Ochrana před blesky

[BlackList]

Měl jsem elektroniku zapojenou přes APC přepěťovky, na které jsem četl dobré testy.

Když vedle baráku šlehlo do lampy, naindukoval se proud na telefonní lince, která samozřejmě nebyla zapojená přes přepěťovky.

Výsledek:
Utavená domácí telefonní krabice, rozstřelenej ADSL splitter, ADSL modem, počítače zapojené drátově měly odšlehnuté síťovky (příp. desku), DVD přehrávač s připojením k netu a televize zapojená do něj - to všechno šlo...
Fakt jsem ocenil pojistku, spoluúčast byla asi 500.

Poučení:
Pokud nemáte pojistku a máte doma drahou elektroniku (já měl obyč věci, ale i tak) - tak více úrovní ochrany, anebo pořídit pojistku a neřešit naopak nic.
El. síť kvůli přepětí nestačí, nehledě na to, že jsem slyšel, že to často ani nestihne odpojit...

[RAD]

K těm pojistkám (papírovejm )...Osobně zastávám takovej názor že než cpát prachy do chřtánu pojišťovně a doufat že ti je snad třeba náhodou jednou alespoň z části vrátí, je lepší si nechávat potencionální platby za pojistné stranou a když to přijde tak hold člověk vysype prasátko . Když nic nepřijde...tim líp.

[PeFi]

Před lety sem pořídil (do paneláku) 2 kousky od APC (APC SurgeArrest PF8VNT3-FR ) ... Nevim co je na tom pravdy a když sem teď na netu dohledal foto rozebraného zařízení, i se svými velmi slabými znalostmi elektroniky začínám pochybovat zda nešlo o recenzi placenou přímo společností APC ...Nicméně abych jen nepomlouval při jedné bouřce to tu nedaleko prásklo do elekřiny , některé spotřebiče odešly a bylo to právě v moment kdy sem seděl u zapnutého pc jištěným přes tento bazmek . s počítačem se nic nestalo ale z APCčka se ozvala rána že sem málem spadl ze židle takže čert ví ...třeba to fakt nějak funguje.

Součástka, která se stará o přepětí se jmenuje varistor a pokud se ozvala velká rána, tak to může znamenat, že té energie na něj bylo moc. Mohl prasknout a tím ukončit svůj život, ale zřejmě svou část práce odvedl.

Uvádí se, že elektornika je ohrožena v okruhu 2 až 3 kiloméetrů od místa úderu blesku. APC patří spíš k tomu lepšímu, co je na trhu s prodlužovačkami s integrovanou ochranou, APC je (nebo aspoň bývala) celkem solidní značka.
APC uvádí, že SurgeArrest PF8VNT3-FR dokáže pohltit energii cca 2500 Joule, což na danou třídu produktů není úplně málo, protože některé ochrany na trhu (i od APC) zvládají třeba jen 200 Joule a mnohé jiné se nedostanou přes 1000 J.

Já jsem kvůli spínacím přepětím, které mají mnohem menší energii, než přepětí způsobená bouřkou, musel přejít od malých UPS APC na větší modely, protože ty malé (cca 500 J) jsem po roce vyhazoval poněkud očouzené a nefunkční, zatímco větší modely deklarující 1000 J už fungovaly bez problémů. Nedovolil bych si tvrdit, že produkty APC nefungují, moje zkušenosti jsou spíš opačného rázu.

Na druhou stranu je potřeba tušit, že stále jsou to všechno jen ochrana třídy D a tedy v případě blízkého úderu nebo přímo úderu do vašeho domu budete potřebovat někde pohltit jednotky až stovky kilojoulů a na to tyto malé ochrany nejsou a ani nemohu být dimenzované.

Hrubé srovnání: ochrana třídy D, což jsou ony prodlužovačky nebo UPSky, je z hlediska energie srovnatelná ochranou před střelou 9 mm Luger. Ochrana třídy C, která má být v rozvaděči na vstupu do bytu, se musí poprat i s několika kilojouly (ochrana před střelou z SA58, běžná vesta je vám už k ničemu), ochrany třídy B se pak musí poprat s energií jako mají ráže .50 BMG a větší kalibry.

