Studny

[dracekvo]

Nepořizoval si tu někdo v nedávné době vrt? Docela by mě zajímalo jak dlouho oběhával povolení a výsledná částka. A dále návratnost.

[zdoch]

Snad neva, že hodím link: http://studny.info/
Asi nejlepší a neustále aktualizovanej web o studních, vrtech, Artéských pramenech, pravidlech, zákononech, proutkaření, geologii s tím spojenou, právní poradna a mnoho dalšího.
Bohužel grafika webu pokulhává někde kolem roku 2000, ale neskutečné množštví informací pro všechny, kdo přemýšlí o vlastní vodě.

[MFG]

Diky za link, zacinaji vysychat studny a asi budeme muset jit take do vrtu. No uvidime na jare...

[Michal S.]

Nepořizoval si tu někdo v nedávné době vrt? Docela by mě zajímalo jak dlouho oběhával povolení a výsledná částka. A dále návratnost.

Vrt jsem pořizoval touhle dobou loni. Protože je to zkušební vrt nic jsem nevyběhával. Hloubka 50m, cena 1K/1bm.
Návratnost neřeším, prostě zkušební vrt.

[PeFi]

Nepořizoval si tu někdo v nedávné době vrt? Docela by mě zajímalo jak dlouho oběhával povolení a výsledná částka. A dále návratnost.

Zkušební vrt je jen začátek. Já jsem čekal cca 2200 Kč/ metr, realita byla tato:

Vrt na klíč, podloží komplikované (prvních 10 metrů bylo v pohodě), hloubka 45 metrů, vnitřní průměr výsledné roury 160 mm. Se vším všudy (bez čerpadla a s ním související bižuterie) nakonec cca 200 000 Kč.Hodně záleží na tom jaké je to podloží, pak také jaký je výsledný průměr trubky. Míň než 160 mm se nedoporučuje.

Firma drahá, leč jednání od začátku do konce solidní, solidní reference, solidní přístup.

[PeFi]

Jen upřesnění: Nebyl to vrt na klíč, ale vrtaná studna na klíč, což zahrnovalo:
Veškerá administrativa s úřady, vykopání dočasné "odkalovací jímky", která byla potřeba kvůli technologii vrtání, vyvrtání, vypažení, obsypání, utěsnění, skruže 100 cm v šachtě hloubky cca 150 cm, realizace záhlaví vrtu, čerpací zkouška, zjednodušený rozbor vody, předání kolaudačního rozhodnutí do mých rukou. Cena dost narostla právě díky nešťastnému podloží, kdy se párkrát prostřídaly měkké a tvrdé vrstvy.

[dawsa]

To vrtali s výplachem ? U studní se to často nevidí, zbytky výplachu mohou být zdrojem znečištění. A jak dlouho trvala čerpací zkouška?

[PeFi]

Ano, bylo to s výplachem (nevěděl jsme že se to takto jmenuje). Se znečištěním problém nemám (používám vrt jen jako zálivku pro stromy a trávník, zjednodušený rozbor mi stačil), jak dlouho trvala čerpací zkouška si už nevzpomínám (v hlavě mi zní něco jako 8 hodin nebo možná 20 hodin či 24 hodin. Pamatuji se, že v papírech mám vydatnost 0,1 l/s).
Studnu provozuji cca čtvrtým rokem a (pominu-li zloděje kovů), tak be zproblémů.

Proč by měl být výplach zdrojem znečištění ? Dovezli si v cisterně čistou vodu a tou vyplachovali. Tím znečištěním myslíš bakteriální kontaminaci okolí vrtu ?

[dawsa]

Vrtání s výpalchem se používá například u vrtání nesoudržných hornin nebo když vrtáš diamantovou korunkou kvli chlazení. Jednak odvádí teplo a pak stabilizuje ty nesoudržné horniny. Typy výplachů jsou různé, podle toho , co vrtáš a proč. A může být výplach alkalický, s obsahem polymerů i na bázi oleje. Proto ta starost o kontaminaci. Výplach čistou vodou se užívá taky, ale málo, vrtání to moc nepomůže.
Pokud ti to dává 0,1 l/s , tak je to fajn. Taky už jsem viděl čerpací zkoušku renomované firmy jen 20 minut a to nic nepoznáš. Já se vždycky dostanu k těm "průšvihům", ta mi to nedalo se zeptat.

