Energetická krize / období nespolehlivých dodávek.

[vrb]

Zpapdlo, Ulf:
Díky za alespoň nějaké dobré zprávy.

Krevel: Ovšem za předpokladu, že máme v provozu obě atomky napěchované ruským uranem...

[proforma]

Tak ja hlavne doufam, ze vy vsichni, kteri tady shazujete nejake navrhy, si nemyslite, ze ty navrhy by mely byt jedinym zdrojem energie. To nema nikdo. A potom tu opakovane trousit, ze solary, vetrniky, hydro, bioplynky, tepelna cerpadla... nikdy nemuzou utahnout celou spotrebu, tj. nejsou resenim, je ponekud komicke. To tu nikdo netvrdi. Ale stejne tak jako nelze energetickou bezpecnost postavit jen na velkych zdrojich (centralizace a z toho plynouci nebezpeci pri poskozeni zdroje), nelze je postavit ani na ostrovnich systemech pro jednotlive domacnosti (nebyla by energie pro prumysl). Rozumnym je vzdy mix technologii i mix velikosti zdroju, a to s durazem na minimalizaci nutnych prenosu. Bud tedy muzeme v kazde vesnici postavit malou jaderku, nebo se budeme poctive zamyslet nad tim, jake zdroje pro jakou vesnici/mesto/kraj jsou v jejich podminkach vyuzitelne a podle toho nastavime mistni mix, ktery bude setrit zdroje centralniho systemu.

Fakt se divim, ze se vam chce shazovat kazdy napad, ktery zrovna neni vas...

Diky @Krevel za uvedena fakta, to jsou zajimave informace a relevantni argumenty.

[dr.know]

Proformo,nejde o to, ci jsou to napady.
Ono jaksi kdyz se nad takovymi napady clovek velmi lehce zamysli a ma nejake znalosti a zkusenosti, tak mu velmi rychle dojde, ze jsou to v současné situaci a pri soucasne technologií nerealizovatelne nesmysly.

[tom384]

Tak jsem zvedavy s cim vlada prijde.

https://www.e15.cz/valka-na-ukrajine/ko ... it-1389173

Ja bych si tipnul:
1) Uspory, to je jediny kratkodoby reseni. Skoncila doba kdy sem doma topil na 24 stupnu.
2) Renesance uhli
3) LNG z USA -> Podpora vystavby terminalu v Nemecku a Polsku
4) Solary kam se podivas.
5) Metanizace ->Vyroba CNG z prebytku solarni energie v lete.

Jadro je podle me kratkodobe mimo hru. Jedine, kdyby se snad podarilo v ramci Evropy vyrabet seriove mikroreaktory a nekdo by je dokazal sekat jak Bata cvicky. Ale i tak se to do horizontu 5ti let nestihne.

[Krevel]

Co se týká zásobování Temelína palivem, tak se několik let pracovalo i s palivem od Westinghouse, ale k úplné náhradě nikdy nedošlo, jedním důvodem byly ekonomické tlaky (ruské palivo je levnější) a provozní problémy (problémy s pevností tyčí, což se dá napravit, ale hlavně jiný způsob hospodaření s palivem a nebyla vůle systém předělat)... vůbec bych se nedivil kdyby se tato spolupráce opět otevřela... bohužel vůbec nevím jak je to s Dukovany, jestli má palivo stejné parametry jako v Temelíně, ale pokud vím, tak tam se s jiným dodavatelem paliva nikdy neexperimentovalo...

[proforma]

@dr.know: to je prave ono - ty uvazujes v soucasne situaci a v soucasnych technologiich. Kdyby takhle uvazovali vsichni, dnes nemame pokrocilejsi solary, lepsi baterie ani ucinnejsi tepelna cerpadla...