Zatímco při zásahu z .50 BMG nikdo vestu, která neochránila, pomlouvat nebude, při dostatečně velkém přepěťovém úderu UPSka nemá šanci tak velkou energii pobrat, ale lidi budou nadávat, že to je šmejd, který je k ničemu.
------
Dodatek: Srovnávat produkty různých výrobců jenom podle výrobcem udávaných Joulů je asi jako srovnávat auta podle výrobcem udávaného výkonu motoru. Důležitější bývá jaký špičkový proud normovaného pulsu zvládne a jaké má ochrana výstupní ochranné napětí, což jsou parametry, které mnohý výrobce radši ani neuvádí (a někteří pro jistotu neuvádí ani ty Jouly), natož aby uvedli podle jaké normy to měří/testují.

[PeFi]

Měl jsem elektroniku zapojenou přes APC přepěťovky, na které jsem četl dobré testy.

Když vedle baráku šlehlo do lampy, naindukoval se proud na telefonní lince, která samozřejmě nebyla zapojená přes přepěťovky.

Energii si můžete zavléct nerjen přes telefonní /ADSL/ linku, kabel od UPC, ale taky kabel od televizní antény. A co je horší, stačí kus elektrického vedení či jiného kabelu delší než cca 5 metrů a už i na něj se může naindukovat napětí schopné něco zničit. Další neštěstí jsou souběhy elektrických rozvodů s hromosvodem.

Proto se uvádí, že ochrana třídy D (třída III) by měla být na vedení každých cca 5 metrů, nebo co nejblíž před spotřebičem.

Varistorová ochrana je velmi rychlá, takže je li správně realizovaná, tak zareagovat stihne. Otázkou je, zda není poddimenzovaná na množství energie, které se k ní dostane.

Já jsem také z těch, co si radši koupí hasicí přístroj a požární hlásič, než pojistku proti požáru od pojišťovny, protože jsem snad ještě neviděl pojistnou smlouvu, ze které by se pojišťovna nemohla vyhroutit, kdyby chtěla. Z principu na pojistkách pojišťovna musí generovat zisk, takže pojistka má smysl pouze pokud je vaše riziko větší, než je průměrné riziko.

[RAD]

Moje řeč . Problém je že při větším než průměrném riziku si pojišťovna rovněž řekne o větší než průměrné pojistné.

[Wolf]

Nejsem si úplně jist, jestli jsou pojišťovny něčím, co by vám mohlo pomoci po rozpadu.

[miro]

Letos v létě mi do kominu udeřil blesk a polovinu ho nad střechou doslova ustřelil.Ulomky cihel byly 30 metru daleko.Z elektřiny padly jen nějake trafka a rele na bojler.Ale všechny budíky a hodiny na baterie byly vynulovány i ve sklepě a na cyklotahometrech.A hromosvod nemam.

[SHABY]

Zdravím v pozdní čas.Dlouhou dobu praktikuji když je bouřka a nebo jedeme z baráku a počasí je nejisté, tak vše od elektroniky vytahujeme ze zásuvky včetně antény k TV či SAT. Jediné co zůstává připojené je router, protože je opruz se k němu dostat. Ale zatím přežil. Před tím švihlo někde blíže(nic přímého) a odešel modem(ještě na drátech, tak se ani nedivím) a jeden PC. Zajímavé je, že se odpálila i cívka od přepínacího relé foun/modem. A dekl od přechodové skříně(plast) jsem našel dva metry od skříně. Myslím si, že když dojde na zásah do vedení(navíc mám cca 20m vn trafo), tak to nechytne žádná ochrana. Před časem švihlo do trafa a bleskojistka se roztrhla jak granát, že to padalo po střechách. Takže můj názor, při okrajovém zásahu ochrany nejspíše něco pomůžou, při přímém zásahu(bydlím na hřebenu)??? Raději to vytáhnu ze zásuvek. Sic to otravuje, ale šmahem se dá přijít o 50-70L. A to za tu práci stojí. Ještě mně tak napadá, pokud jsou přes LAN spojeny PC, tak jedině přes vlákno. Jinak je nutné i vytahovat zesíťování.
Přeji lepší zítřky

[pavel131]

Já mám domácí NAS připojený do switche přes optické vlákno 1Gb a používám asi nejlepší ochranu na napájení APC a ještě přes UPS a zdroj z 230V na 12V do NAS.

