Rozpad.cz

Ah. A na další věc jsem zapomněl úplně. Jak takové válčení a bránění města vypadá v praxi, když sedlákům dáte do rukou zbraně a šprechen Sie Inglišh: Battle for Syria (Viewer Discretion Is Advised) Spoustu zde probíraných věcí je možné vidět v praxi. Internet je příšerné médium.

Pokom to stříli když tam nikdo není. Zřejmě si hrajou na vojáčky aby se předvedli před kamerou.

achopsalista píše:cit.: Začal bych se zajímat o ty úspěšné případy a o to jak to vlastně ustáli (aniž by se požrali navzájem).
no to by sakra velmi zaujímalo aj mňa. keď niečo na toto téma najdeš tak zverejni. asi ti budeme viacerí povďační čo riešime túto dilému...

Prošel jsem si podstatnou část tohoto fóra a nemůžu se ubránit dojmu, že se tu pořád řeší konkrétní detaily (kolik mužů, jaká výzbroj, jaké opevnění...) místo aby se řešil systém jako celek. Vřele doporučuji k bližšímu zkoumání obranný systém Švýcarska. Tam prostě táta vezme armádní filnu ze skříně, zaleze i s rodinou do nejbližší pevnosti, ženské vaří, hlídají děti, muži brání pevnost nad městem.. My samozřejmě nemáme pevnosti, ale myslím, že důležitější je jiný aspekt:

Jak vyplývá ze studia kolapsů (Bárta et al.), vesnici nebude třeba bránit věčně. Dřiv nebo později bude zhroucený systém nahrazen jiným. Základem obranné strategie by tedy měl být požadavek co nejvíce zkrátit toto přechodové období. Tedy optimálně:

1) udržet základní společenskou strukturu vesnice (starosta, obecní zastupitelstvo, policie, myslivci, skauti, hasiči...) a nedopustit rozpad obecní morálky; to chce ovšem autoritu.
2) co nejdřív dohodnout se sousedními vesnicemi vytvoření společné obrany - tj. de facto začít budovat regionální "armádu" (dřív než to udělá nějaký warlord)
3) co nejdřív vytvořit informační síť mezi vesnicemi a hlídkami na strategických postech (i na venkově se vyskytuje dost CBčkářů a radioamatérů)

Pokud budu mít území třeba deseti vesnic o průměrném počtu 500 obyvatel, při nasazení 20 % populace do bojových jednotek dám dohromady 1000 mužů, průměrně 50 v každé obci s možností vzájemně si pomoci. Pokud současně budu mít informační síť, která mi umožní sledovat kdo se kde pohybuje, dá se s tím už něco dělat. Pro obranu proti neorganizovaným zombíkům i středně velkým loupeživým tlupám je to dostačující. Pro setkání s větším celkem nějakého warlorda by to asi obstát nemuselo, ale význam je zde spíš preventivní: Čím víc lidí se podaří udržet v organizované sociální struktuře, tím míň se jich bude moci stát čelny nějakého nájezdnckého "kmene".

Za optimální považuji vytvořit v obci (obcích) nějakou systému krizového řízení a spolupráce se sousedskými obcemi už v době před PA. Dá se použít řada socilních struktur sloužících primárně jinému účelu. A pokud se v okolí vyskytuje nějaká vojenská posádka, která by se mohla výměnou za dodávky potravin do obrany regionu zapojit, tím líp.

