Pozemek k pěstování plodin

[aliděda]

Může někdo objektivně popsat, jak velký by měl být pozemek pro uživení 4 - 6 členné rodiny ?
A jaké plodiny tam pěstovat, aby se to co nejvíc vyplatilo ?
Předpokládám, že brambory ( ty jíme všichni ). Kukuřice taky, nějaké obilí.Zelenina mi přijde taková nevýnosná.
Je plýtvání nechat na části pozemku jen trávu, případně vojtěšku ? Pro králíky slepice a jinou "havěť".

Ovocné stromy a ořechy nechat, nebo pokácet aby nezabíraly místo ?
Včelstva kupovat, nebo je to ztracený čas a práce ?

Osobně si tedy myslím, že včely dají víc užitku, než spotřebují času a práce na jejich "chov".
Med je dobrý zdroj energie.

Jsem částečný praktik, něco už mám, ale i teoretik ( třeba včely nemám ) a tak bych si chtěl dost věcí ujasnit.

Díky za případné rady a podněty.

[JimmyJazz]

toto byl zaklad survival threadu na strelectvi Nicmene, co se plodin tyce, rozhodne by to melo byt neco nenarocneho (cili ne dnesni psenice). Ja osobne bych sel do amarantu, brambor a lustenin.
Co se velikosti pozemku tyce, mluvilo se o hektaru ci dvou pro 4 clennou rodinu.

[GloryToSunTsu]

Stačí se kouknout na výnosy té které plodiny na hektar = což je 20 až 24 tun pro brambory.

Zadej do Google ,,výnos na hektar" a najdeš všechno co potřebuješ.

Když budeš rodinu krmit hlavně bramborem, sežere každý člověk cca do 1kg jídla na den (VELICE ZJEDNODUŠENĚ).
Tedy 1 kg * 365 dní = pro jednoho * 4 lidi = cca 2 tuny brambor (tedy 1 desetina hektaru).
Když k tomu budou jablka, sušené šípky jako zdroj vitamínů, houby, lesní plody a další, přežiješ.
Zbytky házíš králíkům nebo slepicím.

Obilí má výnosy cca 3-5 tun na hektar.
Zkrátka jeden obdělaný hektar by měl stačit na to, abys svému pánovi jako poslušný nevolník odevzdal 90% své úrody a ještě přežil Ovšem nesmíš si nechat jídlo krást od kočovných band.

V obleženém Stalingradu vojáci přežívali s 50gramy chleba na den.
Někde jsem četl, že pro dlouhodobé přežití je nutná dávka 250gramů na den vyvážené strany/osoba a dvojnásobek, pokud vykonává fyzickou práci.

[JimmyJazz]

problem je, ze ty vynosy na hektar pocitaji s pouzitim moderni agrotechniky, chemie a postupu...Pokud se clovek vrati k 'zakladum', vynosy citelne poklesnou.

[colek]

Dle mého táty zajistí hektar rodinu aby nezdechla hlady.Dodává ovšem,nebude to žádná hitparáda.

[Venet]

Ani v PA sa clovek nemusi vratit k zakladom.... Nove postupy a vedomosti, udrzia vynosy pomerne vysoko.(a ide to aj bez chemie) - Pozri Agrokruh
http://sk.wikipedia.org/wiki/Agrokruh

[GloryToSunTsu]

Hnojivo: Moč 1:10 s vodou, úspěšně ověřené a v PA snadno použitelné (dnes se nedoporučuje k vůli tomu, že ženský co žerou antikoncepci vylučují až příliš ženských hormonů, které pro chlapa nejsou vůbec dobrý).(Moč=dusičnany+fosforečnany)
Zkvašený slepičince jsou výborné hnojivo. Popel ze stromů taky fajn. A tak dále.
Střídáním plodin lze zvyšovat výnosy například luštěniny před obilím.
Hrách(i vojtěška?) tuším ukládá do půdy dusík, který zrovna kukuřice potřebuje.
Ale to asi bude v tom Agrokruhu popsané lépe.
Toho propadu úrodnosti bych se tolik nebál. Míst, kde budeš moct těžit fosfáty, bude dost.