[PeFi]

Myslím si, že když dojde na zásah do vedení(navíc mám cca 20m vn trafo), tak to nechytne žádná ochrana. Před časem švihlo do trafa a bleskojistka se roztrhla jak granát, že to padalo po střechách. Takže můj názor, při okrajovém zásahu ochrany nejspíše něco pomůžou, při přímém zásahu(bydlím na hřebenu)??? Raději to vytáhnu ze zásuvek.

Ochrany se dají udělat i tak, že dům vydrží i přímý zásah, ale není to ani jednoduché, ani levné.
I anténních bleskojistek je více typů. Bleskojistky, které nemají svorku na připojení k zemi, takže energie z bleskojistky ani nemá kam odejít a musí částečně odtéct koaxiálním kabelem a částečně se na místě přeměnit v teplo a vybuchnout jsou na trhu hromady ...

Bydlet na hřebenu, kde to často mlátí, tak začnu tím, že nebudu soustavu ochran pro rodinný domek navrhovat podle norem na domek, ale podle norem na citlivý provoz ... U existujících staveb by to znamenalo totální rekonstrukci všeho, co s elektřinou v domě souvisí a někdy to ani řešení nemá.

Mám-li přívod elektřiny vzdušným vedením (a ne kabelem v zemi), tak na vstupu do baráku musí být svodič s jiskřištěm, jakákoliv anténa musí být v ochranné zóně hromosvodu, aby nemohla dostat přímý zásah, musí být dostatečně daleko od hromosvodu a drátů, které od hromosvodu vedou, taky dostatečně daleko od silového přívodu do domu, taky tam nesmí být souběh silového vedení s anténou - to vše aby nehrozil přeskok výboje na anténu nebo indukování kvůli soběhu, na vstupu do baráku musí být na anténě bleskojistka, která musí na sobě mít zemnící svorku a ta musí být tlustým drátem připojena na domovní zem (bod pospojování), a v domě pak musí být uděláno pořádně pospojování a celý dům musí mít kvalitní zemnič s malým odporem ...

Jde to, ale dokážu si to reálěn představit spíš u novostavby, kde je projektant pečlivý fanatik.


Bleskojistky, které mají šanci slušně fungovat a ještě nestojí ranec, dělá třeba BROK (cena kolem 500 Kč):
http://www.prepeti.cz/

Od bleskojistky na koaxiální kabel, která stojí 100 až 150 Kč, se fakt nedá čekat, že něco předvede.

[urbanwarrior]

PeFi, ty rošťáku, že ty děláš v Dehn+Sohn...? Předpisy máš v malíku a sypeš je z rukávu, i navazující metodiku o rizicích umíš, i knisku znáš (stránky z dílny D+S). Jsem praktik z oboru, následky i nepřímého, i vzdáleného zemního úderu jsem viděl na vlastní oči nejednou. Osobně se znám s autory ČSN, s polovinou chlapíků na TIČRech si tykám. Všichni jmenovaní, a jsou to opravdu elitní autority, se shodují, že nová hromosvodářská norma je paskvilní a šitá Dehnem Dehnu na míru (však si ji také napsali ). Obezličky kolem stanovení a výpočtu rizik jsou nepodstatné, stejně jako ptydepe nové terminologie. Reálně se vydáním této normy vyřadily z provozu všechny stávající hromosvody (a většina starých hromosvodářů), protože mmj se musí posuzovat spolu s hromosvodem i způsobilost instalace v domě - viz navazující podmínky na doplnění nutných přepěťových ochran.
Cudně se mlčí o dvou aspektech - zásah přepětím s největší pravděpodobností odpálí všechny stupně přepěťových ochran, spolu s chráněným zařízením. A překvápko závěrem: bude-li se kdo domáhat u Dehnu nebo revizáka posudku, že se chránil podle předpisu, v normě je tolik protichůdných požadavků, že přinejmenším alespoň některé nelze splnit. Chyba bude vždy na straně majitele objektu! Namátkou vybírám třeba hustý počet svodů - panelák třeba i po 8m, rodinný dům čtyři v rozích bez ohledu na nemožnost osadit zemnič v ulici, ochrana bočních stěn u výškových budov, praktická nemožnost dodržet odstupy v m při osazování jednotlivých stupňů přepěťových ochran na domovní instalaci, snížený odpor zemničů... Zkrátka hodně těžko splnitelných, až nesplnitelných podmínek
V PA stejně elektronika jednou zdechne, a potom nezbyde než upravit rozvody á la starý předpis (zjednodušeně klec nad objektem a blesk venku, než ho zavlékat dovnitř). Nejsem zpátečník a staromil, tohle je prostě fakt.

