Bivoj:
Cituji:
1.) "
Nicméně pokud bude v bojovém stavu (tj. prostor pro osádku hermeticky uzavřen) tak termobarický zásah přežije jak vozidlo, tak osádka "bez ztráty kytičky"."
V bojovém stavu není tank v žádném případě hermeticky uzavřen. A to ani prostor pro osádku, ani motorový prostor a vedlejší prostory. V bojovém stavu musí běžet motor, nebo alespoň APU, a tank musí mít odkryté senzory, jinak je tank nepohyblivá a slepá hromada oceli..
V žádném bojovém stavu není tank hermeticky utěsněn, to jste vedle, i když sebevědomě.
Jediná situace, kdy je tank (resp. korba a věž) téměř hermeticky utěsněn je po přípravě na brodění. Ta, jak jsem psal, trvá šikovné osádce asi půl hodiny, ale tank v tomto stavu stejně není utěsněn hermeticky. Za prvé přes "komín" nasává vzduch pro motor (jak by to vypadalo, kdyby nad "komínem" vybuchla termobarická nálož...) a za druhé do něj stejně teče, protože těch otvorů je v něm tolik, že se to utěsnit prostě nedá. Proto je na dně korby čerpadlo a kontinuálně valí vodu ven.
Další možný stav tanku (z pohledu těsnosti) je při překonávání zamořených území. Jede v režimu přetlakové fitroventilace. Jak bude tato ventilace s aktivním nasáváním zvenku přes (papírové/tkaninové/uhlíkové...) fungovat po (opakovaném) nasávání hořící směsi fungovat a jak se při tom povede osádce, nechám na fantazii každého. Každopádně kytičkám se v něm dařit nebude. Neřešme ani fungování přetlakové ventilace v režimu opakovaný podtlak ("vakuum") vs. obrovský přetlak - tlaková vlna. Motor běží a nasává si. Jak dobře mu udělá nasátí aerosolu a jeho následné hoření...zase bych to na kytičky neviděl.
Třetí stav tanku je režim ochrany proti tlakové vlně. Tedy již zmíněný systém PAZ a jeho další deriváty. Ten má ovšem při režimu vystavení tanku palbě třeba Buratina několik zásadních háčků:
-PAZ o tom, co se na něj řítí netuší a spokojeně spí. Z jeho pohledu se nic neděje. Detekuje gama záření. Možná, když bude posádka tanku včas vědět o chystaném termobarickém úderu (těžko..), tak ho pustí manuálně. V tu chvíli ale tank přestane být v bojovém režimu, protože bude bez motoru a APU.
-Uzavře všechny nasávací otvory, příklopy a zhasne motor. Tank ale není ani náhodu hermeticky zatěsněn a přímo se dočtete, že PAZ nezabrání průniku plynů a kapalin. Pouze redukuje definovanou tlakovou vlnu na míru, kterou má posádka šanci ustát. Míru přetlaku, na kterou je tank dimenzován se jen tak nedočtete.
Jak vidíte, jediný BOJOVÝ režim tanku je ten druhý, a ten s termobarikou nepomůže.
Čili v žádném bojovém režimu není tank ve stavu, aby zásah přiměřeně výživnou termobarickou zbraní ustál bez ztráty kytičky.
2.) "
Opravdu? Zřejmě jsi odborník na obrněnou techniku, tak mi prosím ty senzory, antény, apod., která by zničila termobarická nálož u tanku připraveného na jaderný úderr"
Jako sebevědomí dobré, jen nevím proč... Žádný tank nedá jaderný útok v jeho blízkosti. Můžete popsat přípravu tanku na jaderný úder? Tank má aktivovaný PAZ, nebo jeho ekvivalent a zdrhá, co to jde z místa očekávaného úderu.
Jak podle vás probíhá příprava senzorů na jaderný úder? Samozřejmě, že úder temobarickou zbraní (představme si palbu TOSu, nebo třeba blízký zásah ODAB-1500) tank oslepí. Ano, zaměřovač velitele a střelce většinou má "panceřová dvířka", ale ta fungují primárně proti pěchotnímu střelivu. Nejsou těsná, jemný aerosol a plyn se pod ně dostane a shoří. Optické prvky budou začerněné a šmrdlat to stěrači (která zdaleka na všech senzorech nejsou) k ničemu nepovede. Jaká je ochrana meteorologických senzorů proti žáru a tlaku? Správně, z principu žádná. Balistický počítač rázem přestane dostávat docela podstatnou část prvků pro výpočet. Co dál. Prvky aktivní ochrany - ty chráněné nejsou. Arena, Štora, Iron Fist, Triumph...většinou kombinace radaru s plošnými anténami a optických senzorů.
