Konstrukce a výstavba krytu

[marish]

Pokud se na to bude člověk soustředit, ještě věřím že lze udělat skutečně suchý sklep. Ale jde i o rosení nebo i vlhkost při obydlení. To je důvod proč v krytech je důležitá i ventilace...

[GloryToSunTsu]

Kryt by měl být mimo dům, na to "proč" přijdeš, až ti ten dům začne nad hlavou hořet.
A ano, bez dobré ventilace by to šlo asi jen v nějaké luxusní suché skále.

[Fabulous]

Jenze ta skala musi byt stejne izolovana kvuli radonu.

[Maximus]

Radon nemusí být rozhodně problém všude! Něco jiného jsou durbachity třebíčského masivu a třeba flyš Bílých Karpat. Někde je izolace proti radonu opravdu zbytečná.

http://www.suro.cz/cz/prirodnioz/rnmapy/geolprogncr
http://www.geologicke-mapy.cz/radon/

[GloryToSunTsu]

Dovolím si tvrdit, že odizolovat kryt proti radonu je nepoměrně snazší, než proti tunám vody, které se tlačí do krytu.
Stejně jako malá netěsnost v radonové izolaci není v zásadě problém, na rozdíl od proražené hydroizolace.
Dále, na rozdíl od hydroizolace se dá protiradonová izolace dodělat i dodatečně (resp. je to poměrně levně proveditelné).
A jak už řekl Maximus, radon není zdaleka všude, voda je skoro všude.

I když budete mít kryt plný radonu, no tak umřete o 10-20 let dřív, ale v PA stejně nemůžete čekat, že se dožijete 70.
Je jedno, jestli umřete v 50 na raka, nebo v boji. Kryt stejně nebude pro trvalé bydlení.
Jsou to jednoduché počty: 1 osoba = 365Kg potravin v prášku/rok.
Bunkr velký, aby se v něm rodina přežila 5 let, by musel být velký jako solidní 3+1.

Doplním, že zcela zásadní je zdroj energie pro bunkr, to by dle mého názoru měla být vodní turbína cca do 100m daleko.
Pomáhat si můžete spalovací turbínou, která Vás ovšem snadno prozradí, ale v zimě, pokud by voda zamrzla, budete energii potřebovat o to víc. Se zdrojem energie jste schopní začít v podzemí i něco pěstovat, Vietkong v krytech pěstuje marjánu, tak by šly i brambory, které mají obecně nejvyšší výnos a dají se sklízet prakticky každý den.
Vypočítal jsem, že by mohl stačit prostor ~240m2 (tedy asi 40 metrů dlouhá chodba * 4 široká, rostliny budete muset rozmístit ,,do okapu" abyste zvýšili plochu - 1/2 obvodu kruhu je víc než 1/4 obvodu čtverce).

Nějaká štola se zdrojem energie by tedy mohla uživit 3-4 člennou rodinu i několik let.
Píšu povídku, tak jsem si to četl, chtěl jsem to sem dát až s tou povídkou, no to je jedno, stejné z ní nejsem tak nadšený, abych jí publikoval.
Takže k tomu osvětlení:
http://www.darwiniana.cz/chramst/view.p ... 2004060801
Brambory můžete hnojit přímo močí.

Hovňousy vhodně smíchané se dřevem a slámou by pak bylo možné použít pro pěstování žampiónů.
1 velký špalek dá 3 až 6 Kg hub.
Podle dokumentace na pěstování stačí asi 12 stupňů a trochu víc teplo potřebují jen na začátku.
Navíc nepotřebují světlo.

Vyplozené špalky se dají rozdrolit na brambory.

Když budete mít zásobu hnojiva, čím svítit a energii, můžete mít svoje podzemní království.
Mimo to, brambory nejsou tak náročné na teplo jako marihuana, když bude pár dní jen těch 10 stupňů chladno, tak bude to bramborám fuk. (Brambory pochází z And v jižní americe, jsou odrůdy, které rostou i v těch 10 stupních.)

Když budete spát, můžete kytičkám svítit, v "kolizní" době se pak budete muset trochu uskrovnit.
Asi jim budete svítit a zároveň se o ně starat.
Víc než 16 hodin prý stejně světlo nepřijímají, tak to pěkně vychází.
8 hodin spát, když se bramborám svítí a kdy potřebujete méně tepla, 4 hodiny se hrabat v hlíně, povídat si s kytičkama, čímž jim pěkně dodáváte CO2, pak jim zhasnete a ony odpočívají, vy 8 hodin normálně fungujete, poslední 4 hodiny si pustíte televizi a o energii se dělíte s kytičkama.

V nějaké pěkné štole by mohlo být asi 10 stupňů, což je málo, ale dá se to zaizolovat.
Přes zimu se nebudete muset prát s venkovní teplotou -20.
Jak říkám, s nějakou vhodnou turbínou by se mohl dát postavit kryt na přežití i velkého průseru.

