. Kapalina tak nevře a zároveň zachovává co nejvíce tepla.

Dyrelundovi a týmu inženýrů z tepelné elektrárny se podařilo pět let po jejím spuštění vyladit její provoz tak, že si uchová až 75 % tepla, které se do ní během roku „uskladní“.

Teplo vyrobené a uskladněné od pozdního jara do podzimu stačí v zimě k vytápění vesnice Toftlund, kterou tvoří zhruba tisíc domů s třemi tisíci obyvateli. Termoska ale vytápí i místní provozovny a menší výrobní haly.

Výroba jedné gigantické termosky trvá přibližně jeden až dva roky. Dánští inženýři odhadují, že bude fungovat nejméně třicet let, možná i déle. Nejvíce se opotřebovávají izolační vrstvy, které jsou dlouhodobě v kontaktu s horkou vodou.

Základní parametry

– Teplárna v Toftlundu je v provozu od roku 1960. Původním palivem byl topný olej, později uhlí a následně zemní plyn.

– V roce 2013 bylo nainstalováno prvních deset tisíc metrů čtverečních solárních panelů. Jejich celková plocha dnes činí 28 tisíc metrů čtverečních.

– Náklady na vybudování podzemního úložiště tepla byly necelé tři miliony eur. Do provozu byl uveden v červnu 2017.

– Výkon termosky je osm megwattů.

– Objem kapaliny v termosce je 85 tisíc metrů krychlových. Největší podobné úložiště v Dánsku nedaleko města Vojens má objem přes 200 tisíc metrů krychlových.

– Ročně dodá teplárna Toftlund přibližně 20 tisíc megawatthodin (MWh) tepla.

– Tepelná síť v obci je dlouhá sedmnáct kilometrů. Design potrubí je dílem místních inženýrů.

Dánové už před desítkami let pochopili, že teplo je vzácná komodita a jsou posedlí jeho zachycováním a skladováním. Pokud něco vyprodukuje byť jen pár kilojoulů tepla, okamžitě přemýšlejí, jak ho nevyhodit jen tak do vzduchu.

Proto odsávají teplo z výrobních hal a posílají ho do lokálních tepláren, odkud se distribuuje do domácností. Využívají k tomu jakoukoliv větší umělou vodní nádrž. Teplo se ukládá i v rodinných bazénech. A hlavně, Dánové jsou mistry v šetření. Není náhodou, že originální design termostatu na radiátory pochází právě z Dánska.

Namísto velkých regionálních tepláren se země vydala cestou malých komunálních zařízení, které vyrábějí teplo pouze pro nejbližší obce. Centrální zásobování teplem využívají v Dánsku dvě třetiny domácností.

Na provoz malých tepláren stačí jen pár lidí. Většina zařízení je ovládána automaticky. Teplárna Toftlund zaměstnává pouze dva inženýry a jednu účetní, které příležitostně vypomáhá brigádník.

Díky svému zaměření na malé obecní teplárny vychovali Dánové nejlepší odborníky na vytápění v Evropě, možná i na celém světě.

Jorgen Thorgaard je „mistr tepla“, což není přezdívka, ale oficiální pracovní titul. V teplárně Toftlund pracuje už padesát let a dodnes si pamatuje, že zpočátku se topilo pouze topným olejem. Postupně se přešlo na uhlí a zemní plyn a dnes se většina tepla získává ze solární energie, biomasy a elektřiny.

„V Dánsku jsme se před několika lety rozhodli snížit naši závislost na plynu. Prostě se o tom rozhodlo na celostátní úrovni a pak už se o tom nediskutovalo. Proto jsme byli nuceni inovovat,“ vysvětluje dánský inženýr.

Teplárna v Toftlundu a další jí podobné jsou téměř výhradně tvořeny zařízeními a součástmi, které se vyrábějí v Dánsku.

Thorgaard ukazuje dvojité potrubí s izolační vrstvou, které rozvádí teplo po obci. Kolem vodovodního potrubí je silná vrstva speciální polyuretanové směsi. Design tohoto potrubí si navrhli sami; jaká bude jeho životnost, inženýři netuší. Potrubí zatím nikde neprasklo, vypadá to, že jejich vynález je přežije.

Nejdražší částí celé teplárny je solární park a nádrž na vodu. Po dokončení jsou náklady na provoz minimální. Hlavními vstupy jsou elektřina a plyn pohánějící kotle, jež dohřívají vodu na požadovaných devadesát stupňů Celsia.

V Dánsku je elektřina používaná k vytápění osvobozena od daně. I díky tomu jsou topenáři motivováni co nejrychleji se zbavit zemního plynu a používat místo něj elektřinu.

Cena elektřiny v Dánsku se během dne a noci dynamicky mění podle toho, kolik se jí spotřebuje. Topenáři proto zapínají elektrické kotle pouze v době, kdy je cena nejnižší, čímž dále snižují cenu vyrobeného tepla.

Před vypuknutím války na Ukrajině vyráběla teplárna v Toftlundu teplo za cenu kolem 40 eur za megawatthodinu. Drahá elektřina a plyn ji vytlačily na 60 eur. V Česku se ceny tepla liší podle konkrétního dodavatele, v průměru ale dosaují 87 eur (2137 korun).

V malém dánském městě Toftlund funguje vodní nádrž pro uchovávání tepla připomínající obří termosku.Ta dokáže uskladněným teplem zásobovat městečko za cenu nižší než z centrální teplárny.Jde o jeden z příkladů dánské snahy o využívání a skládování tepla. Dánové už před desítkami let pochopili, že teplo je vzácná komodita.

Zdroj: https://denikn.cz/959832/nedostatek-ply ... e/?ref=tit

[Joe Azbest]

Ti co mají na zahradě bazén by ho mohli takto vytunit

[drigon]

Jenže Němci zakázali bazény u rodinných domů vytápět. Znamenalo by to nové stavební povolení a kdoví co ještě, protože pokud podobný zákaz provedou i u nás by se mohl úřední šiml pěkně rozřechtat.
Edit: nápad je to perfektní. Škoda že neuvedli rozměry té "termosky".