To je sice pěkná idea a částečně s tím i souhlasím, ovšem zkus si nějakou takovou spolupráci domluvit s lidmi ve vesnici, nebo dokonce mezi vesnicemi. Zkus se o tom v dnešní sluníčkové době s někým bavit, nebo navrhovat nějaký krizový štáb... Všichni si budou akorát ťukat na čelo a dívat se na tebe jako na blázna... V dnešní době se ani větší počet lidí i na vesnici není pomalu schopný domluvit, kdy se bude dít ta, či ona událost, nebo kdy půjdou na ryby, nebo pivo. Natož domlouvat takovéhle domobrany a kooperace založené na nějakých konspiračních teoriích... Pokud to nebude vyloženě rozpadlická vesnice, tak je to jedna velká nereálná idea... Proto se takovéhle věci mohou odehrávat, jen na úrovní přátel, rodiny a podobně smýšlejících lidí... A ani s tou rodinou to není nic snadného, pokud je období klidu, míru a blahobytu.

the.marek: Pokud na své spoluobčany vybalíš rozpadlické teorie v celé jejich kráse, tak se ti pochopitelně vysmějou. Nemá smysl pokoušet se je přesvědčit racionální argumentací, protože na to oni neslyší.

Spíš to podat jako zábavu a vytvořit kolem toho dobrou partu. Vždyť je to přece super, naučit se něco o sebeobraně, o přežití, o zemědělství, trochu si u toho zasportovat... kolik lidí umí dneska morseovku? Skauti. Sokolíci. Hasiči. Sportovní střelba. Horolezci. Airsoft. Radioamatéři. Prostě zájmovou sportovní činnost, rozšířenou o užitečné znalosti a dovednosti. Sportovní výchova. Táboření. Volnočasové aktivity pro mládež, zábavný program občas říznutý nějakou užitečnou činností. Na to se dají navázat obecní systémy krizového řízení nejen pro PA účely ale i pro běžný život. Požáry, povodně, sucho. Já třeba po povodních pomáhal s naší jeskyňářskou partou uklízet naplaveniny.

Když jako aktivní občan, náčelník skautů, nebo vedoucí střeleckého oddílu, za kterým stojí nějaké výsledky, řekneš na obecním zastupitelstvu "Helejte, nehodil by se nám nějaký záložní zdroj elektřiny?" je to trošku jiný kafe, než když přijedeš v maskáčích na chalupu a začneš všechny strašit apokalypsou... Trošku přeháním, ale oni to přesně takhle vnímají.

Takže budeš mít záložní zdroj elektřiny. Obecní studnu. Nové flinty na střelnici. Spolupráci s vojáky za kopcem... ale hlavně funkční společenství, ve kterém budeš mít nějaké slovo.

Především skautskou metodiku a jejich heslo "Buď připraven!" vřele doporučuji k opakovanému studiu.

To ano, já se takovým skautským duchem minimálně podvědomě řídím odjakživa. Léta jsem byl členem Skautu a podle mě je to ideální průprava, vštěpení hodnot a taková ta dodatková výchova do života a vůbec pohled na něj, přírodu a vše kolem. Rozhodně bych to tak "nefoglaroval" a rozhodně ne co skaut, to Mirek Dušín a taková ta posvátná aura . Ale je to takový začátek cesty k rozpadlictví. To co popisuješ je pěkné, ale stále je to spíše formou vzdělávání mladé generace na vesnici a chodně záleží na jejím charakteru. Pokud je to starousedlická vesnice s malým procentem lidí s dětmi, nebo druhý extrém, nebo opačný extrém v podobě vesnice plných mladých lidí s dětmi, což je ale bohužel dnešní model "satelitního" venkova, který má s vesnicí společného pramálo, maximálně počet obyvatel. Tak tam bude tato úloha celkem složitá... Ale pokud se jedná o prototyp vesnice, ve které děti zůstávají a generace se prolínají, tak by to i fungovat mohlo. Také je důležité, aby tam byl dostatek lidí. Standartní malé vesnice s počtem obyvatel mezi 100-200 lidmi, kde se kulturní život točí kolem dvou věcí a to je většinou fotbal a hasiči. Tam je problém, že na další podobné spolky a zájmy už nezbude místo, čas, chuť obyvatel a místo v obecní kase. Hlavním PA potenciálem jsou podle mě na vesnicích myslivci (bohužel)... A to nechci vidět tu PA situaci... . Drobrá cesta by na vesnici byla také přes nějaké spíš než myslivecké, tak rybářské združení, ke kterému také patří pobyt v přírodě, nějaké to stanování, hodiny času ke klábosení a punktování konspiračních teorií. Je to možné i spojit a prolnout s mnoho dalšími věcmi. Ale všechno je běh na dlouhou trať.