[PeFi]

Díval jsem se do dokumentace. Posledních víc jak 35 metrů vrtali valivým dlátem s výplachem, podloží je tvořeno písky. A vydatnost není 0,1 l/s (to je úřadem povolený trvalý odběr), maximální vydatnost je 0,6 l/s. Tím se mi leccos vysvětluje - zdálo se mi to vydatnější, než 0,1 l/s a říkal jsem si jestli si vrt nehuntuju, když odebírám až 0,2-0,3 l/s.
Ve vrtu byla nalezena celkem tři zvodnění, vrt mi však krmí jen dvě spodní zvodnění.

Cena vrtu a realizace studny byla jen 150 000 Kč, dalších cca 50 tisíc byly související výdaje, které postupně tak nějak naskákaly, ale které se nebudou týkat každého vrtu .

[dawsa]

Tak to pak dává smysl. Co se týká vydatnosti - proto se dělá čerpací ( a taky stoupací zkouška), účelem je zjistit kolik lze z vrtu odebírat vody, aniž by došlo k jeho poškození, případně významnému ovlivnění okolních studní.Pokud stabilně odebíráš 0,3 l/s , tak se změny mohou v okolí projevit. Názor úřadu není směrodatný, tam to posoudit neumí, měl by to navrhnout geolog a úřad schvaluje:-))

[PeFi]

Zkouška trvala 6+2 hodiny, takže předpokládám, že 6 hodin čerpali a 2 hodiny stoupali.
Těch 0,2 až 0,3 l/s odebírám nárazově - 2 hodiny jednou za týden, kdy zalévám. Kultivovaněji to bohužel nejde - nemám zásobník na vodu. Taky se mi špatně hledá čerpadlo, které by nevibrovalo, mělo velký tlak, menší průtok, bylo děláno na ponor 30 metrů a nestálo ranec. Když jsem kdysi po hodině hledání našel svého šampióna (něco jako Grundfos SQ1 nebo SQ2), tak stál "pouze" 6x víc, než moje současné čerpadlo ...

[Milan_rozpad]

Zdravím,
nemáte někdo typ na dobrého a spolehlivého studnaře Praha a okolí ?
Chtěl bych udělat vyčištění a opravu kopané studny.

díky moc

[Xemon]

Zdravim všechny rozpadlíky. Nedávno jsem měl poměrně zajímavou přednášku o podzemních vodách. Napadlo mě, že bych z části mohl udělat "výcuc" a poslal to sem. Jsem jenom student a v této oblasti absolutní amatér a teoretik, tak informace, které tady napíšu neberte jako bibli. Spíš jako orientační přehled pro někoho, kdo se nemůže rozhodnout, který druh studny zvolit. Informace psané kurzívou jsou z přednášky a významově jsem je neupravoval. Nejsou mé původní a jejich tvůrce také neručí za 100% správnost(tj. nečerpám z ověřené vědecké publikace). Autorem ostatního textu jsem já a píšu tak hlavně své postřehy apod. Za případné chyby se omlouvám a budu rád, když na ně upozorníte.
Jak jistě víte každý si nemůže postavit studnu, když se mu zachce. Je na to potřeba povolení:

• Nutné povolení podle ČSN 755155
• Studna je stavba>územní rozhodnutí o umístění stavby + Studna je vodní dílo>rozohnutí o povolení nakládání s vodami
  >Obě dvě se řeší na vodoprávním úřadě Takže naštěstí míň obíhání přepážek
• Povolení je vázáno na studnu >Tj. při koupi pozemku se studnou povolení platí dále pro kupce pozemku
• Povolení není nutné na studny postavené před rokem 1955
• Výhody povolení: při "stržení" pramene - nárok na náhradní zdroj vody nebo kompenzaci + stanovení ochraného pásma.>Ochranné pásmo je velice praktické, protože vám někdo nemůže za pět let postavit například podzemní nádrž na naftu hned za plotem, která by mohla zamořil studnu.
• Jestli někoho napadne kopat samotnýho bez povolení a soused vás napráší, je za to celkem tučná pokuta - Fyzická osoba 50 000 Kč, Právnická osoba 1 000 000 Kč

Tady rozepisuji požadavky na výstavbu. Kdo staví teď musí se jimi řídit, kdyby se někdo rozhodl kopat po rozpadu tak jsou to užitečné informace jak získat a udržet ve studni co nejkvalitnější vodu.