[PeFi]

PeFi, ty rošťáku, že ty děláš v Dehn+Sohn...? Předpisy máš v malíku a sypeš je z rukávu, i navazující metodiku o rizicích umíš, i knisku znáš (stránky z dílny D+S).

Tak to ani náhodou . Ke kníšce jsem se dostal tak, že jsem chtěl na střechu namontovat satelitní anténu a klasické řešení "jako se to dělalo dříve" mi opravdu nedávalo smysl. Tak jsem začal číst... a čelt a četl. K rizikové analýze se dostávám zase z úplně jiné oblasti a musím říct, že analýza rizik podle nové normy mi dává smysl až na to, že se obávám, že mnohé koeficienty jsou vycucané z prstu (klidně na zakázku) a informační hodnota rizikové analýzy tomu pak odpovídá. Nicméně něco málo z toho použít rozhodně lze.

Výsledkem samozřejmě bylo, že u starého domku nelze satelitní anténu namontovat tak, aby to bylo fyzikálně správně a tedy správné řešení spočívalo ve volbě nejmenšího zla.

Staré řešení - připojit satelitní anténu k hromosvodu - bude znamenat, že když kdokoliv v řadě baráků dostane zásah (je to řadovka s propojenými svody), tak se celkem vysoké napětí objeví ve vzdálenosti jednotek cm od koaxiálu, který mi nakonec končí v televizi a s trochou smůly část bleskového proudu poteče skrz TV do zásuvky. To bych fakt musel být blázen, abych na tohle přistoupil a prohnal si bleskový proud obývákem. Podobných špatných řešení se dá podle staré i nové normy najít několik,a le dají se najít i "dobrá řešení", která sice odporují normám, zati dávají aspoň trochu smysl.

Až někdo vyoustí do světa lepší materiály, než D+S a jejich Blitzplanner, tak já to jenom uvítám. Co se týče nové normy, tak můj názor je, že ochrana LPL III a IV v souladu s normou může být dost k ničemu právě kvůli provedení zemnění.

Kdybych byl agentem D+S, tak bych určitě nenapsal:

" V mém případě bych v mé vyhlídnuté lokalitě stavěl (rodinný) dům se zemněním blížícím se požadavkům LPL II, s ochranami od českých výrobců a za to zcela bez hromosvodů, protože mi sice téměř nehrozí úder blesku, ale hrozí zavlečení přepětí z distribuční sítě."

a

"Když člověk začne počítat kolik by ho stálo udělat to všechno pořádně, tak zjistí, že se dostává k šíleným částkám."

Jinak na lepší fyzikální model, než na model valivé koule a bleskového výboje coby zdroje proudu, jsem v literatuře nenarazil.

zásah přepětím s největší pravděpodobností odpálí všechny stupně přepěťovpřepěťových ochran, spolu s chráněným zařízením

Nad tím jak optimálně nadrátovat 24 modulový bytový rozvaděč jsem dumal skoro hodinu. V normální instalaci ten, do to drátuje, ani neví co a proč dělá, ale zato je schopen vystavit všechny úřadem požadované papíry k rozvaděči. Pak to má v praxi nějak fungovat. Revizí to na rozdíl od mého bytového rozvaděče projde, ale k čemu tohle je ?