No, mohl jsem to napsat nějak víc uspořádaně, když to bude někoho pobuřovat, tak to klidně smažte.

[marish]

Radon určitě není to co by mě u krytu znervózňovalo. Samotná konstrukce, kvalitní naddimenzovaná hydroizolace, se o radon postarají. Je to plyn který, tam kde se vyskytuje, prostupuje horninou, jde cestou menšího odporu, a má tendenci se hromadit v přízemních/podzemních nevětraných prostorech.

[JimmyJazz]

kilo potravin na osobu? Myslim, ze to je doela luxus. Pokud clovek nebude vykonavat fyzickou praci a bude opravdu jen zalezlej v krytu, tak staci polovina. Detem mozna i tretina.

[GloryToSunTsu]

2 JimmyJazz
Dospívající děti žerou o 1/3 víc než dospělý člověk.
A není kilo potravin jako kilo potravin, ano, kilogram mouky může stačit pro 4 lidi na 1 den.
Dále jsou výhodné: rýže, sušené mléko a brambory.
Ale když budeš chtít chroupat i nějakou mrkev, cibule, česnek, med, nějaký cukr, nějaké sádlo nebo margarín, kafe, občas maso, nějaká čokoláda, dát si co týden jedno pivo nebo flašku vína, rybičky, kompot, jablko, pomerančový džus (ať máš nějaké vitamíny), připočítáš váhu obalů, vždycky to je kilo/osoba/den.

Vojáci ve Stalingradu sice vydrželi s 50gramy chleba na den, ale měli k tomu alespoň nějakou polévku.
Určitě nechceš žít jako vojáci ve Stalingradu?

Ale ano, minimální udržovací dávka je prý 250gramů, trochu výživných potravin/den/osoba.
Já raději budu počítat to kilo, protože až se část zásob zkazí, nechcípnu hlady a nevypadají mi zuby.

Viz tabulka zde:

Víc vic: http://www.rozpad.cz/forum/viewtopic.ph ... t=20#p7839

Myslím, že velikost zásob potravin s konstrukcí krytu přímo souvisí, proto bych prosil, aby to tu zůstalo.
Jinak je to dost zásadní otázka a budou na ní úplně rozdílné odpovědi, pokud budete odkázáni pouze na jídlo ze zásob, nebo pokud budete moci větší či menší část potravin získat.

Dovolím si citovat sám sebe z jiného vlákna:

Rozhodně to je 1Kg - to berte jako základ pro dlouhodobé přežití - dejme tomu po dobu několika let. Krátkodobě vydržíte i s 1/10 Kg - ale budete žít jako zvěř.

Jak už jsem psal zde: http://www.rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=10&t=301
(Což je umístěné myslím rozhodně správně, protože velikost zásob s konstrukcí krytu přímou souvisí.)

Je zásadní rozdíl ve výživných hodnotách moderních koncentrovaných potravin a obyčejných.

Schválně si zkuste uvařit 1Kg brambor (ŽÁDNÉ MÁSLO, ŽÁDNÉ MLÉKO, BEZ SOLI) a vydržet s nimi 4 dny - no, je to pěkně nahovno. Ale do té stejné kaše dejte kostku másla, půl litru mléka, přihoďte k tomu šišku lovečáku a budete spokojení.

Dávky z koncentračních táborů:

Vězeň měl dostat denně 350 gramů chleba, ale dostával sotva 300 gramů. Chléb byl rozdělován večer a vyhladovělí jej hned snědli. Na ráno měli pouze půl litru černé tekutiny, nazývané káva nebo čaj, s velmi mírnou dávkou cukru. S takovou potravou musel vězeň vydržet od 6 hodin ráno do polední hodinové přestávky, kdy dostal necelý litr vodové polévky. Polévka měla obsahovat 150 gramů brambor, 150 gramů turínu, 20 gramů mouky, 5 gramů masa.

Výsledek:

[Lamprecht]

Nevím kam, tak asi sem....http://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-tr ... vnost.html

[Karlos]

Ovšem za cenu jednoho takového domu si raději pořídím 3 normálnější, pěkně strategicky rozmístěné v rámci ČR (nebo rovnou EU? )...

[marish]

Tohle je líbivě zaměřený architektonický výstřelek.
Nejdůležitější pro dům, kryt, úkryt je nenápadnost, maskování atd... Ne publicita na netu.

[Karlos]

Bych se nedivil kdyby se teď chtěl nějaký "bytař" vytáhnout a ten barák mu natruc "udělal"...

[Josef]

Přiliš pevná skořápka upozorňuje, že by mohla skrývat cennou "perlu". Každá škeble, pokud nechce chcípnout hladem, se však musí jednou otevřít. A pak je hodně zranitelná. O téhle nedobytné krabici platí to samé... (zbytečně na sebe upozorňuje)

[Fabulous]

Nějaké info přímo od MV:
http://www.mvcr.cz/mvcren/docDetail.asp ... ocType=ART

[Robinson]

Video z protiatomového krytu v Praze:

http://www.novinky.cz/domaci/246326-pro ... -saly.html

[Karlos]

V naprosté izolaci od okolí je možné v podzemí zůstat 26 hodin.