[Maximus]

Ten hektar by měl stačit i pro 5 - 6 člennou rodinu, ale je nutno počítat i s využitím dalších zdrojů (sběr kopřiv a dalšího krmiva pro domácí zvířectvo i jinde, sběr hub a divokých rostlin, lov ryb a zvířat - klidně i havranů, zdivočelých holubů,...). Velkým limitem budou živočišné bílkoviny (zejména u těhotných a malých dětí). Ostatní se musí smířit s tím, že maso by bylo asi jen v neděli a ve svátek.
Je nezbytné mít vždy nějakou rezervu pro případ neúrody (sucho, krupobití, konfiskace,...).

Rozhodně souhlasím s kolegy, kteří doporučují jako základ brambory , které jsou v našich podmínkách základ. Určitě bych také nezapomněl na kukuřici, fazoli, čočku, amarant, řepu (pro zvířata), zvažoval bych slunečnici (pokud je člověk schopný "zbastlit" nějaký ruční lis. Také topinambur někam na periferii není úplně špatná volba (roste skoro stejně dobře jako plevel a mnoho lidí ho nezná a proto netuší, že má výživné hlízy).

Co se týká obilnin, tak bych to zkusil s ječmenem nebo triticale, které jsou méně náročné než pšenice.

Na zeleninu bych rozhodně nerezignoval, protože rozhodně vitamíny a minerály jsou pro zdraví člověka nenahraditelné (stres a zhoršená zdravotnická péče budou "prubířským kamenem" pro zdraví každého jedince). Pro mě osobně je důležité mít široké spektrum zeleniny, protože jednoho či jen několika druhů se rychle přejím, protože jsem typický masožrout - zelí, kapusta, kedluben, okurky, hlávkový salát, pekingské zelí, rajčata, ředkvičky, vodnice, mrkev, petržel, celer,kopr, cibule, česnek, šalotka, pažitka, ... . Chov zvířat je "energeticky" daleko náročnější než pěstování rostlin a tak se člověk bude muset "trochu" uskromnit.

Nezapomněl bych ani na nějaké ty bylinky - bazalka, šalvěj, tymián, máta, majoránka, meduňka, kmín, chilli papričky,... .

Co se týká zvířectva (osobně právě počítám se "skoro hektarem" tvořeným velkou zahradou a menším polem na dohled (dostřel) z domu) tak pes (lovecký/hlídací) a kočka jsou takový základ, ke kterému chci přidat husy domácí (houser+2 husy), slepice (kohout+-7 slepic) a časem dle situace indické běžce (http://www.chovprochazka.estranky.cz/cl ... bezci.html), cuy morčata (http://www.westmorce.com/menu/plemena/cuy.htm), vietnamské prasátka (http://www.novytexas.cz/index.php?optio ... &Itemid=82) a případně i kozu (to už je vyšší liga - na rozdíl od ovcí jsou kozy mlsné potvory a také nachystat jim na zimu dostatek jimi akceptovatelné potravy není žádná sranda).

Co se týká PA zemědělství, tak vidím limity dané absencí mechanizace (zejména díky nedostaku PHM), umělých hnojiv, osiva a toho správného know-how "sedláků".

Umělá hnojiva lze v určité míře nahradit důsledným kompostováním, sběrem lidského i zvířecího "hnoje" a "močůvky"(zde je ale také limit daný schopností hospodáře dopravit hnojivo na pole bez mechanizace či tažných zvířat). Jako dobré hnojivo lze použít popel z rostlin, zejména ze stromů (experimenty ukázaly jako nejlepší volbu popel z osiky) či kopřivový výluh. Také drcené kosti jsou dobrým zdrojem fosforu v půdě . Nesmí se rovněž zapomenout na zelené hnojení (http://www.ekoporadna.cz/wiki/doku.php? ... ne_hnojeni) a správné agrotechnické postupy (střídání plodin a osevních postupů).

[GloryToSunTsu]

Jde o to, jak si to PA kdo představuje.
Jestli přelidněný svět bez jídla, kde pěstování čehokoliv bude jen životu nebezpečná ztráta času nebo vylidněný svět.
Druhá varianta je lepší, pak by mělo jít lovit a potravy poroste samo dost na opuštěných zahradách + plné sklady.