v normě je tolik protichůdných požadavků, že přinejmenším alespoň některé nelze splnit. Chyba bude vždy na straně majitele objektu! Namátkou vybírám třeba hustý počet svodů - panelák třeba i po 8m, rodinný dům čtyři v rozích bez ohledu na nemožnost osadit zemnič v ulici, ochrana bočních stěn u výškových budov, praktická nemožnost dodržet odstupy v při osazování jednotlivých stupňů přepěťových ochran na domovní instalaci, snížený odpor zemničů... Zkrátka hodně těžko splnitelných, až nesplnitelných podmínek

Souhlas. Ale ty "nesplnitelné požadavky" jsou mnohdy rozumně založené a mají základ ve fyzikálních principech. Já mám radši normu, která je mnohdy nesplnitelná, ale dává fyzikálně smysl, než normu, která je splnitelná a smysl nedává. Uřední šiml to však potřebuje naopak. Když rozumím fyzikální podstatě požadavků v normě, mohu se rozhodnout které ze špatných řešení zvolím, kde to v dané sitiaci mohu "ojebat" a kde naopak musím jít nad rámec požadavků normy. Když norma fyzikálně nedává smysl, tak jsem papírově chráněn, ale reálně jsem ztracen, protože se nemám čeho chytit. Tiohle je samozřejmě pohled uživatele. Pohled dodavatele je samozřejmě úplně jiný - když nesplní normu, je jednou nohou v kriminále a je mu úplně jedno, jestli norma fyzikálně smysl dává, nebo ne.

[urbanwarrior]

Nechci flamovat a zaplevelovat vlákno. Proto jen drobnou noticku - já mám silný pocit, že právě fyzikální smysl ta norma nemá. Starý koncept zaklecovat objekt před přímým i nepřímým zásahem mi připadá účinnější, než tahle absurdita zavlečení výboje dovnitř objektu prostřednictvím soustavy pospojení a hlavní ochranné přípojnice, a následně je za pomoci nesmyslně drahých ochran lákat ven a cestou ořezávat parametry přepěťové vlny.
K tvému příkladu se satelitní anténou bych se obrátil k odzkoušenému modelu ochrany sítí (linek) - klasickou polovodičovou bleskojistku s proměnným odporem. Potřebuješ k tomu nadstandardně kvalitní uzemnění, ale funkčnost je vysoce nad poměry, a současně se jedná o natolik bytelné zařízení, jež hravě zvládne i přímý zásah, a taky zásah přežije. Funguje tak, že v závislosti na výši bleskového napětí nejdřív prudce sníží odpor, čímž většinu výboje pošle do země, načež prudce odpor zvedne a tím blesk "odpojí". Věc prostá a vyzkoušená. Samozřejmě v návodu D+S k nenalezení...

[PeFi]

Co mi přišlo nelogické v řešení podle staré normy (připojení antény na jímací soustavu) je hezky rozebráno zde:
http://www.prepeti.cz/?q=anteny-hromosv ... 05-v-praxi
Přišlo mi to divné a to jsem novou normu tehdy neznal, stačily mi na to kirchhofovy zákony.

Právě to nadstandardně kvalitní uzemnění na střeše byl neřešitelný problém a ikdyby to šlo, tak bleskojistka, která snese a odvede do země přímý zásah (v LPL III tedy 100 kA ve vlně 10/350 us), existuje ? To bych tedy rád viděl ...
Standardně jsou na trhu maximálně 2.5 kA při vlně 10/350 us, mnohé další pak pouze pro vlnu 8/20 µs a připojení proto mají dimenzované i na vodič 2,5 mm2, zatímco pro 100 kA proud potřebuji průřez jako hrom).

[Gervais]

Jak nám na školení řekl starý praktik při vysvětlování nové normy, můžeme jenom doufat, že blesk se bude chovat jak vypočítali a určili jeho chování pro novou normu a ne jak viděl jeho chování za 40let praxe...

[PeFi]

Staří praktici jsou fajn, zkušenosti jsou k nezaplacení, ale když dojde na rozpor mezi starým praktikem a elementární fyzikou a praktik svůj postup nedokáže rozumně obhájit, tak věřím spíš té fyzice.

