Konstrukce a výstavba krytu
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Pokusím se ale nic tam není.
Jsou sundané kliky tak to snad otevřu. (nechci moc blbnout a naštvat majitele) ale proti páčení nic nemám.
Trochu bylo vidět mezi jak jsou složeny u sebe ale foťák jsem tam nedostal.
Jsou sundané kliky tak to snad otevřu. (nechci moc blbnout a naštvat majitele) ale proti páčení nic nemám.
Trochu bylo vidět mezi jak jsou složeny u sebe ale foťák jsem tam nedostal.
- Fabulous
- Administrátor
- Příspěvky: 8792
- Registrován: 17.09.2011 21:33
- Pohlaví: nevím, skryto ve špeku
- Bydliště: Praha a okolí
- Kontaktovat uživatele:
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Himbajs, voblejt to betonem, tak je to nejrychlejsi a nejlevnejsi kryt. Teda, jestli za to nebude chtit raketu...
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Zajímavá věc, jen mne nenapadá, k čemu to v minulosti sloužilo (na vojně jsem nebyl, tudíž jestli je to bývalá vojenská věc tak prosím omluvte moji neznalost).
Zamýšlel jsem se též nad nouzovým únikovým potrubím z krytu. Je zde dost často zmiňováno potrubí o průměru 100cm. Je to už dost velké (a i drahé "bago"), které se na vsích vyskytuje jen velmi zřídka a u rodinného baráku to může být dost nápadné (zvláště bude-li vyvedeno ze svahu jako kanál). Trubka o průměru 80cm se již vyskytuje poměrně častěji a prolézt se jí dá taky. U nás na vsi z ní dělají odvodňovací kanál u nové silnice a o víkendu jsem zkusil několika trubkami ještě nepoloženými prolézt. Po čtyřech (po kolenou a loktech) to šlo celkem dobře, jen jsem si musel dát pozor na "odření hára a hrbu". Testoval jsem i šedesátku rouru, ale tam je to plížením vpřed a korpulentnější jedinec by ji docela spolehlivě zašpuntoval. Osobně jsem to měl jen tak tak. Taky to bylo velmi namáhavé a tento rozměr mi již přijde poddimenzovaný. Osmdesátka roura mi přijde jako vhodný kompromis mezi průlezností a nenápadností. Jaký na to máte názor? S pozdravem M.
Zamýšlel jsem se též nad nouzovým únikovým potrubím z krytu. Je zde dost často zmiňováno potrubí o průměru 100cm. Je to už dost velké (a i drahé "bago"), které se na vsích vyskytuje jen velmi zřídka a u rodinného baráku to může být dost nápadné (zvláště bude-li vyvedeno ze svahu jako kanál). Trubka o průměru 80cm se již vyskytuje poměrně častěji a prolézt se jí dá taky. U nás na vsi z ní dělají odvodňovací kanál u nové silnice a o víkendu jsem zkusil několika trubkami ještě nepoloženými prolézt. Po čtyřech (po kolenou a loktech) to šlo celkem dobře, jen jsem si musel dát pozor na "odření hára a hrbu". Testoval jsem i šedesátku rouru, ale tam je to plížením vpřed a korpulentnější jedinec by ji docela spolehlivě zašpuntoval. Osobně jsem to měl jen tak tak. Taky to bylo velmi namáhavé a tento rozměr mi již přijde poddimenzovaný. Osmdesátka roura mi přijde jako vhodný kompromis mezi průlezností a nenápadností. Jaký na to máte názor? S pozdravem M.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Jedná se zřejmě o převozný úkryt PÚ-68. Sloužil jako mobilní štáb, vozilo se to na tatře 138 a zakopávalo do země. Fotky jsem našel zde: http://www.sdffds.nazory.cz/ Existuje i modernější verze UP-82. Ty se měly dokonce spojovat ve větší celky.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Jak jsem se dočetl, tak Policie použila při vyhledávání mrtvol ve stodole georadar. Použít georadar na vyhledávání krytu tak ho nejspíš najde. Pokud vím, tak v minulosti se na zmatení a zastínění radarového signálu používaly proužky alobalu a jiná šidítka. Toť otázka, jestli by něco podobného zabralo i na georadar (např. kousky plechu zahrabané v zemi, uměle vytvořené dutiny v navážce nad krytem atd.)