Jen tak mimochodem, někde jsem četl, že jeden kůň sežere tolik, co celá rodina.
Tj. pokud chcete mít rodinu = 1ha, pokud 2 koně k tomu nejméně = 3ha + letní pastvinu 1ha.
Kráva je prý paradoxně poněkud méně náročná, ale zásoby jídla jí musíte udělat tak jako tak.
(Někdo by to mohl stručně popsat.)

Zaklínadlo: silážování

S tím dostřelem to je složitější, lupiči budou chodit hlavně v noci, budou dobře ozbrojení a první co zastřelí je pes.
Termokameru v chodu dlouho neudržíte, noční vidění by Vám nějakou dobu mohlo vydržet.

[Maximus]

Pokud to půjde rozpad až tak daleko, tak se pole obežene ostnatým drátem (stačí 1 - 2 dráty, aby to ohraničilo prostor před zvířaty a dětmi) a na vhodná místa se umístí různé improvizované pasti a další likvidační "zařízení" (nemusí být až tak důkladně maskovaná, protože stačí aby nebyly tato "opatření" vidět v noci při měsíčku a přes den bude stále někdo poblíž).

Stejně tak budou pravděpodobně chráněna i přístupová místa a vzdálená pole. Prostě tabule zapíchané do země (Pozor miny) a pokud lupiči neuvěří, tak utržená noha některého z nich již určitě vzbudí náležitou úctu k osobnímu vlastnictví. Navíc miny či jiné improvizované pasti by likvidovaly i čtyřnohou škodnou, jako jsou například divoká prasata. Navíc by výbuch varoval obyvatele a mobilizoval obranu/lovce.

Samozřejmě používání takovýchto "opatření" má svoje rizika (ohrožení neukázněných dětí a sklerotických občanů), ale jinou cestu v situaci "hladových tlup" plenících krajinu nevidím.

Příklady možných opatření třeba zde:
http://freshpics.blogspot.com/2009/02/b ... m-war.html
http://www.militaryphotos.net/forums/sh ... ooby-traps

Chov koní je v podmínkách PA velmi nerentabilní, protože mají velké nároky na množství a zejména kvalitu potravy. U nás nemáme mustangy či jiné divoké koně, přivyklé volné pastvě. Pokud chceme koně i pracovně využívat, tak nároky na kvalitu potravy se značně zvyšují.

Lepší volba jako tažné zvíře je vůl, který má nejen větší sílu, nevyžaduje chomout - stačí mu jednoduché jho (http://cs.wikipedia.org/wiki/Jho), je daleko méně náročný na kvalitu potravy a vždy je to velká zásoba masa na horší časy. Dokonce Búrové během búrské války používali osedlané voly jako jezdecká zvířata. Sice to byla z nouze ctnost, ale ta možnost tu je.

[alibaba]

Tohle je moje silna stranka a jasne dnes nikdo tomu neveri ja jsem tohle tema napsal jednou do volne diskuze na forum zbrane kvalitne a tak mne vymazali a jeste jsem dostal banana na mesic jak ta nova nafoukana mladez mi neverila .
Tak trochu ze zacatku ,kone ac domaci zvire lehce preziji ve volne prirode ,nebot kone co jsou zde, prece jsou potomci koni Spanelu co je dovazi do Noveho sveta okolo roku 1500 a mustang je tez potomek co utekl Spanelum a ted ziji volne v horach arrow head Mountain co je uzemi na stredozapade v Coloradu a pohori je asi 50x50 km a kone co tam ziji kazde asi 2 roky nahani helikopterou a oni se obycejne po 50 km behu tak unavi ,ze se nechaji nahnat do ohrady a tam si je farmari vybiraji a proste jdou na trzbu= kdo da vic .....
Tady v Severni Karoline jsou male ostrovy kde ztroskotala spanelska lod co vezla kone a cast jich prezila a dodnes ziji na tom malem ostruvku a kazdy rok jsou nahaneni a nuceni preplavat tech 800 metru more na pevninu a tam si je farmari vybiraji a sjizdi se daleko z okoli po skonceni vyberu je zase nazenou do reky a plavou zpet ,tak se brani jejich rozmnozeni a spaseni veskere travy a kone by jasne chcipli hlady .....