Pro mne je dulezite, jestli je technologie v CR vyuzitelna. Ma ta biomasa atd. hnit bez uzitku na kompostu/skladce, nebo z toho muze neco byt? Pokud je to vyuzitelne, pojdme se bavit o tom, jak to udelat co nejlip. Jak zlepsit technologii (technika, bakterie, optimalni slozeni bioodpadu...), co vsechno muzeme vyuzit, co krome energie a plynu nam to muze dat (treba dobre hnojivo pro pole, kdyz uz nam budou chybet ta prumyslova, ze...) apod. A pak treba zjistime, ze i kdyz takova mestska bioplynka dokaze vyrobit napr. jen 20 % energie pro vytapeni a spotrebu mesta, usetri se tech 20 % v nakupech plynu za velky prachy, usetri se za skladkovani, za likvidaci odpadu z mestskych spolecnosti a treba za vytapeni mestskych skol a nemocnic.

Stejne tak kdyz ma mesto reku nebo prehradu, je relevantni zamyslet se nad nejlepsim moznym vyuzitim vody atd. Nemame vhodne prirodni podminky pro spoustu lepsich a vydatnejsich technologii (geotermalni, pribojove vlny, slunce...), tak holt musime vymyslet, jak vyjit s tim, co mame. Jinak budeme porad na nekom zavisli.

[mart0]

Pokud je někde řeka, přehrada, tak se samozřejmě už dávno přemýšlelo jak by šla využít. Nakonec ty přehrady se s tím většinou už stavěly. Stejně tak se zvažují průběžně možnosti zlepšení. Situace se změnila a zase se o tom bude přemýšlet v dalších souvislostech. Ale pořád to musí být úvahy na roky nebo spíše desetiletí.

Krevel: Palivo v Dukovanech je jiné než v Temelíně, protože ten reaktor je jiný. A možná to vypadá, že přeci reaktor jak reaktor a vyrobí se to snadno, tak to tak zdaleka není. Jsou za tím roky materiálových průzkumů, výpočtů palivových vsázek s ohledem na rovnoměrnost vyhoření, rozložení výkonu, proudění chladiva a vibrací... U VVER 1000 na tom Westighouse dělal, i když s problémy. Pokud vím, tak pro VVER 440 dělá jen TVEL.
Ono nakonec i u elektrárny na uhlí nejde jen tak tam sypat jakýkoli druh uhlí. Čím jsou ty technologie složitější a efektivnějších (včetně emisních technologií), tím víc jsou nastavené na konkrétní druh. Stejně tak rafinerie jsou nastavené na konkrétní druh ropy.

[sigurd]

Nechcem tu nikoho zhadzovať, ale viem, že "československo" a Európa má ešte stále dostatok odborníkov na energetiku, ktorí majú prehľad, ako to kvantitatívne vyzerá v súčasnosti, a čo je možné v horizonte 5 rokov s tým urobiť v prípade, že dôjde k výpadku niektorého zdroja energie. Laické a "slniečkárske" okrajové riešenia bez znalosti riadnej zdrojovej, výkonovej, investičnej a technologickej kalkulácie sú fakt o ničom - maximálne tak ďalšie flame .
Jediná nová rozumná myšlienka, čo tu niekde padla, je návrh na vybudovanie výrobného a spracovateľského závodu na jadrové palivo v EU.

[vrb]

Tom384: Souhlasím, nic jiného vlastně k dispozici ani nemáme.

Proforma:
Máš můj naprostý souhlas s potřebou jiného mixu a jiného přístupu k energetické koncepci a energetickému postavení.
Prostě to berme jako brainstorming - vypustíme nejdříve nápad a pak až řešíme jak moc je dobrý, případné protiargumenty proč to nebude fungovat jsou součástí tohoto uvažování.

Bioplyn z odpadů - proč ne. Třeba posoudit realizovatelnost a efektivitu. V Číně a Africe dokonce existují mikrobioplynky pro několik domácností - když není nic jiného k dispozici.

FVE v kombinaci s mikrovětrníky jsou schopny pokrýt většinu spotřeby rodinných domků a kdyby se tím polepily i paneláky tak to hodně uspoří i spotřebu ve městech.
Je bohužel třeba se spotřebou přizpůsobit dennímu cyklu a u spotřebíčů kde to jde využívat spotřebu když zrovna svítí. Pořád lepší dát na pračce odložená start, než zatápět v kamnech a vytahovat necky a valchu.