Jestli jsem sem napsal pitomost, tak mne prosím omluvte, v těchto věcech jsou mé vědomosti značně děravé.
S pozdravem M.
Jestli jsem sem napsal pitomost, tak mne prosím omluvte, v těchto věcech jsou mé vědomosti značně děravé.
S pozdravem M.
- Fabulous
- Administrátor
- Příspěvky: 8792
- Registrován: 17.09.2011 21:33
- Pohlaví: nevím, skryto ve špeku
- Bydliště: Praha a okolí
- Kontaktovat uživatele:
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Georadar ti odhalí vše Proti tomu není efektivní obrany.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Přemýšlel jsem nad možností ochrany ventilačního potrubí proti vhození granátů (ať již výbušných, se slzným, či jiným plynem). Při přímém vedení potrubí do krytu toto může zafungovat jako potrubní pošta, v případě použití kolen, klapek atd., je tento granát může zničit.
Napadlo mne proto postavit vedle krytu dvě "studny" (ze skruží. bet. trubek nastojato, vyzděné ze šalovek), ze shora zadělané deklem a zahrnuté v zemi. Do "studny" bude napřímo, případně s mírným kolenem zavedeno hlavní ventilační potrubí na jehož konci bude zpětná klapka. Z hlavního ventil. potrubí bude pravoúhlým T - kusem vyvedena odbočka, ze které bude v navážce dalším pravoúhlým T - kusem vyvedeno potrubí směřující do krytu. Na konci první odbočky bude expanzní komora mající za účel pohlcení tlakové vlny výbuchu. Ze "studní" bude vyvedeno zvláštní ventilační potrubí, které se v navážce spojí. Jeho účelem je odvětrání plynů ze "studní" (aby nemohly vniknout potrubím do krytu).
Nakreslil jsem nákres, ve kterém je zapojení jednotlivých větví zakresleno. Sání (modrá barva) jsem v tomto případě navrhl zamaskovat jako vyzděný větrací otvor půdy (stodoly). Cihly jsou vyzděné s mezerami. Ale je možno použít jakoukoli jinou metodu. Odvod spotřebovaného vzduchu z krytu (zelená barva) navrhuji zamaskovat jako větrací potrubí kanalizace (z toho se v zimě běžné páří, takže to nebude nápadné). Odtahové potrubí ze "studní" (červená barva) navrhuji zavést do komína. Z tohoto potrubí se běžně pářit nebude a komínový smrad ve "studních" taky vadit nebude.
Tak jsem popsal vše, co mne k tomuto tématu v tuto dobu napadlo a tak se mi do toho pusťte. S pozdravem M.
Napadlo mne proto postavit vedle krytu dvě "studny" (ze skruží. bet. trubek nastojato, vyzděné ze šalovek), ze shora zadělané deklem a zahrnuté v zemi. Do "studny" bude napřímo, případně s mírným kolenem zavedeno hlavní ventilační potrubí na jehož konci bude zpětná klapka. Z hlavního ventil. potrubí bude pravoúhlým T - kusem vyvedena odbočka, ze které bude v navážce dalším pravoúhlým T - kusem vyvedeno potrubí směřující do krytu. Na konci první odbočky bude expanzní komora mající za účel pohlcení tlakové vlny výbuchu. Ze "studní" bude vyvedeno zvláštní ventilační potrubí, které se v navážce spojí. Jeho účelem je odvětrání plynů ze "studní" (aby nemohly vniknout potrubím do krytu).