[alibaba]

http://www.youtube.com/watch?v=UfRTZ7JV ... ure=fvwrel

Reporterka pro tv pozorovala vice nez desitileti stado koni a z toho vznikl film o divokych konich a muzete si jej taktez vyhledat u koni je nejdulezitejsi cela rozsirena rodima a kun muze zit i 30 let a jasne nase reporterka se ucastnila nahaneni koni a jednoho si koupila zachranit je vyhladovenim ci mastnym kombinatem, nebot v USA se nesmi kone zabijet a prodavat na maso ,ale spolecnosti to obchazeji tak ze je nalozi na vlak a zabiji v Canade a zmrzle maso dovazi do zemi kde je to pochoutka ....No jestli jste videli kroceni koni jak nejaky trpaslik lita v sedle---- je asi jenom vymysl Holywoodu ,zenska na to sla velmi pomalu a kdyz si ziskala duveru kone proste na nej hodila sedlo a na provaze jej provadela nekolik tydnu a potom pohodlne na kone nasedla ,kroceni divokych mustangu je jenom filmarsky vymysl ....

[alibaba]

Ty vykazy z jednoho ha jsou nejenom komunisticka propaganda a ten kdo neco pestoval vi to presne a vykazy z 1 ha jsou znacne mensi rekl bych polovicni a jeste bych rekl mensi na uziveni 10 lidi musite mit alespon 6-8 ha, alespon to jsme meli a nakonec po komunistickem blazneni zbylo jen 4 ha a to bylo dostatek na uziveni asi 7 lidi ,ale nebyly penize a tak alespon jeden se musel nechat statne zamestnat a ostatni pracovali na polich ,ale prislo dalsi nestesti komunisti nam sebrali stroje z 19 stoleti tazene konmi a tak vetsina prace se musela delat rucne a byli jsme jako ve starsi dobe zelezne tak nekdy pred 2000 lety ....tomu co se dnes modli dnesni Taliban tak v takove situaci jsem se tez ocitnul . A tak jsme rotovali psenici a treba brambory a nikdy pouze jenom to, nebot ty 4 ha byly rozdeleny kazdy asi na 4 kusy a tam se pestovalo neco jineho a hnojivo bylo hnuj od krav jednou za 2 roky nejake to vapno a treba komercni ledek ,/co jsou ptaci drobky/ a zbytek doplnoval spadane listy ,popel a proste vse co nestalo penize a skutecne uroda byla polovicni, nic neme potrava byla doplnovana masem a tak napr prase jsem naucil na koprivy co se zparovaly a michali trochu z bramborama ono to prase moc nezralo, ale necha se vycvicit a to se zabijelo kdyz dosahlo vahy 200 kg ,kupovalo se asi na Novy rok ci na Hromnici /Hromnice o hodinu vice / a melo tenkrat co vzpominam 50 kg a tak jem jej lehce unesl do chlivka ....Ono vlastne je spotreba 8 kg obili ci zeleneho na 1 kg masa ,kazde 3dny se muselo menit seno pod prasetem a to byla tez hromada hnoje co prichazela do poli .Jo kdyby komunisti dovolili prodavat prebytky na trhu ,kazdy mohl makat jen doma a byly by penize ,krome poli byla i zahradka kde se pestovalo vsechno mozne a jasne vse se davalo na zavarovani do lahvi ,kde veprove vydrzelo temer cely rok a takove tresne 2 roky a kolem bylo opusteno plno zahrad jak vystehovali Nemce a nekde byla cela mestecka o 30 000 obyvatelich prazdna .....