Velké centrální zdroje jsou sice super a pohodlím se jim nic nevyrovná, ale když půjde opravdu do tuhého tak 12x Iskander do strategických rozvoden dokáže během desítek minut vyřadit celou síť ČR na týdny až měsíce.
To že na UA se to zatím nestalo o něčem také vypovídá.

[step]

energie by šla ušetřit prostou změnou zákonů a vyhlášek. Exotické počítání spotřeby po fázích omezuje plné využití FVE, FVE na střeše paneláku pro vlastní spotřebu paneláku taky nejde normálně vymyslet.
kombinace chytreho elektroměru s nákupem na burze za aktuální cenu bude motivovat k spouštění silových spotřebičů v době levné energie, stejně jako už teď mnoho lidí s dvoutarifem pere při NT. Když budu mít tepelné čerpadlo s akumulací, tak je mi jedno kdy se v průběhu dne či noci spustí. Třeba dnes při kombinaci větru a slunce je cena přes den skoro na nule, tak mohu akumulovat a prát co to jde, ulevím síti a ještě ušetřím.

Máte někdo zkušenost s elektřinou bezdodavatele.cz ? Nemyslím režim DPI.

[Grunt]

Hodně se tu šermuje s všelijakými hodnotami, tak aspoň dodám moje zdroje.
ERU podobně jako u elektrické distribuční sítě zveřejňuje rok co rok výroční zprávy o provozu PS. Ta za rok 2021 (ovlivněná COVIDem) bude dostupná asi až v létě, ale za rok 2020 je plně k dispozici. Dovolím si citaci aspoň z úvodu:

Dodávky zemního plynu v roce 2020 probíhaly plynule podle požadavků zákazníků, a to podle základního
odběrového stupně, který znamená nekrácený odběr podle smluvně sjednaného denního odběru plynu
(vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu
dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů).

Tok zemního plynu ze zahraničí do plynárenské soustavy ČR (dovoz do ČR) dosáhl v roce 2020 hodnoty
43 482 mil. m³(464 284 GWh), což představuje meziroční nárůst o 20,4 %. Téměř veškerý zemní plyn k nám byl
dovezen přes hraniční předávací stanice s Německem. Tok zemního plynu z plynárenské soustavy ČR (vývoz
z ČR) do zahraničí představoval celkové množství 35 892 mil. m³ (383 388 GWh). Bilance plynárenské soustavy
ČR jsou uvedeny v kapitole 3.

Tok zemního plynu ze zásobníků plynu (těžba plynu), které náleží do plynárenské soustavy ČR, byl na úrovni
3 040 mil. m³ (32 466 GWh). Naopak tok zemního plynu do zásobníků plynu (vtláčení plynu) činil 2 023 mil. m³
(21 652 GWh). Stav provozních zásob na konci roku představoval u tuzemských zásobníků plynu hodnotu
2 226 mil. m³ (23 935 GWh). Samostatné toky plynu ze/do zásobníků plynu v roce 2020 a za posledních deset
let jsou uvedeny v kapitole 4.

Výroba zemního plynu v ČR doplňovala celkovou bilanci plynárenské soustavy o 1,4 %, tj. 123 mil. m³
(1 333 GWh). Meziročně klesla výroba zemního plynu o 6,1 %. Ve zprávě je také uvedena výroba ostatních
plynů s dodávkou plynu do distribuční soustavy, dodávkou přímo připojeným zákazníkům a vlastní spotřebou
výrobců plynu. Všechny údaje včetně meziročního porovnání jsou uvedeny v kapitole 5.

Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla hodnoty 8 694 mil. m³, tj. 92 894 GWh (průměrná hodnota
spalného tepla dosahovala v ČR 10,68 kWh/m³, tj. 38,46 MJ/m³). Proti roku 2019 došlo ke zvýšení skutečné
spotřeby o 1,5 %. Průměrná roční teplota byla 9,3 °C s odchylkou +0,8 °C od dlouhodobého teplotního
normálu a -0,4 °C od roku 2019. Podíl spotřeby v topném období představoval cca 69 % souhrnné roční
spotřeby. Nejnižší měsíční spotřeba byla naměřena v srpnu (401 mil. m³, tj. 4 302 GWh) a naopak nejvyšší
v lednu (1 217 mil. m³, tj. 12 976 GWh). Nárůst ve spotřebě proti stejnému období roku 2019 byl zaznamenán
převážně ve IV. čtvrtletí. Přepočtem na podmínky dlouhodobého teplotního normálu za pomoci teplotních
gradientů dosáhla spotřeba zemního plynu v roce 2020 hodnoty 9 006 mil. m³, tj. 96 225 GWh s meziročním
poklesem 0,5 %. Celkové vyhodnocení spotřeby zemního plynu v ČR v průběhu roku 2020 s meziročním
porovnáním a vývojem spotřeby v posledních deseti letech doplněné o teploty ovzduší jsou uvedeny
v kapitole 6.

Spotřeba zemního plynu v ČR za posledních deset let mírně vzrostla a rok 2020 zaznamenal nejvyšší hodnotu
tohoto období. Za vyšším nárůstem spotřeby zemního plynu v posledních letech stojí především dodávka plynu
na výrobu elektřiny a v malé míře dodávky plynu do CNG stanic. Z dlouhodobého hlediska se však spotřeba
zemního plynu drží od roku 2007 pod hranicí 9 mld. m³(96 TWh), a to přesto, že v letech 1996 až 2006 byla
tato hranice pokaždé výrazně překonána. Na spotřebu zemního plynu v ČR má silný vliv průběh dosažených
atmosférických teplot, které jsou po celé desetileté období nad dlouhodobým teplotním normálem. Rozdíl
mezi nejvyšší spotřebou v roce 2020 a nejnižší spotřebou v roce 2014 byl cca 1,4 mld. m³ (15,5 TWh).
Největším propadem ve spotřebě, a to o 12 %, byl právě rok 2014 s celkovou spotřebou 7,3 mld. m³ (77,4 TWh), což byla vůbec nejnižší spotřeba plynu od roku 1995.

[mart0]

K výše zmíněnému volání po výstavbě továrny na jaderné palivo v EU - Takové továrny dávno existují. Francie sama má slušně komplexní systém. Jiná věc je to na jaké reaktory se kdo primárně zaměřuje a kdo co umí lépe.

Koho k tomu zajímá víc, tak třeba zde:
https://world-nuclear.org/information-l ... ation.aspx

[Krevel]

@mart0: Mně je jasné, že s palivem do atomové elektrárny to nebude tak jednoduché, jen popravdě neznám rozdíly v parametrech palivových tyčí, zda třeba rozměry jsou shodné a liší se pouze počet (někde jsem četl, že Francouzi používají pro více elektráren jeden typ palivových tyčí pro různé výkony reaktorů)... ale ty problémy co popisuješ je přesně to kvůli čemu nebylo jednoduché přejít na Westinghouse, ale ani pro to nebyla politická vůle a více se koukalo na "ekonomičtějšího" dodavatele...

Co se týká využití vodních zdrojů v ČR tak už není kde brát, pokud se vyloženě nezačnou stavět velké přehrady. Ono je totiž málo známým faktem, že ČR je velmoc co se týká vodních elektráren, bohužel se to, ale netýká velikosti instalovaného výkonu, ale počtem VE/MVE, v podstatě na každém větším toku existuje vodní elektrárna viz třeba mapa na této stránce http://www.tv-adams.wz.cz/vodni_elektrarny_v_cr.html

[proforma]

Ona voda se nemusi vyuzivat jen na vodni elektrarny, ale treba by to slo i na nejaka vetsi tepelna cerpadla voda-vzduch nebo zeme-voda. Hodit by se to mohlo hlavne v lete na chlazeni, co si budeme povidat, klimosky maji spotrebu pomalu jako topeni a chladneji tu nebude. A zase by se diky tomu dala nejaka energie usetrit, tj. nevyrobit z tech surovin, ktere nemame...

[cipis]

Na klimošky s přehledem stačí pár FV panelů, pokud je teda je kam dát. Defacto je to nejlepší řešení, kam tlačit přebytky v létě - do té klimy.