Tak to žádná sláva...

[pepinolupino]

Dovolím si pár poznámek z vlastní zkušenosti k "razičům" a "hloubičům" krytu: ražba vodorovně ve skále (štola, tunel) nebo "úprava" jeskyně - jednak je problém zaústění štoly, potom je nutná výztuž a pažení (v málo soudržné, ale měkké skále opravdu nutnost, v pevné se dá vynechat, ale tu ručně v rozumném čase neukopnete ani náhodou a při větším průřezu štoly je také nutná) buď dřevo nebo ocel (příp. další materiály), odvodnění (voda je vždycky, buď průsak nebo spodní nebo oboje) se řeší strouhou se spádem k ústí štoly a ven nebo jímkou a čerpadlem, při ražbě je nutné nějak a někam odstranit vytěžený materiál (a že je ho z 1m štoly požehnaně!), a nakonec razit ručně, i když s jakoukoliv ruční mechanizací, je (podle typu skály a při rozumném čase realizace) od šílené dřiny po holý nesmysl (ukopat se dá tak ještě narušený vápenec, ale nějaká sprašová břidlice, nebo nedejbože vyvřelá hornina (žula a pod.) ani náhodou), takže jedině tak trhací práce, ale to je zase v amatérských podmínkách nemožné (pokud si nechci hrát na hraběte Monte Christa a kutat skálu 20 roků).
Hloubení svislé - v hlíně (písku...) se stěny musí pažit v průběhu hloubení (paží se nejčastěji vodorovnými kládami, příp. další materiály), jinak se víc jak metr pod zem nedostanete, stěny se sesunou (po prvním dešti je hlína jak máslo), bez mechanizace pro odsun vytěženého materiálu se neobejdete. Při hloubení ve skále viz. výše. Problém s vodou je vždy (někdy spodní, vrchní vždycky), ta se musí čerpat.
Ve všech případech je životnost dřevěné výztuže (jakkoliv ošetřené) jen pár let, jakmile ztratí pevnost (vlivem malé cirkulace vzduchu a vlhkosti), je k ničemu a hrozí nebezpečí. Ve všech případech je také nutné počítat při ražbě nebo hloubení (i potom při užívání) s větráním ve formě přísunu vzduchu ventilátorem (už v díře dva metry pod zemí je riziko nashromáždění CO2, který je dusivý a je těžší než vzduch). Myslím, že amatérská ražba nebo hloubení přijatelně velkého krytu, bez ideálního výchozího stavu a příznivé místní situace, je dost nereálný záměr, i když jako idea není špatný.
Pokud budu mít vhodný prostor (např. vlastní zahradu), dal bych přednost stavbě ve formě zemljanky, která je v amatérských podmínkách snadněji zhotovitelná - z povrchu vyhloubit jámu (třeba za použití mechanizace) do hloubky cca 2m, stěny a strop vyztužit dřevem (klády) a shora překrýt vytěženým materiálem. Případný "kopeček" je možné zamaskovat vegetací, je možné ji částečně zapustit do svahu, izolace proti povrchové vodě vhodná folie, odvod vody do jímky a buď vsak nebo čerpadlo.
Já osobně bych zvolil pro stavbu krytu důlní ocelovou výztuž chodeb (říká se tomu "hajcman") vejčitého tvaru, částečně (dle místní situace) zapuštěné pod terén, pokrytá železobetonovými pažnicemi, izolací a nakonec zeminou. Stavba je reálně zvládnutelná už ve třech lidech, je to (relativně) dostupné (kdysi tímto systémem firma Rudné Doly Jeseník stavěly průmyslové haly, sklady a hangáry) i nákladově, a charakterem konstrukce se to chová jako železobetonový kryt (únosnost důlní výztuže netřeba zdůrazňovat).

[Maximus]

Jako absolutní minimum na zcela autonomní přežití v krytu bych bral 7 či raději 14 dní.

[Fabulous]

Neumím si dobře představit, že budu s dětmi a ženou na 20 m2 trávit 14 dní. Brrrr. Já mám zatím jednu místnost v domě zpevněnou, takže v případě bezpečnostní hrozby nemusím pod zem. Ale chtěl bych v brzké době vybudovat něco důstojného pod zemí.

[JimmyJazz]

posledni dobou jsem nad tim hodne dumal a nakonec mi vyslo, ze nejjednodussi bude zvolit cestu zakopani prepravnich kontejneru. Video jsem sem uz jednou daval, ale pro jistotu: http://www.youtube.com/watch?v=A3EAJex1RVo - sice to vyjde na relativne dost penez (ve videu se pise 12.5k USD - ty kontejnery by to chtelo aspon dva cili u nas tak trista tisic), nicmene mi to prijde jako nejschudnejsi reseni. Tedy, pokud clovek nema penize na opravdovy poctivy ZB bunkr 5 metru pod zemi