Nakreslil jsem nákres, ve kterém je zapojení jednotlivých větví zakresleno. Sání (modrá barva) jsem v tomto případě navrhl zamaskovat jako vyzděný větrací otvor půdy (stodoly). Cihly jsou vyzděné s mezerami. Ale je možno použít jakoukoli jinou metodu. Odvod spotřebovaného vzduchu z krytu (zelená barva) navrhuji zamaskovat jako větrací potrubí kanalizace (z toho se v zimě běžné páří, takže to nebude nápadné). Odtahové potrubí ze "studní" (červená barva) navrhuji zavést do komína. Z tohoto potrubí se běžně pářit nebude a komínový smrad ve "studních" taky vadit nebude.
Tak jsem popsal vše, co mne k tomuto tématu v tuto dobu napadlo a tak se mi do toho pusťte. S pozdravem M.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
K těm nouzovejm východům. S kamarádem sme nachodili kilometry v podzemních kanálech v průměrech od 100 cm do cca 2,5 m (a tam si zkuste nadzvednout zpětnou klapku a prolézt aby vás nepřiskřípla). I několik desítek metrů v průměru 140 cm bylo utrpenim a tak kamarád vymyslel prkno se řadama koleček z kolečkovejch bruslí. Přesun byl hned rychlej a celkem pohodlnej.
Ve městě se starou zástavbou by mohlo bejt zajímavý, propojit kryt/sklep se systémem kanalizace (a udělat si mapku, kde ústí jednotlivé šachty). V domě, kde sem dřív bydlel to tak bylo, ale pak skrz náš dům vykradli prodejnu naproti přes ulici a průchod potom majitel zazdil.
Babička, co jako malá bydlela na Starym městě řikala, že sklepy těch domů jsou propojený skoro pod celou čtvrtí.
Ve městě se starou zástavbou by mohlo bejt zajímavý, propojit kryt/sklep se systémem kanalizace (a udělat si mapku, kde ústí jednotlivé šachty). V domě, kde sem dřív bydlel to tak bylo, ale pak skrz náš dům vykradli prodejnu naproti přes ulici a průchod potom majitel zazdil.
Babička, co jako malá bydlela na Starym městě řikala, že sklepy těch domů jsou propojený skoro pod celou čtvrtí.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Co takhle použít otvíraní poklopu dovnitř u záložní únikové chodby z krytu.
Výhody 1) i kdyby poklop zarostl vegetací tak by šel otevřít
2) u příčného podložení poklopu z vnitřní strany vzpěrami není nutné uzamčení, protože to nepůjde z venku otevřít a při zatížení se poklop nepropadne
Výhody 1) i kdyby poklop zarostl vegetací tak by šel otevřít
2) u příčného podložení poklopu z vnitřní strany vzpěrami není nutné uzamčení, protože to nepůjde z venku otevřít a při zatížení se poklop nepropadne
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Jaké dveře byste použili ke krytu aby byl hermetický uzavřen?
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Ty dveře se tu přece už řešily, když je budeš mít dovnitř, tak to nevydrží tak tlakovou vlnu. Ale zase ty otvírané ven se nemusí pak dát otevřít, když se zavalí venkovní přístup ...
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Takhle by mohly jít dovnitř a ustály by nesmysl . Snad to je z náčrtu pochopitelné.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
U strany kliky to nedrží ničím jiným než střelkou/závorou zámku a tím klackem ve stejné výšce, nahoře ti to nedrží vůbec ničím, spodek také ničím, ve spodní třetině akorát prostředek spodní třetiny ... Takže trochu tlaku a už ti to nebude těsnit.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Chce to zazdít pořádný masivní ocelový rám (futra) a pak už není problém ty dveře po obvodu na několika místech přitáhnout pomocí šroubů k tomu rámu. Pevné to bude skoro stejně jako by byly dveře po obvodu přivařené. Pak jen "zápěrku" jako na obrázku výše a je to myslím ultimátní...