• Studnu nelze budovat svépomocí
• Hloubení musí dokumentovat hydrogeolog > Například proto, aby nedošlo k propojení dvou zvodněných vrstev, které jsou vzájemně oddělené nepropustnou horninou a jedna by mohla kontaminovat tu druhou.
• Musí nad zemí vystupovat minimálně 50cm nepropustnou konstrukcí > Aby nemohla do studny přepadávat voda vrchem.
• Otevřené studny nejsou povoleny! Aby do studny nepadal různej bordel, tak jsme nucení jí něčim nepropustným zakrýt.
• V průměru 10m okolo studny musí být trvalý travní porost, který je vyspádován 2% od studny > Aby se děšťovka nehromadila okolo studny, kde by se mohla do ní vsakovat a ohrožovat kvalitu vody.
• V okolí studny je zákaz činností schopných ohrozit kvalitu podzemních vod(hnojení, herbicidy, skladování, mytí aut.) > To je jasné, stejný případ jako předešlý bod.
• Pokuď má studna zařízení s přímým odtokem (např. ruční pumpa) tak musí být odváděna nevužitá voda min. 5 m od studny > Zase stejný důvod.
• Čisté, nepoužité, odolné a vhodně materiály > Logicky nebudu stavět studnu z použitých kanalizačních trubek
• Vlastník musí studnu udržovat v řádném stavu > Poměrně důležitá věc, která se pravděpodobně často zanedbává. Může dojít k např. k prasklinám v obručích apod. kde prosakuje podpovrchová voda, která může znečišťovat studnu a následně zvodnělou vrstvu, apod.

Tabulka doporučených vzdáleností studny od zdrojů znečitění:


Rozdíl mezi kopanou a vrtanou studnou:

Studny kopané:
Klady:

• Větší akumulace > Snaší nárazové odběry > Vhodné například pro napouštění bazénu, či zavlažování velkých ploch. Z rozpadlického hlediska praktické převážně na zavlažování vlastního menšího pole apod.
• Snadno čistitelná > Velká výhoda zvlášť po kníku. Rozeberu níže.

Zápory:

• Jímání vody pouze dnem > Voda výš než na úrovní dna musí urazit delší cestu zkrz horniny, než dorazí do studny. > Nižší přítok
• Ovlivnění srážkovou vodou a závislé na srážkách > Když neprší hladina podpovrchových vod klesá a tím i hladina hloubené studny, která je na nich povětšinou závisla. Dále srážky ovlivňují kvalitu těchto vod např. když prší kyselé deště může to ovlivnit i kvalitu vody ve studni.
• Kolísání hladiny > Viz přechozí.
• Druhotné znečištění
• Přibližně od 8 metrů vyšší cena za metr než vrtané.
• Voda lze bez elektřiny čerpat velice snadno např. rumpálem, nebo ruční pumpou.

Studny vrtané:
Klady:

• Jímá hlubší kvalitnější vodu > Hlubší zvodnělé kolektory nejsou v krátkém časovém úseku (geologicky myšleno) ovlivňovány srážkami a povrchovým znečištěním.
• Využívá celý zvodnělý kolektor > Voda nemusí urazit skrz horninu jako v případě hloubené studny. > Vyšší přítok
• Stálý přítok i v době srážkového minima > Neni ovlivněná srážkami
• Vydatnosti zdroje jsou řádově vyšší
• Méně ovlivňuje okolní studny
• Od přibližně 8 metrů nižší cena za metr než hloubené.

Zápory:

• Menší akumulace > Jelikož je průměr vrtané studny poměrně malý, tak její objem je menší než v případě kopané a při velkém nárazovém odběru může poměrně rychle dočasně "vyschnout".
• Nelze čistit "po domácku." > Velký zápor. Rozeberu níže.
• Bez el. čerpadla se voda ze studny hůře získává.