Podle mě na výpočtu na mnou poskytnutém odkazu, kde je ukázáno, co se děje při úderu blesku do domu, kde je anéna řešena dle staré normy, není špatně nic. Výsledek, že při řešení podle staré normy skrz koaxiál potečou desítky kA při vlně 10/350, je podle mě neoddiskutovatelný, stejně jako fakt, že tuhle "prdu" žádná bleskojistka nemá šanci ustát.
Další věc je, že mezi PEN a lokální zemí bude potenciálový rozdíl jako hrom, což se slušnou pravděpodobností odrovná i další spotřebiče.

Je potřeba nezapomínat, že staří praktici jsou taky často líní se učit nové věci, zato se díky svému věku a zkušenostem umí z mnoha věcí hezky vykecat. Obávám se, že na řešení výše uvedeného a propočítaného problému by mi staří praktici řekli nanejvýš, "je to podle normy, tak co bys ještě chtěl", nebo nějaké jiné moudro a po požáru by mi řekli něco jako že soustava se dimenzuje na 97% blesků a já jsme měl smůlu, protože ten můj byl asi větší.

Když v normách narazíš na pojem "nekovová netříštivá trubka" a začneš zjišťovat co to je a kde se to dá koupit, tak zjistíš že staří praktici se mentálně nepřetrhnou a do nových norem tak dlouho opisovali staré texty, až si pod tím nikdo neuměl nic představit (papírová trubka napuštěná asfaltem). Norma, která v některé situaci jako jediné přípustné řešení v elektroinstlaci akceptuje papír napuštěný asfaltem (hořlavinu napuštěnou hořlavinou), mě opravdu neoslní.

Jinak už jsem zažil i dlouholetého učitele autoškoly, který plácal totální nesmysly, takže před lektory si vážně na zadek nesednu jen proto, že mají praxi. Četl jsem kritické připomínky jednoho "starého praktika" a současně profesora na zahraniční univerzitě, který měl některé dobré připomínky, ale taky kritizoval, že i LPL I pokrývá pouze 99% procent hrozeb a on se dožadoval 100% řešení, což je v oblasti řízení rizik totální a do očí bijící pitomost ...

Jinak k nové normě mám taky svoje připomínky, ale ty se týkají spíš toho, že tam je příliš mnoho podivných šolíchacích koeficientů, jejichž původ není zřejmý.

[Gervais]

Zakomentuji pouze to "je to dle normy". Soud na ni nahlíží jako minimum co každý musí udělat, aby minimalizoval nebezpečí.
Může tedy absurdně nastat situace (a to neříká, že je nebo není tento případ, hromosvod), že když to neudělá někdo dle normy, sníží sice riziko, ale pokud se i přesto nižší riziko stane úraz bude odsouzen, protože to neudělal podle normy, která aplikací vytváříé riziko větší...
Jak se říká, jsme právnický stát, ne právní

[Patrol]

Potřebuji poradit. Mám barák na úpatí kopce, před domem vyšší strom a o 300m dál strom, kterej schytá všechny blesky z nejbližšího okolí.Dům tu stával stovky let a ač bez hromosvodu nikdy to neschytal. Na nejvyšším komíně byl stožár s televizními anténami, které jsem nevyužíval, tak šly dolů. Teď bych stožár chtěl využít pro anténu k vysílačce, čímž se dostanu ještě výš, takže bych raději nějaký hromosvod použil. Zkusil jsem nakreslit situaci a mnou navržený jednoduchý způsob.Nepotřebuji nic kolaudovat jde mi jen o funkčnost.Střecha je nově z hliníkového plechu, tak bych jí svorkou propojil s hromosvodem.Dům je asi 10x16m.

http://funnygrass.rajce.idnes.cz/nasten ... 0_0001.jpg

1.Máte někdo nějaké výhrady, co je třeba vyloženě špatně?
2.V krabičce na komíně jsem zamýšlel bleskojistku. Je nutná?(útlum signálu na každém konektoru)
Jakou zvolit a jak jí zapojit, abych na ní ztratil co nejméně signálu?
3.Mám asi 4m zinkované pásoviny, kterou bych zakopal a na ní hromosvod z 8mm zinkované kulatiny připojil. Stačí to?
díky za názory

[bacil]

Jak ti šlahne blesk do baráku, tak elektroniku neuchráníš ani nejlepšíma bleskojistkama. Trochu se dá udělat odolná, ale nevím, jeslti bys to zaplatil, dělají se tak snad jenom BTSky.