3.) "
2 Ulf - a??? Vakuum je pouze a jen -1 atmosféra. Vakuum se obrovsky přeceňuje. Není to nic, co by nevydrželo jakékoliv těsnění/ záklopky ap. Ty jsou u moderní techniky stavěné pro přežití nepřímého jaderného úderu na toto naprosto dostatečně dimenzovány"
Jenže tank je dělaný na PŘETLAK i třeba použitím jednosměrných klapek v přetlakovém filtroventilačním režimu. Střídání přetlaku a podtlaku není něco, na co je dělaný a problém to prostě je. Navíc jak jsem psal, tank není hermeticky těsný a už vůbec není hermeticky těsný v bojovém režimu.
Při zkouškách v Austrálii (pravda v 50. letech - jenže to se toho zkoušelo nejvíc) tank, postavený 500 yds od epicentra slaboučké 9 kt. bomby explozi ustál v pohodě, ale bylo konstatováno, že posádka by tlakovou vlnu nepřežila. Věřím, že dnešní tanky jsou s ochranou dál, nicméně 9kt je nic. I v Hirošimě bylo podstatně více a třeba standardní hlavice Topol-M má 550kt...
4.) "
Zkuste si laskavě prosím (a Kotatko zvlášť) najít popisy ztrát těžkých obrněných vozidel (tedy z 99% tanků) či jejich posádek v posledních větších válečných konfliktech moderní doby, dejme tomu od prvního Iráku (1990) do dneška, tj za 30 posledních let. Pokud někde najdete zdokumentovanou ztrátu takového vozidla či posádky díky termobarické raketě/granátu/náloži, sem s tím. Já osobně o žádném takovém případu "z praxe" nevím"
Dejte sem fotku veverky zastřelené 30mm Bushmasterem. Nemáte? Přežije to. Najdete fotky lidí zasažených TOS-1? Nic moc. Ergo kladívko člověk to ustojí. najdete fotky tanků zničených submunicí ze Smerče? Nenajdete. Chtěl byste v tom sedět? Celý tenhle váš argument je mimo.
ODB zbraně se začaly významněji používat ve Vietnamu na čištění přistávacích ploch v džungli ("daisy cutters"). Tam žádné tanky nebyly. Pak byly sporadicky nasazeny v Aghanistánu (Rusy i USA). Opět nestály proti tankům, v Grozném (stejná situace), pár bomb se shodilo v Jugoslávii a něco v Syrii. Nikde se nebojovalo proti protivníkovi s tanky. Údajně nasazený i v Karabachu a to jednak z dronů (maličké střely) a snad i Buratino. Zda nějaká Buratina zasáhla tanky je otázka.
Několik TOS-1 bylo nasazeno při ofenzivě ISIS proti Baghdádu. Ti měli i ukořistěné M1. Jestli se v oblasti zásahu "Buratin" M1 vyskytovaly se mi nepodařilo dohledat. Asi ne, každopádně nasazení Buratina proti ISIS bylo drtivé.
Na tanky se z dobrých důvodů používá protitanková munice. Už proto, že třeba termobarické zbraně jsou dost citlivé na počasí a riziko collateral damages je u nich extrémní. Jaksi je jednodušší, operativnější, řádově levnější poslat někam dron s Hellfire, než na čáru dotyku tahat 45t Buratino (zejména jeho první verze s krátkým dostřelem jsou silně ohrožené tanky). Prostě mají svůj účel.
Troufnu si říct, že po zásahu TOS-1, ODAB příslušných ráží apod. by z toho tank v bojovém režimu a jeho osádka rozhodně nevyšla beze ztráty kytičky.
5.) "
Tvl, další takovej... Můžeš tady pls vysvětlit, na základě jakého fyzikálního principu "rázová vlna prostupuje i pancířem"? Větší blbost jsem už fakt dlouho nečetl..."
Tak málo čtete a moc píšete, Mistře Bivoji.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tankov%C3%A1_munice
http://stc.fs.cvut.cz/pdf13/2593.pdf
https://militaryrange.com/novinka-abram ... elove-peny
Rázové vlny samozřejmě pancířem prostupují, a je to zcela běžný jev, o kterém ví každý, kdo o tancích, bitevních lodích, nebo opevněních něco málo ví. Mj. proto se na vnitřní stěny pancířů dávají protistřepinové vrstvy, "košilky" apod., aby zachytily kusy materiálu vytrženého z vnitřní stěny pancíře tou neexistující rázovou vlnou, o které jste nikdy nečetl.
Samozřejmě v kontextu termobarických zbraní by to fungovalo asi jen v extrémních případech, pokud vůbec, protože tlaková vlna většiny těchto zbraní nedokáže rázovou vlnu ve většině pancířů vyvolat. K onomu "rozlámání" osádky by pak došlo vytrhaným materiálem z pancíře. Spíš bych použil slova "rozsekání".
Ano, zavřený a utěsněný tank je v případě úderu termobarických zbraní (zejména menších) jedno z těch bezpečnějších míst k přežití, ale do obecného tvrzení, že v bojovém režimu to dá tank i posádka beze ztráty kytičky to má zatraceně daleko.