Když to hodně přeženu tak analogicky něco jako toto:
samozřejmě né tak husto a ty hlavy šroubů by mohly být křídlaté aby to šlo otevřít i bez nářadí.
Jinak po technické stránce mi připadne zajímavé se o takovýchto věcech bavit... ale jestli toto opravdu někdo i realizujete
Když to hodně přeženu tak analogicky něco jako toto:
samozřejmě né tak husto a ty hlavy šroubů by mohly být křídlaté aby to šlo otevřít i bez nářadí.
Jinak po technické stránce mi připadne zajímavé se o takovýchto věcech bavit... ale jestli toto opravdu někdo i realizujete
Re: Konstrukce a výstavba krytu
já to mám v obejváku
hned vedle umělýho převisu a ohniště
hned vedle umělýho převisu a ohniště
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Horsí bude, když se pobyt v bunkru drobet protáhne a šrouby zareznou, pak to bude prvotřidní hrobka
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Tak o každé takové zařízení/stavbu je potřeba se starat/udržovat... při pravidelné údržbě nic takového nehrozí. A pokud už by náhodou dotyčný v krytu uvázl na delší dobu tak povolování vždy po jednom šroubku může brát jako příjemné zpestření dlouhých chvil při čekání na...
Re: Konstrukce a výstavba krytu
U toho deklu se šrouby bude chtít vyřešit otevírání z obou stran.
Jinak na lodích je již tento problém vyřešen několika způsoby. U vodotěsných dveří se používá buď rozvorový systém s centrálním ovládáním na dveřích (to jsou ty známé dveře s "volantem" uprostřed). Otáčením "volantu" se ovládá mechanismus, který do futer dveří vysune větší počet ocelových trnů, nebo závor. Uvnitř krytu mohu mít "volant" na dveřích přidělaný napevno, zvenku sundavací (a když použiji nějaký převod (hřídelkou, řetízkem, bovdenem i jinak), tak hřídelka na jeho nasunutí může být klidně i v rohu dveří, případně i úplně mimo dveře. Samozřejmě řádně zamaskovaná.
Druhý způsob jsou dveře s větším počtem delších páček po obvodu. Otočením páčky se vysune západka, která zajede do vybrání ve futrech. Je to něco podobného, jako klička na okně. Jen podstatně větší a na dveřích jich bývá zpravidla 6 až 8.
Další možností jsou padací dveře držené v horní poloze třecí spojkou (jako na Titaniku).
Dále dveře posuvné. Zavírají se buď hydraulicky, perem po odjištění třecí spojky a je znám i systém zavírání pomocí závaží po odjištění třecí spojky. Dříve se zavíraly i ručně (točením klikou), ale byly s tím problémy (jak se tam dostat, když už tam teče), ale pro účel uzavření krytu by to mělo stačit. Na válečných lodích tyto dveře zpravidla byly umístěny v pouzdru v dvojité přepážce a zajížděly do vybrání na protější straně futer v dvojité přepážce. Dveřní otvor tak byl uzavřen pevnou ocelovou deskou po celém obvodě z obou stran podepřenou. To proto, aby byla zajištěna požadovaná odolnost proti tlakové vlně.
Toť snad vše, co mne zatím k tématu napadlo. S pozdravem M.
Jinak na lodích je již tento problém vyřešen několika způsoby. U vodotěsných dveří se používá buď rozvorový systém s centrálním ovládáním na dveřích (to jsou ty známé dveře s "volantem" uprostřed). Otáčením "volantu" se ovládá mechanismus, který do futer dveří vysune větší počet ocelových trnů, nebo závor. Uvnitř krytu mohu mít "volant" na dveřích přidělaný napevno, zvenku sundavací (a když použiji nějaký převod (hřídelkou, řetízkem, bovdenem i jinak), tak hřídelka na jeho nasunutí může být klidně i v rohu dveří, případně i úplně mimo dveře. Samozřejmě řádně zamaskovaná.