Jedna z mých diplomových prací (skoro si dělám sbírku ) je návodem, jak vtáhnout lidi ze sousedství (napříč generacemi) do veřejného dění. Pokud do toho chce někdo jít a věnovat tomu čas a energii, rád přepošlu.

Tak sem dej aspoň základní teze.

Teze zhruba takto (což už je dost OT, tak prosím adminy, aby to kdyžtak přesunuli do vhodnějšího tématu)
Interakce mezi lidmi probíhají většinou dvojí cestou a to za prvé v rámci poskytovaných služeb (pošta,
starosta atd.), za druhé skrze aktivity dětí (pokud je obyvatelé mají). Správně pojatý
veřejný prostor může zvýšit míru vzájemných interakcí mezi lidmi. Neplatí to však za
všech okolností. V případech, kdy úprava veřejného prostoru nepřinesla očekávané
výsledky nebo jeho úprava není z objektivních hledisek možná lze nedostatky
sousedské socializace kompenzovat realizací projektů určených k aktivní participaci
veřejnosti. Projekty je možné dosáhnout přizpůsobení „potkávacích“ vzdáleností mezi
sousedy, zaujetí pozornosti kolemjdoucích, zlepšení sousedských vztahů v lokalitě nebo
vlastní angažovanosti doposud pasivních obyvatel. V oslovení cílové skupiny lidí lze
využít moderních interaktivních prostředků i osvědčených, ale zapomenutých tradic a
obecních událostí.

...klidně pokračuj, zní to zajímavě (kdyžtak oddělíme).

Dál už je to 60 stran textu.

A k tomu slovník cizích slov ...

Britové ochránili křesťany před nájezdy islamistů

Hradby, které vesnici před útokem uchránily, sestávaly z propojených přepravních kontejnerů. Samotné věže vznikly naskládáním šesti kontejnerů na sebe. Jejich výstavba trvala 17 dní.

http://echo24.cz/a/iPtxR/britove-ochran ... -islamistu

Jsou to spíše opěrné body uprostřed pouště pro kontrolu přístupových cest.

Tip na brániteľnú osadu

To je romantické Kde to je ?

tipl bych si ze to je nejaky Rondel v Francii ne?

Je to v anglicku Old Sarum, Salisbury , latinsky Sorviodunum

https://www.google.sk/maps/uv?hl=sk&pb= ... KUBEKIqMA0

Tam se nám s ženou moc líbilo, málem jsme nedaleko zůstali před x lety pracovat .

Nicméně podobné objekty lze najít i u nás, ale opět se dostáváme k budování komunity na "zelené louce", protože opevnit a "obydlit" staré hradiště či keltské oppidum by v malém počtu lidí bez techniky byl opravdu oříšek.

V našich podmínkách je celá tahle debata hodně teoretická. Pocházím z obce o 1000 lidech, máme střelnici a spoustu myslivců, odhadem 100 střelných zbrani a stejně nevidím velkou naději v tom že by jsme to tu ubránili. Bez opevnění je v podstatě nemožné ochránit jakoukoli obec před nájezdy odhodlané skupiny dejme tomu od 20 útočníků nahoru. (beru 4 člené skupiny, pět takových už ovládne bez problémů celou ulici). Neznám jedinou vesnici s dostatečnou přírodní ochranou a to mám projetu většinu moravy. Vybudovat opevnění pro obec o cca 500-1000 obyvatelích je i s technikou práce na delší časový úsek. Pokud neplánujete založit malou osadu v lesích kde by teoreticky její odloučenost dala čas k přípravě opevnění. Jinak aspoň za mě šance na obranu vsi nulová.