U rodičů asi 100m od baráku vybuchl před pár lety kulový blesk, předtím se líně koulel nad silnicí kolem domu, odešlo úplně všecko co bylo připojené do zásuvky nebo na telefonní dráty - elektronika úplně všecko co bylo i jen připojené, dokonce i ledničky, pračky a už si nepamatuji jestli měnili i darling. Bleskojistky nepomohly. Hlavně že na něj všici čučeli, ale aby je napadlo povytahovat věci z elektriky, to ne.

[PeFi]

1.Máte někdo nějaké výhrady, co je třeba vyloženě špatně?
2.V krabičce na komíně jsem zamýšlel bleskojistku. Je nutná?(útlum signálu na každém konektoru)
Jakou zvolit a jak jí zapojit, abych na ní ztratil co nejméně signálu?
3.Mám asi 4m zinkované pásoviny, kterou bych zakopal a na ní hromosvod z 8mm zinkované kulatiny připojil. Stačí to?
díky za názory

Ad. 1) Úplně špatně je to, když ti anténa takto trčí nad hromosvod. Dá se to udělat podle staré normy, ale výhra to není, viz tento text:
http://www.prepeti.cz/?q=anteny-hromosv ... 05-v-praxi

Pro správné řešení se zkus podívat na pojem "oddálený hromosvod" - v odkazovaném textu je to ukázáno.
Na stávající stožár bych umístil dlouhou jímací tyč hromosvodu a distanční tyče, ke kterým bych připevnil anténu tak, aby:
- anténa byla v ochranném úhlu hromosvodu
- vzdálenost mezi anténou a hromosvodem, svodem & všemi kovovými částmi střechy spojenými s hromosvodem (kruci, celá střecha střecha je hliníková, tedy vodivá) byla cca 1 metr.

Bez výpočtu je 1 metr je hrubý odhad potřebné vzdálenosti od částí, na ktercýh může být potenciál blesku, ale mělo by se to spočítat podle parametrů uzemnění, může to vyjít menší i větší než 1 metr.

Jenomže vzhledem k tomu, že celá střecha je vodivá, tak mě žádné rozumné levné řešení nenapadá. Napadá mě řešení zahrnující HVI kabel (800 Kč/metr) a vysoký jímač tak, aby v ochranném úhlu jímače byla jak anténa, tak celá střecha. Jenomže aby se ti dalo kvalitně poradit, chce to vědět jak je provedeno uzemnění a jaké má parametry, rozměry domu, ostatní jímače na střeše, ... to je na projekt (a instalační firmu, kkterá to nezmrví) a kdyby to mělo být kvalitně, tak dost možná budeš zakopávat zemniče ...

Nemůžeš tu anténu dát jinam tak, aby byla 1 metr od jakýchkoliv kovových částí ? Třeba na dům z boku ?

Ad 3) 4 metry zinkové pásoviny jsou dost málo. Mám mlhavé tušení, že i pro malý dům jsou požadovány minimálně dva svody, taky mám pocit, že každý svod má mít minimálně 5 metrů zemniče ...

----------------------------
Osobně bych:
A)
1) změřil nebo odhadl vodivost půdy
2) instaloval obvodový zemnič nebo jednotlivé zemniče a zařídil potenciálové vyrovnání mezi svody jejich propojením, je-li to možné.
3) navrhl umístění jímačů a svodů na baráku, v případě celohliníkové střechy bych šel do oddálených jímačů a HVI kabelu tak, aby i střecha byla chráněna a netekly skrz ni bleskové proudy, ale pouze indukované proudy.
4) umístil anténu tak, aby byla v ochranném úhlu jímačů ve vzdálenosti, která se vypočte v závislosti na skutečně dosaženém odporu uzemnění.
5) vyvedl si na střechu jeden "svod" pro připojení bleskojistky a kovové střechy.

B) Dal anténu jinam (a měl dům bez hromosvodu,pokud je to pro daný typ domu a danou lokalitu vhodné).