Druhý způsob jsou dveře s větším počtem delších páček po obvodu. Otočením páčky se vysune západka, která zajede do vybrání ve futrech. Je to něco podobného, jako klička na okně. Jen podstatně větší a na dveřích jich bývá zpravidla 6 až 8.
Další možností jsou padací dveře držené v horní poloze třecí spojkou (jako na Titaniku).
Dále dveře posuvné. Zavírají se buď hydraulicky, perem po odjištění třecí spojky a je znám i systém zavírání pomocí závaží po odjištění třecí spojky. Dříve se zavíraly i ručně (točením klikou), ale byly s tím problémy (jak se tam dostat, když už tam teče), ale pro účel uzavření krytu by to mělo stačit. Na válečných lodích tyto dveře zpravidla byly umístěny v pouzdru v dvojité přepážce a zajížděly do vybrání na protější straně futer v dvojité přepážce. Dveřní otvor tak byl uzavřen pevnou ocelovou deskou po celém obvodě z obou stran podepřenou. To proto, aby byla zajištěna požadovaná odolnost proti tlakové vlně.
Toť snad vše, co mne zatím k tématu napadlo. S pozdravem M.
Re: Konstrukce a výstavba krytu
Tak ty dveře by samozřejmě měly normální panty na jedné straně + zámek na druhé. Ty šrouby by se použili pouze v případě nutnosti hermeticky (se) uzavřít uvnitř - tedy šroubovalo by se zevnitř a z venku by to otevřít samozřejmě nešlo (což by mohlo být i žádoucí)...
plyny v nizkych polohach
ako mini zásoba kyslíku, skôr pre evakuaciu zo zamoreneho priestoru by mohol slúžiť kyslíkový sprej.
http://www.szo.cz/cs/lekarske-pristroje ... t-8l-o2fit
Možno by šlo vymylseť ako spraviť redukciu na masku OM a iných. Absorbent nepomôže proti CO, H2S /sírovodík/ a iným plynom ktoré majú tendenciu vytvárať plynové kapsle v najnižších polohách - pivnice, studne...
Wikipedia hovorí že hustota CO je nižšia ako vzduchu - teda je lahší,
CO je 1.25 - 1.14 g/l
vzduchuchu je 1.29 g/l
Ale Patočka a kol. Vojenská Toxikologie tvrdí že sa zo vzduchom mieša.
čo potvrdzuje aj zostup do studne na hrade Červený Kameň:
,,Predpokladali sme, že vzduch v nižšej časti studne bude nedýchateľný a pred prieskumom sa nám podarilo zložito zhotoveným prístrojom spusteným do studne, odobrať vzorky vzduchu a ich rozbor nám aj dokázal, že na dne studne sa zoskupuje nedýchateľný kysličník uhoľnatý. ,, dostupné na:
http://www.speleobratislava.host.sk/Histpodzemie/ck.htm
http://www.szo.cz/cs/lekarske-pristroje ... t-8l-o2fit
Možno by šlo vymylseť ako spraviť redukciu na masku OM a iných. Absorbent nepomôže proti CO, H2S /sírovodík/ a iným plynom ktoré majú tendenciu vytvárať plynové kapsle v najnižších polohách - pivnice, studne...
Wikipedia hovorí že hustota CO je nižšia ako vzduchu - teda je lahší,
CO je 1.25 - 1.14 g/l
vzduchuchu je 1.29 g/l
Ale Patočka a kol. Vojenská Toxikologie tvrdí že sa zo vzduchom mieša.
čo potvrdzuje aj zostup do studne na hrade Červený Kameň:
,,Predpokladali sme, že vzduch v nižšej časti studne bude nedýchateľný a pred prieskumom sa nám podarilo zložito zhotoveným prístrojom spusteným do studne, odobrať vzorky vzduchu a ich rozbor nám aj dokázal, že na dne studne sa zoskupuje nedýchateľný kysličník uhoľnatý. ,, dostupné na:
http://www.speleobratislava.host.sk/Histpodzemie/ck.htm