[mart0]

Parametry paliva jsou různé. Rozdíl mezi tlakovodními reaktory západní a východní konstrukce je na první pohled. Západní využívají čtvercovou mříž, palivo má tedy čtvercový půdorys, východní reaktory VVER používají tzv. trojúhelníkovou mříž, palivo má půdorys šestiúhelníkový. Ale i mezi reaktory VVER 440 a VVER 1000 jsou rozdíly. V obou případech jde o šestiúhelník, ale s jinými rozměry, jiná je délka palivového souboru, šířka, počet mřížek držících proutky, hlavice článků, jiný je prostor pro teplotní dilataci, prostor pro uvolněné štěpné plyny, průtok chladiva a rozložení vibrací, regulace výkonu... Není to neřešitelné, palivo pro VVER 440 i VVER 1000 se už vyrábělo i na západě. Ale změna nebude hned (vývoj, certifikace...) a nebude zadarmo (vývoj, dražší výroba, horší parametry...).

Ano, FVE je dobrá technologie pro teplé kraje, pro pohon klimatizací ideální díky soudobosti výroby a spotřeby, pro zimní kraje to bohužel moc nepomůže.

[proforma]

Na klimošky s přehledem stačí pár FV panelů, pokud je teda je kam dát. Defacto je to nejlepší řešení, kam tlačit přebytky v létě - do té klimy.

Jenze na FVE musis mit panely, regulatory, baterie... a tu klimosku, proste je to slozitej system z drahych a nedostatkovych soucastek. Na tepelny cerpadlo - kdyz to prezenu - staci par trubek a cerpadlo, ktery vyrobi Pepa odvedle.

[Krevel]

@proforma to jsi hodně vzdálená od reality, ono jen vyrobit slušný výměník v domácích podmínkách není vůbec sranda, musíš spočítat průtoky, abys dosáhla požadované teploty, pokud bys používala vodu přímo jako chladivo, tak potřebuješ obrovské průtoky což znamená velký výkon čerpadla... dnes používaná tepelná čerpadla jsou takto účinná jen díky tomu, že používají speciální chladiva, co ti umožní využít skupenského tepla, to se ti s vodou za běžných podmínek nikdy nepovede...
Ještě by mě zajímalo proč tu vůbec řešíme klimatizaci? jako chladit si nějaký prostor pro skladování potravin asi ok, ale vyloženě klimatizaci obytných prostor, to mi v našich zeměpisných podmínkách přijde jako první zbytná věc, když začne docházet k energetické krizi...

[golem]

Klimatizace se tu objevila proto, že má zajímavý časový souběh se solární elektřinou. Nejvíc energie potřebuješ v době, kdy jí nejvíc vyrábíš.
Ale chtěl bych se zeptat na ta speciální chladiva, využívající skupenského tepla. Slyším o tom prvně a na rovinu, jsem trochu skeptický. Máš nějaký odkaz nebo alespoň tip na zdroj, kde bych se o tom mohl dozvědět něco konkrétnějšího?

[mart0]

Klimatizace je také tepelné čerpadlo.
Pokud si to ale představuješ jen jako radiátor, do kterého pošleš studenou vodu někde z řeky, tak je to složitější. Problémem jsou vůbec dostupné zdroje chladu (například se limituje ohřev řek kvůli životu v nich a kvůli dalším odběrům po proudu), oddělení okruhů kvůli čistotě, potřebné průtoky, kondenzující vlhkost... Ale jinak to není nic nového a samozřejmě v nějakých případech se to používá. Například řeky (případně chladící věže) se používají k chlazení elektráren. Bazén v Praze Podolí se používal (nebo stále používá?) pro chlazení elektroniky v areálu české televize na Kavčích horách. Velitelství PVO Slaný-Drnov používalo k chlazení vodu z nedalekého rybníka. Záložní telefonní ústředna Kanice měla chlazení z podzemních průtoků v tamním krasu...
Golem: S těmi speciálními chladivy ti právě funguje většina moderních tepelných čerpadel, v ledničkách, v klimatizacích, využívají jejich teploty varu a kondenzace a s menší spotřebou elektřiny tak dokážou přenést vyšší výkon.