Po chvíli pan Metuzalém pokračoval: vaše dohady i spousta nedorozumění vzniká z toho, že si lidé pletou dva pojmy: svobodu projevu (slova) a svobodu konání.drigon píše: ↑21.03.2024 23:56 Pan Metuzalém během jedné bouřlivé diskuse pronesl: "Pravda může být různá. Úplná, částečná, absolutní, relativní, velká, malá, sprostá, uhlazená, krutá i milosrdná. Avšak každý má tu svoji".
Což je dáno jedinečným osobnostním nastavením každého z nás, osobními zkušenostmi, vnímáním i okolnostmi a informacemi které nás v daný okamžik provázejí.
To, co se nám dnes jeví jako lež či dezinformace se může časem ve světle jiných okolností a zpráv stát pravdou, tak jako se pravda může stát lží. Úplně i částečně. Úmyslně i neúmyslně.
K tomu ještě dodávám, že jako člověk normálně vidící vidí všechny barvy a člověk barvoslepý jen některé. Tak jako člověk otevřený vidí všechny informace. Kdežto zaslepený jen některé.
Tak to je. Je to v nás. Nedá se s tím mnoho dělat. Avšak dá se s tím žít. A je třeba si uvědomit, že tam kde začnou vzduchem létat nálepky (emoce) končí věcná diskuse. Protože jen málo lidí se dokáže nad nálepku povznést a bez emocí pokračovat v diskuzi dál. A nebo pokud už to nejde jinak se vztyčenou hlavou odejít středem.
Zatímco svoboda projevu (slova) musí být maximální už jenom z toho důvodu aby bylo lidem umožněno diskutovat o problémech a nalézat jejich řešení je to se svobodou konání jinak. Zde platí že člověk může dělat to, co není přímo zakázáno, což jsou například trestné činy, přestupky a podobně s tím že případně dělá to, na čem se s ostatními dohodl (kupř: "jezdit budeš támhle po té cestě").
Jaký to má význam? Ptal se kdosi v sále.
Pan Metuzalém: to vám nejlépe ukáži na příkladu: když nebudeme rozlišovat svobodu projevu a svobodu konání ad absurdum tak pokud vás bude někdo chtít zabít a taky vás zabije tak pokud se odvolá na svobodu projevu bude v podstatě nepotrestatelný. Kdežto pokud tyto dva pojmy oddělíme bude sice moci prohlašovat: "mělo by se s ním něco udělat". Ale pokud přistoupí od slov k činům bude potrestán. To samé platí pokud si dotyčný vraždu objedná či ji nařídí. Na to se pohlíží jako by ji sám provedl jako hlava organizované skupiny.
Pan Balzagette: konec konců pro příklad nemusíme chodit daleko. Jak asi všichni víte došlo před časem k poškození elektrického vedení vedoucího do továrny na výrobu olověných baterií. Měla to na svědomí skupinka tří mladíků, které k tomu navedl jeden pán mající dlouhodobé spory s továrnou. Co bylo příčinou sporu nevím, ale skončilo to týdenní odstávkou provozu. Mladíky odchytili členové Občanské hlídky kteří dostali echo že se s vedením něco děje (vedení bylo rozděleno na úseky s tím, že ztráta tahu lan v úseku spustila poplach na velínu). Členové Občanské hlídky vyslání na místo zpozorovali trojici jak jde po cestě od vedení a ti při výzvě začali utíkat. Poté, co jeden z nich chytil kulku se ostatně zastavili a v batozích měli nástroje. Při výslechu se přiznali a řekli kdo si je objednal . Pán se oháněl svobodou projevu, avšak mu bylo vysvětleno že mluvit a jednat (objednat) jsou dvě rozdílné věci. Nakonec byli všichni čtyři odsouzeni za ohrožení provozu veřejně prospěšného zařízení a jeho poškození, s tím že podle soudu mohli být rádi že to neposoudili jako terorismus. Tam by hrozily tresty v řádu desetiletí až trest smrti.
Lidé v sále se o problematice začali bavit.
Edit: citace kvůli navázání děje (jiná stránka).