Zatím na první pohled vedou studny vrtané. Jenže, když se podíváme na stárnutí studní tak se to pro rozpadlické účely rychle otočí. Podle kvality vody, stavebním řešení a množství čerpané vody se studny postupně zanáší pískem(tzv. zapískování), korodují její součásti, vznikají uhličitanové nánosy a studna tzv. kolmatuje, tj. zanáší se okolní hornina jílovými částečkami a usazují se Fe a Mn sloučeniny. Tím se snižuje propustnost okolní horniny a klesá vydatnost, popřípadě se zhoršuje kvalita vody. V tuto chvíli (cca. 5-8 let) nastupuje na řadu čištění. V případě kopané studny je práce relativně jednoduchá. Voda se vyčerpá, vleze se do ní (bacha na oxid uhličitý, popřípadě metan apod.) a provede se výměna filtrační vrstvy a opravy. (Jestli bude zájem můžu pak krátké shrnutí připsat.). V případě vrtané studny nastává problém, že bez specializované techniky (krtek na čištění) se do studny člověk nedostane a nedokáže jí vyčistit. Studna se postupně zanáší a může být například po 30 letech tak zanešená, že bude nepoužitelná a v tu ránu jste bez vody.
Proto pro rozpadlické potřeby vypadá hluboká kopaná studna, nejlépe např. do druhého zvodnělého kolektoru když to umožňuje podloží, jako nejlepší volba. Bohužel je to také uplně nejdražší řešení.

[vrbodol]

Zajímalo by mě jak je právně ošetřeno dělání zkušebního vrtu?Teoreticky udělám si vrátek a trubkou si vybouchám dejme tomu 8 metrovou díru dostanu se na skálu a voda není a nikdy nebude , protože dle geomap mám vodu asi 100metrů hluboko..Dám tam prostě rouru a chci to používat jako cisternu přepad ze sudu na deštovku.Jedná se o černou stavbu nebo ne? Před léty na stavebnim úřadě to stačilo jen ohlásit že se dělá skušební díra a nikdo nic neřešil.

[Xemon]

Co jsem slyšel tak zkušební vrt musí dělat hydrogeolog. Z toho využití mám strach jestli by nemohlo být vyhodnoceno jako ohrožení čistoty pozemních vod. Možná bude záležet na horninách hlouběji. Ale radši bych se na to zeptal nějakýho odborníka.

[Hohepa]

Voda je kurva a pořád teče .
Představa, že ji natlačím do země a když budu potřebovat tak ji zase vypumpuju je poněkud úsměvná...
kdyby měla důvod se v místě konce trubky hromadit, tedy nikam neodtékat, tak by tam jistě byla i bez nutnosti ji tam nalévat. I kdyby z jednoho slejváku se tam dostalo/prosáklo jen 0,5ml tak za ty tisíce let , co se tu relativně nehlo podloží , by to bylo plný

[dawsa]

To co popisuješ je případ likvidace srážkových vod vsakováním a měl by k tomu být posudek, který přesně jak se domníváš vyhodnotí, zda vody nekontaminují vody podzemní. Prostá dešťovka ze střechy je většinou ok, horší je to pochopitelně, když vsakuješ vody z parkoviště.

[Michal S.]

Chci se zeptat všech, kdo používají studnu (zejm. vrtanou), jak jsou na tom teď po zimě s vydatností. Já furt čerpám tolik jak v období sucha loni ....cca 1/4 toho co před suchem. Vím, že skoro nic nenapršelo ani sněhu nebylo, ale je to bída, proto mě zajímá , jak jsou na tom ostatní.

[Foxy]

Chci se zeptat všech, kdo používají studnu (zejm. vrtanou), jak jsou na tom teď po zimě s vydatností.

Vrtaná studna 14m, sedlčansko, 100m od vodní nádrže, loni koncem prázdnin 2x vypumpována do prázdna, celý den pak trvalo, než zas bylo možno pumpovat.
Letos ve studni vody dost, bez problému.
(Hlavní zdroj vody je střešní dešťovka, 200l záchytná nádoba, filtr, 2x 250l podzemní reservoir.)