[alibaba]

Jeste jsem si vzpomnel, kdyz mne pustili z pakarny tak se psal rok 1980 no zustal jsem tam dele,nebot jsem musel nasluhovat ty basy a na nasluhovani mne pustili za dobre chovani tak prijdu domu a z radia se rinula Husakova propagada ,bylo mi sdeleno doma ze ty brambory co vzdy kupuji ma zimu tak vydrzi pul zimy a pak zacnou hnit uprostred a tak ja si vytahl knihu dejin a zacal jsem v dobe bronzove jak velike melo byt policko aby se nechalo rucne obdelavat a dostat primereny vykon tedy asi 300 kg brambor na zimu vedel jsem ze to nemuze byt nejaky zahon , tak pro prostudovani jsem zjistil velikost policka a to bylo 10x70 metru a mel jsem stesti, nebot mi pomohl soused pri orani s konem, ale vse ostatni byla rucni prace a tak se mi za 1 rok podarilo ziskat asi 350 kg brambor ,bylo toho asi 5-6 pytlu .Priliz velke pole je strasna prace a mensi pole je ta prace unosna ,proto vse ma sve rozmery a kdyz makate na poli pro traktory a kombajny je to neuveritelna drina a to delali komunisti kdyz nahnali lidi na statni pole a ty byla urcena pro traktory a tak nas jako skolaky privedli na 50 ha pole na sbirani brambor a jedem otroci ....
Pokud pestujeme neco na zahonech a tak doporucuji zahon tak 2x3 metry snadno se necha obdelat a jasne necha se pestovat i ve velkych kvetinacich ,pneumatikach nad sebou atd ....kazdou zimu jsem delal pareniste co tak byla okna 1x1 metr a tam byla plastikova folie co vydrzela jen jednu sezonu ,tam se rostliny mohly drive zacit a pak kdyz se otepli pareniste se nechalo uplne odkryte ....

[Maximus]

To alibaba: hektarové výnosy jsou ovlivněny nejen množstvím hnojiva, agronomickými postupy, kvalitou osiva, ale také bonitou půdy a místními klimatickými podmínkami. U dědy na jížní Moravě (pole cca 1 ha), kde převažovala ruční práce (mechanizace byla jen na orbu a setí obilí, žně a odvoz úrody brambor), jsme úrodu brambor, kukuřice, pšenice a ječmene obvykle měli dle udávaných "výkazů". Hnojili jsme hlavně hnojem od prasat a sem tam nějaká ta umělá hnojiva.

Prostě nutná velikost pozemku pro přežití je dána polohou místa - množství potravin, co já vypěstuji na 1 ha kvalitní půdy v klimaticky optimálních podmínkách, tak někdo například na úpatí Orlických hor nemusí vypěstovat ani na 4 ha.

Správná volba plodin a také jejich odrůd příhodných pro dané klimatické a půdní podmínky jsou důležitým předpokladem pro dosažení předpokládaných výnosů.

[alibaba]

No jo jizni Morava to je cernozem a teplo ,ale u nas byla hnedo zem a daleko vyse , na upati Novohradskych hor a tam jsem jezdil na kole a jasne byl jsem 16km od rakouskych hranic a zeme byla tak chuda ze jsme dosahovali asi polovinu toho co mam vyrvavala propaganda z radia ,je sice mozne ze to nekde dosahovali ,ale u nas to byl sen ,hnojit pole umelym hnojivem byl nektere roky jen sen .....

Jedine co tam dobre rostlo byly rucne svesky atd toho jsme meli sudy na slivovici a zavareni a hrusky a jablka a bylo toho tolik ze se to krmili prasatum dokud zasoby stacily......

[GloryToSunTsu]

Výborné hnojivo je prý říční bahno.
V dnešní době v něm je prý fosforečnanů a dusičnanů na desítky let dopředu.
Ostatně k vůli přebytkům živin jsou v řekách ty zelený jedovatý řasy.

[alibaba]

Celkem zbytecne ,kdyz reka je 7 km vzdalena !!!

[GloryToSunTsu]

Třeba někdo bude mít nějakou blíž

[Maximus]

Bahno je dobrý nápad, ale možná bych volil spíš bahno z rybníků a zanesených melioračních struh - většinou to je jen spláchnutá svrchní ornice "obohacená" o spláchnuté přebytky hnojiv z polí a bývají blíž polím než řeky. V těchto případech také nebude taková kontaminace těžkými kovy, chemikáliemi a mikroorganizmy, jako v případě řek a přehrad (vůbec by se nedalo tušit, co v případě PA poteče za "odpad" v řekách).